936

Předramenný, Vorderarm-. P. kosť. Presl.

Předrameno, a, n., der Vorderarm. Schd.
II. .325. Vz Předrámě.

Pře-drání, vz Předratí.

Před-ráno, a, n., der frühe Morgen. Za
krásného pna. Němc.

Pře-drápati; předrápnouti, pl, pnul, ut,
utí; předrapovati, überkratzen, Jg.; drápaje
přemoci, kratzend überwinden; na Slov. =
prodrápati.

Pře-drásnouti, snul a sl, ut, utí, über-
ritzen, -krallen. Jg.

Pře-drati, deru, dral, án, ání, überschleis-
sen. — co: peří. Us.

Před-raz, u, m. P. u bubnování, der Vor-
streich. Čsk.

Přéd-raziti, il, en, ení; předrážeti, el, en,
ení, vorschlagen. — co: prkno. P. šachtu
(hloubiti ji, ku př. před ortem nevětrným,
aby dostali vítr). Vys.

Předrážditi, il, ěn, ění, überreizen. —
co, koho čím.

Předražení, n., das Abgebot. D.

Předražiti, il, en, ení; předražovati, pře-
drážeti = přeceniti, ver-, übertheuern. —
koho, steigern. D. — co: zboží, potřeby.

Předrážiti, naskrz vydrážiti, durchaus
falzen. Us.

Předrážka, y, f., předzvuk. P. jest ton,
který se jen jakoby náhodou před melodickým
tonem vyskytuje, der Vorschlag. Hd. P., it.
appogiatura, die Verzierung eines Haupt- o.
Melodientones durch Voranschickung eines
anderen unwesentlichen Tones, der an den
ersten angeschleift wird und deshalb auch
durch kleine Noten angedeutet ist. Hý. P.
dlouhá, krátká, připravená, dvojnásobná. Hd.
— P. v metrice, vz Anakrusis. Ndl. 189. —
P. v hornictví, vz Báně. — P. v mlynářství,
der Vorchlag, Vorschlagnagel. Šp.

Předrážkový. P. noty, die Vorschlags-
noten. Hd.

Předražovati, vz Předražiti.

Předrbati, über-, durchkratzen. — koho:
zimnice mne předrbala, hat mich durchge-
schüttelt. Us.

Předřečenosť, i, f., das Vorbesagtsein.
Ros.

Předřečený; předřečen, a, o, oberwähnt.
Lid tak předřečený. Háj. 41. V předřeče-
ných místech. V.

Předředba, y, f., předřízení, die Vorher-
bestimmung. Sš. Sk. 165.

Předření, n., vz Předříti.

Předřevení, n., v horn. = nové, opětné
dřevem, das Uiberzimmern, die Auswechslung
der Zimmerung. Hř.

Předřeviti, il, en, ení, die Zimmerung
auswechseln, v horn. Hř.

Předrhnouti, hnul a hl, ut, utí, durch-
rippeln, überscheuern. — co: prádlo. Na
Ostrav. Tč. P. nádobí. — čím: pískem. Us.

Před-říci, předeřku, řekl, řečen n. přede-
rčen, řečení n. přederčení; předřeknouti,
předříkati, vorsagen, vorsprechen, diktiren;
oben sagen, erwähnen. — co komu před-
říkávati. D., V. — jak: zřetetně. Hý.

Předříditi, il, zen, ení, vorher ordnen,
verordnen, vorbestimmen. — co k čemu:
k věčnému životu p. Jg.

Předříkatel, e, m. = předřikavač. Šm.

Předříkati, vz Předříci.

Předřikavač, e, m., der Vorsager. Rk.

Předřímati, durchschlummern, schlum-
mernd hinbringen. — co: večer. Us.

Předříti, předřeti, dru, dřel, en, ení, pře-
dírati, naskrz odříti, prodříti, über-, durch-,
von einander reissen, zerreissen, -reiben. —
co, se jak. Opona se na poly předřela (roz-
trhla). Leg. 76. — se čím. Tak dlouho
křičel, až se mu (křikem) hrdlo předřelo.
Kram. — Křičeli až do hrdla předření nebo
až do sípáni. Ms. Jel. Kočky spaní hrozným
předíráním ruší. Jel.

Předrniti, übergrasen. Šm.

Předřízenec, nce, m., ein Vorbestimm-
ter. D.

Předřízení, die Vorbestimmung. To se
stalo p-ním božím. Jg. Vz Předředba, Před-
řízení.

Předrmoliti, il, en, ení, předrobiti, über-
malmen, überrütteln. — P., drobným krokem
přeběhnouti, übertrotten, übertrippeln. — co :
ulici. Scip.

Předrobiti, il, en, ení, zerbröckeln. Jg. —
co.

Předrost, u, m., přerosť, der Vorwuchs. Šp.

Předrozeznání, n., das Vorentscheiden,
Vorurtheil. Vyhýbej se i soudce předsuzo-
vání (soudu předrozeznání) co nejvýše. Vitet
judex praejudicia maximopere. Kom. J. 661.

Předrozeznati, vorentscheiden, vorur-
theilen. — co: soud. Kom.

Předrozkázati, předrozkazovati, im vor-
aus befehlen, anordnen. Břez. 155. Vz Roz-
kázati.

Předručí, n., předpěstí, die Vorderhand.
D.

Předrůsti, rostu, rostl, ení; předrostati,
über-, vorwachsen. — koho. Ros. — koho
oč: o píď.

Před-rýčiti, il, en, ení, vorgraben mit
dem Grabscheit. Ros.

Předrynéř, falanx (jiné jest legio). Lex.
vet.

Předrýpati, předrýpnouti, pnul a pl, ut,
utí, vorwühlen. Ros.

Předržemný, sehr haltbar, fest. P. klíh.
Krok. ,

Předržeti, el, en, ení; předržívati, pře-
držovati, gar zu lang halten, überhalten. —
co, koho kde. Předržel svůj čas v hospodě ;
p. žáky ve škole. Us. On ho u sebe předr-
žoval, lépe: přechovával. Jg. — se čím
(déle držeti): postem. Ros.

Předsaditelný, představitelný, vorsetz-
bar. Šm.

Předsaditi, il, zen, ení; předsázeti, el,
en, ení; předsazovati, vorsetzen. — komu
koho. Ros.

Předsádka, y, f., u knihaře čistý list před
titul knihy vpravený, der Vorsatz. Dch.

Předsadnosť, i, f.= přednosť, der Vor-
zug. Slov. P. před někým míti. Plk.

Předsadný, Vorsetz-. Šm.

Předsáhnouti, ul, ut, utí; předsíci, sahl,
sažen, ení, předsáhati, vorlangen. Jg. —
kam: do mísy.

Předsázka, y, f., předvětí, der Vorder-
satz. D. Toto slovo nové zaniklo.