925

Předchůze, zastr. předchoze, e, f., das Vor-
spiel, der Vorbote. Reš., Jel.

Předchvácení, předchvacování, před-
chvátnutí, die Vorgreifung.

Předchvácený; -en, a, o, eingenommen,
überrascht.

Předchvat, u, m., der Vorgriff. Šm.

Předchvátiti, před chvátiti, il, cen, cení
(na Slov. -těn, tění); předchvátnouti, tnul a
tl, ut, utí, předchvacovati. — P., napřed
uchvátiti, kvapně něco před jiným uchytiti,
předejiti, předstihnouti, vorgreifen, vorher -
wegnehmen, entreissen, wegschnappen. Jg.

— co, koho. Služebníky Páně p. Br. Nohy
p. chtěly oči. V. — čeho. Uloženého času
p. chtěje. Eus. — co komu: vítězství, dar.
Plk. Pole jiným p. chtějí. V. — koho čím.
Uctivostí jeden druhého p. chtěl. Kr. mosk.

— V. — Předchvácen býti čím : smrtí. V.
Soudce nepravým nadymačův uší žalováním
předchvacený. Kom.

Předchytiti, il, cen, ení; předchytnouti,
předchytati, vorherfangen, entreissen, weg-
schnappen. Bern. — co. Nynie p-til pože-
hnánie mé (surripuit). BO.

Předíčko, a. n.. byla ves někde u Or-
líka. Tk. III. 88.

Predikat, predikát, praedikat, u, m.,
z lat. praedicatum, příznak, das Prädikat
eines Edelmannes. P. šlechtický jest pří-
pojek k jménu šlechtickému naznačující buď
stupeň důstojnosti, bud' zboží pozemní, jímž
vládne osoba šlechtická; též znamená p.
tolik co titul. Tak přísluší některým rodům p.
Osvícenosť, (Erlaucht), jiným Jasnosť (Durch-
laucht), tajným radům p. Excellence; Černín
z Chudenic, Vaněk z Domy slova. Vz S. N.
Dostal, má p. Us. P. někomu uděliti. Dch.

— P. v mluvnici, vz Výrok.
Predikatér, a, m., dominikan, kněz řádu

kazatelského. Dal. 135.

Předíl, zastr. předěl, u, m., předělení,
die Abtheilung. L.

Předín, a, m., Pröding, ves u Třebíče. PL.

Předina, y, f., der Vordertheil; p. vína,
der Vorlauf; p. vozu, die Schosskelle. Rk.

Předírati, vz Předlíti.

Přediště, ě, n., dům., kde se přede, das
Spinnhaus. Jg.

Předívati se, tuze, dlouho se dívati, zu
viel, zu lange sehen. Slov. — nač. Bern.

Přediviti se, il, ení = nadiviti se, viel
bewundern. — čemu. Bern., Tkadl.

Předivný, velmi divný, podivný, wunder-
bar, wunderlich. P. věc. V. Předivně. V.

Předivo, a, n., strsl. přędivo, koř. před,
příp. -ivo. Mkl. B. 225. — P., co se má
přísti, konopě, len, koudel, das Gespinnst.
Reš. P. jí došlo. Sych. P. čisté, pěkné,
zlaté, stříbrné, krásné, hezké. Us., Prm. P.
připlatilo. Sych. Sediáci s p-vem a s pře-
slicemi zacházejí. Ler. Pavouci p. z vlast-
ního těla soukají. Vodň.

Předivočeti,-el, ení, wilder werden. Klicp.

Předivočiti, il, en, ení. wilder machen.
Us. — koho čím.

Předivý, sehr wild. Dch.

Předjaří, n., der Vorfrühling. P. včelař-
ské, jakmile počala královna nasazovati plod.
Lšk.

Předjatí, n., zastr. = předjetí.

Předjatý; -at, a, o, vorausgenommen.
Vz Předejmouti.

Předjednání boží, praedestinatio,die Vor-
herbestimmung. Výb. I. 272., Pass. Vz Prae-
destinace.

Předjednati = na před zjednati, vor-
bestimmen. — co. Leg. Vz předcházející.

Předjemný, předborný, anticipativ, pro-
leptisch. Hostina ta byla předchodná a p-ná;
p. mluvení. Sš. J. 220., 232. Vz Předbor.

Předjeseň, i, f., Jg., na Ostrav. předjeseň,
a, m., der Vorherbst, Tč.

Předjeti, jedu, jel, jet, jetí; napřed jeti.
vorreiten, vorfahren, vor einem andern reiten,
fahren; jízdou předstihnouti, reitend, fahrend
zuvorkommen, vorreiten, vorfahren; před-
jížděti, děl, děn, dění. — koho. Ros. —
se s kým předjížděti.

1. Předjetí, n., das Vorausfahren. Us.

2. Předjetí, n., das Vorausnehmen, vz
Předejmouti. — P., předjatý ton, die Vor-
ausnahme eines Tones (v musice). Mus.

Předjevný, ominös. P. osud, das Omen,
die Vorbedeutung. Rk.

Předjezd, u, m., der Vorritt, D., das
Vorfahren. Jg.

Předjezdec, dce, m., der Vorreiter. Dch.

Předjezdník, a, m. = předjezdec.

Předjímání, n., die Anticipation. Spojení
vět bývá někdy tak tuhé, že obyč. podmět
věty vedlejší se předjímá (t, j. napřed se
pojímá) u větu řídicí a vazbě její se pod-
řizuje (tak řeč. předjímání), čímž přísudek
věty vedlejší osamotní a rázněji vyniká.
O pacholcích nemohu věděti, který čí jest,
O ručnici přiznal se, že jest mu jí půjčila.
Poznali jste nás, že jsme chlouba vaše. Brt.
S. §. 48tí. Cí. Přesmykování.

Předjímati, vz Předejmouti.

Předjímka, y, f., vz Předjetí, Prolepse.

Předjísti, vz Jísti; předjídati, před ně-
kým jísti, aby to viděl a také tak jedl, vor-
essen. — co komu; jedením předstihnouti,
im Essen zuvorkommen, voressen. Někoho
p. Us.

Předjíti, vz Předejíti.

Předjití, n., das Vorgehen, Vorkommen.
Jel.

Předjitří, n., předední, der Vortag. L.

Předjízdce, e, m., der Vorreiter, Vor-
fahrer. D.

Předjízdník, a, m., předjízdce, m., přední
stráž, der Vorreiter. Rkp. 14. stol.

Předjízdný, adj., Vorreiter-. — P., ého,
m., der Vorreiter.

Předjíždě, pl., f., bolesti před porodem.
Vz Poslíček a násl.

Předjížďka, y, f., das Vorfahren, Vor-
reiten, Wettrennen. — P-ky, pl., f., před-
běžně bolesti porodní, poslíčky, die Vorwe-
hen, Vorboten. Přitulenie, ruky stiskánie
anebo prsí jsú jako předjieždky nešlechet-
nosti ohýralé. O 7 vstup.

Předjmení, n., křestní jméno, der Vor-
name. I).

Předjmenovaný; -án, a, o, vorgenannt.
P. města, matky. V.

Předjmenovati, svrchu, napřed jmeno-
vati, vorbenennen. Us. — koho, co. Us.



	925

	Předchůze, zastr. předchoze, e, f., das Vor- spiel, der Vorbote. Reš., Jel. Předchvácení, předchvacování, před- chvátnutí, die Vorgreifung. Předchvácený; -en, a, o, eingenommen, überrascht. Předchvat, u, m., der Vorgriff. Šm. Předchvátiti, před chvátiti, il, cen, cení (na Slov. -těn, tění); předchvátnouti, tnul a tl, ut, utí, předchvacovati. — P., napřed uchvátiti, kvapně něco před jiným uchytiti, předejiti, předstihnouti, vorgreifen, vorher - wegnehmen, entreissen, wegschnappen. Jg. — co, koho. Služebníky Páně p. Br. Nohy p. chtěly oči. V. — čeho. Uloženého času p. chtěje. Eus. — co komu: vítězství, dar. Plk. Pole jiným p. chtějí. V. — koho čím. Uctivostí jeden druhého p. chtěl. Kr. mosk. — V. — Předchvácen býti čím : smrtí. V. Soudce nepravým nadymačův uší žalováním předchvacený. Kom. Předchytiti, il, cen, ení; předchytnouti, předchytati, vorherfangen, entreissen, weg- schnappen. Bern. — co. Nynie p-til pože- hnánie mé (surripuit). BO. Předíčko, a. n.. byla ves někde u Or- líka. Tk. III. 88. Predikat, predikát, praedikat, u, m., z lat. praedicatum, příznak, das Prädikat eines Edelmannes. P. šlechtický jest pří- pojek k jménu šlechtickému naznačující buď stupeň důstojnosti, bud' zboží pozemní, jímž vládne osoba šlechtická; též znamená p. tolik co titul. Tak přísluší některým rodům p. Osvícenosť, (Erlaucht), jiným Jasnosť (Durch- laucht), tajným radům p. Excellence; Černín z Chudenic, Vaněk z Domy slova. Vz S. N. Dostal, má p. Us. P. někomu uděliti. Dch. — P. v mluvnici, vz Výrok. Predikatér, a, m., dominikan, kněz řádu kazatelského. Dal. 135. Předíl, zastr. předěl, u, m., předělení, die Abtheilung. L. Předín, a, m., Pröding, ves u Třebíče. PL. Předina, y, f., der Vordertheil; p. vína, der Vorlauf; p. vozu, die Schosskelle. Rk. Předírati, vz Předlíti. Přediště, ě, n., dům., kde se přede, das Spinnhaus. Jg. Předívati se, tuze, dlouho se dívati, zu viel, zu lange sehen. Slov. — nač. Bern. Přediviti se, il, ení = nadiviti se, viel bewundern. — čemu. Bern., Tkadl. Předivný, velmi divný, podivný, wunder- bar, wunderlich. P. věc. V. Předivně. V. Předivo, a, n., strsl. přędivo, koř. před, příp. -ivo. Mkl. B. 225. — P., co se má přísti, konopě, len, koudel, das Gespinnst. Reš. P. jí došlo. Sych. P. čisté, pěkné, zlaté, stříbrné, krásné, hezké. Us., Prm. P. připlatilo. Sych. Sediáci s p-vem a s pře- slicemi zacházejí. Ler. Pavouci p. z vlast- ního těla soukají. Vodň. Předivočeti,-el, ení, wilder werden. Klicp. Předivočiti, il, en, ení. wilder machen. Us. — koho čím. Předivý, sehr wild. Dch. Předjaří, n., der Vorfrühling. P. včelař- ské, jakmile počala královna nasazovati plod. Lšk.	Předjatí, n., zastr. = předjetí. Předjatý; -at, a, o, vorausgenommen. Vz Předejmouti. Předjednání boží, praedestinatio,die Vor- herbestimmung. Výb. I. 272., Pass. Vz Prae- destinace. Předjednati = na před zjednati, vor- bestimmen. — co. Leg. Vz předcházející. Předjemný, předborný, anticipativ, pro- leptisch. Hostina ta byla předchodná a p-ná; p. mluvení. Sš. J. 220., 232. Vz Předbor. Předjeseň, i, f., Jg., na Ostrav. předjeseň, a, m., der Vorherbst, Tč. Předjeti, jedu, jel, jet, jetí; napřed jeti. vorreiten, vorfahren, vor einem andern reiten, fahren; jízdou předstihnouti, reitend, fahrend zuvorkommen, vorreiten, vorfahren; před- jížděti, děl, děn, dění. — koho. Ros. — se s kým předjížděti. 1. Předjetí, n., das Vorausfahren. Us. 2. Předjetí, n., das Vorausnehmen, vz Předejmouti. — P., předjatý ton, die Vor- ausnahme eines Tones (v musice). Mus. Předjevný, ominös. P. osud, das Omen, die Vorbedeutung. Rk. Předjezd, u, m., der Vorritt, D., das Vorfahren. Jg. Předjezdec, dce, m., der Vorreiter. Dch. Předjezdník, a, m. = předjezdec. Předjímání, n., die Anticipation. Spojení vět bývá někdy tak tuhé, že obyč. podmět věty vedlejší se předjímá (t, j. napřed se pojímá) u větu řídicí a vazbě její se pod- řizuje (tak řeč. předjímání), čímž přísudek věty vedlejší osamotní a rázněji vyniká. O pacholcích nemohu věděti, který čí jest, O ručnici přiznal se, že jest mu jí půjčila. Poznali jste nás, že jsme chlouba vaše. Brt. S. §. 48tí. Cí. Přesmykování. Předjímati, vz Předejmouti. Předjímka, y, f., vz Předjetí, Prolepse. Předjísti, vz Jísti; předjídati, před ně- kým jísti, aby to viděl a také tak jedl, vor- essen. — co komu; jedením předstihnouti, im Essen zuvorkommen, voressen. Někoho p. Us. Předjíti, vz Předejíti. Předjití, n., das Vorgehen, Vorkommen. Jel. Předjitří, n., předední, der Vortag. L. Předjízdce, e, m., der Vorreiter, Vor- fahrer. D. Předjízdník, a, m., předjízdce, m., přední stráž, der Vorreiter. Rkp. 14. stol. Předjízdný, adj., Vorreiter-. — P., ého, m., der Vorreiter. Předjíždě, pl., f., bolesti před porodem. Vz Poslíček a násl. Předjížďka, y, f., das Vorfahren, Vor- reiten, Wettrennen. — P-ky, pl., f., před- běžně bolesti porodní, poslíčky, die Vorwe- hen, Vorboten. Přitulenie, ruky stiskánie anebo prsí jsú jako předjieždky nešlechet- nosti ohýralé. O 7 vstup. Předjmení, n., křestní jméno, der Vor- name. I). Předjmenovaný; -án, a, o, vorgenannt. P. města, matky. V. Předjmenovati, svrchu, napřed jmeno- vati, vorbenennen. Us. — koho, co. Us.