922

Předehrávka, y, f., das Präludium.

Předejíti, předejdu, dejdi, dejda (ouc),
předešel, předejiti, (zastar. tvary: imperat.
předjiď; předjit, -jden, předšen, předeští);
předchoditi; předcházeti, el, ení. P., před
jiného přijíti, dříve přijíti než druhý, vor-,
zuvorkommen, vortreten ; s prostředkem dříve
dospěti, než přijde to, čemu vyhověti chceme,
zuvorkommen; dříve učiniti něco než druhý,
zuvorkommen; učiniti něco k libosti něčí,
dříve než žádost svou vyjevil, zuvorkom-
men; před někoho jíti, vor Jemanden treten,
ihm begegnen, ihm anliegen; před někým
jíti, vor-, vorhergehen; přednosť míti, vor-
gehen, Vorzug haben; převyšovati, vorgehen,
übertreffen. Jg. — abs. Ta věc předchází
(má přednost'). Jg. Hodiny předcházejí (nad-
bíhají). Dch. — co, koho. Předejděte hněv
boží. Kom. Předejiti věc, der Sache Einhalt
thun. Dch. Předejdiž tvář súdcie, aby ty
snad nebyl předšen a obžalován ot hřiechu
svého. Hugo. Pýcha předchází pád. Prov.
On si jej ustavičně předchází. Us. Předejíti
nemoc. D., Lk. Oheň předchází dým z ko-
mína. Br. P. je. D. To p. hleď, aby . . .
V., Br. P. zlou pověsť, Kom., nebezpečen-
ství. Cyr. — čeho. Příprav Ciceronových
předešel, šp. m.: přípravy. Brt. Vz Před
(předložka). — čemu. Tuto vazbu poklá-
dají mnozí za špatnou, ale viz: Poraď,
jak bych tomu zlému p. mohl. Sych. Ne-
moc ohyzdná, jestližeby se jí v čas nepře-
dešlo. Br. na 2. Tim. 2. 17. Zlému předejíti.
Krab. 144. Naměřujíc tomu neštěstí přede-
jíti. Mus. III. b. 68. Obyčejnější jest ovšem
vazba: p. co, koho. — co, koho čím,
s čím. P. koho poctivostí, věkem, V., po-
korou, Kom., nemoc střídmostí, Ml., příkla-
dem, Cyr., uměním, Háj., pokrytstvím. D.
Delfín prudkostí, velryb velikostí všecky
předchází. Kom. Vše panny předešla svoji
bělotú. St. skl. 11. 78. S čímž předejdu
Hospodina? Br. Praporečníci korouhevníky
s meči předcházejí. Kom. Bůh nás milostí
předešel. — koho v čem. Ti, kteří mdlejší
zastávati a v udatnosti p. měli. Br. Přede-
šla jsem tebe v psaní (dříve jsem psala).
Háj. P. koho v koupi, Jg., T., v poctivosti,
Faukn., ve slávě, v moci, v rozkoši. Chč.
630. — J. tr. — kde. Jestližeby na kte-
rém statku věno předešlo, si alicujus bonis
pro dote satisdatum esset. Vl. zř. 509. —
koho kam. Předšel ho do Lakedaimonu.
V. Nevěstky vás předejdou do království
božího. Sš. J. 69. Předejdu vás do Galilee.
Br. — k čemu. Hříchové mnohých lidí
předcházejí k soudu. Ojíř. — kdy. Před
krve prolitím předchází láni. Ben. — před
čím. Jako jitřenka předchází před sluncem,
tak Jan předešel před Kristem. Sš. J. 17.
— si koho. Učitel si faráře předcházel.
Ml.

Předejití, předjití, n.. das Vor-, Zuvor-
kommen. Ráj.

Předejme, ene, n., předjmení, der Vor-
name. L.

Předejmouti, dejmu, mul, ut, utí; před-
jati, předjal, jat, jetí; předjímati = na-
před vzíti, vorausnehmen. Vz Jmouti, Po-
jmouti (strany íormy předejmouti). Krab. —

P., odjímati dříve než druhý dospěje, vor-
greifen, wegnehmen. — co komu: chléb
chudým. Aesop.

1. Předek, dku, m., strsl. рrеdъkъ, příp.
-ъкъ. Mkl. B. 263. — P., přední strana
každé věci, der Vordertheil. P. lodí, hrdla,
V., vozu, Ros., koně. D. — P., přední
obilí. Na Mor. Brt. — P., kadlub u těla
zvířecího. Ssav. — P., líce hradby, die Ge-
sichtslinie. Bur. — Na p-ku i na zadku ko-
vati. D. Po p-ku, z p-ku, od p-ku, vorn.
Ros. Chraň se psího p-dku, koňského zadku
a ženského prostředku. Prov. Předkem
= nejprve, zum ersten, zuerst, für's erste.
D. On se odvolal předkem na všecky pány.
NB. Tč. Račte své zdání předkem oznámiti.
Let. 365. P-kem a najprve kdyby.. . Nar.
o h. a k. P-kem JMK. ráčí nad tím moc
míti. Zř. F. I. Předkem a nejprve (V.)
prosíme za spravedlivé. Sych. A předkem
bychom sobě toho žádali. V. — P., před-
nosť, der Vorzug, Vorrang, Vorsitz, die
Oberhand, das Vorrecht. Jg. Někomu p.
dáti; o p. se hádati, D., p. držeti, obdržeti.
V. Větší nad menším moc a p. má. Prov.
Hrob Krista pána před jinými místy sva-
tými p. drží. Pref. 189. P. něčemu vésti
(v čele býti). U Opav. Klš. Na Mor. Brt.
P. vésti = předním býti. Mor. Brt. V ožral-
ství p. máte. Ler. Petr vede p. v práci,
v lidu. Sš. J. 304., 48. Židé v té straně
před Samaritány předek měli. Sš. J. 70. —
Předky, pl., přední sladké pivo (v pivo-
váře), die Vorwürze; předky kořalky, vý-
střelky, der Vorlauf, -schuss, der stärkste
Branntwein. Šm., Plk. — P.v horn., der (das)
Ort, der Ortsstoss, Ortshieb. Předek štolní,
překopní, střídavý, der Stollen-, Quer-
schlags-, Streckenort; p. úzký, der schmale
Ortshieb, der schmale Ort ; p. široký, der
breite Ort, der breite Ortshieb, der breite
Blick; p. dvojný, podvojný, der Doppelort,
der Doppelbetrieb (die 'Doppelstrecke); p.
pracovní n. robotní, der Arbeitsstoss; p.
porubný, der Abbaustoss; p. stěnový, der
Strebstoss; p. pilířový, der Pfeilerort, der
Pfeilerstoss; p. uhelný, der Kohlenort, der
Kohlenbetrieb; p. jalový, der taube Ort.
Gesteinort; p. směrný, der streichende Ort;
p. dovrchní, der schwebende Ort; p. úpadní,
der Flachort, einfallende Ort; p. přípravný,
der Vorrichtungsort; p. protější (protějšek),
der Gegenort, der Gegenortsbetrieb. Hř.
P. hlavní, der Hauptort; p. poboční (ve-
dlejší), der (das) Nebenort. Bc.

2. Předek, dka, m., pl. obyč.: před-
kové. P., kdo před kým v čem byl, der Vor-
fahre, Vorgänger, Vormann. Dědie jedno-
stejné moci jest jako i p. jeho. Bdž. 49.
Vedlé vyznánie p-dka svého. NB. Tč. —
P. neb původ, první otec čeledi, der Stamm-
vater. Předkové, otcové, dědové, staří (Šm.),
die Vorfahren, Voreltern, Ahnen. Jg. Před-
kové jsou ti, kteří před námi v též rodině,
v témž národu, neb vůbec ve světě byli.
V. Též praděd, prapraděd, prapradědův
otec — co výše jest — předky nazýváme.
Kom. Předkové starší příbuzní než jsou
prapraděd a praprabába. Pt. Za paměti
předků našich. V. Kráčeti po šlepějích



	922

	Předehrávka, y, f., das Präludium. Předejíti, předejdu, dejdi, dejda (ouc), předešel, předejiti, (zastar. tvary: imperat. předjiď; předjit, -jden, předšen, předeští); předchoditi; předcházeti, el, ení. P., před jiného přijíti, dříve přijíti než druhý, vor-, zuvorkommen, vortreten ; s prostředkem dříve dospěti, než přijde to, čemu vyhověti chceme, zuvorkommen; dříve učiniti něco než druhý, zuvorkommen; učiniti něco k libosti něčí, dříve než žádost svou vyjevil, zuvorkom- men; před někoho jíti, vor Jemanden treten, ihm begegnen, ihm anliegen; před někým jíti, vor-, vorhergehen; přednosť míti, vor- gehen, Vorzug haben; převyšovati, vorgehen, übertreffen. Jg. — abs. Ta věc předchází (má přednost'). Jg. Hodiny předcházejí (nad- bíhají). Dch. — co, koho. Předejděte hněv boží. Kom. Předejiti věc, der Sache Einhalt thun. Dch. Předejdiž tvář súdcie, aby ty snad nebyl předšen a obžalován ot hřiechu svého. Hugo. Pýcha předchází pád. Prov. On si jej ustavičně předchází. Us. Předejíti nemoc. D., Lk. Oheň předchází dým z ko- mína. Br. P. je. D. To p. hleď, aby . . . V., Br. P. zlou pověsť, Kom., nebezpečen- ství. Cyr. — čeho. Příprav Ciceronových předešel, šp. m.: přípravy. Brt. Vz Před (předložka). — čemu. Tuto vazbu poklá- dají mnozí za špatnou, ale viz: Poraď, jak bych tomu zlému p. mohl. Sych. Ne- moc ohyzdná, jestližeby se jí v čas nepře- dešlo. Br. na 2. Tim. 2. 17. Zlému předejíti. Krab. 144. Naměřujíc tomu neštěstí přede- jíti. Mus. III. b. 68. Obyčejnější jest ovšem vazba: p. co, koho. — co, koho čím, s čím. P. koho poctivostí, věkem, V., po- korou, Kom., nemoc střídmostí, Ml., příkla- dem, Cyr., uměním, Háj., pokrytstvím. D. Delfín prudkostí, velryb velikostí všecky předchází. Kom. Vše panny předešla svoji bělotú. St. skl. 11. 78. S čímž předejdu Hospodina? Br. Praporečníci korouhevníky s meči předcházejí. Kom. Bůh nás milostí předešel. — koho v čem. Ti, kteří mdlejší zastávati a v udatnosti p. měli. Br. Přede- šla jsem tebe v psaní (dříve jsem psala). Háj. P. koho v koupi, Jg., T., v poctivosti, Faukn., ve slávě, v moci, v rozkoši. Chč. 630. — J. tr. — kde. Jestližeby na kte- rém statku věno předešlo, si alicujus bonis pro dote satisdatum esset. Vl. zř. 509. — koho kam. Předšel ho do Lakedaimonu. V. Nevěstky vás předejdou do království božího. Sš. J. 69. Předejdu vás do Galilee. Br. — k čemu. Hříchové mnohých lidí předcházejí k soudu. Ojíř. — kdy. Před krve prolitím předchází láni. Ben. — před čím. Jako jitřenka předchází před sluncem, tak Jan předešel před Kristem. Sš. J. 17. — si koho. Učitel si faráře předcházel. Ml. Předejití, předjití, n.. das Vor-, Zuvor- kommen. Ráj. Předejme, ene, n., předjmení, der Vor- name. L. Předejmouti, dejmu, mul, ut, utí; před- jati, předjal, jat, jetí; předjímati = na- před vzíti, vorausnehmen. Vz Jmouti, Po- jmouti (strany íormy předejmouti). Krab. —	P., odjímati dříve než druhý dospěje, vor- greifen, wegnehmen. — co komu: chléb chudým. Aesop. 1. Předek, dku, m., strsl. рrеdъkъ, příp. -ъкъ. Mkl. B. 263. — P., přední strana každé věci, der Vordertheil. P. lodí, hrdla, V., vozu, Ros., koně. D. — P., přední obilí. Na Mor. Brt. — P., kadlub u těla zvířecího. Ssav. — P., líce hradby, die Ge- sichtslinie. Bur. — Na p-ku i na zadku ko- vati. D. Po p-ku, z p-ku, od p-ku, vorn. Ros. Chraň se psího p-dku, koňského zadku a ženského prostředku. Prov. Předkem = nejprve, zum ersten, zuerst, für's erste. D. On se odvolal předkem na všecky pány. NB. Tč. Račte své zdání předkem oznámiti. Let. 365. P-kem a najprve kdyby.. . Nar. o h. a k. P-kem JMK. ráčí nad tím moc míti. Zř. F. I. Předkem a nejprve (V.) prosíme za spravedlivé. Sych. A předkem bychom sobě toho žádali. V. — P., před- nosť, der Vorzug, Vorrang, Vorsitz, die Oberhand, das Vorrecht. Jg. Někomu p. dáti; o p. se hádati, D., p. držeti, obdržeti. V. Větší nad menším moc a p. má. Prov. Hrob Krista pána před jinými místy sva- tými p. drží. Pref. 189. P. něčemu vésti (v čele býti). U Opav. Klš. Na Mor. Brt. P. vésti = předním býti. Mor. Brt. V ožral- ství p. máte. Ler. Petr vede p. v práci, v lidu. Sš. J. 304., 48. Židé v té straně před Samaritány předek měli. Sš. J. 70. — Předky, pl., přední sladké pivo (v pivo- váře), die Vorwürze; předky kořalky, vý- střelky, der Vorlauf, -schuss, der stärkste Branntwein. Šm., Plk. — P.v horn., der (das) Ort, der Ortsstoss, Ortshieb. Předek štolní, překopní, střídavý, der Stollen-, Quer- schlags-, Streckenort; p. úzký, der schmale Ortshieb, der schmale Ort ; p. široký, der breite Ort, der breite Ortshieb, der breite Blick; p. dvojný, podvojný, der Doppelort, der Doppelbetrieb (die 'Doppelstrecke); p. pracovní n. robotní, der Arbeitsstoss; p. porubný, der Abbaustoss; p. stěnový, der Strebstoss; p. pilířový, der Pfeilerort, der Pfeilerstoss; p. uhelný, der Kohlenort, der Kohlenbetrieb; p. jalový, der taube Ort. Gesteinort; p. směrný, der streichende Ort; p. dovrchní, der schwebende Ort; p. úpadní, der Flachort, einfallende Ort; p. přípravný, der Vorrichtungsort; p. protější (protějšek), der Gegenort, der Gegenortsbetrieb. Hř. P. hlavní, der Hauptort; p. poboční (ve- dlejší), der (das) Nebenort. Bc. 2. Předek, dka, m., pl. obyč.: před- kové. P., kdo před kým v čem byl, der Vor- fahre, Vorgänger, Vormann. Dědie jedno- stejné moci jest jako i p. jeho. Bdž. 49. Vedlé vyznánie p-dka svého. NB. Tč. — P. neb původ, první otec čeledi, der Stamm- vater. Předkové, otcové, dědové, staří (Šm.), die Vorfahren, Voreltern, Ahnen. Jg. Před- kové jsou ti, kteří před námi v též rodině, v témž národu, neb vůbec ve světě byli. V. Též praděd, prapraděd, prapradědův otec — co výše jest — předky nazýváme. Kom. Předkové starší příbuzní než jsou prapraděd a praprabába. Pt. Za paměti předků našich. V. Kráčeti po šlepějích