906

jsem já práva (= mám právo na své straně),
to ty vieš. Kat. 1219. Půjčuje židům, že by
právi byli v odporu svém. Sš. J. 92. Práv
jsem domněním, míněním svým. Kos. 01.
153., 147. Leč práv leč křiv chudý křesťan,
vždy žida bohatého učiní práva. Št. Když
uznají, že p-vi proti němu zóstati nemohú,
jej od jeho žaloby pryč svedú. Vš. 35. —
Ke všem musíš rovnosť míti, chceš-li pravým
soudcem býti. — P. býti někomu z něčeho
oč, za něco atd. = ručiti, býti někomu ně-
čím povinným, odpovědným, za to státi, in
rechtlicher Verpflichtung, verantwortlich sein,
haften. Jg. Jsem z toho práv; Práv býti
za někoho. Zlob. Jsem za to práv. D. P.
býti z něčeho, eine Sache verantworten,
dafür haften; práv býti z obmeškání, für seine
Versäumniss haften. J. tr. Ze škod sečte-
ných a přísahou vítězitele provedených vše-
lijakým způsobem povinen jest přemožený
práv býti. Bdž. 154. Za práci jemu dle ná-
ležitosti a slušnosti lidé právi byli. Bdž. 34.
P. býti z poručení. Žer. L. 1. 119. Z toho
před právem zemským práv býti chce. Žer.
Sn. 73. O to jí má práv býti a to právo
má jí učiniti na posudku podlé póhonu;
Z toho jemu buď práv; Buď jemu práv
z toho až do těch peněz, z nichž jej po-
hnal; Mají Prokopovi z toho právi býti;
Má jemu Arkleb práv býti svědky nyní n.
na posudku; O to Rackovi mají právi býti;
Práv jí má býti na kříži s kleskú (přísahou);
Hotov bych jemu byl přede pány práv býti,
což by mi viny dal; V čem se nezná, o to
jí práv buď podlé póhona. Půh. I. 311., II.
62., 143.. 145., 322., 459., 515., 562., 626.
Řečník n. plnomocník, obmešká-li koho ne-
stáním svým, sám z toho práv býti musí;
Aby svému odporníku práv byl. Kol. 21.,
33. Vz Padati v čem. Žádal, aby Aug. po-
staven jsa jemu z toho práv byl. Čr. Od-
povídati k artikulům a z toho všeho práv
býti. Čr. Práv býti osobně a rukou společ-
nou i nerozdílnou, haften. HGB. Ten hned
má z těch škod straně druhé do druhých
suchých dní práv býti. Vl. zř. 78. Ktož by
komu nestál, jmá za to práv býti. Sob. 155.
Úředník počet má napřed učiniti a ze všeho
práv býti, haften, gutstehen. Vl. zř. 479. A oni
povinni jsú také z toho právi býti a odpo-
vídati. Zř. F. I. B. 39. Má ten na tom právě
z toho práv býti. Václ. III. Od práva svého
rukojmě hodné objedná, kteřížby na tom
právě z týchž škod p-vi byli. Kol. 13. Aby
se na nejprvnějším soudu zemském pod týmž
závazkem postavil, stál a dostál a straně,
kterážby naň žalobu činila, z toho mordu
práv byl. Zř. F. I. B. 34. Z toho sirotkům
aby práv byl. V. Práv býti někomu. Hus.,
Sych. Práv býti z něčeho před soudem.
J. tr. Z toho obmeškání jak osobou tak
i jměním práv bude. Er. Vz Škoda. — Pozn.
V Pr. z r. 1865. na str. 790. tvrdil někdo,
že je: jsem někomu z něčeho práv = nejsem ni-
komu ničím zavázán, a že se má tedy ně-
mecké: Ich hafte Jemanden für etwas pře-
kládati takto: Jsem někomu něčím povinen
n. vinen. K. J. Erben (Er.) v Pr. z r. 1866.
na str. 100.—104. vyvrací toto mínění po-
rovnávaje: V III. čl. smlouvy sv. Václavské

stojí: Chtěl-li by jej kdo z toho domu vi-
niti, má tu na tom (městském) právě z toho
práv býti — osoba taková má na městském
právě z věcí městských odpovídati a po
právu zadosť učiniti. Tamtéž v čl. XIV:
Kdož by kolivěk co měštěnínu neb města
obyvateli svěřil aneb schovati dal, ten mě-
štěnín i obyvatel aby z toho na svém právě
každému práv byl = má dle práva a spra-
vedlnosti zadosť učiniti. V narovnání o hory
a kovy: Horník jest povinen z pozemských
statků k obvinění před soudem zemským
státi, odpovídati a z toho práv býti = z toho
po právu n. podlé práva zadosť učiniti, ale
nikoli, že by měl všeho závazku prost býti.
V Právech městských C. 23.: Kdo by se
před právem ukrýval a z přisouzené na sobě
spravedlnosti práv býti nechtěl. Tamtéž:
Zmrhá-li kdo cizí k schovám přijaté věci,
skladateli toho práv bude. Tamtéž: (Nedbalý)
rychtář má s úřadu složen a z toho jak oso-
bou tak i jměním svým práv a k tomu sku-
tečně ztrestán býti. Obecné pořekadlo: Jsem
každému práv znamená tedy, že každému
činím aneb jsem učinil podlé práva, t. čeho
právo vyhledává, což jest ovšem daleko
smyslu, že nejsem nikomu ničím povinen.
Er. Vz také předcházející příklady, které
se s výkladem Erbenovým shodují. Práv
býti za někoho = místo někoho (in Vertre-
tung eines Anderen) právu a spravedlnosti
zadosť činiti. Er. — P., opak: levý, recht.
P. ruka (pravice). Kom. J. 264. Po pravé
straně. D., Har. Na pravo. Vždy pravou no-
hou napřed. Lb. P. místo, dexter locus. V.

Pravzor, u, m., prototypus. Mus. 11,, 178.

Praxe, e, f., z řec. P. jest vůbec vý-
konné používání jistých prostředků k do-
sažení určitého cíle. V. Býti v praxi. P.
advokatská, notářská, lékařská, úřední atd.
Vz S. N., Učení.

Praxitel-es, ea n. a, m., řec. sochař ok.
r. 364. př. Kr. Vz S. N.

Přaza, e, f. = příze. Na Mor. a ve Slez.
Mrk., Klš. Vz Přáze.

Přazač, e, přazák, a, m. = přezák, der
Garnhändler. Mor. D.

Prazačátek, tku, m., der Urbeginn. Dch.

Prazápis, u, m. Z handfestu n. p-s,u trój
póhon. Gl. 266.

Prazbytečný, ganz und gar überflüssig.
Dch.

Prázden, dně, f., prázdnost, prázdný čas,
Musse, f. Št. To Bůh vie, že té p-dni ne-
mám toho konati nynie mezi vámi. 1413.
K Bohu v p-i i v neprázdni vzdyšíc. Výb.
I. 688. — P., prázdné místo mezi liniemi,
der Zwischenraum. Hud. Mus. — P. lidská,
supervacuitas. BO.

1. Prázdně, ě, f., prázdná chvíle, Musse,
f. Jel. — P., die Leere. L.

2. Prázdně, na prázdno, eitel, leer, frucht-
los. Aniž toto búď p. pominuto (mit Still-
schweigen übergangen), aby... CJB. 285.

Prázdnění, n., das Leermachen. — P.
= zahálka. Ráj.

Prázdnice, e, f. = prázdnost. — P., za-
halečka, eine Müssige. Dobř.

Prázdník, a, m., zahaleč, der Müssig-
gänger. — P., u, m., strsl. prazdьnik'ь, dies