913

při. Er. Žalobce, v jehož chtění jest při
vésti; Také súdce buď opatrn, aby všecky
pře, které se před ním dějí, od slova do
slova skrze písaře kázal věrně v knihy po-
psati; Aby poručník, který jménem nepří-
tomného vede při neb jí brání; Ale bez-
pečněji zajisté jest ve všech pilných přeci),
aby se půhon dál tímto obyčejem. CJB. Že
proto jedním půhonem pohnati moci bude
a to ku při hlavní; Pře se ho dotýká. Zř.
F. 1. Ty věci jsou mezi stranami ve při.
Hl. Item také útrata a náklad pohnaného,
by pak i při obdržel a se obránil. Tov. 58.
Lidé poddaní mohou sami obeslati ze škod
útratných, když není o při hlavní. Nál. 213.
I doufal, že Pán rozhodne při jeho pro
něho; Jaká p. to mezi nimi zavládla, neví
se. Sš. L. 122. Filipp dává se dlouho s Natha-
naelem o to ve při; Poslyšte, jak při svou
provedu: Nevidí-li se vám mně při jeho
oznámiti a k soudu podati; K dalejšímu ve
při postoupání cestu proklestiti. Sš. J. 3;").,
126., 279., 280. (Hý.). Při ku konci přivésti;
Pře ku přetržení přijde, když odsouzený
umře. Řd. Pře počala se, zašla (ist einge-
leitet). Ta p. jest již vyvedena (abgethan).
Vš. P. jest na soudu (ist im Zuge). Šp. P.
závěrečná, konečné líčení pře. Rk. Při upra-
viti; čeho v při potřebí, opatřiti. J. tr. Při
vy-, prosouditi. Dch. My jsme jich o tu při
bez vás rozsúditi nemohli; Pohorší-li Blahen
své při čili nie. NB. Tč. On svú při také
ukaž přede pány; Aby mi tú pří propadl;
Dav na mne při některakému žáku a já jemu
nic dlužná nebyla; Neprovedl při zemským
řádem. Půh. II. 64., 285., 426., 468. Při vy-
hráti, šp. prý, ale tato frase jest dobra,
sr.: Při prohrátí, V. a: Má při za ňadry
(vyhranou. Jg. Dle Lb. užívá se této frase
o svárlivém.). Č. Má sedranou, strhanou
při. C Pochybovati, půl pře pryč. (Č.. Zlatá
pře! Ros. Měšcem musí hodně hnouti, kdo
nechce pří svou propadnout'. Sych. — Vz
Právo, Původ, Soud, Soudce, Svědek, Ža-
loba, Kat. 1606., 3438., S. N.

3. Pře = přes. Leze pře zeď. Pč. 38.

Preambula, praeambula, pl., n., z lat.
praeambulum, úvod, die Einleitung. Tedy
nemusím dělati dlouhá p. Tyl.

Přebabiti, il, ení, babením uškoditi, als
Hebamme etwas verderben. Ros.

Přebáčiti, il, en, ení, odpustiti, nachsehen.
— co komu. Slov. Bern.

Přebajati co: bajky, durcherzählen: um-
dichten. Na Ostrav. Tč.

Přebalmuntiti, přebalamutiti, über-
tölpeln. — koho. Na Ostrav. Tč.

Přebanovati, durch Klagen verschmer-
zen. Na Ostrav. Tč.

Přebarviti, il, en, ení; přebarvovati, ještě
jednou barvou potříti, jinou barvou potříti,
über-, um-, nachfärben; barvou příliš na-
tříti, überfärben. — abs. Koroptev (zvěř)
již přebarvila vypelíchala (vylínala). Us.
Světz. 1875. — co čím.

Přebásniti, il, ěn, ění, über-, umdichten.
Us. Tč.

Přeběda! veliká běda! O(grosser) Jammer!
o Weh! Ach nastojte p. Štelc. Ach běda,
přeběda! P. vám. MP., Kom. Vz Běda, Pře-.

Přebědačiti, il, ení, v bídě přetrvati,
přebídáceti se, elend zubringen. — co. Jak
jsme minulou zimu p-li,. to sám Bůh ví.
Us. C.

1. Přeběh, a, přeběhlec, hlce, přebě-
hlík, a, m., der Uiberläufer.

2. Přeběh, proběh, u. m., das Durch-
laufen, der Verlauf. V celém tomto p-hu let.
Mus. 7. 50. Vz Přeběhnutí.

Přeběhlitý, praeteritus. vorübergegangen.
P. věci. BO.

Přeběhlý, vorübergelaufen, -geflogen. Po
této vichřici přes něho p-lé. Bl.

Přeběhnouti, hnul a hl, utí; přeběžeti,
žel, žení: přeběhati, přebíhati, přeběhávati,
přebíhávati, přeběhovati. P., přes něco běžeti,
über-, hinüberlaufen; přeliti se, téci, přetéci,
přebývali, přeplniti se. überlaufen, über-
fliessen, sich ergiessen; přebývati, zbývati,
übersteigen ; běže poraziti, überrennen, über-
laufen; předběhnouti, vorkommen, überlaufen:
pominouti, verlaufen, verrliessen, verstreichen;
běhaje stráviti, mit Laufen zubringen, durch-
laufen; zu Jemanden überlaufen. Jg. — abs.
Sem a tam přebíhati. D. Dlouhý čas (V.),
rok (D.), celý den přeběhl. Přebíhá tam laně.
Ros. To prkno přebíhá (vyčnívá). Us. Po-
jednou den přeběhne (pomine). Léta pře-
běhla. Us. Denně jich mnoho přeběhlo (k ne-
příteli odešlo). D. — co, koho: místo, les,
pole, prostranství, počty, Us., knihu běžně
p., dítě (běže poraziti), zajíce (předběhnouti).
D. Celý den jen přeběhal (běhaje ztrávil).
Knihy a spisy něčí p. Jg. Všecky hory pře-
běhali (hledajíce). Us. Brt. Pes přeběhl stopu
(zvěři), zajíce. Šp. - přes co: přes čáru. Kom.
Přeběhl nám zajíc přes cestu. Jg. Voda přes
břeh již přebíhá (přetéká). Ros. Co mu asi
zase přeběhlo přes cestu (co se mu asi ne-
příjemného stalo? O nevrlém.)? Us. Hý. —
(co) čím: slovy (pověděti pořádkem), očima,
(přehlednouti), čtením, V., myslí, minulý čas
pamětí. Jel. Přebíhá-li co úroky z důchodův
(= přebývá-li). — (co) v čem. Přeběhl jsem
to v mysli své. Jel. Život chudého v hu-
benství a v bolestech přeběhl. Chč. 630. —
co na čem. Přeběhl jsem všecko na svém
rozumě. BO. — nad co. Přebíhá počet nad
summu (zbývá). Ros. — kam. P. k nepří-
teli, k jiné straně, k jinému náboženství. D.
Přeběhla voda přes břeh na pole. Us. Tč.
— s čím kam. S otázkami, s prosbami na
koho přebíhati (=dotírati). Šm. — se. Kráva
se přebíhá (běhá se), rindert wieder. Šm. —
se za kým. Za tou by se ženichové byli
přebíhali. Sá.

Přeběhnutí, n., Verlauf, m. Stalo se pak
po p. desíti dnů. Br. P. směnného listu. D.
Vz Přeběh.

Přeběloucí, sehr weiss. Troj. 91.
Přebělý, sehr weiss, schneeweiss. P. hr-
dličky. Tkadl.

Prebenda, praebenda, y, f., z lat. prae-
benda, obročí duchovní, stálý příjem duchov-
ního za službu církevní, die Präbende, Pfründe.
S. N. — P., úřad (služba) duchovní, který
dle kanonických zásad zřízen jest a jistý,
stálý příjem podává. S. N. — P., výživa,
strava. K p-dám dohlíží (kuchmistr). V.
Hosp. 240.