920

1. Předati, předávati.- P. = nad summit
dáti, za viel geben, vergeben; zadati, ver-
geben, zum Nachtheile thun; zraditi, ver-
rathen ; p. se = tuze mnoho dáti, na před se
dávati, daleko se pouštěti, sich vordrängen,
zu weit gehen Jg. — abs. Kdo předal, ten
prohrál. Jg., Šm. — co: karty. D. Jemu
ten jistý šafrán platě kopu předal, kterak
by krejcarem viece bylo. NB. Tč. Předala
mu krejcar, gab ihm zu viel heraus. Dch.

— co komu: synovi hospodářství (ode-
vzdati). Us. Němc. — koho = zraditi. Ms.
evang. — koho čím. V ten trh Mikuláš
upadl a mě předal hotovými penězi. Půh.
II. 283. — se. Nerád se předá (o skrbném).
Us. — se na co: na milosť a nemilosť. Šm.
— čeho. On nepředá hodnosti své, Mus.,
lépe: nezadá hodnosti své. Jg.

2. Předati, = prodati. Vz Pře- 1. (ko-
nec). Na Mor. Tč.

Předbaští, n., die Bollwerkswehr. Bur.
Předběh, u, m., předběžení, der Vorlauf.

— P., a, m., der Vorläufer. Hus.
Předběha, y, m., der Vorläufer. BO. Vz

Předběžce.

Předběhnouti, hnul a hl, utí; předběžeti,
el, žení; předbíhati, předběhovati, im Laufe
zuvorkommen, überrennen, vorlaufen, vor-
kommen, vorherlaufen, hervorspringen, -ra-
gen. — abs. Zde hranice předbíhá. Dch
Hodinky (mi) předbíhají. Us. Tč. — co,
koho. Pes zajíce předběhne. D. Lhůtu ži-
vota předbíhati, der Lebenszeit vorgreifen.
Dch. Stává se, že nenáhlý náhlého před-
bíhá. Kom. Nepředbíhej ho. Us. Vojna před-
bíhá mor (běží před ním). Jg. Předběhl Jan
Petra. Sš. J. 294. — koho v čem. V zá-
vodjí koho p. Jg. Někoho v důstojenství
p. Šm. Při nichž (hrách) běhouni v okolech
se předbíhali. Sš. J. 102. — koho kde: na
cestě. Vus.

Předběhoun, -běhún, předběžník, a,
m., předběžce (1444.), Vorläufer, m. Šm.

Předběhuně, ě, -unka, y, předběž-
nice, e, f.. die Vorläuferin. Šm. P. zimnic.
Plk.

Předberka, y, f., nové, der Anticipa-
tionsschein. Plk.

Předbermo, lépe: napřed. J. Škarda,

Předběžce, e, m. = předběhoun. Rk. 1444.

Předběžka = předbížka.

Předběžnice, e, f. = předběhuně.

Předběžník, a, m. = předběhoun.

Předběžný; -ne, předbíhající, vorläufig,
vorgängig. — P.; předběžně. P. stádce (der
Vortrab), věci, Reš., rozpočet, Us., otázka,
D., práce, prípravy k vystavěni mostu. Us.
Tč. P-né tvého vojska sršně. BO. O nich
předbežně něco málo povím. Proch. na Dal.
Jest v tom p-ně již pracováno. Proch. P. ura-
dění, Vorberathung, f. P. žaloba, porada,
zpráva, výminka, příprava. Šm.

Předbíhati, vz Předběhnouti.

Předbírati, vz Předebrati.

Předbiti, biji, ij, il, it, ití, předbíjeti,
vorschlagen. — co čím: prkno kladivem.
Us.

Předbížka, y, f., závod, der Wettlauf.
Kda., Mtl. Jíti s kým na předběžky. Mor.
P. I. 90.

Předbod, u, m.. der Vorstoss. Vz KP.

I. 563.

Předboj, e, m., der Vorkampf. — P.,
ves v Karlínsku u Prahy. PL., Tk. I. 621.,

II. 657.

Předbojov, a, m., ves u Borotína v Se-
dlecku. PL.

Předbor, a, m., jm. vlastní. Půh. II. 558.
— P., u, m., předjímání, anticipace, die An-
ticipation, Prolepsis. 0 návratu učeníků tu sv.
Lukáš nějakým p-rem (anticipando) či před
ujatkem klade. Sš. L. 103. Vz Anticipace,
Předjímání.

Předboř, e, m., ves v Řičansku. Vz
S. N. — P., ves u Tábora. — P., ves
u Chotěboře. PL.

Předboří, n., die Gegend vor dem Kiefer-
walde. Mkl. B. 40.

Předbořice, dle Budějovice, ves a) u Ml.
Vožice, b) u Zbraslavic v Kutnohorsku. PL.,
Tk. I. 444.

Předborně , předujatkem, anticipando.
0 slávě své jakoby již vyskytlé p. mluvil;
Pán mu p. věčné blaženosti okusiti dal.
Sš. J. 228., 235.

Předborovice, ves u Strakonic. PL.

Předbranný, vor dem Thore seiend. L.

Předbytí, n., předbytování, předbytnosť,
i, f. (Rk.), die Präexistenz. Pán tuto sobě
věčné p. osvojuje. Sš. J. 157, P. Páně,
duší. Sš. J. 32., І59. (Hý.) Vz Praeexistenti-
anismus.

Předbytný, před bytem jsoucí, ante exi-
stens. P. život. Rostl. I. 182.

Předce, vz Předse.

Předcit, u, m., das Vorgefühl. D. Tím
již p-tem šťastna. Gníd.

Předcítění, n., předčití (Šm.) = předví-
dání, das Vorgefühl. Us. Šg.

Předcvičiti, il, en, ení, vorüben. Rk., Šm.

Předcvik, u, ш., předběžné cvičení, die
Vorübung. Hš. Hý.

Předčasí, n., die Vorzeit. Zlathl.

Předčasně, vorzeitig, stačí často: před
časem, dříve Času. Brs. 137.

Předčasnosť, i, f., věčnosť, die Vorzeit-
lichkeit, Ewigkeit. Pojem p-sti. Sš. J. 13.

Předčasný, co před, časem jest, dříve
času. P. smrť, ovoce. Jg. Vorzeitig, früh-
zeitig.

Předčasový, vorzeitig. Dch.

Předčasý, vorzeitig. Dch.

Předčedičový, Vorbasalt-. Vz Krč. 894.,
899., 915.

Předčeší, ího, m. (nov.), lépe: číšník,
der Mundschenk. Jg.

Předčí, předek mající, vorgesetzt. Pass.

Předčice, ves u Týna nad Vltavou. Tk.

III. 37.

Předčitač, e, m., předčitatel. Šm.

Předčítání, n., das Vorlesen.

Předčítárna,y,f., das Vorlesezimmer. Rk.

Předčitatel, e, m., der Vorleser. Us.

Předčitatelka, y, f., die Vorleserin. Us.

Předčítati, vorlesen. — co komu od-
kud: z knihy. Kom.

Předčitba, y, f., nové, čtení, die Vorle-
sung. Zlob.

Předčitelnosť, i, f., předcit, die Vor-
empfindung. Hlas. 1. 74.