939

domnelý, b) její obsah, c) její zjev ve vě-
domí lidském, a posléze d) slovo, jenž slouží
pro ní za název. Dastich. I. 4. Hledisko,
s něhož úvahu o p-vě činiti lze; Logický
význam p-vy jest věru podstatou p-vy psy-
chologické; P-vu čeho vytvořiti; Předmět
p-vy leží vždy mimo ni, obsah však její
podstatu tvoří; Myšlení spočívá ve spojo-
vání p-av dle jejich obsahu. Dastich I. 1.—4 -,
(i. U vědomi našem postoupně nové a nové
p-vy se budí. Dastich 11. 96. (Hý.). Vyšší
a čistější p-vy o království božím chovati.
Sš. L. 142. Vykladatelé takoví, kteří v po
větrné p-vy slova jeho zaměňovati se po-
dejmou. Sš. J. 713. Až znenáhla na místo
pravé p-vy o Bohu p. nová se vloudila. Sš.
I. 29. — F., die Vorstellung. P. divadelní.
Na Mor.

Představba, y, f., der Vorbau. Rk.

Představcový, od představce, Vorsteher-
drüsen-. P. vlhkosť. Jg.

Představec, vce, m., die Vorstcherdrüse,
prostata. Ja.

Představěcí pes (ptačí), der Vorstehe-
hund. Um. les. — P. moc (poznávací), das
Vorstellungsvermögen. Jg.

Představek, vz Představ.

Představenec, nce, m., představený, der
Vorgestellte, Vorsteher. P-ci církve. Sš. J.
268. 199.

Představení, u., die Vorstellung. P. jména.
D. P. ku prospěchu, eine Beneficevorstellung.
Dch. P., vz Představa.

Představenství, n , der Vorstand (das
Amt an u. für sich). J. tr.

Představenstvo, a, n., der Vorstand.

Představený, představen, a, o, vorge-
setzt. P. úřad. — komu. Opatové mnichům
představeni jsou. Kom. — nad čím. J tr.
— P., ého, m., der Vorgesetzte, Vorsteher.
Jest přízně svých představených žádosti v.
Sych. P-ný obce. Sych., J. tr. P. jest pří-
kladem podřízených, vz o tom strany pří-
sloví : Farář, Hodiny, Hospodář. Kázeň, Pán,
Pastýř, Poddaný, Stádo, Úřad. —- P-ná, é,
f., die Vorsteherin, Oberin. J. tr. P. kláštera.
Us.

Představěti, vím, stav. vě (íc), ěl, ěn,
ění, představovati, vorbauen. — co komu
kam. Představěl mu chalupu před jeho
okna. Jg.

Představitel, e, m., der Repräsentant. Dch.

Představitelný předsaditelný. Šm.

Představiti, il, en, ení; představovati.
P.= na před postaviti, vorstellen, voru
stellen, vorsetzen; před někoho postaviti,
vorstellen, aufführen, vorschlagen, angeben;
ukázati, vorhalten, vorstellen, darstellen, Vor-
stellung-thun ; pomysliti, rozvážiti, sich etwas
vorstellen; přednost dáti, Vorzug geben,
vorziehen, vorsetzen; v čelo postaviti, vor-
setzen, zum Vorgesetzten setzen. Jg. — co :
své jméno, D., zbraň, Jg., osobu Caesara,
opilého, komedii p. (hráti). D. — co, koho,
se komu. Jídla někomu p., Us., někoho
králi, D., někomu nebezpečenství, následky,
škodu, užitek p. Jg. Představuji si jeho ra-
dosť. Jg. Já si to tak představuji. D. Někoho
úřadu, loďstvu p. (v čelo postaviti). Jg. Lidé
časné věci věčným představují (jim přednost!

dávají). Ros. Stavové Vladislava Jag. jim
(knížatům německým) představili (jemu před-
nost' dali). Skl. V. 351.-co (komu) kam.

Někomu něco (pravdu) před oči p. V., J. tr.
Slávu člověka před slávu boží p. (přednosť
jí dávati), lír. Někoho úřadu představiti. Šm.
— co, koho za koho (za co) komu. Ně-
koho obci za faráře, za správce, D., za vůdce,
Br., za soudce p. J. tr. Něco sobě za pří-
i klad p. lír. —co, koho k čemu: k úřadu
(aby volen byl). Jg. Někoho jiným k pří-
kladu p., Br., k následování. V. Sám se
k následování představil. Br. — co, koho
jak. Všecky věci božské v krátkých slovich
vypisují a představují. V. — co kde. Stromy,
květiny na obraze představil, lépe: vyobrazil,
zobrazil v smyslu něm. darstellen, ovšem
dobře ve smyslu něm. in den Vordergrund
stellen. — nad čím. Kteříž představeni byli
nad dílem domu Hospodinova. Br. — adv.
Živě, citelně, makavě něco někomu p. Kram.

Představivosť, i, f., moc představěcí či
poznávací, ona mohutnosť duše naší, kterou
sobě něco představujeme jsouce toho sobě
vědomi a rozeznávajíce to od sebe samých,
das Vorstellungsvermägen. Šm., Blř.

Předstávka, y, f., předslovce, das Vor-
wort. Ros.

Představní, předsadný, Vorsatz-. P. slovce,
das Vorsetzwort. Zlob.

Představník, a, m. -představenec.

Představovací mohutnosť = představi-
vosť.

Představování, n., výsledek působení

představ (Dastich II. 179.), die Vorstellung.

Starší psychologie vykládala cit co jakési

temné p. Dast. II. 179. P. někomu činiti, aby

od něčeho upustil, šp. m.: raditi, domlouvati

mu, vyzývati ho atd.

_ Představovatel, e, m , der Repräsentant.
Sm.

Předsteh, u, m., lépe: přední steh, der
Vorstich. Šíti předním stehem. Šm.

Předstehní, n., der Vorderschenkel. Šm.

Přetištěna, y, f., die Ofenblende. Sm.

Předstěnný, vor der Wand. L.

Předstěra, y, f., v šermířství. Vz KP. I.
573. — P., zástěra-, die Schürze. V.

Předstěradlo, a, n... der Vorhang. — P.
-prostěradlo, das Bettuch. Slov. Bern.

Předstěrka, y, f., das Vorhemd. Bur.

Předstih, u, m., předstihnutí, das Zuvor-
kommen. Jeli mu na p-hy. Tur. kron. Němcům
y p-hy táhli. Háj. Hned také za ním se hnul
a jemu na p. táhna k Uhlíř. Janovičkám se
obrátil. Skl. 295). Na p-hy někomu jíti
naproti. Na Slov. P., vítr, der Wind.
Liška dostala p. Us. Dch.

Předstihnouti, hnul, ut, utí a stihl, žen,
ení; předstíhati, předstihovati = předejíti,
{předběhnouti, vorkommen, voreilen, zuvor-
kommen, übereilen, überholen, vorgreifen.
Jg. — co, koho. Stává se, že nenáhlý ná-
hlého předstíhá. Kom. Věc předstíhati, der
Sache vorgreifen. Dch. On ho daleko před
stihl. Dch. — Br., Jel. — koho čím. La-
komci chudé lstí i mocí předstihují. Br. P.
koho věkem. Us. Předstihl ho ranú. Troj. —
koho v čem: v běhu, V., v řeči. Měst.
bož., J. tr. V plování nás předstíhali. Ler,