914

Prebendář, praebendář, e, prebendista,
y, m., obročník, kdo požívá duchovního obročí,
der Pfründler. Vz Prebenda.

Přeběr, u, m., přebírání, das Auslesen,
Uiberklauben. P. vlny. Us.

Přeběrač, e, m., der Klauber. P. rudy,
prejtýř, der Erzscheider. Šp.

Přeběračka, y, f., která přebírá, die
Klauberin. — P., přebírání, die Klauberei.
To je p. s tím hrachem. Us. — P., přebírka,
náčiní ku přebírání ryb lovených, die Klaub-
truhe. V. — P., náčiní k přebírání rud. Vz
KP. IV. 61.

Přeběračnosť, přeběračný, vz Přebí-
ravosť, Přebíravý.

Přeběrek, rku, m., přeběrka, y, f., der
Brack, Ausschuss. Us. Dch. Toť jsou už jen
p-ky. Us. Msk.

Přebernosť, i, f., die Erschöpflichkeit,
Heiklichkeit. Bern.

Přeberný, kdo mnoho přebírá, volí, aus-
klauberisch (wählerisch). Koll. — P., přebrán
býti mohoucí, erschöpflich. P. pramen. Ráj.

Přebídný, armselig. P. stav, svět, zdraví.
Ach já člověk p-ný. Us. Hý.

Přebíhač, e, m., der Verlaufer (wer mit
den Meistern oft wechselt). Šp.

Přebíhati, vz Přeběhnouti.

Přebíhavý, kdo přebíhá, nestálý, unstät.

Přebílení, n., die Uibertünchung. Us. Dch.

Přebíliti, il, en, ení, überweissen, über-
tünchen. — co čím: světnici vápnem čistým.

Přebíračka, y, f., die Klauberei, Leserei.
Us. Dch. Vz Přeběračka.

Přebírání, n., das Ausklauben. P. máku,
die Kümmelspalterei. Us. Dch.

Přebírati, vz Přebrati.

Přebíravosť, i, f., die Ausklauberei. Jg.

Přebíravý, ausklauberisch. — v čem:
v služebnících. Br.

Přebírka, y, f. = přeběračka (k lovení
ryb). Ryby na přebírce proliti. D. — P.,
přebírání. P. listin, die Musterung der Akten.
Čsk. P. písemností. J. tr. P. rud, das Erz-
scheiden, Reinscheiden, Klauben. Hř.

Přebitek, m., der Stich im Kartenspiel.
Rk.

Přebiti, přebiji, bij, bije (íc), bil, it, itý;
přebíjeti, jel, en, ení = příliš nabiti, über-
schlagen, überladen; ve hře, überstechen;
loupežiti, rauben, plündern; bitím přejinačiti
(minci), überprägen, ummünzen. Jg. — abs.
Hodiny přebíjejí (bijí více hodin než náleží).
Us. — co: peníze, minci (bitím přejinačiti).
Ros. Šli spolu a přebili (oloupili) vóz pod
Horkú. Pč. 50. Cf. Ješto přebiješ a lúpíš.
BO. Ďábla a lva přebil (přemohl). GR. Kohos
dnes přebíjal (přepadl)? Bj..Cť. Výb. 1. 252.
— co v čem: kartu ve hře. D. — co čím:
spodka svrškem (hůrkem). D.

Přebití, n., das Uiberladen, Ummünzen,
der Raub. Rozk. Vz Přebiti.

Přeblaho, a, n., die Himmelsseligkeit. Dch.

Přeblahoslavenosť, i, f., grosse Glück-
seligkeit. Bern.

Přeblahoslavený: -en, a, o, überselig,
sehr glücklich. Bern.

Přeblahoslaviti, il, en, ení, přeblaho-
slavovati, überglücklich machen; velmi vele-
biti, sehr preisen. Bern. — koho.

Přeblahotný, přeblahý, přešťastný, über-
glücklich. P. rozkoš. Chmelen. Bs. 71.

Přeblaze, überglücklich. Us.

Přeblázniti, il, ění, durch-, übernarren.
Ros. — co: masopust.

Přeblažený; -en, a, o, überselig. Jg.,
Žal.

Přeblebtati, überplappern. Ros.

Přebleptati, přebleptnouti, tnul a tl, ut,
utí, ausplauschen. — abs. Přebleptl (pově-
děl více nežli měl n. chtěl). Na Mor. Hý. —
co komu.

Přeblíci se = převléci se. Na Ostrav. Tč.

Přebliti, il, it, ití, überspeien. — co, přes
co: nádobu, přes nádobu. Jg.

Přeblouditi, il, zen, ení, bludem chybiti,
durch einen Irrthum fehlen. — v čem. Ros.

Přebludný, vz Bludný. V p-ém domnění
býti, im argen Wahne begriffen sein. Dch.

Přeblunkati, vz Bluňkati. Ros.

Přebobněti, überquellen. Vz Bobněti.

Přebobrovati, přeběhati, přeskákati, über-
laufen, überspringen, mor. überstolpern. Ros.

Přebočiti, il. en, ení, über-, nachsehen,
verzeihen, odpustiti. — co komu. Přeboč
mu to, on toho víc neurobí. Na Ostrav. Tč.

Přehodnotiti, ul, ut, utí, přebůsti, pře-
bodli (zastr.), bodl, den, ení, überstechen.
— abs. Viziž, aby nepřebodl, nepřecvičil.
Mus.

Přebohatý, überaus reich, steinreich. Dch.
P-tý pane náš, jenž vše dobré v moci máš!
Pís. kostelní. Us. Hý. — čím. Praho! Rím's
pamětmi víry přebohatý, Athenami`s věd a
umy nám. Sš. Bs. 18G. Vz Bohatý.

Přeboj, e, m., loupež, der Raub, Rauban-
fall. Dal. 182., Kn. rožm. 69., BO. Jindy:
příboj. Gl.

Přebojnický, zastr., loupežnický, räube-
risch. Jg.

Přebojnictví,n., -ctvo, a, n., loupežnictví,
die Räuberei. Ms. Ps. Gl. 11.

Přebojník, a, m., zastr. loupežník, zbojník,
der Räuber. St. skl. I. 91., BO., Výb. I. 259.

Přebojovati, přemoci, bewältigen, be-
siegen. — koho (čím): ďábla, Leg. D. 30.,
nepřátely. BO.

Přebolestný, velmi bolestný, sehr schmerz-
lich, peinlich. P. smrť. Jg.

Přebor, a, m. = převor. Půh. 1. 344.

Přeborník, a, m., vítez, der Uiberwinder.
Modl. 14. stol.

Přeborov, a, m., ves u Milevska. PL.

Přebotnati, přebopněti, ěl, ění, über-
sehwellen, überquellen. — abs. Hrách pře-
bopněl. Ros. Vz Bopněti.

Přebozy, dle Dolany, něm. Přebos, ves
u Plaňan. PL.

Přebože ve frasi: Ach Bože, Přebože!
O du lieber Gott. Č. Vz Pře- (ku konci).

Přebrakovati, poznovu n. naskrze bra-
kovati, überklauben. — co, koho: peníze,
Ottersd., ovce. Us.

Přebraný; -án, a, o, vz Přebrati. P. hrách,
čočka atd. — P. náklad, die Uiberfracht.
Plat z p-ného nákladu, die Uiberfrachtsgebühr.
J. tr.

Přebrati, beru, ber, bera (ouc), bral, án,
ání; přebírávati, přehrávati. —P., probrati,
přečistiti, klauben, durchklauben,lesen ; příliš