912

Ách Bože, Božíčku. Zde již zvláštním slo-
vem druhé zvolání se sesiluje. Podobně:
Bože, Bože, milý Bože! Sš. 294. Lásko,
milá lásko! Sš. 229. Podobně: Ach Bože,
Bože přemilý! Ach Bože, můj milý, roz-
milý! S tímto výrazem se Ach Bože, Pře-
bože také střídá; tak ku př. v Er. P. 485.
v rozličných variantech jedné písně se stej-
ným smyslem položeno: Ach Bože, Pře-
hože! a: Ach Bože můj milý, rozmilý! Jiné
příklady tohoto stupňování v oslovení: Mé
milé, rozmilé potěšeníčko! Er. P. 200. Pověz
mně, má milá, rozmilá. Ib. 184. Že tedy
Přebože jest stupňováním prvního zvolání
Bože! (jako již Jg. klade: Ach Bože, Pře-
bože ! O du lieber Gott!), to pokládám za
jisto, ať jest původní význam jakýkoli, buď
= velký Bože nebo = pra-Bože, čeho by
snad někdo domýšleti se mohl ze sloven-
ského: Tři ste bohů, prabohů u Koll. I.13.,
jakož v skutku nalézám v Rk. Slov.: Pře-
bóh, vz Praboh. Rovněž tak, myslím, dlužno
vysvětlovati výraz: Ach Bože, roz-Bože! Vz
Roz-. Kd. — Pře-, zastr. = pro-. Bž.218.
Ale ve Slez., na Mor. a na Slov. posud pře-
místo: pro-: předavać = prodávati, přeraziť
= proraziti, předať = prodati. Šm. Pře
Bůh! = Pro Bůh! Pře (= pro) pana Jana!
Na Ostrav. Tč.

2. Pře, e, f., strsl. prja, rasprja, koř. pr
a. příp. -ja. Mkl. B. 77. a 81. P., potýkání-se
slovy, hádka mezi dvěma stranami, der
Streit, Hader. Jg. V MV. nepravá glossa,
Pa. P. o Náboženství. D. Hlavní p. (věc),
není ku při, není o to pře, ven ze pře (nic
na tom nezáleží). V. Odpověď dává o sli-
vúch, když pře jesť o jahodách. Prov. Jg.
— P. hlavní, soudná pře = soud, spor,
jednání, lat. lis, causa, der Rechtsstreit,
Handel, Gerichtshandel, Rechtsgang, die
Streitsache, der Process. P., spor žalobou
na soud vznešený a v širším smyslu veškeré
soudní řízení v příčině nějakého porušení
práva. V tom smyslu rozeznáváme hlavně
při občanskou ode pře trestní podlé toho,
přestoupeno-li skutkem n. opominutím ně-
jakým právo občanské anebo trestní. Pře
občanská dělí se na řádnou a summarní.
Vz S. N. O pře líčení, Schlussverhandlung,
vz S. N. Pře sepření, litis contestatio. Pr.
P. o předek (přednosť), o haně, o hrdlo
n. útrpná, Jg., z výtržnosti, z ranění,
z chromeni, Pr., o meznících. P. se strany
cti. D. P. dobrá, slušná, spravedlivá, zlá,
křivá, shnilá, Ros., strhaná. Reš. P. zašlá,
podaná a nerozhodnutá (lis pendens n. sub
judice), Rk.. hlavní, vyzývací, Řd., vedlejší,
pro vraždu, pro urážku, ústní pře líčení,
účetní, právní, vyšetřovací, J. tr , půhonná,
Th., civilní. Vz Rb. 270 , Vš. 568. Pře od-
porná. Vz Vš. 568. V útrpných přech, přítel
ku při (prokurator). V. Při s někým na soudu
míti; něčí při vésti, opatrovati i zastávati;
při míti, k sobě přijíti, na se vzíti, s někým
začíti, počíti, udělati, líčiti, skončiti, vyhráti
(vz ku konci), obdržeti, potratiti, ztratiti,
propéci, prohráti, zavříti, uvážiti, skoncovati;
ve přech ortel vyřknouti; při do jistého času
odložiti. V. Ve při s kým se dáti. Źer. Záp.
I. 73., Sych. Ve při padnouti, J. tr., klesnouti;

pře neobdržeti, při prosouditi. Us. P. již
jest ztracena, odsouzena; jeho pře klesla,
Br. Při rozsouditi, rozhodnouti, rozvésti.
Plk. Ve při býti. Solf. Nepříteli pomáhati,
při jeho příti. Vš. Ke při státi. Solf. Brá-
nění pře. Jel. Před někým svou při vy-
vésti. Br. Pře se vleče a protahuje. Solf'.
Pán pře chudých souditi bude. V. V dobré
při netřeba se mnoho disputovati a táhati.
Jg. Z křivé pře pravou učiniti. Sych. Při
opět zdvihnouti. Seydl. Žena řečňovati nemá,
leč ve své vlastní při (in eigener Recht-
sache); Pře, které se manželstva dotýkají,
soudem duchovním rozeznány býti mají:
Měštěnín, padl-liby ve při, povinen bude
tu, kde nález se stal, ze škod práv býti ;
Kdo při obdržel, škody přece ukazuj. Kol.
19., 41., 14. Rozsudek pře vyhlásiti. Kom.
Pře líčení říditi; Příčinu, počátek ku při
dáti; Při o právo soukromé líčiti; Ve při
zvítěziti, práv zůstati, někoho přemoci, křiv
zůstati; Pře jest na soudu, na rozsoudění,
na rozeznání; Při před se vésti, dále vésti,
ku konci přivésti, dovésti; při porovnati,
srovnati, skončiti; Skutek, na němž roz-
hodnutí pře záleží; Žádné pře právní ne-
dopustiti; Pře má svůj průchod bez pře-
kážky. J. tr. Jest p. mezi nimi o dědiny.
Dsky I. 122. Pře nepóhonné páni z milosti
ne z práva súdie. Vš. III. I. Nestane-li
která strana, při svou ztratí a o to, oč p.
vzešla, přijde. Bdž. 39. Ježíš raději při
svou vede od poměru svého k otci. SŠ. J.
86. Při získati, vz Získati. Něčí při slyšeti,
popsati; Pod ztracení té pře; Znamenavše
ty pře z obú stranu neuměli jsmy jich roz-
děliti ; Jsú přede pány pře své z obú stranú
pravili a páni uslyševše pře jejich i nález
panský...; Poklid vzali o všecky pohony,
co té pře dotýče. Půh. I. 374.; II. 72., 459.,
626. V tejto při k nám poslané; Chtě tiem
svú při obdržeti; Protož v tejto při židovce
v právě padl, verlor in diesem Streit; Proti
tomuto svrchupsanému jsú tuto při vzeli;
Poněvadž ta pře zavěšena jest na hadších
a na ubrmanu, již dále ku právu jíti nemá:
Ta pře právem má rozsuzována býti. NB.
Tč. Při prosoudě po druhé se nesuď; Pře
nemají překládány a smíšeny býti, než mají
pořád, jak v registrácii zapsány jsou, podlé
útoků jíti a slyšány býti. Vš. Pře každá
jednou žalobou se koná; Pře začatá pro
smrť (původa n. pohnaného) nemíjí; Čí při
pravou býti znáš, proti té co začínati boj
se; Pře tvá nepravá obranou horší bude;
Obeslaný nechce-li svévolně odpovídati, při
tratí; Obeslaný, ujde-li od práva, při tratí;
Co k při nesluší, k tomu není potřeba od-
povídati; Povedeš-li jinak při aneb jiné
budeš-li mluviti, nežli jsi prožaloval, bude
půhon zdvižen; Kdo se podrobíš dobro-
volné, i kdo nic neprokážeš, při svou tratíš;
Kdo v při padne, škody vzešlé druhé straně
zaplať; Když soudíš, neprohlídej v tom k oso-
bám, chudý-li či bohatý, pozři ku při a ne
k osobě; Soud ve při se vložil. Pr. Kdo od
koho (= místo koho) při vede; Kdo by pod
trvající pří (pod zašlou pří) na odporníka
mocí sáhl, ten...; při vyslyšeti, zavříti; pře
jest vyslyšena a zavřína (1553); po začaté