Předchozí (926)  Strana:927  Další (928) |
|
|||
927
|
|||
|
|||
Předlepek, pku, m., der Vorschlag (im ge-
bundenen Buche). Předles, a, m., předlesí, n., místo před
lesem, der Vorwald. Předlet, u, m., předletění, der Vorflug.
Jeřábové střídají se v p-tu. Jg. Předletěti, ěl, ění, vorfliegen. Ros.
Předletí, n., čas před létem, der Vor-
sommer. Ja. Předležeti, el, ení = ležeti před čím, vor-
liegen. — Předležící překážka. D. Ve smyslu něm. vorliegen často lépe: býti známu, do- kázánu býti atd. Předli, vz Přadlí.
Předlice, Prädlitz, ves v Litoměřicku
u Ústi. Vz S. N., Tk. IV. 737. - P., přad- lena. Aby viny sňato bylo (odraženo) 15 gr. bílých buď na knapa, neb na.p-ci aneb na mykačku. Sedl. Rychn. 40. Předlidský, vormenschlich. Srn.
Predlík, u, m., jídlo z vajec a krupice.
eine Eier- und Griesspeise. Reš. Predlíkovatý, jako predlík. Reš.
Předlistný, vor den Blättern kommend.
P. květy. Rostl. Předlivka, y, f., při lití svíček první po-
lévání knotu, der Vorguss. Us. Ktk. Předlka, přelka, y, f. = pradlena, die
Spinnerin. D. P. vlny. D. — P., phalaena pytyocampa, der kleine Fichtenspinner. Um. les. Předloh, u, předloha, y, f., die Vor-
stellung, Vorlegung. — P., propositio, thema, der Satz, der Stoff der Rede. Směšným se činí, kdo v přístupu, v předloze, v rozvrhu a závírce slovný jest. Kom. Káz. 162. Před- mět, který se rozjímá (v řeči), sluje předloh. Marek. Vz Předložka, 3. Předloketní kosť, der Vorderarmknochen.
Ja. Předloktí, n., předrámě, rámě dolení, der
Vorder-, Unterarm. Jg., Sal., Čsk. Předloni, n., das Vorvorjahr. Us. Tč.
Předloňský, vorvorjährig. D.
Předlouhý, überlang. Za předlúhé stoly
sedú. Rkk. 40. P. věk, Kom., provaz. Us. Předloužiti, il, en, ení; předlužovati,
überlang machen. — čím. Přes hodinu ká- záním nepředlužují. Kom. Předložení, n., předkládání, die Vor-
stellung, das Vorlegen, der Antrag, die Präsentation. P. směnky ku placení; dů- tklivé, důrazné p. J. tr. S p-ním příčin. Br. Aby se k p. sněmovnímu najíti dali. Apol. Člověk bez p. (bez rozvahy). Us. Předloženosť, i, f., správně: povážení,
rozvaha. Brs. 137. Předložený; předložen, a, o, vorgesetzt,
vorgelegt. P. chléb, das Schaubrod, zákon, die Gesetzvorlage. J. tr. Vz Předkladný. — komu, čemu: církvi, vojsku (v čelo posta- vený). V., Jel. Jakž JMK. předložení artiku- lové v sobě zavírají. Zř. F. I. — P. člověk, správně: rozvážlivý, povážlivý. Brs. 137. — P., substant., der Vorgesetzte. P-ným býti všechněch. Br. P. chrámu. Br. U přítomnosti předloženého. Kom. Předložení dvojí cti hodni jmíni buďte. Br Poslušní buďte svým p-ným. ZN. |
Předložilosť, i, f., die Uiberlegung, lépe:
rozvaha, rozvážení, rozvážlivosť. Předložilý, vorbedachtsam, lépe: roz-
vážný, rozmyslný. Hý. Předložiti, il, žen, ení; předkládati,
(předloiovati, Ros., lépe: předkládati). P., před někoho něco položiti, klásti, vorlegen, vorstellen, vorsetzen, auftragen; slovy n. jinak představovati, přednášeti, ukázati (aby | věděl), vortragen, vorstellen, vorlegen, vor- bringen, vorsetzen; před oči stavěti k po- znání, k šetření, volení, vorstellen; přednost dáti, více vážiti, ceniti, Vorzug geben, vor- ziehen, höheren Werth, Rang beilegen, vor- setzen; v čelo postaviti, představiti (aby pa- noval, velel, spravoval), vorsetzen, zum Vor- gesetzten, Vorsteher machen, über etwas sein. Jg. — co: výmluvu, výminku, V., otázku, pochybnost (aby ji rozhodl), zákon, pravdu, jídlo, D., předmluvu, příčinu, Jel., svědectví, Har., stížnosť. Kom. Řečník věc světle předkládá. Kom. P. radu, žádosť.Br. — si čeho. Nejedné věci sobě předkládaje
na to jsem myslí svou přišel. Žer. f. 16. b. — kdy k čemu. Všecky odpory mají před
odpovědí k žalobě předloženy býti. CJB. 391. — co kam: kámen přede dvéře, Us., něco před oči něčí p. J. tr. — Vyzn., Ben. V., Vys. — co kde: srdce před Bohem p. Peyt. O nesnadnosti, kterou sobě v myslích svých předkládají (einbilden), odpověď dám V. P. 296. Radosť na dítěti se předkládá. Br. Lež zase na míse předkládá. Šm., Br., Proch., Rokyc. — co odkud: chléb z chleb- ního košíka předkládati. Kom. — co komu. Předkládá jim slovo boží. Br. Já si to lépe předložím. Us. P. někomu jídla, kávu, D., spis, Jg., sobě spravedlnosť; (jí šetřiti). V. P. komu jeho hříchy. Hus. Své věci obecným p. Mudr. Užitkům svým obecné dobré p. Us. Toho jsem si neuměl předložiti, že on bude s ten pecen. Us. u Rychn. P. komu výčitky (učiniti). Bart. 2. 21. P. sebe jiným (přednosť dáti). Mudr. Aby poctivosť všem věcem předkládali. Kon. Já ho předkládám bratrovi. D. — co k čemu: směnku k za- placení, einen Wechsel zur Zahlung präsen- tiren; p. něco k vyššímu rozhodnutí, zur höheren Entscheidung. J. tr. — co nad co. Předložil jsem tu moudrost! nad království. Ben. V. — co jak: slova v jiném rozumu p. Ctib. Věci neslušné a ostudné, jež nyní apoštol nějakým výčtem předkládá. Sš. I. 32. P dá pak žena Pánu otázku svoji v ten způsob. Sš. J. 69. To apoštol způsobem otázky a odpovědi na ni dané předkládá ; Předkládá apoštol pravdu tu ve způsobu vývodku z předešlých výroků svojich. Sš. I. 114., 106. (Hý.). P. něco s oznámením zdání svého (oznamuje zdání své). J. tr. — aby. Předložil mu, aby jedl. 1. Předložka, y, f., lat. praepositio (v mluv-
nici), die Präposition, das Vorwort. P-ky jsou nesklonné částice řeči, jimiž se vymě- řují poměry, v kterých jména podstatná aneb slovesa k výroku aneb k jiným částem řeči jsou. P-ky jsou původem svým adverbia místná a prvotně se jich také v platnosti této užívalo, čehož se po dnes zachovaly některé stopy, jako na př. hřebími skrz pro- |
||
|
|||
Předchozí (926)  Strana:927  Další (928) |