909

Praženka, y, f., pražení, na Mor. zá-
smažka (Hý.), die Einbrenne, das Fettmehl.
Us. — P., na Mor. pružinka, kucmouch,
šustka, škubanka, jídlo moučné, der Sterz,
D., Schmorren. Plk.

Pražený; -en, a, o, gebranNt, geröstet.
P. káva, klasy. Dch. P. polívka, Rk., ječ-
men, koláč (smažený). V.

Pražidlo, a, n., die Kaffeetrommel. Vz
Pražení.

Pražina, y, f., záhrobeň n. násyp u domu,
der erhöhte Vorplatz an den Fenstern. Plk.

Pražíř, e, m., der Röstbrenner (v hutn.).
Sm.

Pražírna, y, f., vz Huť.

Pražiště, ě, n., místo, kde se praží, die
Röststätte. Techn. Cf. Pražna.

Pražiti, praž, že (íc), il, en, ení; upražiti,
pražívati. —P., nad ohněm sušiti, péci, rösten ;
hnáti koho, in die Flucht schlagen; doléhati
na někoho, einem warm machen, zusetzen.
Jg. — abs. Dnes slunce praží (pálí). Sych.
Obilí praží (chytá pražmu). Us. Dch. Vz
Pražma. — co: kávu, hrách, mouku, pu-
čálku, Us., koláče (smažiti). Kom. P. rudy
(aby se z nich vypudila kyselina, síra atd.),
Vys., kadidlo. BO. — co kde: v másle
(smažiti), Jg., v pánvi, Us., na rošti, V.,
Kom., na slunci. Ros. — koho = hnáti,
V., přemlouvati. Us. — komu = doléhati
naň. Jg., Šm.

Pražítko, a, n., buben k pražení, die
Rösttrommel. Vz Pražidlo. Suk.

Pražka, y, f. = pražanka. — P., jm.
děla. 1515. Vz Tk. IV. 737.

1. Pražma, y, f., pražmo, a, n. P., strsl.
pražьmo, příp. -mо(mъ). Mkl. B.233. — P.,
pražený ječmen, pšenice, hrách atd., Sangen, f.,
geröstete Aehren, Körner usw. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Obilí chytá pražmu (das
Getreide körnet). D. Děti opalujíce pražmu
zapálily. V. Z neopatrnosti dětí, ježto р-mu
pálily. Let. 129. — P., vůně ze zralého obilí
na poli, der Getreidegeruch (auf dem Felde).
Us. Dch. — P. = praženice. Leška.

2. Pražma, y, f., ryba, ze středolat. pra-
sima. Mz. 281. — P., cejn, pitruše, cyprinus
brama, der Bleih, Blei, Brassen. V. — P.
mořská. Ros. Pražmy mořské (sparoidei):
p. zlatá, chrysophris aurata a p. obecná,
dentex vulgaris. Frč. 295., Schd. II. 502.
Der Meerbrassen.

3. Pražma, y, f., první ovoce, primitia,
Lex. vet. Obětovachu i p-u obrod, i p-u
bravóv. Rkp. 14 st. Č. P-my velikého úsilé
jich. Ž. kap. 104. 36.

Pražmo, a, n., ves ve Slez. Tč.

Pražmodechý, getreideduftend. Dch. Vz
Pražma, 1.

Pražna, y, f., v hutn., das Rösthaus. Šm.
Cf. Pražiště.

Pražnec, žence, m. Ve svatojanské noci
jde žnec po poli a kde se jeho kosa klasů
dotkne, ty jsou jeho. Kudy však jde, tudy
zůstává široká brázda a nikdy zrnko ne-
vzejde. Takovému čarodějnému ženci říkáme
pražnec. V Č. vč. 1847. 75.

Pražnice, e, f.,pánvička k smažení, ku pra-
žení, die Röstpfanne. Šm.

Pražnosť, i, f., die Röstbarkeit.

Pražný, ku pražení, Röst-, Brat-. P. pá-
nev. Bern. — P. neděle = první neděle
postní od pražení pučálky nazvaná. der
erste Fastensonntag (invocavit). Us.

Pražský; pražsky, po pražsku. — P..
m.: prahьský od Prah-a. Místo pražský
mělo by se psáti prazký, jako se píše
český m. češský, řecký m. řečský. Ht. Zv.
103. Staré (nové) město pražské. Pražské
vysoké školy. Us. P. kvítek = dobrá kopa.
Č. Pražští měšťané. P. vápno. Vz Bř. N.
258. P. župa. Vz Tk. I. 621. P. dioecese,
děkanství, archidiakonat. Vz Tk. I. 621. P.
právo Vz Tk. II. 546.

Pražuchy, pl., m., gedörrte Mehlklösse.
Sm.

Prc, interj., hlas větru ze zadku puště-
ného, cf. něm. Furz. Mladosť radosť, starosť
žalosť, pozadu hrc prc. Prov., Jg., Čl. M.
307.

Prcal., a, m. = prďoch. Na Mor. Hý.

Prcalka, y, f., druh kulatých sliv, eine
Art Pflaumen. Us. Vz Prdlavka.

Prcati, furzen, farzen. Pořád prcá; ten
zná, umí p. Us. Mřk., Hý. — se = drobným
krokem jíti, trippeln. D.

Prcavka, y, f., ptáčnice, čermucha, višně
plané (strom i ovoce), prunus cerasus avium,
die Vogelkirsche, der Waldkirschbaum. D.
— P., slíva obecná, trnoslívka,prunus insi-
stitia, die Kriechenpflaume. Vz Čl. Kv. 374,
Čl. 37.. Kk. 253. U Skrýje říkají: prckavka.
Kál.

Prcek, cka, m., malé dítě, ein kleines
Kind. Us. Slm. —P., prdivál, der Scheisser.
Kdo by to byl do toho starého p-ka řek!!
Na Mor. Hý.

Prckavka, y, f., vz Prcavka,

Prckošilka, y, m. a f., dítě mající na
sobě jen košili. Cf. Košilanda. P. s kmínem
sedí pod komínem! (Tak volají na p-ky).
Us. u Jilov. Mý.

Prclída, y, f., říkají ženštinám, žáchora.
Us.

Prcna, y, f. = frcna. Ros. a Us. Hý.

Prč! tímto zvukem odhánějí kozy a hří-
bata, Na Mor. Brt., Hý. Vz Prča.

Prča, dle Káča = koza. Na Mor. Brt. —
P., bídná chalupa. Us. u Přerova, Kd.

Prčatý = kadeřavý. U Brušperka. Mtl.

Prčeti, el, ení, prkem smrděti, nach dem
Bocke stinken. Zlob.

Prčevina, y, f., der Bockgestank. Na
Ostrav. Tč.

Prčice, dle Budějovice, městys v Tábor-
sku. Vz S. N., Tk. I. 132. — Je se svým
jměním v Prčici = v koncích. Us. Hrš.

Prčina, y, f., prk, kozina, der Bockge-
stank. Vz Prča. To mléko smrdí p-nou.
Na Mor. Brt.

Prčiti se, il, ení, směšně se nadýmati,
auf eine lächerliche Weise sich aufblasen.
Na Slov. Am. — P., tělesně obcovati, fleisch-
lich beiwohnen. Na Mor. Mřk., Hý. Koza se
prčí=se běhá. Mřk. — koho, se s kým.
Na mor. Hý.

Prčka, y, f., frčka, štilec, das Schnipp-
chen mit den Fingern, der Stüber. Plk.



	909

	Praženka, y, f., pražení, na Mor. zá- smažka (Hý.), die Einbrenne, das Fettmehl. Us. — P., na Mor. pružinka, kucmouch, šustka, škubanka, jídlo moučné, der Sterz, D., Schmorren. Plk. Pražený; -en, a, o, gebranNt, geröstet. P. káva, klasy. Dch. P. polívka, Rk., ječ- men, koláč (smažený). V. Pražidlo, a, n., die Kaffeetrommel. Vz Pražení. Pražina, y, f., záhrobeň n. násyp u domu, der erhöhte Vorplatz an den Fenstern. Plk. Pražíř, e, m., der Röstbrenner (v hutn.). Sm. Pražírna, y, f., vz Huť. Pražiště, ě, n., místo, kde se praží, die Röststätte. Techn. Cf. Pražna. Pražiti, praž, že (íc), il, en, ení; upražiti, pražívati. —P., nad ohněm sušiti, péci, rösten ; hnáti koho, in die Flucht schlagen; doléhati na někoho, einem warm machen, zusetzen. Jg. — abs. Dnes slunce praží (pálí). Sych. Obilí praží (chytá pražmu). Us. Dch. Vz Pražma. — co: kávu, hrách, mouku, pu- čálku, Us., koláče (smažiti). Kom. P. rudy (aby se z nich vypudila kyselina, síra atd.), Vys., kadidlo. BO. — co kde: v másle (smažiti), Jg., v pánvi, Us., na rošti, V., Kom., na slunci. Ros. — koho = hnáti, V., přemlouvati. Us. — komu = doléhati naň. Jg., Šm. Pražítko, a, n., buben k pražení, die Rösttrommel. Vz Pražidlo. Suk. Pražka, y, f. = pražanka. — P., jm. děla. 1515. Vz Tk. IV. 737. 1. Pražma, y, f., pražmo, a, n. P., strsl. pražьmo, příp. -mо(mъ). Mkl. B.233. — P., pražený ječmen, pšenice, hrách atd., Sangen, f., geröstete Aehren, Körner usw. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Obilí chytá pražmu (das Getreide körnet). D. Děti opalujíce pražmu zapálily. V. Z neopatrnosti dětí, ježto р-mu pálily. Let. 129. — P., vůně ze zralého obilí na poli, der Getreidegeruch (auf dem Felde). Us. Dch. — P. = praženice. Leška. 2. Pražma, y, f., ryba, ze středolat. pra- sima. Mz. 281. — P., cejn, pitruše, cyprinus brama, der Bleih, Blei, Brassen. V. — P. mořská. Ros. Pražmy mořské (sparoidei): p. zlatá, chrysophris aurata a p. obecná, dentex vulgaris. Frč. 295., Schd. II. 502. Der Meerbrassen. 3. Pražma, y, f., první ovoce, primitia, Lex. vet. Obětovachu i p-u obrod, i p-u bravóv. Rkp. 14 st. Č. P-my velikého úsilé jich. Ž. kap. 104. 36. Pražmo, a, n., ves ve Slez. Tč. Pražmodechý, getreideduftend. Dch. Vz Pražma, 1. Pražna, y, f., v hutn., das Rösthaus. Šm. Cf. Pražiště. Pražnec, žence, m. Ve svatojanské noci jde žnec po poli a kde se jeho kosa klasů dotkne, ty jsou jeho. Kudy však jde, tudy zůstává široká brázda a nikdy zrnko ne- vzejde. Takovému čarodějnému ženci říkáme pražnec. V Č. vč. 1847. 75. Pražnice, e, f.,pánvička k smažení, ku pra- žení, die Röstpfanne. Šm.	Pražnosť, i, f., die Röstbarkeit. Pražný, ku pražení, Röst-, Brat-. P. pá- nev. Bern. — P. neděle = první neděle postní od pražení pučálky nazvaná. der erste Fastensonntag (invocavit). Us. Pražský; pražsky, po pražsku. — P.. m.: prahьský od Prah-a. Místo pražský mělo by se psáti prazký, jako se píše český m. češský, řecký m. řečský. Ht. Zv. 103. Staré (nové) město pražské. Pražské vysoké školy. Us. P. kvítek = dobrá kopa. Č. Pražští měšťané. P. vápno. Vz Bř. N. 258. P. župa. Vz Tk. I. 621. P. dioecese, děkanství, archidiakonat. Vz Tk. I. 621. P. právo Vz Tk. II. 546. Pražuchy, pl., m., gedörrte Mehlklösse. Sm. Prc, interj., hlas větru ze zadku puště- ného, cf. něm. Furz. Mladosť radosť, starosť žalosť, pozadu hrc prc. Prov., Jg., Čl. M. 307. Prcal., a, m. = prďoch. Na Mor. Hý. Prcalka, y, f., druh kulatých sliv, eine Art Pflaumen. Us. Vz Prdlavka. Prcati, furzen, farzen. Pořád prcá; ten zná, umí p. Us. Mřk., Hý. — se = drobným krokem jíti, trippeln. D. Prcavka, y, f., ptáčnice, čermucha, višně plané (strom i ovoce), prunus cerasus avium, die Vogelkirsche, der Waldkirschbaum. D. — P., slíva obecná, trnoslívka,prunus insi- stitia, die Kriechenpflaume. Vz Čl. Kv. 374, Čl. 37.. Kk. 253. U Skrýje říkají: prckavka. Kál. Prcek, cka, m., malé dítě, ein kleines Kind. Us. Slm. —P., prdivál, der Scheisser. Kdo by to byl do toho starého p-ka řek!! Na Mor. Hý. Prckavka, y, f., vz Prcavka, Prckošilka, y, m. a f., dítě mající na sobě jen košili. Cf. Košilanda. P. s kmínem sedí pod komínem! (Tak volají na p-ky). Us. u Jilov. Mý. Prclída, y, f., říkají ženštinám, žáchora. Us. Prcna, y, f. = frcna. Ros. a Us. Hý. Prč! tímto zvukem odhánějí kozy a hří- bata, Na Mor. Brt., Hý. Vz Prča. Prča, dle Káča = koza. Na Mor. Brt. — P., bídná chalupa. Us. u Přerova, Kd. Prčatý = kadeřavý. U Brušperka. Mtl. Prčeti, el, ení, prkem smrděti, nach dem Bocke stinken. Zlob. Prčevina, y, f., der Bockgestank. Na Ostrav. Tč. Prčice, dle Budějovice, městys v Tábor- sku. Vz S. N., Tk. I. 132. — Je se svým jměním v Prčici = v koncích. Us. Hrš. Prčina, y, f., prk, kozina, der Bockge- stank. Vz Prča. To mléko smrdí p-nou. Na Mor. Brt. Prčiti se, il, ení, směšně se nadýmati, auf eine lächerliche Weise sich aufblasen. Na Slov. Am. — P., tělesně obcovati, fleisch- lich beiwohnen. Na Mor. Mřk., Hý. Koza se prčí=se běhá. Mřk. — koho, se s kým. Na mor. Hý. Prčka, y, f., frčka, štilec, das Schnipp- chen mit den Fingern, der Stüber. Plk.