915

mnoho vzíti, über das Mass, zu viel nehmen;
opiti n. přejísti se, zu viel trinken о. essen;
přehlednouti, špatnější vzíti, sich vergreifen,
übersehen, das schlechtere wählen; zcela
vybrati, erschöpfen, p. se, přestěhovati se,
projíti, přeskočiti, přeletěti, übersiedeln, über-
setzen; obírati se s něčím, womit umgehen,
sich abgeben, beschäftigen, ausklauben, wüh-
len; zu sehr ausklauben; obtížiti se, sich
überladen, übernehmen. Jg. — abs. Přebrals,
musíš vraceti (mnohos jedl). Ros. Včera jsem
mnoho přebral (mnoho pil). Ros. Kdo se rád
přebírá, rád přebere. Kdo vybírá, přebere.
Přebral ubohý (zle vybral). Ros. Nevybírej,
abys nepřebral. Nevybírej, nepřebírej, abys
neprebrala. Prov. Nepřebírej, nepřebereš.
Na Ostrav. Tč. Nevybírej, nepřebereš. Us.
Tč. — co, koho: kroupy, čočku, hrách,
ořechy, jablka, byliny, Us., salát, papír, vlnu.
1). Přebírá mne zima (louští mne). Us. na
Mor. Voda již přebírá břehy. Us. na Mor.
Vše přebral (prohledl). Ros. P. mák, máček
(pavučiny rozplétati = věci malicherné dě-
lati), Kümmel spalten. Ale knieže Jindřich
přebrav lid, i pošle jich . . ., aby spíži do-
dali. Let. 200. P. řeč. Přebral míru náboje
(příliš silně nabil). Šp. — co kde: na „mysli.
Měst. bož. Přebírati listy v knize. Sp. —
čím (kde). Umí p. prsty na houslech, na
varhanách, na píšťale. Jg. Tkáč nohama pře-
bírá (silně pracuje), kapsa se mu odvírá. Us.
Tč. Tak ho bili, až nohami přebíral (s nohy-
na nohu přeskakoval n. přešlapoval, jako při
tanci, zimou). Mor. Brt., Tč. — v čem: v jídle,
v pití, über die Schnur hauen. Dch. — oč.
Přebral o 100 zlatých. Žer. L. L 44. -- se
čím (obtížiti se): vínem, V., nápojem, Ros.,
jídlem, Krab., prací, péčemi. Strom se pře-
bral jablky, ovocem. Us. — se kam (jinam
se bráti, přestěhovati). Přebral se (z Prahy)
do Říma. Jel. Přebrali se přes řeku. BO.,
Alx. 1114. Přebral se na obydlé do vsi. Pr.
kut. — se kde v čem. Přebírati se v kně-
hách, D., v penězích (obírati se, zacházeti
s něčím), Ros.; v šatstvu, v pokrmích (příliš
si vybírati), v jídle. Sych. Přebírá si v lidských
věcech (vše haní). Šm. Přebírali se v nich
jako v hnilicích. Bart. — se čeho. Mus.

Přebrázditi, il, ěn, ění, durchfurchen. —
co: pole. Us. Tč.

Přebředný, durchwatbar. Reš.

Přebreptati. co, koho. Ros. Celý den
jsme u něho přebreptali, durchplaudern. Us.
"Tč.

Přebřesknouti, probřesknouti, knul a kl,
utí, durchblicken. — kudy. Slunce přes obla-
ky přebřesklo. Na Ostrav. Tč.

Přebřésti, přebřísti, bředu a brdu, dl,
den, dení; přebřednouti, dnul, ut, utí, durch-
waten. — abs. Všichni jsme šťastně přebředli.
Ros. Pakli póvod přebrde, tehdy pohnaný
má za, ním břísti. Arch. II. 113. — co: řeku.
BO., Lom., Br. — kam : na druhou stranu.
Ben. V. — kudy: potokem. Ml.

Přebříditi, il, ění, ublížiti, ein Leid zu-
fügen. Mor.

Přebřidký, sehr hässlich. Jg.

Přebřinkati, přebřinkávati, überklingeln.
— koho. Ros.

Přebřísti, vz Přebřésti.

Přebřitký, sehr scharf. P. střela. Troj. 14.

Přebroditi = přebřísti. Slov.

Přebrodný = přebředný. Ráj.

Přebrojiti, il, en, ení, příliš brojiti, über-
treiben, übertoben. Ros.

Přebroukati. - co: celý den, den ganzen.
Tag brummen. Us.

Přebrousiti, il, šen, ení, zu viel ab-,
überschleifen. Jg. — abs. Tak brus, abys
nepřebrousil. Prov., Ros. — co: nůž. —
koho, pomluviti, durchhecheln. Dch.

Přebroušenosť, i, f., allzugrosse Ver-
feinerung. Rozumová p. Šf. Mus. 1848. 260.

Přebroušený; -en, a, o, überfein. Sm.

Přebrtiti, il, cen, ení, převrtati, über-
bohren. Ros.

Přebručeti, el, ení, übersumsen. Ros.

Přebrydnouti, durchwaten. Na Ostrav.
Tč. Vz Přebřésti.

Přebublati, zu Ende brummen. — co
čím: ústy. Ch.

Přebubnovati, übertrommeln. — koho.
Ros. — P., einmal und zu Ende trommeln.
- co: pochod.

Přebuditi se = probuditi se, aufwachen.
Teprv o šesté sem se přebudil. Na Ostrav.
Tč.

Přebudný pták, der Standvogel, který
na zimu neodletí, nestěhovavý. D.

Přebudov, a, m., něm. Přebudow. ves
u Blatné. PL.

Přebůh, boha, m. Ach Bože, Přebože. Vz
Přebože, Pře-.

Přebujelosť, i, f., die Blasirtheit. Dch.

Přebujelý, blasirt. Us. Dch.

Přebujeti, el, ení, přebujněti, überwuchern.

Přebulíkovati, ošiditi, übertölpeln. D.

Přebůsti, vz Přebodnouti.

Přebydleti, el, ení, über eine Zeit wohnen.

— co kde: zimu v Italii. Us.
Přebydlí, n., die Unterkunft, der Aufent-
halt. Na Ostrav. Tč.

Přebydlovati, přebydleti, trvati, dauern;
sich aufhalten. — kde. Celé léto na, horách
přebydluje. Na Ostrav. Tč. Tvé slovo pře-
bydluje v nebi. Ž. k. 108. — jak dlouho.
Na věk p-ješ. Ž. k. 101. 3. — P., die Woh-
nung wechseln. — odkud kam. Z jednoho
místa na druhé se přebydloval. Na Ostrav. Tč.

Přebyt, u, m., strsl. prebytЬ (habitatio),
koř by, příp.-tЬ, tudíž pře + bу-tЬ. Mkl.
B. 165. Das Verweilen, Verbleiben. Dvorní
p., das Hoflager. Dch.

Přebytečný, Uiberschuss-. Dch.

Přebytek, tku, m., zbytek, nadbytek, der
Uiberschuss, Mehrbetrag. P. výdělku, der
Uiberverdienst. J. tr. P. z výtěžku. P. míti
na čem, šp. m.: čeho, dosti míti čeho, oplý-
vati čím. Brs. 136. — P., přebývání. Dal.

— P., příbytek, Wohnung, f. Mar. Polo.
ms. Na Ostrav. Tč.

Přebyti, budu (bydu) yl, ytí, přebývati =
přes nějaký čas býti, pobyti, přetrvati, eine
Zeit lang sein, bleiben, ausdauern, währen ;
bydleti, wohnen, leben, sich aufhalten; býti,
sich befinden; přežiti, über die Zeit bleiben,
überleben; nad počet býti, übrig sein, über-
bleiben, überzählig sein, darüber sein. Jg.
— abs. Přebudiž Bůh (na stokrát) i. e. když
se stala škoda, Us. Přebudiž Bohu žel. Krok.