907

festus; feria, ein Feiertag, freier Tag. Mkl.
B. 247., D. Od času Silvestra papeže slují
dnové také všední feriemi t. j. p-ky či
svátky, poněvadž se ode hříchův odpra-
zdňovati a Bohu zasvěcovati máme dne
každého. Sš. I. 196.

Prázdnina, práznina, y, f., prázdné
místo, leerer Raum. P. knihy, hlavy, místa.
Bern. — Prázdniny, pl., f., die Ferien. P.
čeládky při vystoupení ze služby: sloboda.
Šp. P. školní. P. soudní (v strč. právě) vz
Rb. 101.—102., 270. Jíti na p-ny. Us. Dch.

Prázdniti, prázniti, il, ěn, ění; vyprá-
zdniti, prazdnívati. P. = prázdným činiti,
leeren, ausleeren; prázdným býti, odpočí-
vati, zaháleti, müssig sein, feiern, ruhen.
Jg. — abs. Ktož prázdní, nemúdrý jest;
Ktož rád prázdní, postíhá jej chudoba;
Písmo kárá lenie, ješto prázdní. Št. N. 126.
Nižádný čas neprázdnil. Let. 508. Pošli jej
na dílo, ať neprázdní. BO. Prázdniti, oti-
osum esse. Pass. 426. Pilný nikdy neprázní.
Jel. Prázdniti a lenstvu se oddati. Št. —
co. Velmi hrubě sobě ten písek prázdní
(řeka) a již nemálo sobě proudu nahoru
zdělala. Břez. 264. — kdy. Nerád p. za
dobrých dní. BO. Ten den na každé léto
prázdnili (vacabant). BO. — v čem. V těch
stavích p. jest nestatečné. Leg.

Prázdnivosť, i, f. = prázdnosť Šm.

Prázdno, vz Prázdný. — P., subst., die
Leere. Na p. == na nic, darmo. Na p. nabiti,
vystřeliti, D., mluviti, se nadáti. V. Bíti se
na p. (blinden Lärm machen). Plk. Kdo lží
nabíjí, střelí na prázdno. Mám na p. = kdy.
Sych. Ale nedocházejí sobě jiného leč la-
skomin a duše s p-dnem se vracuje; I ne-
bude slovo to hlásati se na p-no. Sš. L. 93.
S p-dnem odcházeti; Nemohlo požehnání
to na p. splynouti, eitel, nichtig sein. Sš.
Mt. 8., 262. Odejíti s p-dnem u koho. Sš.
L. 122. Na p. pojíti musejí všecky námitky.
Sš. II. 237. (Hý.). Choditi na prázdno, unbe-
schäftigt. Dch.

Prázdnoduchosť, i, f., místo prázdné
vzduchu, die Luftleere. Rostl.

Prázdnohlávka, y, f., ein leerer Kopf,
der Windbeutel. — P., ascophora, rostl.

Prázdnomluvce, e, m., pol., darmotlach,
der Schwätzer. L.

Prázdnomluvení, n., žvání, das Ge-
schwätz. Aesop.

Prázdnomluvnosť, i, f., die Plauderhaf-
tigkeit. L.

Prázdnomluvný, žvavý, plauderhaft, ge-
schwätzig. L.

Prázdnomyslný, sinnlos. Ms.

Prázdnosť, i, f., práznosť, i, f., ve fys.
prostor všech važitelných hmot prostý. Vz S.
N. Die Leere, Leerheit. P. místa. — P., stav
věci, když v ní nic není, die Leere. P. hlavy,
knihy. D. — P., marnost, die Eitelkeit. V. —
P., chvíle, odpočinutí, čas bez práce, kdy,
pokdy. (Hrubý lid) tělesné p-sti neumí po-
žívati к duchovní neprázdnosti; Abychom
najviec v p-sti před smilstvem opatrní byli.
Št. N. 127. Neměl jsem k tomu času a p-sti
až posavad. Čr. Žádné p-sti neměli. V. Při
p-sti býti. V. Od zaměstknání p. míti. Kom.
P. k modlitbám míti. Har. P. míti město pro-

jíti. V. — P., zahálka, der Miissiggang. P.
mdlí člověka. P. zdraví na odpor jest. Krab.
P. matie jest hřiechóm a macecha ctnostem.
Št. N. 127. Ctnější jest vzíti dar za své
úsilí, nežli za prázdnosť

Prázdnota, y, f. = prázdnosť, die Leere.
Ráj. P. Torricellova, Toricellische Leere
(v tlakoměru). Šm.

Prázdnoumný, bezrozumný, leer am Ver-
stande. L.

Prazdnování, n., das Müssigsein. Ráj.,
Zř. těšín.

Prazdnovati, praznovati, prázdným býti,
leer sein, eröffnet, unbesetzt sein. L. — P.,
zaháleti, müssig sein. L.

Prázdnověd, a, m., der leere, unnütze
Kenntnisse hat. L.

Prázdnovítr, větra, m., pudivítr, der
Windbeutel. L.

Prázdný, prázný; prázden, dna, o,
z pra + zьdь = materia a příp. -ьnъ, tedy
vlastně: den Stoff weg, heraus habend, látku
vně mající; sr. lat. exsanguis, blutlos. Mkl. B.
50., 54., 147. — P., nic v sobě n. na sobě nema-
jící, nic nezavírající, leer, eitel, wahn, ledig.
P. sud, koule (dutá), Kom., ořech, klas (hlu-
chý), D., zub, dům, hrnec, žaludek (lačný),
odpověď (jalová), sklenice, sláma (bez zrna),
Us., hrob, měšec, D., vejce, Sych., stůl, papír,
kůň, stolice (učitelská, J. tr.), úřad, léno (ne-
obsazené), pole (nezaseté), Jg., hlava; ne-
bylo tam ani místečka prázdného. Us. Dch.
S p-ným vozem jeti. Pč. 29. Vytratiti se
prázdným dýmem, in eitel Dunst aufgehen.
Dch. Zíraje prázdným pohledem na prázdnou
postel. Sá. v Osv. Prasata jsou letos p-dna
(lehká na váhu). Us. u Rychn. O p-dném
žaludku pracovati. Us. Vk. Prázdný kostel
jak by vymetl (je-li málo lidí při službách
božích). Us. Sd. Jest tam p-né místo (úřední),
žádej. Us. S prázdnou rukou odejíti (bez
peněz). D. Nepřijde prázden, Ctib., s p-ma
rukama. Šm. Přijdeš-li tam p-den, cos tam
platen? Us. Vk. P-dných koroptví (jimž
mladé zahynuly) jest letos mnoho. Us. u Rych-
nova. Črk. Přišel s prázdným. Us. Do-
stal čtyry prázdné (míry) a pátou vysy-
panou (= nic). Jg., Kšá. Z prázdného se
špatně pije. Vz Nuzný. Sych., Lb. Z prá-
zdného dvakrát se napiti. Vz Marný. Č.
Z p-dného dvakrát, z plného nic. Vz Korbel.
Sk. Není prázdný— když se nají. Vz Hloupý.
č., Zb. Prázdný jest horní zámek, není pána
doma (o hloupém). Na Slov. P-ný pytel ne-
stojí. Km. P-ná nádoba moc hluku nadělá.
Sk. P-ná bečka hřmí. Km. Prázdný sud
nejviac hučí. Mt. S. S prázdnými koňmi
dále dojedeš. Mřk. — čeho (bez něčeho
jsoucí, zbavený), leer, los, missend. Jg. To
místo lidí prázdné jest. V. P. víry,bázně,
V., útěchy, naděje, Dch., odplaty, Št. 37.,
manželstva. Št. N. 226. Buď prázden sta-
rého černého kotla a varuj se šibala a lotra.
Reš. Úcta ta jeví se, že citů pobožnosti
prázna nebyla. Sš. J. 67. Jest p-den všeho
hříchu. Št. Súdů světských ruka duchovní
buď prázdna. Arch. I. 58. Všie viery k nim
prázdni buďte. Dal. 122. P. cti, jmění, D.,
studu, Us,, rozumu. Sych. Zena muže prázdná
(svobodná). Br. — Neprázdný čím, vz Ne-