932

vtipných myšlének. Sš. I. 15. A tu vrchuje
p. Páně. Sš. J. 110.

Přednášeti, vz Přednésti, Jazyk.

Přednašitel, e, m., nové, lépe: před-
nášce, přednášeč. Jg.

Přednáška, y, f., die Lektion, der Vor-
trag. P-ku o něčem míti. J. tr. Rozvrh n.
pořádek p-šek; rozdělení p šek mezi učitele,
rozvržení p-šek na učitele; p. neb čtení na
zkoušku, die Probelektion, -Vorlesung. J.
tr. P. v hudbě rázná, lehká, vážná. Mus. —
Vz Přednésti.

Předně , předněji, příze , nejpředněji,
nejpříze. — P. = prve, předkem, zuerst, an-
fangs, vor allem, hauptsächlich. Jg. Nej-
předněji vina tomu dávána byla. Kom.
Václav a jeho žena p. mají v tejto při na
rukojmie vypuštěni býti. NB. Tč. 85. —
P., po druhé, po třetí, za čtvrté atd , erstens,
erstlich, fürs erste. Us. Vz Věta spojovací.

Přednebí, n., der Vorhimmel. D. '

Před něho, před něj, předeň. Vz On.

Přednější, vz Přední.

Přednes, přednos, u, m., při uměních
slyšitelných, řečnictví, herectví a v hudbě
způsob vlastní, kterak kdo i v úkolu svém
myšlénky a city způsobem svým a prostředky
svého umění k vyjádření přivádí, což se při
hudbě zvuky, v řečnictví a herectví nad to
i pohyby těla děje. Vz S. N. Der Vortrag.
S tváří vážnou sledoval Slavinský přednes
nadějného umělce. Staňkv.

Přednesení, přednesení, n., der Vortrag,
Antrag. P., přivedení, předložení, podání,
vynesení. J. tr.

Přednésti, nesu, nes, nesa (ouc), nesl,
sen a šen, sení a šení; přednášeti, ejí, el,
en, ení; přednášívati, na před nésti, vor-
tragen ; vypravovati a jako před oči rozumu
stavěti, k vysvětlení atd. podati, vortragen;
předložiti k volení, antragen. vorbringen,
Antrag machen; obžalovati, anklagen; pred-
nosť dáti, vorsetzen, vorziehen. Jg. — co:
korouhev, Us., něčí prosbu, žalobu, D., no-
vinu. V. Přednes Pán podobenství bral se
tam. Sš. L. 135. P. zeměpis, počty, latinu,
lépe: o zeměpisu, o počtech a latině, nebo:
učiti zeměpisu atd. Šm. V Brs. 138. čteme
o věci takto: P. něco (= učiti čemu, vy-
kládati co) jest slovo dobré, jak příklady
zde uvedené dokazují. Přes to všecko v po-
třebách školních a kostelních lépe užívati
slov: vykládati, výklad, řeč než: přednášeti,
přednáška. — co kdy: kříž při pohřbu.
Us. — co jak : v slovích sprostých něco
p. V., J. tr. — oč. On přednášel o statek
po p. Bohušovi. Žer. Přednesl jsem o psaní
do Lužic učiněné. Žer. Záp. II. 25. — co
kam: před krále. Br. — co komu: kní-
žeti, D., lidu slovo boží p. Jg. Kdo mu to
přednese, aby se vydal na cestu. Us. —
koho kde, u koho = obžalovati. Ms.
Arch. Ber. — co, koho nad koho = před-
nosť dáti. Mne nad bratry mé přednesete.
»Smrž. Chudobu nad bohactví přednášeti.
Lom. — adv. P. dobře, jasně, srozumi-
telně, krásně. Zpěvák dobře přednáší. Us.
— co k čemu: k vyrozumění. Kom.

Přední, komp. přednější, v strč. též přezší,
přejší (jako mlajší, slajší m.: mlazší, slazší)

i předší, Prk., cf. Před, 4.; superl. nejpřednější.
Stal. prédьnь, příp. -ьnь. Mkl. B. 155., 159. P.,
na před jsoucí, čelový, přídový, vorder, vorn
seiend, Vor-. Jg. P. mouka (běl); s předního
konce (s předu). V. P. nohy, zuby, prst (uka-
zovatel), koně. Kom. P. kola, náprava, čtvrť,
přikop, částka divadla, vino, D., stráž, po-
koj, díl, Jg., voj, příze, palec, běh, dvéře
(předveří), šik, Vordertrefen, n., váhy (před-
váží), stavení, Vorgebäude, n., koupě (před-
kup) komora (předkomoří), Vorkammer, f.,
zed (přizdí, předezdí), Vormauer, f., právo
(výhradné, výsada, nadání), Vorrecht, n.,
roj (předňák), Vorschwarm, m., vojsko (čelo,
předek vojska, předvoj), Vortrab, m., vo-
lení, Vorwahl, f., Rakousy, Vorder-Oeste-
reich, Šm., věřitelé, vorgehende Gläubiger,
právo (lepší), J. tr., zadek (přední polovice
hřbetnice n. pateře zvěři, Federrücken, m.),
Šp., maso hovězí, prapor, zahrádka, míst-
nosť, hradby, hory, Dch., stopa (= do lesa),
die Hinfährte. Sp. — čím. Přednější časem,
bližší (mocnější) právem (potior tempore po-
tior jure; wer zuerst kommt, mahlt zuerst.
Hý.). Kol. 14., Č., J. tr. — P., vzácnější
mezi jinými. Předním býti. V. P. správce
církve. V. P. pánové. Kom. Uložili před-
nější z měšťanů zahladiti. Prot. 77. P. ku-
chař. D. P. místo míti, obdržeti. V., D. Při-
neste roucho p. Šs. L. 152. — v čem. Přední
v lidu. Ros. — z čeho: p. z živočichů člo-
věk. Kom.

Před nice, e, f., přední částka něčeho,
der Vordertheil. P. ku př. kalhot. D. —
P. = předlice, přadlena. V.

Přednictví, n., der Primat. Šm.

Přednička, y, f. Že nechtějí tu p-čku
či praerogativu kurfirstům náležející na se
přejímati. Skl. 145.

Předník, u, m., der Vordernagel an der
Pflugzitter. Us. Puch. — P., a, m., člověk
přední, vzácný, ein Vornehmer. Mand.

Předniknouti, knul a kl, utí, zuvor-
kommen. Šm.

Předníti, il, ění, zápasiti o první místo,
vynikati, um den Vorrang streiten. Ziak.

Přednoční, vor der Nacht seiend. P. čas.
Us.

Přednos, u, m., vz Přednes. Dch. — P.
v tělocv. Vz KP. I. 573.

Přednosť, i, f., přednůstka, y, f.= přední
místo, předek, der Vorzug, Vorrang. P., rela-
tivní vlastnosť osoby n. věci, jíž vyniká před
jinými a pro kterou se jí také vůbec při-
kládá vyšší cena a platnosť. Vz S. N. P. míti.
V. P. někomu před někým dáti (v Chč. také:
něco napřed pokládati, předpokládati, posta-
viti). P. míti v něčem. J. tr. P-stí obdařený.
Dch., D., Ml., J. tr. P. míti před někým. Us.
P. držeti, Br., v p-sti býti. Jg. O p. s někým
horliti. Ráj. P. při něčem míti. Har. Aniž
u něho má p. urozený před nuzným. Br.
O p. se s někým hádati. D. Napřed Pavel
p-sti židů před pohany vynáší; p. skutečná,
domýšlená. Sš. I. 41., 39. P. naprostá, po-
tažná. Sš. L. 176. A již jsme pravili, že
výklad ten vede p.; Že snad právě na apo-
štola Jana spadla ta p. Sš. J. 126., 306. Po
výtce a přednosti, ax' i^o/i]v. Sš. Mt. 107.
P-sti komu postoupiti. Sych. P. obdržeti. D.