923

svých předkův. V. Uvázal se v statky
předků svých; Odrodilí potomkové vele-
slavných předkův; Za předků našich pa-
měti nebylo slýcháno. Sych. Jeho předci
to drželi ode 30 let; Že to jest mé zpupné
dědictví a toho jsme podávali i naši před-
kové bez příkazy; Za svú duši i za svých
p-dků. Půh. II. 59., 304., 430. To na mě od
mých p-kóv spadlo. Půh. I. 180. P-vé JMK.
Zř. F. I.

Předěl, u, m., čára, která odděluje dvě
poříčí. Blř.

Předělati, předělávati, jinač udělati,
über-, umarbeiten; přetvařiti, umschmelzen,
umarbeiten; v díle předstihnouti, in der
Arbeit vorkommen. — co, koho: zámek,
šat, Dch., pole, spis, postel, kabát. D. Nikdo
ho nepředělá (nenapraví). Prov. Hodný učedl-
ník kolikráte předělá daremného tovaryše.
Us. Čeho nelze p., darmo na to žehrati. Š.
a Z. Kdožby kolivěk komu mezníky vymetal
neb přosekal neb je jinam přesadil nebo
překopal aneb jakkoli jinak předělal. Zř.
F. I. -- co kde: kabát v dílně. P. knihy
na stole = přestaviti, umstellen. Na Mor.
Hý.

Předělitel, e, m., der Abtheiler. Jg.

Předěliti, il, en, ení, předělovati, ab-
theilen, absondern. — co.

Předělilý, abtheilbar. — P., velmi dělný,
thätig. L.

Předen = před něj. P. jej přivedli. GR.,
BO. Vz On.

Předení, n., das Spinnen. P-ním vydě-
lávati. D.

Předenice, ves u Přeštic.

Předeno, vz Přadeno.

Předený; -en, a, o, gesponnen. Us.

Předepnouti, ul, utí; předpíti, pial, piat,
piati, pětí; předpínati; vz Pnouti. Vorhef-
ten, vorknöpfen, vorschnallen. — co komu.

Předepsání, n., die Vorschreibung, Vor-
schrift. V., Kom. Bez p., unmassgeblich. D.

Předepsaný; předepsán, a, o, vorge-
schrieben, vorschriftlich. P. předpis, cesta,
Us., pobožnosti. Sych. Jakož jest přede-
psaný (svrchupsaný) jich milostmi seznal,
že se to tak v pravdě stalo. NB. Tě.

Předepsati, předpíši, psal, án, ání; před-
pisovati = před někým psáti, aby také psal,
vorschreiben ; učiti, vyměřovati, pravidla
dávati, vorschreiben; o něco psáti, ver-
schreiben; nad zmíniti, vorerwähnen. Jg. —
abs. Hospodářské knihy takto předpisují.
Kom. Nepředpisující zdání, unvorgreifliche
Meinung. J. tr. — co. Ničeho nepředpisujíc,
unvorgreiflich. J. tr. — co komu (kde). P.
předpis žákům na tabuli. Jg. P. někomu lék,
sobě zboží (o ně psáti, verschreiben). D.

Předeptati, vz Deptati. — co. Bo moja
dceřička prahu něpředepce. Pís. mor. 360.

Předěsiti, il, šen, ení, přestrašiti, er-
schrecken. — koho. V., Sl. Uh. I. 24. —
koho před kým. Předěsím Elamitské před
nepřátely jejich. Br. — se čeho. Lekne se
toho a předěsí. V. — koho čím: vpádem
(nepřátelským). V. — Vz Předěšený.

Předeslanec, nce, m., der vorher Ab-
geschickte. Jg.

Předeslání, n., die Vorausschickung.

Předeslaný; -án, a, o, vorausgeschickt.
Předeslanstvo, a, n., vyslanstvo napřed.

Jg.

Předeslati, předešlu, slal, án, ání, před-
sýlati, vorher-, vor-, vorausschicken. Přede-
sýlá se napomenutí, lépe: připomíná se. Šb.
— co, koho. Některé obecné věty a úsudky
p. Sš. I. 13. Posly předeslal. V. Předseda
předsýlá krátký přehled toho, o čem dosa-
váde jednáno. U starých čteme: Starosta
ukázal v krátkosti k tomu, na čemž páni
a konšelé až dosavade se usnesli. Brs. 137.,
Šb. — koho před kým kam: před sebou
(do Říma). Solf. — o čem. P-sial Pán o pro-
následování. Sš. Mt. 73. P-slav to Pán o do-
savadném stavu bohoslužby nyní přechází
k tomu stavu. Sš. J. 71.

Předestříti, stru, střel, střen, ení; před-
stírati, předstírávati = prostříti pro koho,
vorbreiten, vordecken; předložiti, představiti,
vorlegen, vorschlagen, vorhalten, vorbringen;
na bílo praviti, vorschützen, vorspiegeln,
vorgeben, einwenden. Jg. — co (komu).
P. něco (zastírati se něčím). Us. Někomu
koberec p. Jg. Dosti jsem mu to předstí-
ral. Ros. P. někomu chyby, D., obtížnost'
nějaké věci. Kom. P. nemoc, pilnou práci
(dělati se nemocným, pilným atd.). D. —
co komu kam: před oči. Kom. — čím.
Řečí vážnou, k jakému úřadu Bůh ho volá,
předstíraje. Kom. Aby pak nikdo nepřed-
stíral se snad nějakou nedostatečností. Sš.
I. 72. — co k čemu. Co se lidem k násle-
dování předstírá. Kom. — čeho: různých
příčin, šp. m.: co. Brt. Vz Před-, II. 919. b.

Předěšení, n., přestrašení, das Erschrec-
ken. Aqu.

Předěšený; předěšen, a, o, erschreckt. —
čím: hříchem. Jg. — nad čím: nad Hříchy.
Br.

Předešle = minule, před tím, prve, vor
diesem, letzthin, zuvor. Jako р. povědíno.
Plk. P. stáli jste o to. Br. — P., někdy,
předešlého času, vormals, ehedem, vor Zeiten,
sonst. V., Br.

Předešlosť, i, f., die Vergangenheit. P.
času. Ros.

Předešlý, který předešel, minulý, první,
vorherig, vergangen, vorhergegangen, ver-
flossen, verwichen, ehemalig, vorgehend. Jg.
P-lých let, dnů; za oněch p-lých časův;
dáti se v p-šlé hříchy; ku p-šlému zvyku
zase se navrátiti. V. P. týden. Us. P-šlé
noci. D. P-šlí králové. Har. P. rok, věk,
Ros., věrnosť. Kom. V p-šlou hospodu se
navrátiti. Har. V p. stav něco uvésti. D.
V p-šlé kapitole položené. Br. Hned od
p-šlých časů za Cyra. Br. Želeti p-šlých
hříchův. Ben. V. Navrácení ku p-šlému právu
v propadné lhůtě, Restitution gegen eine
Fallfrist. J. tr.

Předevčírek, rku, předvčerejšek, šku,
m., der vorgestrige Tag. Zlob.

Předevčírem, vz Předvčírem.Vorgestern.

Předěvčiti, il, en, ení, zastr., děvče slí-
bati, entehren. Ms. lex.

Předevsí, n. — předves, das Vordorf. Šm.

Přede vším, vor allem, vor allen Dingen,
zunächst, vorab. Přede vším o to běží. Us.
Lépe: předkem, předkem a nejprve. Rs,