918

ty listy přečetl král i vece. Bj. Přečetl
kroky mé. BO. —- se s čím = pořád něco
počítati. Cyr. — ad v. Něco čerstvě, běžně p.
D. — co jak: od začátku až do konce p. Us.

Přečistitel, e, m., der Reiniger. Jg.

Přečistitelka, y, f., die Reinigerin. Jg.

Přečistiti, il, stěn, štěn, ění; přečišťovati,
reinigen, raffiniren, läutern. Jg. — co čím:
zlato ohněm, Kram., obilí řičící. Ros.

Přečistúcí, zastr. přečistý. Kat. Mkl.
B. 171.

Přečistý, sehr rein. Us.

Přečišťovaný; -án, a, o, P. zlato. Bj.
Vz Přečistěný.

Přečitatelný, lesbar. P. písmo. Němc,
Vus.

Přečítati, vz Přečísti.

Přečkati, vz Přečekati.

Přečkov, a, m., Přečkau, ves u Vel. Mezi-
říčí na Mor. PL.

Přečkovice, Přečkowitz, ves u Uher.
Hradiště na Mor.

Přečný, zastr. = příčný. Vz Přec.

Přečo = proč, na Slov.

Přečtení, n., das Durchlesen. A poněvadž
jest se po takovém dotčených zřízení zem-
ských p. snešení stalo. Zř. F. I.

Přečtený; -en, a, o, durch-, vor-, über-
gelesen. P. kniha.

1. Před, u, m., předek, strsl. рredъ = pré
+ dъ. Mkl. B 205. Der Vordertheil. K (ku)
předu tisknouti, strkati, jíti, se nachýliti,
páditi. D., Sych. Ku p-du! vorwärts! Čsk.
Ku p-du udeřiti; do p-du něco staviti, klásti;
dále ku p-du se dostati; věc jde dobře ku
p-du; ku p-du hnáti; věc ku p-du vésti,
fördern. Dch. Předem i zadem. Us. — Na-
před = na předku, na předek, vorn, vorher,
vor. Napřed seděti, n. řečený, D., někomu
n. dáti (ve hře), D., n. hotoviti, V., běžeti,
jísti. D. — Od předu, von vorn. Jdu od
předu. D. — Po předu, von vorn, vorne
her. Boj po předu i po zadu. Br. — S předu,
von vorn, vorn, vorwärts. V. S p. něco
popadnouti, se postaviti (v čele), D., hradbu
přeskočiti. Rkk. S p. začíti. V. S p. i s zadu.
Háj., BO. Dobře s p. i s zadu oči míti. Prov.,
Jg. Dům s p-du. Dch. S p-du, von vorn-
herein. Pal. — V před = napřed, vorwärts.
Po tvém slově pojdem buď v před buď v zad
u vše pótky luté. Rkk. — V předu = na-
před, vorn. Obětovati bohům za vítězství
v předu atd. Rkk.

2. Před, přede, předložka. Předložka před
(opp. za) pojí se s akkusativem a instrumen-
talem. —I. S akkusativem předložka před
určuje místný cíl děje slovesného, jenž položen
jest s této strany předmětu označeného před-
ložkou před, tohoto nedotýkaje, vor, draussen
vor. Předmět tento jest: a) věcný: Tajně sě
před Prahu brachu. Dal. 36. 2. Přeď hory
bez strachu jide, odtud před Prahu přijide.
Dal. 103. 9. Přišed před rajská vrata pro-
sich Hospodina. Pass. 317. Všickni přišli
před stuol krále nebeského. Pass. 959. —
b) Osobný: Těch hlas před Bóh jdieše. Dal.
92. 41. Mudrci před král šli. Pass. 924.
Vzemše posli listy nesú je před krále
svého. Výb. I. 145. Jidú na hrad před
královú. Kat. 217. Vede jej před kněze,

před knieni i před Ludišu. Výb. I. 42.
Pojdvě předeň. Výb. I. 150. — Pozn. Sem
náleží před se ve rčeních: před se jíti, jeti,
běžeti, vzíti, pustiti: Návěští dává, předse-li
jíti čili se zpátkem navrátiti mají. Anth. II.
216. Prve by sě musilo mnoho zlého státi,
než to, což páni jsú nalezli, by před se nešlo.
Anth. I. 110. Předse dále cestou svou k Ta-
chovu jeli. Anth. II. 372. Královna z Saby
dalekou cestu do Jerusalema před sebe
vzala. Har. I. XXVII. Právo předse pu-
stiti. Člověk před sebe vzitý (= pyšný, us.
mor.). Jdi před se právo. Půh. II. 18. —
II. S instrumentalem předložka před ur-
čuje 1. místo položené s této strany před-
mětu označeného předložkou před, na němž
co tkví nebo se děje, vor, vorn, draussen
vor. Předmět tento jest: a) věcný: Kněz sě
položil před hradem. Dal. 22. 15. Král před
městem sě položi. Anth. I. 36. Ciesař sě
před Medulanem položi. Dal. 47. 9. Tataři
před Olomúcem sě stavichu. Dal. 82. 31.
Před Prahou smlouva se stala. Žer. Sn. 48.
— Pozn. Sem náleží rčení před rukama
(= na snadě): Plnomocenství před rukama
jest. Žer. Sn. 5. Otázka učiněna, má-li to
psaní před rukama. Žer. Záp. II. 25. Pů-
hončí před rukama jest. Žer. Záp. II. 167. —
b) Osobný, a to: a) Předmět osoby trpné,
v jejíž přítomnosti děj slovesný před se jde:
Před králem všichni stáli. Anth. I. 149. Ne-
smiechu sě bíti v čelo před bohy. Anth. I.
11. Modlil jsem sě před Bohem pad na zemi.
Výb. II. 490. Naleznuť milosť před králem.
Auth. I. 166. Kuoň sě před mužem zastaví.
Anth. II. 60. Pilat umyl ruce přede všemi
lidmi. Pass. 298. Toho Bůh nemiluje, ktož
sě před lidmi velbuje. Výb. I. 195. Chlubili
sě před lidmi. Výb. I. 199. To všecko před
sudím do knih se zapíše. Vrat. 82. Vuoli
všech přede všemi oznámil. Výb. II. 485.
Neroď toho před námi tajiti. Výb. II. 492.
Nebožátka bídná, proč vy se v hrdlo ne-
stydíte před pánem bohem i přede všemi
lidmi. Bart. 165. — Pozn. Slovesa postaviti,
položiti a p. při otázce kde? starší jazyk
s instrumentalem pojí: Pohané Julitu před
Alexandrem starostů postavili. Pass. 406.
Ďábel sě před Cyprianem postavil. Pass.
835. Chci jej postaviti před panem hejt-
manem. Arch. I. 125. Malchus chléb před
nimi položil. Pass. 581. Položíš před kně-
zem ty své dary. Štít. N. 295. — ß) Před-
mět osoby činné, jež účinně v děj působí,
jsouc jeho původem a příčinou: Do domu
před hostem, z domu za hostem. Č. Mudr.
288. Před zástupem první bývaj. Anth. I.
34. Pastýř před vlkem srší. Anth. I. 34.
Jelen před ním nedaleko tečieše, nevelmi
před ním chvátaje. Výb. I. 187. Řekové
před ním utíkají. Troj. 234. Kdo před
deštěm běží, snadno v louži leží. Č. Mudr.
155. Před právem ubíhal. Žer. Záp. II. 120.
Před morem nelze utéci ani se schovati
a skrýti. Anth. II. 153. Jiezvený nemóž
zbýti svých ran, když sě bude krýti před
lékařem. Výb. I. 243. Mocný móž také
vzácnú almužnu učiniti, bráně před násilím
lidí upřiemých. Štít. 251. Královna své ne-
přátely má, před nimiž se hájiti musí. Kom.