Předchozí (920)  Strana:921  Další (922) |
|
|||
921
|
|||
|
|||
Předčiti, il, en, ení; předčívati -- P.
= napřed jíti, zuvorkommen , vorgehen ; vyniknouti, lepším býti, sich vorthun, her- vorthun, auszeichnen, übertreffen, Vorsprang haben, überlegen sein; povýšenu, býti nad jiného , přednosť míti, Vorgang, Vorzug haben, vorherrschen; přednost' dáti, vor- ziehen. Jg. — abs. Jeden chtěl p., a druhý nechtěl zadní býti. Háj. Kterakžkoli král právem starých jest najvyšší poručník si- rotkôv, však předčí přirození po meči a dskami zapsané. O. z D.— koho (akkus.). P. svého předchůdce. Sych. Jedni druhé předci. V. Předčíme-li je? Sš. 1. 43. — koho čím (výbornějším býti). Kterýžby jiné moudrostí předčil. V. P. koho věkem (starším býti), jiné uměním, V , čerstvostí, Sych., dobrými skutky, Zlob., ctnostmi. Kram. Dary zvláštními jiné předčí. Kom. -- J. tr., Br. — koho v čem. Chč. 382. Mnozí učence v moudrosti předčí; někoho v ctnostech p. V. — před kým, před čím (v čem). Každý před jiným p. chtěl. V. Jeden před druhým v ničem nepředčí. V. Závisť nepředčí před pýchou, než za ní v patách jako mladší sestra kluše. Jg. Zku- šení před uměním p. nemůže. V. Kdež tělo předčí před duší, to nemůže dobře býti. Bl. Předčí-li žena před mužem. Št. N. 60. Sv. Jan přede všemi svatými svatostí předčí. Pass. 415. Mnohými přednostmi v každém ohledu žid před pohanem předčí. SŠ.I. 41. Předčí múdrosť před bláznovstvím. BO. Jeden, jenž věrú i múdrostí před jinými předčieše. BO. — Br., Er. — komu. Bůh předčí všechněm národům, věkům. Br. P. jiným. V. -- komu v čem (předkem býti komu v čem). Bůh chce i z úst maličkých chválu míti, v čemž ve všem mají jim rodi- čové předčiti. Kom. Kteří jiným ve všem dobrém p. se snažují. Br. — J. tr., Háj., Pass., Er., Bs. — nad kým. Nade všemi p. Kon. Předčí n. správu mají nad jinými. Jg. Závisť předčí nad pýchou. T. Vz Zá- visť. - kde. Aman opatrností u nás před- čil. Br. Kterýžby ctností mezi jinými předčil. V. Důstojenstvím mezi všemi ná- rody předčili. Br. — nad koho, nad co (čím, v čem). Raději chce uměním nad jiné p. než bohactvím. V. Řím v umění předčí nad jiné národy. Pass. 823. Ve všem do- brém předčí nad tě. Pass. 1.31. V tom je- dnak předčí nad jiné lidi. Sš. J. 17. Ctnost' nade všecky věci předčí. V. Tou důstoj- ností nad jiné krále předčil. Br. Kdo předčí v boji naci vlastence. Puch. — koho kam. Bůh nemiluje pyšných, nébrž praví, že je celní hříšníci do království božího předčí. V. — podlé čeho. Jednak p-čí prvnější vazba podlé slov Páně. Sš. L. 200. Předčíti, čiji, il, ití, předcítiti, vor-
empfinden, voraus fühlen. V. Předčiti, n., předcítění, das Vorgefühl,
der Vorgeschmack. D. Předčivosť, i, f, chtivosť předčiti, die
Rangsucht. D. Předčivý, přednosti žádostivý, rangsüch-
tig. D. Předčlověkový, vormenschlich. P. bouře,
Rostl. |
Předčtení, n., čtení, die Vorlesung. D.
Předdaidalův čas. Vz Daedalus. Šf.
Předdati, předdávati, vorgeben, vor-
legen. — co komu: seno pacholkům, ku- chařce máslo (=předkládati, vydávati). Us. — P., napřed dáti, vorausgeben. Troj. Předdějepisnosť, i, f., vorgeschichtliche
Zeit o. Zustand. Krok. Předdějepisný, vorgeschichtlich. Jg.
Předdějný, co před dějem jest, vorwerk-
lich. Krok. Předden, dne, m., čas před jitrem, před-
jitří, předední, der Vortag. L. Předdenní, vor dem Tage, vor Tages-
anbruch. Res. Předdomí, n., na Slov. předdom, u, m.,
der Vorhof, das Vorderhaus, vestibulum. Vjíti maje po předu do domu. na p. se zástav. Kom. J. 510. — Sych., Mkl. B. 44., BO. Předdotčený; -en, a, o, svrchu dotčený,
oberwähnt, vorerwähnt. Eus. V p-né epi- štole. Rvač. Předdotknouti, dotkl, tčen, ení, vor-
berühren. Předdunajan, a, předdunajec, jce, m,
der diesseits der Donau wohnt. Plk. Předdunají, n., der Theil Ungarns dies-
seits der Donau. Mkl. B. 411. Předdunajský, diesseits der Donau.
Koll. Předdveří, přededveří, n., der Platz vor
der Thüre, das Vorhaus. Orb. p., D., Mkl. B. 411. P. na, ulici jako malá kaplička, žudr. Na Mor. Mřk. Vz Před-. Předdvoří, přededvoří, n., der Vor
Vorderhof. Předebrati, beru, bral, án, ání, před-
bírati, vorausnehmen, zuvor-, vornehmen. Jg. - co odkud. Us. 1. Předec, dce, m., der Spinner. Jg.
2. Předec, dce, m., předek, předchůdce,
Vorgänger, m., Lex. vet. Předecpati, v předu zacpati, verstopfen. 1).
Předecstvie, n., zastr. = přednosť Kat,
1608. Předečísti, vz Čísti; předčítati, vor-
lesen. — co komu z čeho: z knihy. 1. Předední, adj., předdenní, vor Tage.
P. pilnosť. Kom. J. 577. P. úsvit. Kb. 2. Předední, n., der Tagesanbruch. Vstáti
na p., v př.; svítili jsme až do p. Us. Přededník, a, m.', ranný člověk, der vor
Tagesanbruch aufsteht. Us. Přededveří, vz Předdveří. Přededvoří, vz Předdvoří. Předehnati, vz Hnáti; předhonili, il, ěn, ění; předháněti, ěl, ěn, ění, vortreiben, vor- jagen. V. -- koho. D. — se kde. Kluci se předhánějí na louce. Předehra, předhra, y, f., předehří, n.
D. P., menší dramatická báseň postavená před nějakou větší, jíž úvodem býti má, Vz S. N. — P. v hudbě, praeludium, Vorspiel, n., slove každý úvod k jakémukoli kusu hudebnímu vůbec. Hd. — P., troubení před početím lovu. Sp. Předehrati, předehrám,předehráti, přede-
hraji; předehráváti, vorspielen, — co komu, na čem; na houslích. |
||
|
|||
Předchozí (920)  Strana:921  Další (922) |