Předchozí (922)  Strana:923  Další (924) |
|
|||
923
|
|||
|
|||
svých předkův. V. Uvázal se v statky
předků svých; Odrodilí potomkové vele- slavných předkův; Za předků našich pa- měti nebylo slýcháno. Sych. Jeho předci to drželi ode 30 let; Že to jest mé zpupné dědictví a toho jsme podávali i naši před- kové bez příkazy; Za svú duši i za svých p-dků. Půh. II. 59., 304., 430. To na mě od mých p-kóv spadlo. Půh. I. 180. P-vé JMK. Zř. F. I. Předěl, u, m., čára, která odděluje dvě
poříčí. Blř. Předělati, předělávati, jinač udělati,
über-, umarbeiten; přetvařiti, umschmelzen, umarbeiten; v díle předstihnouti, in der Arbeit vorkommen. — co, koho: zámek, šat, Dch., pole, spis, postel, kabát. D. Nikdo ho nepředělá (nenapraví). Prov. Hodný učedl- ník kolikráte předělá daremného tovaryše. Us. Čeho nelze p., darmo na to žehrati. Š. a Z. Kdožby kolivěk komu mezníky vymetal neb přosekal neb je jinam přesadil nebo překopal aneb jakkoli jinak předělal. Zř. F. I. -- co kde: kabát v dílně. P. knihy na stole = přestaviti, umstellen. Na Mor. Hý. Předělitel, e, m., der Abtheiler. Jg.
Předěliti, il, en, ení, předělovati, ab-
theilen, absondern. — co. Předělilý, abtheilbar. — P., velmi dělný,
thätig. L. Předen = před něj. P. jej přivedli. GR.,
BO. Vz On. Předení, n., das Spinnen. P-ním vydě-
lávati. D. Předenice, ves u Přeštic.
Předeno, vz Přadeno.
Předený; -en, a, o, gesponnen. Us.
Předepnouti, ul, utí; předpíti, pial, piat,
piati, pětí; předpínati; vz Pnouti. Vorhef- ten, vorknöpfen, vorschnallen. — co komu. Předepsání, n., die Vorschreibung, Vor-
schrift. V., Kom. Bez p., unmassgeblich. D. Předepsaný; předepsán, a, o, vorge-
schrieben, vorschriftlich. P. předpis, cesta, Us., pobožnosti. Sych. Jakož jest přede- psaný (svrchupsaný) jich milostmi seznal, že se to tak v pravdě stalo. NB. Tě. Předepsati, předpíši, psal, án, ání; před-
pisovati = před někým psáti, aby také psal, vorschreiben ; učiti, vyměřovati, pravidla dávati, vorschreiben; o něco psáti, ver- schreiben; nad zmíniti, vorerwähnen. Jg. — abs. Hospodářské knihy takto předpisují. Kom. Nepředpisující zdání, unvorgreifliche Meinung. J. tr. — co. Ničeho nepředpisujíc, unvorgreiflich. J. tr. — co komu (kde). P. předpis žákům na tabuli. Jg. P. někomu lék, sobě zboží (o ně psáti, verschreiben). D. Předeptati, vz Deptati. — co. Bo moja
dceřička prahu něpředepce. Pís. mor. 360. Předěsiti, il, šen, ení, přestrašiti, er-
schrecken. — koho. V., Sl. Uh. I. 24. — koho před kým. Předěsím Elamitské před nepřátely jejich. Br. — se čeho. Lekne se toho a předěsí. V. — koho čím: vpádem (nepřátelským). V. — Vz Předěšený. Předeslanec, nce, m., der vorher Ab-
geschickte. Jg. Předeslání, n., die Vorausschickung.
|
Předeslaný; -án, a, o, vorausgeschickt.
Předeslanstvo, a, n., vyslanstvo napřed. Jg.
Předeslati, předešlu, slal, án, ání, před-
sýlati, vorher-, vor-, vorausschicken. Přede- sýlá se napomenutí, lépe: připomíná se. Šb. — co, koho. Některé obecné věty a úsudky p. Sš. I. 13. Posly předeslal. V. Předseda předsýlá krátký přehled toho, o čem dosa- váde jednáno. U starých čteme: Starosta ukázal v krátkosti k tomu, na čemž páni a konšelé až dosavade se usnesli. Brs. 137., Šb. — koho před kým kam: před sebou (do Říma). Solf. — o čem. P-sial Pán o pro- následování. Sš. Mt. 73. P-slav to Pán o do- savadném stavu bohoslužby nyní přechází k tomu stavu. Sš. J. 71. Předestříti, stru, střel, střen, ení; před-
stírati, předstírávati = prostříti pro koho, vorbreiten, vordecken; předložiti, představiti, vorlegen, vorschlagen, vorhalten, vorbringen; na bílo praviti, vorschützen, vorspiegeln, vorgeben, einwenden. Jg. — co (komu). P. něco (zastírati se něčím). Us. Někomu koberec p. Jg. Dosti jsem mu to předstí- ral. Ros. P. někomu chyby, D., obtížnost' nějaké věci. Kom. P. nemoc, pilnou práci (dělati se nemocným, pilným atd.). D. — co komu kam: před oči. Kom. — čím. Řečí vážnou, k jakému úřadu Bůh ho volá, předstíraje. Kom. Aby pak nikdo nepřed- stíral se snad nějakou nedostatečností. Sš. I. 72. — co k čemu. Co se lidem k násle- dování předstírá. Kom. — čeho: různých příčin, šp. m.: co. Brt. Vz Před-, II. 919. b. Předěšení, n., přestrašení, das Erschrec-
ken. Aqu. Předěšený; předěšen, a, o, erschreckt. —
čím: hříchem. Jg. — nad čím: nad Hříchy. Br. Předešle = minule, před tím, prve, vor
diesem, letzthin, zuvor. Jako р. povědíno. Plk. P. stáli jste o to. Br. — P., někdy, předešlého času, vormals, ehedem, vor Zeiten, sonst. V., Br. Předešlosť, i, f., die Vergangenheit. P.
času. Ros. Předešlý, který předešel, minulý, první,
vorherig, vergangen, vorhergegangen, ver- flossen, verwichen, ehemalig, vorgehend. Jg. P-lých let, dnů; za oněch p-lých časův; dáti se v p-šlé hříchy; ku p-šlému zvyku zase se navrátiti. V. P. týden. Us. P-šlé noci. D. P-šlí králové. Har. P. rok, věk, Ros., věrnosť. Kom. V p-šlou hospodu se navrátiti. Har. V p. stav něco uvésti. D. V p-šlé kapitole položené. Br. Hned od p-šlých časů za Cyra. Br. Želeti p-šlých hříchův. Ben. V. Navrácení ku p-šlému právu v propadné lhůtě, Restitution gegen eine Fallfrist. J. tr. Předevčírek, rku, předvčerejšek, šku,
m., der vorgestrige Tag. Zlob. Předevčírem, vz Předvčírem.Vorgestern.
Předěvčiti, il, en, ení, zastr., děvče slí-
bati, entehren. Ms. lex. Předevsí, n. — předves, das Vordorf. Šm.
Přede vším, vor allem, vor allen Dingen,
zunächst, vorab. Přede vším o to běží. Us. Lépe: předkem, předkem a nejprve. Rs, |
||
|
|||
Předchozí (922)  Strana:923  Další (924) |