916

Podšívka přebývá (jest delší). D. Přebudeš
panenko(zbudeš). Sych. Když tu přebudu,mu-
sím Řím ohledati. ZN. Tu přebudeš několik
časů. BO. — jak. Vida manžely, an v lásce
přebývají. Stele. — kde (v čem, pod čím,
při čem, na čem, po čem, u čeho, vůkol
čeho). Abychom v té hospodě přebývali.
Háj. Na Křivoklátě přebýváše; P. u bratra.
Dal. 130., 50. U něho ty přebyla týden. Pč.
27. Ale v té mále schráni přebýval duch
přemohutný. Sš. I. 7. P. v městě. Výb. II.
71. Druhé muož býti biskup svatokupcem
v biskupském úřadě přebývaje. Hus. I. 414.
Který na nebi nad námi přebýváš. Er. P.
50. Po púšči přebývachu. Výb. 1. 196. Po-
slední do chrámu bývá, kdo pod zvonicí
přebývá Č. M. 9. V lásce a v jednotě pře-
bývali v koruně české pod králem svým.
Let. 240. P. v rozkošech. Chč. 304. Přebý-
vati v kraji, ve vsi, D., v lese, Dal., v cha-
lupě. Kom. Někoho v životě p. (přežiti).
Přebývati pod tesklivým neštěstím. Troj.
P. při dvoře D. P. na Starém městě. Ros.
Přebývaje na bocě hory; V starých pře-
bývá, rozum a v dlouhovččnýeh moudrost'.
BO. Přebudu v Efesu až do letnic; U vás
přebudu přes zimu. ZN. Vůkol nich pře-
bývá Bůh. Kom. — s kým: se svou čeledí
někde p. St. skl. Než ti, již s ním přebý-
vají. Kat. 620. Na věky s Bohem přebývati
žádají. Anth. I. 76. Když s ní přebýváše.
GR.— Tkad. — co. Když Neklan své dni
přebyl (přežil). Plk. P. moře, země, řeku =
přejíti. L., Mus. Pobudem, nebudem, světa
nepřebudem (proti starostlivým a lakomým).
Ros., Er. P. 358. — koho. Št. To byl člověk,
přebuď ho Bohu žel. U Dobrušky. Vk. Již
jsme jeho ženu přebyli (přežili); Přebyvši
syny své. Půh. I. 278., II. 439. Mnoho lidí
jsem přebyl. U Ostrav. Tč. Přebude-li jej.
Tov. 108. — čeho. Myslí, že světa přebudou.
Kram. — komu. Ještě mu přebývá. Ros.,
V. — z čeho. Přebyde-li co z příspěvků,
na nás pamatujte. Sych. — jak od čeho.
Střecha na loket od zdi přebývá. Jg. —
koho čím: životem (přežiti). 1516., J. tr.

— koho v čem. Přebyla-liby žena Cvo-
kova muže svého v živnosti. Záp. m. 1153.

— se. Již se dlouho nepřebudu (nebudu dl.
živ). U Jičína. Ltk. .

Přebyti, n., der Aufenthalt.

Přebytný, přebytý, co se přejíti (přebyti)
může, übersteiglich, passirbar. Nepřebytné
hory. Kom. Prot. 357.

Přebyvací list, die Aufenthaltskarte. Šm.

Přebyvač, e, m., der Bewohner. Ms. Hus.

Přebyvadlo, a, n., příbytek, die Wohnung.
Leg.

Přebývající, überschüssig.

Přebývání, n., příbytek, obydlí, sídlo, der
Aufenthalt, die Wohnung. To tu máte krásné
p. Us. na Mor. Hý.

Přebyvatel, e, m., der Einwohner. Jel.,
Pulk. P-é města, (obyvatelé). Martini.

Přebyvatelný, bewohnbar, kde přebývati
lze. P. země. Proch.

Přebývati, vz Přebyti.

Přebyvky, m., pl = navštívení, Besuch,
m. Paní jest na přebyvciech (strč.). Kn. rož.
35. Arch. I. 455.

Přebyvný =přebudný. P. pták, der Stand-
vogel. D. — P., přebyvatelný. Lex. vet.
Přec, vz Předse.

Přecaj, přecajky = přece. U Opav. Klš.
Přece, vz Předse.

Přeceditel, přecezovatel, e. m., der
Durchseiher. Jg.

Přecediti, il, děn,ění; přecezovati, durch-
seihen. — co: polívku. Us. — co čím, přes
co: mléko cedítkem, přes cedítko, přes
plátno. Us. Tč.

Přeceliti, il, en, ení, jinak zceliti, über-
gänzen. Ros.

Přecenění, přeceňováni, n., die Über-
schätzung. Dch. Vz Přeceniti.

Přecenitel,přeceňovatel, e, m.. der
Uiberschätzer. Šm.

Přeceniti, il, ěn, ění, přeceňovati, über-
schätzen, überbieten, überhalten. — co oč.
Přecenil loket toho sukna o zlatý. — Někdy
bychom mohli užiti: vysoko, příliš ceniti.

Přeceňovací, Uibersehätzungs-. P. směr.
Dk.

Preceptor, praeceptor, a. m., lat,, učitel,
der Lehrer; přeceptoříček, čka,, preceptůrek,
rka, m. Kom.

Precesse, praecesse, z lat., předstou-
pání rovnodennosti, jest couvání bodu jar-
ního, tedy i podzimního, čili průseku rovin,
v nichž se země točí kolem osy své a obíhá
kolem slunce. Stč. Vz S. N.
Přeci = přece. Us.

Přecíditi, il, děn, ění, übersäubern. -—
co čím: boty kartáčem, obilí mlýnkem. Us.
Vz Přecouditi.

Přecikániti, il. ěn, ění, lží přemoci, durchs
Lügen überwinden. — P., ocikániti, ošiditi,
betrügen. Na Slov. Bern.

Přecíliti, il, en, ení, měře se chybiti, das
Ziel verfehlen. Ros.

Preciosy, z lat., drahocennosti, šperky,Pre-
tiosen, Geschmeide, Kostbarkeiten. Rk.

Precipitando, praecipitando, z latin.,
vždy kvapněji (v hudbě). Hd.

Precipitat, praecipitat, u, m., sraže-
nina, ssedina, v chemii práškovitá slouče-
nina usadivší se z nějaké tekutiny. P. čer-
vený, bílý, Šfk. vz S. N., černý, růžový,
šedivý, žlutý. Kh. Vz Šfk. 342., 337.

Precisita, praecisita, y, f., precisnosť,
praecisnosť, i, f., dokonalost', zevrubnosť,
správnost, Präcision, Genauigkeit, Pünktlich-
keit, f.

Precisně, praecisně, z lat, do konce,
určitě, zevrubně, präcis, bestimmt, genau.
Přecivěti, ěl, ění, civě přečkati, über-
hocken. — co. On by celou noc p-věl (ne-
spal). Ros.

Preclík, u, preclíček, čku, m., z něm.
Bretzel, Mz. 281., pletený koláč. V. P. postní.
Us. P-ky skládati. Rohn. Jest svázaný v p.,
kreuzweise. Na Mor. — P-ky = okovy, die
Fessel. Dali mu na ruce p-ky. Us. Sg. —
Preclíčky, preclinky, pl, kučery, Locken, f.
Na Ostrav. Tč. Na mor. Drahansku lépe:
přeslínky, sr. přeslen, jemuž se kučery po-
dobají. Hý. — P., kroužek od rozpor u vozu.
—P-ky u pluhu, die Ringsteine. Rohn., Plk.
Preclikář, e, m., der Bretzelmann.
Preclíkařiti, Bretzelbäcker, -Händler sein.