910

Prd, u, prdek, dku, prdeček, čku, m.,
der Furz, Farz. Co prd v lucerně (o člověku
hřmot dělajícím bez účinku). Vz Křikloun.
Lb. Je to platno jako p. v lucerně (nic).
Us. Lítá jako p. v lucerně (rychle sem tam
běhá). Us. Slibů a prdů vejde se mnoho na
libru. Prov. To je tak jistě jako p. na listě.
Ve Slez. Tč. Jest jako z prdu bič (= slabý).
U Litomyšle. Dř. Sliž (liž) prd a vyskoč
(říkají, když někoho chtějí odbyti). U RakovN.
I prd staré kotlářky (odbývají-li koho). Us.
Jsou prý tři druhy prdů: první: ku—p,druhý:
zač ho dá—š ? třetí: za ple—ple—ple— plecháč.
Us. Prd ti dám = nic. Us. Dám ti prd a pas.
Prdem prorazil prkno. Us. P. víš (= nic
nevíš).

Prdač, e, m., der Farzer. Žid

Prdák, a, m., der Farzer. Aqu.

Prděč, e, m. = prdač. Lex. ms. (Jg.)

Prdel, e, prdelka, y, prdelička, y, f.,
řiť, zadek, zachule, paní manda, popó z fr.
popeau, lat. podex, der Arsch, Steiss. P.,příp.
-еlь. Mkl. B. 110. Má p. jak (lížu, jako kamna
(o prdelatém). Us. na Mor. Hý. Plácl, uhodil
ho přes p. Us. Polib, vyliž mi p. Us. Slepičí
p. (kdo ničeho zatajiti neumí). Vz Klevetář.
Lb. Nedal si darmo p. mrskať (umí své věci
dobře). Us. Dostati na p. Us. To je Antikrist
o devíti p-lích. Prov. Jg. Prdel dostaneš (nic).
Us. Všk. Já taky, ty taky, půjdem do p-le na
raky. U Litom. Dř. Ten mne lískl jazykem
po p-li (si škodil, věci se chybil, špatně
pochodil). U Kroměř. Hz. S jednou p-lí
nemůžeš býti na dvojím posvícení. V Kunv.
Msk. Když je plná prdel, tak se lehko sere
(když je hodně peněz, snadno se platí). Kdyby
byly v p-li ryby, nemusily by býti rybníky.
Vz Bych. Us. Vyhlíží jako slepice u p-le
(u řiti = bledý). Us. U Kunv. Msk. Polib
mi prdel (mě v p.), zesral bych tě. K tomu
se odpovídá: To je píseň o Markétě. Vlezl
by mu do p-le (vše mu udělá). Je tam tma
jako v p-li. Polib mi holou (p . . ..). Najprv
posadil se kýs čert najvýše, vedlé ní se kyl
Jakub a proti ní z p-le (zády) Tomáš. BN.
Vz Řiť. — P., dolejší část chmeliny, na které
chmel se nerodí. U Rakov. Cf. Řítol, Řítovní
(u snopu). Vz Pýření.

Prdeláč, e, m. = prdelák. To je p.! Hý.

Prdelák, a, m., der Grossarschige; Auf-
schneider. Ostrav. Tč.

Prdelati, mluviti jako stará prdel, kohl-
dreschen. Na Ostrav. Tč.

Prdelatý, grossarschig. D.

Prdelisko, a, n., der Grossarsch. Zlob.

Prdelka, y, f., vz Prdel. -- P., y, m.
a f., malou prdel mající, der Kleinarsch. D.

Prdelkář, e, m., kdo se prdelkuje, der
questert. Us.

Prdelkování, n., das Questern. Us. Jg.

Prdelkovati (se) = sem tam běhati,
querlen, questern. Jg. Prdelkuje se pořád
okolo něho, u někoho = služebně okolo
někoho běhá. Jg.

Prdelkyně, ě, f., die questert.

Prdelní, Arsch-. P. hřích (smilstvo). Us.

Prdelník, a, m. = hanzalík

Prdelovatý = prdelatý.

Prdelovice, f., konečník, der Mastdaro.
Us. v Krkonš. — Přenes. Do Prdelovic jíti

(cf.: do prdelové Lhoty) = nikam. Us. Býti
již v P-cích (nevěděti si rady, kudy kam).
Us. Hý. P., die Wurstsuppe. U Olom. Sd.

Prdelový, Arsch-. P. Lhota n. Lhotka
= prdel. Vz Prdelovice. P. polívka, prde-
lovice, jitrnicová, die Wurstsuppe. U Olom.,
Sd., v Turnovsku. Zl. P. polívka = drobová.
Us. Zkr.

Prděti, ěl, děn, dění; prdnouti, dnul
a dl, utí; prdati, prdívati, furzen. Mluv
tehdáž, když hus prdne a veš zakašle. Us.
Vandrovní se napije při studni a za vděk
prdne, že za ním to dudní (duní). Ve Slez. Tč.
Člověk tvrdý (= umrlý) už neprdí. Ve Slez.
Tč. Prdí jako valach. Us. P. jak starý husar,
jak by luby dřel. Na mor. Drahansku. Hý.
— komu. Kdo sobě prdí, sobě smrdí. Ve
Slez. Tč. — čím. I obořiv se naň, dá mu
kokvou, až Němec duší prdne. Let. 195. (Pal.
IV. 2., 537.).

Prdimucha, y, m. a f., z prdu duch,
slabý člověk, ein Schwächling. Us. v Kunv.
Msk.

Prdivál, a, m., nadávka, der Furzer. Ms.
Hus.

Prdlavě, prde, farzend. Slov. Bern.

Prdlavec, vce, m. = prďoch. Slov. Bern.

Prdlavina, y, f., prdlavé víno, eine Art
Weintraube. Slov. Bern.

Prdlavka, y, f., řetkev, po které se prdí,
Rettig, m. Plk. — P-ky, slívy, jež nadý-
mají a větry působí, prcavky, eine Art (blä-
hender) Pflaumen. Na Mor. Hý. Vz Prcavka.

Prdlavosť, i, f., die Neigung zum Furzen.
Bern.

Prdlavý, der oft furzt, Furzer. D.

Prdloun, a, m. = prďoch. Prk. Př. 28.

Prdnouti, vz Prděti.

Prdnutí, n., der Furz. V.

Prďoch, a, m., poprda, bzďoch, smrďoch,
příp. -ochь. Mkl. B. 289. Der Stänker,
Fürzer.

Prdola, y, m., plkota, žváč, na Moravě
místy: frdola, der Schwätzer, Plauderer. Na
Mor. Kčr., Bkř., Sd., Hý.

Prdolena, y, f. = tlachna, která prdolí,
eine Schwätzerin. Na Mor. Brt.

Prdoliti, il, ení, plkati, zváti, na Moravě
místy: frdoliti (Hý.), schwätzen, plaudern,
plauschen. Na Mor. Brt., Sd., Kčr. Cf. Pr-
delati.

Prďouch, a, m. = prďoch.

Prďour, a, m. = prďoch. Prk. Př. 21.

Prdous, a, prdousek, ska, m., který se
prdousí (bortí). Slov. Leška.

Prdousiti se, il, ení, bortiti se (bořiti
se?). Slov. Leška, Plk.

Pré, z lat. prae, o volné zábavě. To bu-
deme míti pré. Největší pré měli chlapci,
když dědeček se modlil. Šml. Není kocour
doma, myši mají pré (posvícení, luzum).
Všudy chce míti pré. Us. Jg., Šm.

1. Pře-, předložka neoddělná, 1) u časo-
slov znamená a) směr činnosti přes před-
měty, přechod z místa na místo (Mkl.). Přese
prach překročila. Sokol přes Krakov pře-
letěl. Aby ho přepustil přes ty bílé hory.
Čtyry stoly přeskočila. Bratr jí přejal dům.
Tam se ptáček jeřabatý přeletuje. Na hou-
sličkách pěkně prsty přebírají. Kolik vlasů