917

Preclíkářka, y, f., Bretzelbäckerin,- Händ-
lerin, f.

Preclíkářský, Bretzelbäcker-. Jg. P.
obchod. .

Preclíkářství, d., die Bretzelbäckerei. Jg.

Preclikovati se, sich locken. Dle Hý.
lépe: přeslinkovati se. Vz Preclík. Vlasy se
mu p-kují. Na Ostrav. Tč.

Preclikovatý, bretzelartig. — P., lépe:
přeslinkovatý, kudrnatý, lockig. Vz Preclík.
P. vlasy. Na Ostrav. Tč.

Preclisko, a, n., ošklivý preclík, ein gar-
stiger Bretzel. Na Slov. Bern.

Přecmírati, přebryndati, z nádoby do
nádoby, überplanschen. Jg.
Přecpaný; -án. a, o, überfüllt. — čím.
Žaludek jídlem p-ný. Us. Hý.

Přecouditi = přecíditi. Na mor. Drahan-
sku. Hý.

Přecpati, přecpáni a přecpu; přecpávati,
überstopfen, überfüllen. — koho, se čím:
dítě kaší, Us., se vínem, jídlem, D., husu
koláčky. Us. na Mor. Hý.

Přectiti, il, ěn, ění, přectívati, nad nále-
žitosť ctíti, über Gebühr ehren. — koho.
Rkp. 1617. — čím.

Přectnostný, tugendreich. D.

Přectný, sehr ehrbar, bieder. P. mateř.
Troj.

Přecúditi = přecíditi. Na Ostrav. Tč.

Přecudný = velmi cudný.

Pře cukrovati, über-, verzuckern. — co:
kávu.

Přecválati, durchrennen. — co: pro-
stranství. Jg. — koho = cválaje přemoci,
überrennen, ihm zuvorkommen. Ros.

Přecvičiti, il, en, ení = trochu pocvičiti,
ein wenig, von neuem üben. — koho, se.
Ros. - P., přílišně vycvičiti, überlehren.

Přecvrkati, cvrkaje přemoci, überschreien.
— koho. Us.

Přecvrlíkati, überzwitschern. — koho
Ros.

Preč, zastr., ale ve Slez. a na Mor. posud

= pryč. K němu sě p. bráchu. Kat. 627.
Druhé p. hnali: Poslala svého muže p. Půh.
1. 218., II. 193. To řek a bral se preč. BO.

Preč, i, f., zastr. = príč,die Quere. Rána
na přeč. Sal.

Přečaply, dle Dolany, Pritschapl, ves
u Chomútova. PL.

Přečarbati, přepsati, abschreiben. Na
Slov. Bern.

Přečárnouti, überstreichen. Ros.

Přečarovati, vyměniti, vertauschen; pře-
trhovati, überstreichen; jinak čarovati, über-
zaubern. Na Slov.

Přečasný, velmi časný, frühzeitig. P.
příchod, Sych., smrť. Rostl.

Přečasto, gar oft, sehr oft. P. se zmýlí,
kdo se na pomoc lidskou bezpečí. Sych.
Někomu p. v uších ležeti. Sych.

Přečechrati, überlockern. — co: vlnu.
Ros.

Přečekati, přečkati, přečekávati, přečká-
vati, ausdauern, abwarten. — co, koho.
Kterýž ji přečkal (přežil). V. P. den. Dch.
Oč, že mne přečkáš? Sych. P. špatné časy.
Us. Tč. Dvacátý rok věku svého p. J. tr.
Přečakaj mne maličko a ukáži tobě. BO. —

čeho. Myslil jsem, že není možno, abych
jednoho dne p. měl. Br. -- co kdy, kde.
Přečkali jsme mnoho zlého v těch létech,
Ros., v tom domě. — koho čím (přežiti,
überleben): životem, živobytím. Jg., J. tr.

Přečepiti, il, en, ení, die Haube anders
i setzen. Ros.

Přečerniti, il, ěn, ění, überschwärzen. —
co.

Přečerpati, über-, Hinüberschöpfen. --
co: vodu (přeliti). Bern. — kam. Vodu
z místa na místo p. Na Ostrav. Tč.

Přečerveniti, il, ěn, ění, roth überfärben.
Ros.

Přečesati; přečesnouti, přečísnouti, ul a sl,
ut, utí; přečesávati, überkämmen. — co: vlasy,
— čím: Hustým hřebenem. — koho =ještě
jednou česati; 2. dáti mu ránu, einen Schlag,
Stoss geben. Jen ho přečísni. Us. — se kde.
Býk rychle přiběhl a kráva se pod ním jen
přečísla (rozčísla)= převalila jeho strkem.
Us. u Rychnova.

Přečeštiti, il, ěn, ění, ins Böhmische
übersetzen. Jg.

Přečíhnouti, hnul a hl, ut, utí = jinam
táhnouti, přejíti, übergehen. —co: strouhu.
Ros.

Přečin, u, přečinek, nku, m., přeči-
nění, n., přestupek, das Vergehen. Vz S. N.

P. proti verejnému míru n. pokoji; p. po-
štovní, tiskový, Pressvergehen, n.; trestní
soud nad p-ny J. tr. — P., příhrádka, die
Schublade. Bern. Vz Přečinka.
Přečín, vz Přečinov.
Přečinec, nce, m., kdo se přečinu dopustil,
provinilec, der Verbrecher, Uibertreter. Sš.
1. 354.

Přečiněný; -ěn, a, o. P. věc, der Be-
schwerdepunkt. Pal. IV. 1. 193.

Přečiniti, il, ěn, ění; přečinívati=-příliš

mnoho učiniti, zuviel thun; něco zapovědé-
ného učiniti, proviniti, prohřešiti, übertreten,
verbrechen. Jg. —- co komu. On mu něco

přečinil. Ros. Prosil, by mu to odpustili, co
jim přečinil. olf. — kde: na gruntech. Zříz.
Ferd. Přečinil-liby který měštěnín na gruntech
zemských tím skutkem, kterýž by' k roz-
važování a souzení soudcům zemským spra-
vedlivě náležel. Vác. XX. — proti komu.
Proti kterémuž kdo přečinil. V. Proti šlechet-
nosti p. V. Kteří proti tobě něco přečinili.
Pešín. —se čím proti komu: řečí, skutkem,

Vš., slovy. J. tr.

Přečinka, y, f., přihrádka, die Schublade.
Slov. Vz Přečin.
Přečinlivý, zločinný, verbrecherisch. D.
Přečinov, Přečín, a, m., ves veVolyňsku.

Vz S. N.

Přečinový. P. trestní soud, das Gericht

über Vergehen. J. tr.

Přečísnouti, vz Přečesati.

Přečistěný, gereinigt, geläutert. P. rozum.

Kom. P. zlato, obilí. Us.

Přečísti, čtu, čti, čta (ouc), četl, čten;
čtení; přečítati. P., přepočísti, überzählen,
spočítati, zählen, überzählen; celé přečísti,
přehlédnouti, durch-, aus-, über-, verlesen.
Jg. — co: peníze, Ros., NB. Tč., knihu.
Jg. Všecky vaše kroky přečítá, V. Když