921

Předčiti, il, en, ení; předčívati -- P.
= napřed jíti, zuvorkommen , vorgehen ;
vyniknouti, lepším býti, sich vorthun, her-
vorthun, auszeichnen, übertreffen, Vorsprang
haben, überlegen sein; povýšenu, býti nad
jiného , přednosť míti, Vorgang, Vorzug
haben, vorherrschen; přednost' dáti, vor-
ziehen. Jg. — abs. Jeden chtěl p., a druhý
nechtěl zadní býti. Háj. Kterakžkoli král
právem starých jest najvyšší poručník si-
rotkôv, však předčí přirození po meči
a dskami zapsané. O. z D.— koho (akkus.).
P. svého předchůdce. Sych. Jedni druhé
předci. V. Předčíme-li je? Sš. 1. 43. —
koho čím (výbornějším býti). Kterýžby
jiné moudrostí předčil. V. P. koho věkem
(starším býti), jiné uměním, V , čerstvostí,
Sych., dobrými skutky, Zlob., ctnostmi.
Kram. Dary zvláštními jiné předčí. Kom.
-- J. tr., Br. — koho v čem. Chč. 382.
Mnozí učence v moudrosti předčí; někoho
v ctnostech p. V. — před kým, před čím
(v čem). Každý před jiným p. chtěl. V.
Jeden před druhým v ničem nepředčí. V.
Závisť nepředčí před pýchou, než za ní
v patách jako mladší sestra kluše. Jg. Zku-
šení před uměním p. nemůže. V. Kdež tělo
předčí před duší, to nemůže dobře býti.
Bl. Předčí-li žena před mužem. Št. N. 60.
Sv. Jan přede všemi svatými svatostí
předčí. Pass. 415. Mnohými přednostmi
v každém ohledu žid před pohanem předčí.
SŠ.I. 41. Předčí múdrosť před bláznovstvím.
BO. Jeden, jenž věrú i múdrostí před jinými
předčieše. BO. — Br., Er. — komu. Bůh
předčí všechněm národům, věkům. Br. P.
jiným. V. -- komu v čem (předkem býti
komu v čem). Bůh chce i z úst maličkých
chválu míti, v čemž ve všem mají jim rodi-
čové předčiti. Kom. Kteří jiným ve všem
dobrém p. se snažují. Br. — J. tr., Háj.,
Pass., Er., Bs. — nad kým. Nade všemi
p. Kon. Předčí n. správu mají nad jinými.
Jg. Závisť předčí nad pýchou. T. Vz Zá-
visť. - kde. Aman opatrností u nás před-
čil. Br. Kterýžby ctností mezi jinými
předčil. V. Důstojenstvím mezi všemi ná-
rody předčili. Br. — nad koho, nad co
(čím, v čem). Raději chce uměním nad jiné
p. než bohactvím. V. Řím v umění předčí
nad jiné národy. Pass. 823. Ve všem do-
brém předčí nad tě. Pass. 1.31. V tom je-
dnak předčí nad jiné lidi. Sš. J. 17. Ctnost'
nade všecky věci předčí. V. Tou důstoj-
ností nad jiné krále předčil. Br. Kdo předčí
v boji naci vlastence. Puch. — koho kam.
Bůh nemiluje pyšných, nébrž praví, že je
celní hříšníci do království božího předčí.
V. — podlé čeho. Jednak p-čí prvnější
vazba podlé slov Páně. Sš. L. 200.

Předčíti, čiji, il, ití, předcítiti, vor-
empfinden, voraus fühlen. V.

Předčiti, n., předcítění, das Vorgefühl,
der Vorgeschmack. D.

Předčivosť, i, f, chtivosť předčiti, die
Rangsucht. D.

Předčivý, přednosti žádostivý, rangsüch-
tig. D.

Předčlověkový, vormenschlich. P. bouře,
Rostl.

Předčtení, n., čtení, die Vorlesung. D.

Předdaidalův čas. Vz Daedalus. Šf.

Předdati, předdávati, vorgeben, vor-
legen. — co komu: seno pacholkům, ku-
chařce máslo (=předkládati, vydávati). Us.
— P., napřed dáti, vorausgeben. Troj.

Předdějepisnosť, i, f., vorgeschichtliche
Zeit o. Zustand. Krok.

Předdějepisný, vorgeschichtlich. Jg.

Předdějný, co před dějem jest, vorwerk-
lich. Krok.

Předden, dne, m., čas před jitrem, před-
jitří, předední, der Vortag. L.

Předdenní, vor dem Tage, vor Tages-
anbruch. Res.

Předdomí, n., na Slov. předdom, u, m.,
der Vorhof, das Vorderhaus, vestibulum.
Vjíti maje po předu do domu. na p. se
zástav. Kom. J. 510. — Sych., Mkl. B. 44.,
BO.

Předdotčený; -en, a, o, svrchu dotčený,
oberwähnt, vorerwähnt. Eus. V p-né epi-
štole. Rvač.

Předdotknouti, dotkl, tčen, ení, vor-
berühren.

Předdunajan, a, předdunajec, jce, m,
der diesseits der Donau wohnt. Plk.

Předdunají, n., der Theil Ungarns dies-
seits der Donau. Mkl. B. 411.

Předdunajský, diesseits der Donau.
Koll.

Předdveří, přededveří, n., der Platz vor
der Thüre, das Vorhaus. Orb. p., D., Mkl.
B. 411. P. na, ulici jako malá kaplička, žudr.
Na Mor. Mřk. Vz Před-.

Předdvoří, přededvoří, n., der Vor
Vorderhof.

Předebrati, beru, bral, án, ání, před-
bírati, vorausnehmen, zuvor-, vornehmen.
Jg. - co odkud. Us.

1. Předec, dce, m., der Spinner. Jg.

2. Předec, dce, m., předek, předchůdce,
Vorgänger, m., Lex. vet.

Předecpati, v předu zacpati, verstopfen. 1).

Předecstvie, n., zastr. = přednosť Kat,
1608.

Předečísti, vz Čísti; předčítati, vor-
lesen. — co komu z čeho: z knihy.

1. Předední, adj., předdenní, vor Tage.
P. pilnosť. Kom. J. 577. P. úsvit. Kb.

2. Předední, n., der Tagesanbruch. Vstáti
na p., v př.; svítili jsme až do p. Us.

Přededník, a, m.', ranný člověk, der vor
Tagesanbruch aufsteht. Us.
Přededveří, vz Předdveří.
Přededvoří, vz Předdvoří.
Předehnati, vz Hnáti; předhonili, il, ěn,
ění; předháněti, ěl, ěn, ění, vortreiben, vor-
jagen. V. -- koho. D. — se kde. Kluci se
předhánějí na louce.

Předehra, předhra, y, f., předehří, n.
D. P., menší dramatická báseň postavená
před nějakou větší, jíž úvodem býti má, Vz
S. N. — P. v hudbě, praeludium, Vorspiel,
n., slove každý úvod k jakémukoli kusu
hudebnímu vůbec. Hd. — P., troubení před
početím lovu. Sp.

Předehrati, předehrám,předehráti, přede-
hraji; předehráváti, vorspielen, — co komu,
na čem; na houslích.