Předchozí (895)  Strana:896  Další (897) |
|
|||
896
|
|||
|
|||
atd. Us. — adv. Dobře pravíš. Jel. Pořádně
p. V. A výstražně pravil. Sš. Mr. 46. P. zřejmě, rozhodně. Sš. Mt. 35. s akkus. cum inft. Nevěřte, byť se i andělem pravil býti. Št. Kn. š. 261. Praví se býti Němcem jsa rodem Cech. Sych. Praví to býti šalbou. Kom. Často takového nejhoršího správce býti pravil. V. Praví se býti něčím. D. Pakli toho nečije, ze všech nejbídnějším bych jej pravila a soudila. Koc. Pod stínem chutný sen býti pravili. Háj. Kým mne praví lidé býti? Br. Pravili se míti veliký počet koní. Brt. Nápad se míti k Americe praví. Ler. On pravil nepamatovati se o tom. Bart. Pravili se míti psaní od krále. Čr. Praví se býti králem. ZN. Pravil ho býti nepřítele svého. Us. Pravili se býti služebníci páně mincmistrovi. Let. 293. Pravil Boha lhářem. Št. 179. Vz Akkusativ. Pravítko, vz Pravídko a Pravidlo.
Pravlasť, i, ť, der Ursitz. P. Slovanův.
Mus. VIII. 160. Pravlastně, ureigen. Dch.
Pravlov, a, m., Prahlitz, městys v Brněn-
sku. PL. Právně = podlé práva, rechtlich. V. --
P., před právem, gerichtlich. P. někoho ob- viniti, obžalovati, obeslati. V. Pře se p. vede. V. P. k někomu přikročiti. D. P. s někým zajíti, Ros., p. rozeznati. D. P. stvrzený. D. 1. Právní, k právu se vztahující, Rechts-,
juridisch, juristisch. P. výmluva, příčina. V. P. umění. D. V právním umění zběhlý. Sych. P. člověk, učenec, Ros., přítel, zástupce, poslanec, Sych., nabytí, Us., věc n. záleži- tosť, platnosť, účinek, Řd., potřeba, případ- nosť, následek, řečník, obyčej, běh, dějepis, důvod, zásada, pravidlo, ústav, moc (roz- sudek v p. moc vešlý; s p. mocí rozhod- nouti), život, prostředek, předmět, praktikant, ochrana, průvod, stát, listina, poměra, do- mněnka, věda, dobrodiní, léta, důkaz, stav. J. tr. P. úřad, das Justiciariat; stav p. spo- řádati, den Rechtszustand ordnen. J. tr. Jíti na p. cestu, den Rechtsweg betreten. Dch. P. řád. Dch. V moc p. vejíti, moci p. na- byti, in Rechtskraft erwachsen; p. moc ma- jící, rechtskräftig. J. tr. Příčina oučinná . . . jsou řečníci, kteříž nyní nechtí slouti než právní přítel, ježto mu na míšensko říkali Štěkavec aneb jazykomlatič. Bdž. 135. P. slepice, vz Příhlasné. Lečby příčiny měl právní, pro které by toho k sobě přijíti nemohl. Kol. 49. Lečby která strana nestání svého p. příčiny měla. Kol. 11. Vz S. N. — P., co ku právu náleží, u práva se děje, gerichtlich, Rechts-, Gerichts-. P. žaloba, rozepře, výpověď, nález, rozeznání, uvážení, soud, den (v němž se soudové drží), ferie (prázdniny), V., pře; něčeho na p. cestě pozbyti. Sych. P. útraty, osoba, posel, roz- kaz, spis, panování (jalové; druh exekuce), D., prodej, Us., sloh, Jg., vzdělání, vedení, jednání, utvrzení, výrok, závaznosť, pohle- dávání, řízení, ohradění-se proti něčemu. J. tr. 2. Právní, ího, m.. subst., pravomocník,
Justiciär, m. J. tr. Právnický, co se táhne ku právníku, juri-
disch, Rechts-. Jg. P. studia, fakulta, jednota, mínění. J. tr. |
Právnictví, n., vnuka práva, uměni práv,
das Justizfach. J. tr. Právník, a, m., kdo s právem zachází,
právům naučený, der Rechtsgelehrte, Advo- kat, Sachwalter. P. mestský. Právnosť, i, f., jakosť, když co právno
jest, die Gerichtlichkeit. — P., přiměřenost právům, die Rechtlichkeit, Rechtmässigkeit. L. Pravnúče, ete, n. = pravnuk.
Pravnučka, pravnuka, y, f., die Ur-
enkelin. J. tr. Pravnuk, a, m., syn vnukův, der Urenkel.
V.
Právný, právu přiměřený, spravedlivý,
rechtmässig, gerecht, gesetzlich. Troj. Na
Slov. = právní. P. den. L. Člověk v p-ných nálezech, bězích a způsobech nezběhlý. Sš. Mt. 144. — P., právem někomu patřící. Viz hle žezlo pozlacené, nyní ozdobuje ruce právné. Šbk. Hom. JI. V. Pravo od pravý = pravá strana, die rechte
Seite. Na р., v p. Na p. se dáti, ležeti. D. Po tvém slově pojdem v pravo v levo. Rkk. Mečem na p. kynouti. Rkk. Rozstúpi se mustvo lesem, rozstúpi se v pravo v levo. Rkk. 10. I hory i lesi v pravo i v levo. Rkk. 13. P. nepomůže, když levo přemůže. Č. Právo, a, n., právíčko, strč. pravda, vz
Pravda (ku konci). P., das Recht, ein Wort derselben Anschauung entsprossen, wie das lat. rectum, das deutsche Recht, das franz. droit, das was gerade, was recht ist, im Gegensatz von křivý (krumm). Die allge- meinste Bedeutung ist als Recht, jus: právo káže, přeje = jus jubet, favet. Gl. 265. — P., co pravé jest, sama přirozená slušnosť, spravedlnost, s pravdou se srovnávající, das Recht. Neb tomu za p. chtiechu, aby takež dievka zemiú vládla. Dal. 15. (8. 5.). Což mi za p. najdú. Půh. I. 235. Nelze tomu po p-u (füglich) tak říkati. Dch. Jest s p-vem, abych něco své čeledi přichystal. BO. Kdež p. a spravedlnost uděluje tak mnoho jednomu jako druhému. V. Byloby mi s právem toto svaté tělo pochovati. Leg. Za p. komu dáti (posvědčiti). D. — P., mravná mohutnosť či- niti n. nečiniti něco a od jiného žádati, nechť ta mohutnost má základ v zákonech neb jaký- kolivěk, moc, das Recht, die Berechtigung, die Befugniss; ustanovení a zřízení nějaké, božské i lidské, též sebrání zákonů jedno- rodých, das Recht, Gesetz. Jg. Právo asso- ciační n. spolkovní, božské, ku brání n. při- jímání něčeho, břemenní, Last-, břežní n. pobřežní, cechovní, Zunft-, celní, k cestě n. cestní n. cesty, církevní, Kirchen-, jus cano- nicum, císařské n. světské, civilní n. občan- ské (naproti vojenskému), částečné, české, člověcké, dědické, dědičné, desátku, jus de- cimandi, dobré, domácí, doživotné, ku dříví, Holzungs-, dôchodkové, Gefällen-, duchovní, das geistliche R., dvanácti desk římských, exterritoriality, federační či spolkové, filo- sofické (přirozené, rozumové), haldové (vz doleji), hlasovací (vz doleji), honební, jus venationis (vz myslivecké), horní, Berg-, o hostech, hostinské, hraničné, chudobní, chudoby, Armen-, všem jednostejné, kapu |
||
|
|||
Předchozí (895)  Strana:896  Další (897) |