927

Předlepek, pku, m., der Vorschlag (im ge-
bundenen Buche).

Předles, a, m., předlesí, n., místo před
lesem, der Vorwald.

Předlet, u, m., předletění, der Vorflug.
Jeřábové střídají se v p-tu. Jg.

Předletěti, ěl, ění, vorfliegen. Ros.

Předletí, n., čas před létem, der Vor-
sommer. Ja.

Předležeti, el, ení = ležeti před čím, vor-
liegen. — Předležící překážka. D. Ve smyslu
něm. vorliegen často lépe: býti známu, do-
kázánu býti atd.

Předli, vz Přadlí.

Předlice, Prädlitz, ves v Litoměřicku
u Ústi. Vz S. N., Tk. IV. 737. - P., přad-
lena. Aby viny sňato bylo (odraženo) 15 gr.
bílých buď na knapa, neb na.p-ci aneb na
mykačku. Sedl. Rychn. 40.

Předlidský, vormenschlich. Srn.

Predlík, u, m., jídlo z vajec a krupice.
eine Eier- und Griesspeise. Reš.

Predlíkovatý, jako predlík. Reš.

Předlistný, vor den Blättern kommend.
P. květy. Rostl.

Předlivka, y, f., při lití svíček první po-
lévání knotu, der Vorguss. Us. Ktk.

Předlka, přelka, y, f. = pradlena, die
Spinnerin. D. P. vlny. D. — P., phalaena
pytyocampa, der kleine Fichtenspinner. Um.
les.

Předloh, u, předloha, y, f., die Vor-
stellung, Vorlegung. — P., propositio, thema,
der Satz, der Stoff der Rede. Směšným se
činí, kdo v přístupu, v předloze, v rozvrhu
a závírce slovný jest. Kom. Káz. 162. Před-
mět, který se rozjímá (v řeči), sluje předloh.
Marek. Vz Předložka, 3.

Předloketní kosť, der Vorderarmknochen.
Ja.

Předloktí, n., předrámě, rámě dolení, der
Vorder-, Unterarm. Jg., Sal., Čsk.

Předloni, n., das Vorvorjahr. Us. Tč.

Předloňský, vorvorjährig. D.

Předlouhý, überlang. Za předlúhé stoly
sedú. Rkk. 40. P. věk, Kom., provaz. Us.

Předloužiti, il, en, ení; předlužovati,
überlang machen. — čím. Přes hodinu ká-
záním nepředlužují. Kom.

Předložení, n., předkládání, die Vor-
stellung, das Vorlegen, der Antrag, die
Präsentation. P. směnky ku placení; dů-
tklivé, důrazné p. J. tr. S p-ním příčin. Br.
Aby se k p. sněmovnímu najíti dali. Apol.
Člověk bez p. (bez rozvahy). Us.

Předloženosť, i, f., správně: povážení,
rozvaha. Brs. 137.

Předložený; předložen, a, o, vorgesetzt,
vorgelegt. P. chléb, das Schaubrod, zákon,
die Gesetzvorlage. J. tr. Vz Předkladný. —
komu, čemu: církvi, vojsku (v čelo posta-
vený). V., Jel. Jakž JMK. předložení artiku-
lové v sobě zavírají. Zř. F. I. — P. člověk,
správně: rozvážlivý, povážlivý. Brs. 137. —
P., substant., der Vorgesetzte. P-ným býti
všechněch. Br. P. chrámu. Br. U přítomnosti
předloženého. Kom. Předložení dvojí cti
hodni jmíni buďte. Br Poslušní buďte svým
p-ným. ZN.

Předložilosť, i, f., die Uiberlegung, lépe:
rozvaha, rozvážení, rozvážlivosť.

Předložilý, vorbedachtsam, lépe: roz-
vážný, rozmyslný. Hý.

Předložiti, il, žen, ení; předkládati,
(předloiovati, Ros., lépe: předkládati). P.,
před někoho něco položiti, klásti, vorlegen,
vorstellen, vorsetzen, auftragen; slovy n.
jinak představovati, přednášeti, ukázati (aby
| věděl), vortragen, vorstellen, vorlegen, vor-
bringen, vorsetzen; před oči stavěti k po-
znání, k šetření, volení, vorstellen; přednost
dáti, více vážiti, ceniti, Vorzug geben, vor-
ziehen, höheren Werth, Rang beilegen, vor-
setzen; v čelo postaviti, představiti (aby pa-
noval, velel, spravoval), vorsetzen, zum Vor-
gesetzten, Vorsteher machen, über etwas
sein. Jg. — co: výmluvu, výminku, V.,
otázku, pochybnost (aby ji rozhodl), zákon,
pravdu, jídlo, D., předmluvu, příčinu, Jel.,
svědectví, Har., stížnosť. Kom. Řečník věc
světle předkládá. Kom. P. radu, žádosť.Br.

— si čeho. Nejedné věci sobě předkládaje
na to jsem myslí svou přišel. Žer. f. 16. b.

— kdy k čemu. Všecky odpory mají před
odpovědí k žalobě předloženy býti. CJB.
391. — co kam: kámen přede dvéře, Us.,
něco před oči něčí p. J. tr. — Vyzn., Ben.
V., Vys. — co kde: srdce před Bohem p.
Peyt. O nesnadnosti, kterou sobě v myslích
svých předkládají (einbilden), odpověď dám
V. P. 296. Radosť na dítěti se předkládá.
Br. Lež zase na míse předkládá. Šm., Br.,
Proch., Rokyc. — co odkud: chléb z chleb-
ního košíka předkládati. Kom. — co komu.
Předkládá jim slovo boží. Br. Já si to lépe
předložím. Us. P. někomu jídla, kávu, D.,
spis, Jg., sobě spravedlnosť; (jí šetřiti). V.
P. komu jeho hříchy. Hus. Své věci obecným
p. Mudr. Užitkům svým obecné dobré p.
Us. Toho jsem si neuměl předložiti, že on
bude s ten pecen. Us. u Rychn. P. komu
výčitky (učiniti). Bart. 2. 21. P. sebe jiným
(přednosť dáti). Mudr. Aby poctivosť všem
věcem předkládali. Kon. Já ho předkládám
bratrovi. D. — co k čemu: směnku k za-
placení, einen Wechsel zur Zahlung präsen-
tiren; p. něco k vyššímu rozhodnutí, zur
höheren Entscheidung. J. tr. — co nad co.
Předložil jsem tu moudrost! nad království.
Ben. V. — co jak: slova v jiném rozumu
p. Ctib. Věci neslušné a ostudné, jež nyní
apoštol nějakým výčtem předkládá. Sš. I.
32. P dá pak žena Pánu otázku svoji v ten
způsob. Sš. J. 69. To apoštol způsobem
otázky a odpovědi na ni dané předkládá ;
Předkládá apoštol pravdu tu ve způsobu
vývodku z předešlých výroků svojich. Sš.
I. 114., 106. (Hý.). P. něco s oznámením
zdání svého (oznamuje zdání své). J. tr. —
aby. Předložil mu, aby jedl.

1. Předložka, y, f., lat. praepositio (v mluv-
nici), die Präposition, das Vorwort. P-ky
jsou nesklonné částice řeči, jimiž se vymě-
řují poměry, v kterých jména podstatná aneb
slovesa k výroku aneb k jiným částem řeči
jsou. P-ky jsou původem svým adverbia
místná a prvotně se jich také v platnosti
této užívalo, čehož se po dnes zachovaly
některé stopy, jako na př. hřebími skrz pro-