934

Předpěstí, n., die Vorderhand. D.

Předpěvec, vce, m. = předzpěvák. Šm.

Předpichák, u, „m., der Hopfenstichel
beim Hopfenbaue. Šm.

Předpíchnouti, chnul a chl, utí; před-
píchati, předpichovati, vorstechet). Barva ta
předpichuje (v oči bije, sticht vor). D. —
co — propichovati. Ševci předpichují díry
v podešvích, dříve než šijí. Us.

Předpíchnutí, předpichování, n., das
Vorstechen. Jg.

Předpichovačka, y, předpichovátko,
a, m., Vorstechörtel, n. Nz.

Předpíjeti, el, ení, vortrinken. Ros.

Předpínka, y, f., die Vorstecknadel. Šm.

Předpis, u, m., předepsání, Vorschrift, f.
Žák píše dle p-su. Sych. — P., rozkaz,
pravidlo, ustanovení, die Regel, Vorschrift,
Instruktion. P. dosavadní, daný, vydaný,
nynější, Nz., platný, o zkoušce, Šp., služby.
Šm. P. v příčině moru, die Pestvorschrift.
J. tr. Proti p-su, vorschriftswidrig; p. o uni-
formování. J. tr. P-sy povšechné, zvláštní,
obřadné. Sš. I. 17. Domluva pro zanedbané
p-sy; dorývání k plnění p-sů. Sš. II. 393.
Aby neopomenul na vyplnění p-sů těch do-
rývati a dotláčeti. Sš. II. 392. Dle něčího
p-su živu býti. D. P. lékařský, vojenský.

Předpisk, u, m., přední zavznění před
opravdovým pískáním, das Präambuliren im
Pfeifen, das Vorpfeifet). Dělá předpisky
(počíná se v něčem pronášeti.). Ros.

Předpiska, y, f., das Recept. P. lékař-
ská, das Krankenrecept. J. tr.

Předpískati,předpísknouti, knul a kl,ut,
utí, předpiskovati, vorpfeifen. Ros. — co
komu.

Předpisný, Vorschrifts-, vorschriftmässig.
P. pravidlo, die Direktive. Dch.

Předpisovati, vz Předepsati.

Předplacení, n., praenumerace, fr. abon-
nement, složení zákupné ceny za věc, která
teprv v příští době bude doručena, nebo za
právo, jehož teprv budoucně bude použito.
Die Pränumeration, das Abonnement. S. N.,
J. tr. Hra v p. Dch. P. knihy n. na knihu.
Plk. Mimo, kromě p. Šm.

Předplacenka, y, f., predplatní lístek,
Pränumerationsschein, m. Šm.

Předplacený; -cen, a, o, pränumerirt,
vorausbezahlt. P. noviny.

Předplamenník, u, m. = podplamínek.
Slov.

Předplátce, e, m., der Pränumerant, Vor-
ausbezahler. Plk.

Předplatek, tku, m., der Pränumerations-
betrag. J. tr.

Předplatitel, e, m. = předplátce.

Předplatitelka,y, předplatitelkyně, ě,
f., die Pränumerantin, Vorausbezahlerin.

Předplatiti, il, cen, ení; předplacovati,
pränumeriren. J. tr. — na co, se na co: na
noviny, na koupele. Us. — čím. Předplatil
se 16 zlatými na noviny na celý rok.

Předplatní, Pränumerations-. P. peníze,
lístek. Us.

Předplavati, předplovati, předplatiti,
předplynouti, vorschwimmen. Vz Plouti. —
koho. D.

Předplaviti, il, en, ení, napřed plaviti,
vorflössen, übersegeln. D.

Předpleeí, die Vorbrust. Rk.

Předplečník, u, m., přední čásť hrudi,
die Vorbrust. D.

Předplesknouti, sknul a skl, ut, uti,
předpleštiti, il, ěn, ění, předplískati, vor-
werfen. Ros.

Předpleťový, der vor der Menschwer-
dung existirte. Všichni téměř otcové slova:
na světě byl o slovu p-vém vykládají. Sš. J. 19.

Předpocítění, n., das Vorgefühl. Kam.

Předpočet, čtu, m., předběžný rozpočet,
der Voranschlag. Šm.

Předpočítati, vorzählen, vorrechnen. —
co komu: nějaký příklad. D.

Předpodati, vorreichen.

Předpodletí, n., erster Frühling. Us. Slov.

Předpohřební, vor dem Leichenbegäng-
niss.

Předpojatec, tce, m., der Vorurtheils-
volle, Befangene. Sš. J. 192.

Předpojatosť, i, f., die Voreingenommen-
heit, Befangenheit. Dch.

Předpojatý; -at,a, o, vorgefasst, vorein-
genommen, befangen. P. domnění. Dch. - -
čím: lichou zprávou. — v čem: v zdá-
ních. Puch.

Předpojem, jmu, m., první pojem, der
Vorbegriff. Šm. Vz Předponětí.

Předpojmouti, ul, ut, utí, předpojíti,
předpojatí, jal, jat, jetí, předpojímati = na-
před pojíti, voraus nehmen, vorlassen, vor-
aus annehmen, voraus setzen. — co kde.
Zdaž, čemu by se nejvíce učiti mělo, u mlá-
deže se nepředpojímá. Hlas. 1. 135.

Předpoklad, u, m., die Voraussetzung.

Předpokládání, n., die Voraussetzung.
Vz násl.

Předpokládati, předpojímati, voraus-
setzen. — co. Všeliká národní víra před-
pokládá obřady. Hanka. To p-dá dobrou
znalosť věci. Dch. Opatření tato předpo-
kládají nedostatek gruntovních knih, lépe
prý: Opatření tato stala se v tom domnění,
jakoby nebylo žádných kněh gruntovních. —
P. místo: pokládati za to, není prý české,
Předpokládejme, lépe prý : dejme tomu, že...
Ale v Brs. 138. Čteme o této věci takto: Slova
předpokládati neznali staří a užívali zvl.
v obratech: setzen wir voraus, nehmen wir
an, výrazů: dejme tomu, položme. Vz Dáti,
Položiti. Aneb pouhý konditional. By pak
bylo. Jel. Nechť jest tak, že jsem zbloudil,
při mně zůstane blud můj. Br. Avšak slovo
pokládati má tolik významů, že předpoklá-
dati za příčinou srozumitelnosti utvořeno.
K tomu třeba za něm. Voraussetzung slova
předpokládání, ježto položení neb pokládání
pojmu určitě nevyjadřuje. Ein jeder Glaube
setzt gewisse Ceremonien voraus = každá
víra předpokládá obřady. Slova chce, žádá,
zakládá se na myšlénky této nevystihnou.
Ein solches Benehmen setzt eine schlechte
Erziehung voraus, předpokládá špatné vy-
chování. Rekne-li se: vychází, zakládá se,
jest tím smysl obměněn. Brs. tedy slovo
předpokládati připouští, kdekoli ho třeba
jest, jinak ovšem užívejme raději sloves
nahoře uvedených.



	934

	Předpěstí, n., die Vorderhand. D. Předpěvec, vce, m. = předzpěvák. Šm. Předpichák, u, „m., der Hopfenstichel beim Hopfenbaue. Šm. Předpíchnouti, chnul a chl, utí; před- píchati, předpichovati, vorstechet). Barva ta předpichuje (v oči bije, sticht vor). D. — co — propichovati. Ševci předpichují díry v podešvích, dříve než šijí. Us. Předpíchnutí, předpichování, n., das Vorstechen. Jg. Předpichovačka, y, předpichovátko, a, m., Vorstechörtel, n. Nz. Předpíjeti, el, ení, vortrinken. Ros. Předpínka, y, f., die Vorstecknadel. Šm. Předpis, u, m., předepsání, Vorschrift, f. Žák píše dle p-su. Sych. — P., rozkaz, pravidlo, ustanovení, die Regel, Vorschrift, Instruktion. P. dosavadní, daný, vydaný, nynější, Nz., platný, o zkoušce, Šp., služby. Šm. P. v příčině moru, die Pestvorschrift. J. tr. Proti p-su, vorschriftswidrig; p. o uni- formování. J. tr. P-sy povšechné, zvláštní, obřadné. Sš. I. 17. Domluva pro zanedbané p-sy; dorývání k plnění p-sů. Sš. II. 393. Aby neopomenul na vyplnění p-sů těch do- rývati a dotláčeti. Sš. II. 392. Dle něčího p-su živu býti. D. P. lékařský, vojenský. Předpisk, u, m., přední zavznění před opravdovým pískáním, das Präambuliren im Pfeifen, das Vorpfeifet). Dělá předpisky (počíná se v něčem pronášeti.). Ros. Předpiska, y, f., das Recept. P. lékař- ská, das Krankenrecept. J. tr. Předpískati,předpísknouti, knul a kl,ut, utí, předpiskovati, vorpfeifen. Ros. — co komu. Předpisný, Vorschrifts-, vorschriftmässig. P. pravidlo, die Direktive. Dch. Předpisovati, vz Předepsati. Předplacení, n., praenumerace, fr. abon- nement, složení zákupné ceny za věc, která teprv v příští době bude doručena, nebo za právo, jehož teprv budoucně bude použito. Die Pränumeration, das Abonnement. S. N., J. tr. Hra v p. Dch. P. knihy n. na knihu. Plk. Mimo, kromě p. Šm. Předplacenka, y, f., predplatní lístek, Pränumerationsschein, m. Šm. Předplacený; -cen, a, o, pränumerirt, vorausbezahlt. P. noviny. Předplamenník, u, m. = podplamínek. Slov. Předplátce, e, m., der Pränumerant, Vor- ausbezahler. Plk. Předplatek, tku, m., der Pränumerations- betrag. J. tr. Předplatitel, e, m. = předplátce. Předplatitelka,y, předplatitelkyně, ě, f., die Pränumerantin, Vorausbezahlerin. Předplatiti, il, cen, ení; předplacovati, pränumeriren. J. tr. — na co, se na co: na noviny, na koupele. Us. — čím. Předplatil se 16 zlatými na noviny na celý rok. Předplatní, Pränumerations-. P. peníze, lístek. Us. Předplavati, předplovati, předplatiti, předplynouti, vorschwimmen. Vz Plouti. — koho. D.	Předplaviti, il, en, ení, napřed plaviti, vorflössen, übersegeln. D. Předpleeí, die Vorbrust. Rk. Předplečník, u, m., přední čásť hrudi, die Vorbrust. D. Předplesknouti, sknul a skl, ut, uti, předpleštiti, il, ěn, ění, předplískati, vor- werfen. Ros. Předpleťový, der vor der Menschwer- dung existirte. Všichni téměř otcové slova: na světě byl o slovu p-vém vykládají. Sš. J. 19. Předpocítění, n., das Vorgefühl. Kam. Předpočet, čtu, m., předběžný rozpočet, der Voranschlag. Šm. Předpočítati, vorzählen, vorrechnen. — co komu: nějaký příklad. D. Předpodati, vorreichen. Předpodletí, n., erster Frühling. Us. Slov. Předpohřební, vor dem Leichenbegäng- niss. Předpojatec, tce, m., der Vorurtheils- volle, Befangene. Sš. J. 192. Předpojatosť, i, f., die Voreingenommen- heit, Befangenheit. Dch. Předpojatý; -at,a, o, vorgefasst, vorein- genommen, befangen. P. domnění. Dch. - - čím: lichou zprávou. — v čem: v zdá- ních. Puch. Předpojem, jmu, m., první pojem, der Vorbegriff. Šm. Vz Předponětí. Předpojmouti, ul, ut, utí, předpojíti, předpojatí, jal, jat, jetí, předpojímati = na- před pojíti, voraus nehmen, vorlassen, vor- aus annehmen, voraus setzen. — co kde. Zdaž, čemu by se nejvíce učiti mělo, u mlá- deže se nepředpojímá. Hlas. 1. 135. Předpoklad, u, m., die Voraussetzung. Předpokládání, n., die Voraussetzung. Vz násl. Předpokládati, předpojímati, voraus- setzen. — co. Všeliká národní víra před- pokládá obřady. Hanka. To p-dá dobrou znalosť věci. Dch. Opatření tato předpo- kládají nedostatek gruntovních knih, lépe prý: Opatření tato stala se v tom domnění, jakoby nebylo žádných kněh gruntovních. — P. místo: pokládati za to, není prý české, Předpokládejme, lépe prý : dejme tomu, že... Ale v Brs. 138. Čteme o této věci takto: Slova předpokládati neznali staří a užívali zvl. v obratech: setzen wir voraus, nehmen wir an, výrazů: dejme tomu, položme. Vz Dáti, Položiti. Aneb pouhý konditional. By pak bylo. Jel. Nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj. Br. Avšak slovo pokládati má tolik významů, že předpoklá- dati za příčinou srozumitelnosti utvořeno. K tomu třeba za něm. Voraussetzung slova předpokládání, ježto položení neb pokládání pojmu určitě nevyjadřuje. Ein jeder Glaube setzt gewisse Ceremonien voraus = každá víra předpokládá obřady. Slova chce, žádá, zakládá se na myšlénky této nevystihnou. Ein solches Benehmen setzt eine schlechte Erziehung voraus, předpokládá špatné vy- chování. Rekne-li se: vychází, zakládá se, jest tím smysl obměněn. Brs. tedy slovo předpokládati připouští, kdekoli ho třeba jest, jinak ovšem užívejme raději sloves nahoře uvedených.