Předchozí (918)  Strana:919  Další (920) |
|
|||
919
|
|||
|
|||
Lab. 93. Naše terče dobře nás před šipkami
hájily. Preí. 441. Andělé zbožným lidem rádi slouží, před ďáblem a zlými lidmi střehou, od úrazu hájí. Kom. Lab. 127. Před těmi nic neostane. Výb. I. 248. Před Tatary bez- pečni jsme byli. Kat. 187. — Pozn. 1. Vazba tato jen potud správna jest, pobud původní místní význam jí označen býti má; sice užíváme jiných vazeb přesnějších, správněj- ších a lepějších: genitivu odluky prostého nebo spojeného s předložkou od, anebo da- tivu. Před s instr. u sloves: brániti, hájiti, chrániti, opatřovati atd. a u týchž sloves zvratných: brániti se, hájiti se atd., jakož i adjektiv: jistý, bezpečný atd. jest vazba u spisovatelů doby staré i střední dosti častá, avšak přesnější jsou vazby genitivu prostého aneb předložkou od opatřeného. Vz jednotlivá časoslova a adjektiva nahoře uvedená. Brs. 137. — Fozn. 2. Předložka před určuje též osobu, k níž děj se vzta- huje, po jejímž soudě výrok platnosť má (= dativu vztahovému): Nemají škoditi cizí řeči těm, ješto před Bohem nevinni jsú. Pass. 776. Drahá jest před Hospodinem smrť svatých jednoho. Pass. 953. V tom, ješto mě viníte, před Bohem jsem práv. Pass. 1002. Prosby jeho veliké jsú před Bohem. Výb. II. 482. — 2. Předmět, s nímž jiný předmět srovnán jsa, větší měrou stejné vlastnosti předčí: Jsem před ním tako malý, jakž přede lvem zvěř ustalý, před sluncem voščená sviečka neb před mořem mělká řiečka. Anth. I. 32. Sv. Jan před všemi svatýni svatostí předčí. Pass. 415. Přede všemi cti a chvály došel. Kat. 52. Děti jeho před tím dalekým strejcem lepší právo mají. Žer. Záp. II. 20. Očím před ušima víra, Č. Mudr. 351. — 3. Čas, dříve něhož děj slovesný se koná (opp. po), vor, eher als. Sv. Prokop svú smrť před dvěma dnoma věděl. Výb. 1. 202. Vladislav umřel v Bu- díně ve čtvrtek před květnou nedělí. Bart. 13. Sv. Simeon před svú smrtí svýma očima syna božieho jměl viděti. Anth. I. 77. Téhož léta vyhořal Most v noci před matkúu boží na nebesa vzetí. Let. 164. Před neduhem přijímaj lékarstvie. Ctib. Hád. 23. A již několik let před námi matka naše byla umřela. Anth. I. 102. Bodej byl ten rozum před soudem, který bývá po soudě. Č. Mudr. 193. — Brt. v List. filolog. a paed. 1877. str. 236.—239. — Cf. Zk. Skl. 265.-267., Zk. Ml. II. 34., Mkl. S. 440., 757., Brt. S. str. 79. 3. Před-, neoddělná předložka a) u jmen a příslovek. Jména s předložkou před- složená označují to, co jest před tím, co se druhým členem označuje: předdomí, -dunají, -dveří, -dvoří, -hoří, -hora, -hradí, -letí, -městí, -peklí, -vislan, -mluva, -pis. Mkl. B. 44. Předběžný, předposlední, předběžně. — b) U časoslov. Před- u časoslov znamená a) směr děje před něco n. někoho beze všeho ponětí vedlejšího: Předbiti prkno. Někoho předpustiti. Předstoupiti před někoho. Před- staviti něco před něco. — fi) Vedlejší ponětí určení něčeho pro někoho, dání k uvážení, vysvětlování, rozkazování, udávání příčiny. Předhoditi ptákům. Pečeni hostem předkra- jovati. Předepsati někomu něco. Přednášeti |
něco. Předčítati, předehráváti, předříkati,
přednésti, předkládati, předvrhnouti někomu něco. — y) 8 časoslovy pohybování se z místa na místo ukazuje před- na dřívější děje ukon- čení n, ukončování, na nadejití koho, často s vedlejším ponětím opatrnosti n. lsti. Stává se, že nenáhlý náhlého předbíhá. Předejde vás do Galilee. Jeden druhého předjížděl. My ho předhonili. On nás předstihl. My to předešli. Předchází všecky milostí svou. — J) Ukazuje často na předčeni někoho n. ně- čeho něčím, převládání něčeho. Barva ta předpichuje. Jedni druhé u vladařů před- kupovali (dávali více). Někoho předorati. — ř) Udělení přednosti nějaké. Předložiti, před- staviti někomu někoho. Nad žádného se nevyvyšuj, žádnému se nepředkládej. Ta věc předchází. Předsedati. — ) Ponětí dříve leží také v těchto složených časoslovech vy- značujících poznání, oznámení něčeho bu- doucího, neb určení, zřízení k účelům budou- cím: předezříti, předohlásiti, předpověděti, předoznámiti, předvěstiti, předzvěděti, před- zříditi, předurčiti atd. Tn. 79.—81. Cf. Zk. Skl. 72. — Časosl. a) přechodná a b) ne- přechodná pohybování (vz Pře) s předložkou před- složená řídí akkusativ (nikoli: ge- nitiv). Poutníci nás předešli. Jazyk rozum předskočil. Zk. — Kromě toho p>ojí se časo- slova přechodná s před- složená s dativem cíle, vz Dativ cíle 1. 211. b. 4. Před, adv., komparat. přízeji, příze,
příz, na mor. Zlínsku předejc, Brt.; vor. Býti p. D. V řadu nejpříze šli (nejdříve). V. Málo příze jsem o něm mluvil. Jel. Kostel, co leží příději. Us. Předa, y, m. Já jsem předa (= přida),
ich habe Vorhand. Rk. — P., f., příze, zastr. 1558. Předadamité, lidé domněle před Adamem
na zemi obývavší, die Praeadamiten. S. N. Předade, 3. praeter. = bieše předade
= mieješe ho zraditi, erat traditurus. Výb. I. 5. Předaj, e, m. = prodej, der Verkauf.
Máte ty ptáky na p. ? Us. na Mor. Tč. Tam bol dom na p. Ht. Sl. 220. Vz Pře- 1. (ko- nec). 1. Předák, předáček, čka, m., kdo
přední jest, der Vordermann. Jen jdi p-čku svou vahou, jak ti zadáčkové pomohou. Pís. — P., přední žnec n. sekáč, vojín (der Vormann, Csk.), lovec ryb (Šp.), vz Lovec. — P., věřitel první třídy, der Vorfröhner. D. — P., plavec u vesla na pramenu dříví, der Steuerer am Vorderflosse. Us. — P., u, m., sám vor první,, das Vorderfloss; p. také předek lodí (čelo), der Schiffschnabel. D. —- P., zástěra, kasanka, die Schürze. D. — Jg.
2. Předák, a, m., přádelník, der Spinner.
D. Předaleký, sehr weit, himmelweit. Jg.
Předalpský, diesseits der Alpen gelegen. Jg.
Předání, n., der Vortheil. Veliké má p.,
kdož se v své hospodě brání. Troj. 130. — P., das Zuvielgeben, Vergeben. D Předánko, a, n. = přadeno. Č. Sl. ps.
Předárna, y, f. = přádelna.
|
||
|
|||
Předchozí (918)  Strana:919  Další (920) |