895

Lineal mit Halter, pravoúhlé, rechtwinkliges
Dreieck, s obrubou, Kantenlineal. Ck., Skv.
P. dopadné, příložné n. přikládací, Schlag-
lineal. BO. P. bez rozdělení, s palcovým, centi-
metrovým atd. rozdělením. Us. P. tiskařské
(k rovnání řádek). S. N. Čáry podlé p ka dě-
lati. Šp. — Vz Pravidlo. — P., část skřipce,
na kterou sýkory sedají. Šp.

Pravidlí, n., das Reglement. Balb.

Pravidlo, pravidelko, pravídko (šp.
m.: pravítko, vz -dko), a, n.= míra, podlé
níž se něco dělati má, ředidlo, ředítko, opolna
(vz Pravídko). P. od praviti, dirigere, ří-
diti, Schl., příp. -(d)lo. Mkl. B. 97. Die Richt-
schnur, Regel, das Richtscheit, Lineal, der
Massstab. Jg. Zedník z cihel podlé p-dla
a závaží zdi vzdělává. Kom. P. zednické.
Plk. P. na palce rozměřené. P. podkládací,
Plk., u tkadlců (polínko, štěpinka). D. P.
krychlové, průhledové n. diopter; úhelné n.
úhelnice, tiskařské, das Setzlineal. S. N.
Zedník zkřivil by zeď, kdyby pravidla v rukú
neměl. Št. N. 291. Vz Pravídko. — P. =
veslo lodní, das Ruder. Vesla i p-dla odpa-
dají, lodie sě rozlúčichu a od sebe sěm i tam
plúchu. Troj. Výb. II. 131. — P. u tesařů,
trám podkrovní, do něhož se krokve zatínají,
aneb, je-li krov s patami, přes ně kladou tak,
že dolejší konce krokví přes p-dla vyčnívají.
Us. Dch. — P., pravda, zákon, podlé něhož
své činy kdo spravuje, předpis, naučení, na-
vedení, der Grundsatz, die Vorschrift, Mass-
regel. BO. Pravidlo, čím se kdo řídí, čeho
se drží. J. tr. Vz S. N. P. života. Zák. sv.
Ben., V. Písmo sv. jest nejjistší p. všeho
učení a života křesťanského. Štr. P. rozumu.
Jel. Mám za p. každému za spravedlivé uči-
niti. Sych. Za p. přijatý; kniha pravidel, das
Normalienbuch; dle p-dla, p-dla dávati, vy-
dati, vynésti, zachovati se dle p-dla; p-dla
se držeti; p. základní, das Princip; výrok
dává p-dla n. jest p-dlem někomu n. k ně-
jaké věci. J. tr. Býti p-dlem, podlé všech
pravidel, z p-dla (regelmässig). Dch. Ale i to
pěstounské p. se bíledně v jednání Páně
spatřuje, že. . . Sš. J. 250. Něco podlé obec-
ných p-del právních posuzovati. Pr. P. zá-
vislosti; p. trojčlenové (počet trojčlenový)
n. tří-, trojčlenka (zlaté p., regula de tribus);
jednoduché, složité tříčlenové; p-dly opa-
třiti. Nz. Pravidlem n. z p-dla něčeho uží-
vati. Us. To tak bývá z p-dla = obyčejně
(vůbec, krom zvláštních případností. Šb.).
Us. Vz Pravidelně.

Pravidlovati co, reguliren. — koho,
massregeln. Us.

Pravieše, zastr. = pravil, a, o. Kat.

Pravikov, a, m ., Prawikov, ves v Pel-
hřimovsku. PL.

Pravina, y, f., směr, die Richtung. D. exc.

Pravitel, e, m., ředitel, der Regent, Ver-
walter, Verweser. L.

Pravitelský, regulativ. P. platnosť zá-
konů krásy potahuje se na vešken život
člověcký. Pal. Mus. I. A. 95.

Praviti, 3. pl. -ví, prav, pravě (íc), il,
en, ení; v již. Čechách (a i jinde ku př.
v Krkonš., u Držkova, v Písecku) někdy:
prál, prála, vedlé pravjil. Kts. Práno = pra-
veno. Jak práno, tak uděláno, gesagt, ge-

than. Na Mor. Lpř. Vz Praju. — Pravívati,
pravovati (nyní už jen v kompositech vypra-
vovati). Us. — P., pravým = rovným činiti
(zastr.), richten; za pravé vydávati, ospra-
vedlňovati, rechtfertigen; chystati, bereiten;
povídati, oznamovati, erzählen, sagen, spre-
chen, nennen. Jg. — abs. Jako prav (imperat.)
voda stavená (= jako řeklby). Výb. I. 781.
Nebo tomu více člověk chce, pro něžto ji-
ného žádá, než tomu, skrze něž chce jiné
jměti. Jak prav kdož činí dobré skutky.
Výb. I. 783. — co. Všichni napořád to praví.
Har. P. pravdu. Aesop. Vozataj bič pravuje
(chystá). Boč. To zboží slíbil mi pan H. pra-
viti a na prvním panském sněmu ve dsky
vložiti. Půh. I. 149. Všickni lidé dopouštějí
se, aby pravili svědectví (Zeugenschaft ab-
legen) kromě těch, jimžto právo brání. CJB.
409. Věrnú p-du chci p. NB. Tč. — co komu.
noviny. Mudr. Žádnému nic nepraviti. V.
A soudce soud n. právo praví lidu. CJB. 287.
— Br. — (komu) o čem. Prosím tě, prav mi
o tom. Krab. O nich písmo nic nepraví. Dal.
Poče jemu p. o mladém Dobeši. BO. Mnoho
o sobě praví (je domýšlivý). Us. Kšá. Již
chci z knih o tom p. Žk. 188. Ktož by jim

o Bože četl n. pravil. Anth. I. 76. I poče
praviti k tomu jie o božiem narození. Kat.
910. — Kat. 557., Chč. 379. — na koho.
Neprav na mne (nepovídej na mne). Štěstí.
Martin na nie (ženu) pravil krádež. NB. Tč.
Však potom také zmučena jest a mnoho
pravila na mrtvé. Let. 316. Pravil na Řehoře,
že jest lúpežník; I jiných pravie na něho
mnoho zlodějství; Když jest jemu řečeno,
aby nepravil na nevinné; Týž pravil na
Tatka, že sýry kradl. Pč. 10., 11., 46., 20.

I poznali, že na ně praví podobenství to.
Sš. L. 188. Naň pravím, zná-li mi se v tom.
NB. Tč. Na mě pravil i také svědčil, bych
já pobral . . . Půh. II. 586. Ač však jestli
pravé jest, což naň praví. Ep. Pog. 22. —
za co. Za pravdu něco p. (tvrditi). V. Za
pravdu to pravím tobě. Smil v. 976. Za
pravdu to chci praviti. Smil v. 1290. Za
pravdu nám pravě básně. Výb. I. 857. Také
vám za pravdu praví. Št. o o. o. 420. —
jak. Sami od sebe pravíme, že . . . NB. Tč.
Z paměti co p. V. Pravdu pravím v Kristu. Sš.
1.97. Z cesty pravím, neb mám na spěch. Sych.
P. něco pod tajemstvím. Kat. 566. Matka
pravila ne vytýkajeci, nébrž toužeci. Sš. L.
46. S počátka vše do ostatka p. Kat. 883.
Což jsem z své hlúposti pravil tvé milosti.
Smil v. 357. S jistotou něco praviti. Sš. —-
nač. Pravila jsem na rozchodnou. Němc. 1.
299. Na svú přísahu pravila, že ten čechel
ušila. NB. Tč. Na kteréž praví, že sukně
z sukna svého našel. NB. Tč. Pravím to na
sv. křiež. BN. — proti čemu. Ona proti
tomu pravila, že . . . Půh. II. 349. Proti
tomu žid praví, že mu jest nic nedal. NB.
Tč. Proti tej řeči Uher praví, že jeho ne-
volal k vozu. NB. Tč. — ke komu, k čemu.
Pravil pán Bůh k Adamovi. Er P. 500. K tomu
Jiřík pravil, že čtyři člověků poslal k foj-
tovi. NB. Té. — co komu kam: do pera,
k peru p. (diktovati). Br. Chtěl bych jim to
v oči praviti. Pč. 46. — kde: mezi jiným
pravil i to. Pravil to v hospodě, na ulici