Předchozí (905)  Strana:906  Další (907) |
|
|||
906
|
|||
|
|||
jsem já práva (= mám právo na své straně),
to ty vieš. Kat. 1219. Půjčuje židům, že by právi byli v odporu svém. Sš. J. 92. Práv jsem domněním, míněním svým. Kos. 01. 153., 147. Leč práv leč křiv chudý křesťan, vždy žida bohatého učiní práva. Št. Když uznají, že p-vi proti němu zóstati nemohú, jej od jeho žaloby pryč svedú. Vš. 35. — Ke všem musíš rovnosť míti, chceš-li pravým soudcem býti. — P. býti někomu z něčeho oč, za něco atd. = ručiti, býti někomu ně- čím povinným, odpovědným, za to státi, in rechtlicher Verpflichtung, verantwortlich sein, haften. Jg. Jsem z toho práv; Práv býti za někoho. Zlob. Jsem za to práv. D. P. býti z něčeho, eine Sache verantworten, dafür haften; práv býti z obmeškání, für seine Versäumniss haften. J. tr. Ze škod sečte- ných a přísahou vítězitele provedených vše- lijakým způsobem povinen jest přemožený práv býti. Bdž. 154. Za práci jemu dle ná- ležitosti a slušnosti lidé právi byli. Bdž. 34. P. býti z poručení. Žer. L. 1. 119. Z toho před právem zemským práv býti chce. Žer. Sn. 73. O to jí má práv býti a to právo má jí učiniti na posudku podlé póhonu; Z toho jemu buď práv; Buď jemu práv z toho až do těch peněz, z nichž jej po- hnal; Mají Prokopovi z toho právi býti; Má jemu Arkleb práv býti svědky nyní n. na posudku; O to Rackovi mají právi býti; Práv jí má býti na kříži s kleskú (přísahou); Hotov bych jemu byl přede pány práv býti, což by mi viny dal; V čem se nezná, o to jí práv buď podlé póhona. Půh. I. 311., II. 62., 143.. 145., 322., 459., 515., 562., 626. Řečník n. plnomocník, obmešká-li koho ne- stáním svým, sám z toho práv býti musí; Aby svému odporníku práv byl. Kol. 21., 33. Vz Padati v čem. Žádal, aby Aug. po- staven jsa jemu z toho práv byl. Čr. Od- povídati k artikulům a z toho všeho práv býti. Čr. Práv býti osobně a rukou společ- nou i nerozdílnou, haften. HGB. Ten hned má z těch škod straně druhé do druhých suchých dní práv býti. Vl. zř. 78. Ktož by komu nestál, jmá za to práv býti. Sob. 155. Úředník počet má napřed učiniti a ze všeho práv býti, haften, gutstehen. Vl. zř. 479. A oni povinni jsú také z toho právi býti a odpo- vídati. Zř. F. I. B. 39. Má ten na tom právě z toho práv býti. Václ. III. Od práva svého rukojmě hodné objedná, kteřížby na tom právě z týchž škod p-vi byli. Kol. 13. Aby se na nejprvnějším soudu zemském pod týmž závazkem postavil, stál a dostál a straně, kterážby naň žalobu činila, z toho mordu práv byl. Zř. F. I. B. 34. Z toho sirotkům aby práv byl. V. Práv býti někomu. Hus., Sych. Práv býti z něčeho před soudem. J. tr. Z toho obmeškání jak osobou tak i jměním práv bude. Er. Vz Škoda. — Pozn. V Pr. z r. 1865. na str. 790. tvrdil někdo, že je: jsem někomu z něčeho práv = nejsem ni- komu ničím zavázán, a že se má tedy ně- mecké: Ich hafte Jemanden für etwas pře- kládati takto: Jsem někomu něčím povinen n. vinen. K. J. Erben (Er.) v Pr. z r. 1866. na str. 100.—104. vyvrací toto mínění po- rovnávaje: V III. čl. smlouvy sv. Václavské |
stojí: Chtěl-li by jej kdo z toho domu vi-
niti, má tu na tom (městském) právě z toho práv býti — osoba taková má na městském právě z věcí městských odpovídati a po právu zadosť učiniti. Tamtéž v čl. XIV: Kdož by kolivěk co měštěnínu neb města obyvateli svěřil aneb schovati dal, ten mě- štěnín i obyvatel aby z toho na svém právě každému práv byl = má dle práva a spra- vedlnosti zadosť učiniti. V narovnání o hory a kovy: Horník jest povinen z pozemských statků k obvinění před soudem zemským státi, odpovídati a z toho práv býti = z toho po právu n. podlé práva zadosť učiniti, ale nikoli, že by měl všeho závazku prost býti. V Právech městských C. 23.: Kdo by se před právem ukrýval a z přisouzené na sobě spravedlnosti práv býti nechtěl. Tamtéž: Zmrhá-li kdo cizí k schovám přijaté věci, skladateli toho práv bude. Tamtéž: (Nedbalý) rychtář má s úřadu složen a z toho jak oso- bou tak i jměním svým práv a k tomu sku- tečně ztrestán býti. Obecné pořekadlo: Jsem každému práv znamená tedy, že každému činím aneb jsem učinil podlé práva, t. čeho právo vyhledává, což jest ovšem daleko smyslu, že nejsem nikomu ničím povinen. Er. Vz také předcházející příklady, které se s výkladem Erbenovým shodují. Práv býti za někoho = místo někoho (in Vertre- tung eines Anderen) právu a spravedlnosti zadosť činiti. Er. — P., opak: levý, recht. P. ruka (pravice). Kom. J. 264. Po pravé straně. D., Har. Na pravo. Vždy pravou no- hou napřed. Lb. P. místo, dexter locus. V. Pravzor, u, m., prototypus. Mus. 11,, 178.
Praxe, e, f., z řec. P. jest vůbec vý-
konné používání jistých prostředků k do- sažení určitého cíle. V. Býti v praxi. P. advokatská, notářská, lékařská, úřední atd. Vz S. N., Učení. Praxitel-es, ea n. a, m., řec. sochař ok.
r. 364. př. Kr. Vz S. N. Přaza, e, f. = příze. Na Mor. a ve Slez.
Mrk., Klš. Vz Přáze. Přazač, e, přazák, a, m. = přezák, der
Garnhändler. Mor. D. Prazačátek, tku, m., der Urbeginn. Dch.
Prazápis, u, m. Z handfestu n. p-s,u trój
póhon. Gl. 266. Prazbytečný, ganz und gar überflüssig.
Dch. Prázden, dně, f., prázdnost, prázdný čas,
Musse, f. Št. To Bůh vie, že té p-dni ne- mám toho konati nynie mezi vámi. 1413. K Bohu v p-i i v neprázdni vzdyšíc. Výb. I. 688. — P., prázdné místo mezi liniemi, der Zwischenraum. Hud. Mus. — P. lidská, supervacuitas. BO. 1. Prázdně, ě, f., prázdná chvíle, Musse,
f. Jel. — P., die Leere. L. 2. Prázdně, na prázdno, eitel, leer, frucht-
los. Aniž toto búď p. pominuto (mit Still- schweigen übergangen), aby... CJB. 285. Prázdnění, n., das Leermachen. — P.
= zahálka. Ráj. Prázdnice, e, f. = prázdnost. — P., za-
halečka, eine Müssige. Dobř. Prázdník, a, m., zahaleč, der Müssig-
gänger. — P., u, m., strsl. prazdьnik'ь, dies |
||
|
|||
Předchozí (905)  Strana:906  Další (907) |