940

Předstihnutý; -ut, a, o, überholt. Na
předstihnutou v dar zelený věnec dán byl,
zum Preise des Uiberholens. Har.

Předstírání, n., die Vorspiegelung. P.
krivé (falsche V.). J. tr. P. vymyšlených
důkazů. Tr. zák.

Předstíraný; -án, a, o, vorgeschützt,
fingirt. P. výprodej. Dch.

Předstírati, vz Předestříti.

Předstírka, y, f., předstírání, der Vor-
wand. Dch.

Předstižený; předstižen, a, o, überholt.
— čím. Soudce nepravým nadymačův uší
žalováním p., befangen. Kom.

Předstižný, Präventiv-. P. zřízení, opa-
tření, -massregel. J. tr. Tohoto práva do-
nucené obrany spolkové může stát použiti
způsobem p-ným (per modum praeventionis).
MP. 187.

Předstojee, e, m., představený, der Vor-
steher. P. církevní. Sš. J. 60.

Předstojný, vorständig. P. žláza. Ssav.

Předstolí, ího, m., správce hostiny, svatby,
stolník, der Speisemeister. Sš. J. 40.

Předstopí, n., vz Basis. — P., die Vor-
spur. Jest to nějaké p. a nějaká návěst' bu-
doucího soudu. Sš. J. 285.

Předstoupení, n. P. rovnodennosti, vz
Processe. P. činí ročně 50", die Praecession
d. i. die schon von Hipparch entdeckte lang-
same Bewegung der beiden Aequinoctial-
punkte auf der Ekliptik von Osten nach
Westen, Folge der Anziehungskraft der Sonne,
des Mondes und der Planeten auf die Erde.

Předstoupiti, il, en, ení; předstupovati,
vortreten, erscheinen, sich stellen. — kam.
Před právo. D. Před někoho p. Br., Ros.,
Solf. Jeroným Šlik předstoupil před soud.
Zř. F. I. — s kým v co: v rozpravu. Dch.

Předstraha, y, f., předstižné opatření,
das Vorbeugen, die Vorbeugung, Prophy-
laxis. Předpisové zvláštní jsou toliko p-y.
Sš. Mt. 112.

Předstráž, e, f. Předstráže, die Vorposten,
jsou stráže rozestavené v několika pásmech
před vojskem aneb okolo něho, aby nepřítele
pozorovaly. P.: 1) vedety, 2) polní hlídky,
3) pozorovací stráže, 4) přijímací stráže, 5)
zálohy předstrážní. Vz S. N.

Předstrčiti, il, en, ení; předstrkovati,
předstrkati, vorstecken, vorschieben, vor-
rücken. V. — co kam: stůl před dvéře.
Us. — co komu: skla lakotnému oku. Němc.

Předstřelec, lce, m., der Vormeister.

Předstřeliti, il, en, ení; předstřelovati,
vorschiessen. — koho. D.

Předstup, u, m., předstoupení, der Vor-
tritt. D.

Předstupek, pku, m., die Vorstufe. Zlob.

Předsudčivý, plný předsudků, voll von
Vorurtheilen. Zlob.

Předsudek, dku, m., na Slov. presúd,
předpojatý soud, potom domnění bez roz-
myslu a zkoušení, das Vorurtheil. P. = úsudek
ustálený v mysli naší, o němžto nám nelze
podati dostatečných dokladů. Vz S. N. P.
uznává úsudky z mamných důvodů za pravé.
Marek. P. zastaralý. D. P-ky z mysli vyko-
řeniti, vyprázdniti. Kram. Někoho z p-ků
o něčem vyvésti. Sych. Nebyti prost p-ků;

od p-ku upustiti; P. jeho, již nyní poněkud
otřesený, měl dokona zhroutiti se; P. pu-
stiti, von dem Vorurtheil lassen; Opravení
p-ků převelmi závadných a jim hluboko
v mysli utkvělých; Byl zaujat p-kem vůbec
panujícím; Vymanění od sníživých p-ků počal
Pán na ženě samaritánce; P-kum něčím li-
chotiti; Apoštolé v p-ku povšechném o říši
pozemské vězeli; Snáze nití stoletý dub
pod vrátíš, nežli bys vyrval p-ky z útroby
těm, kdo je v osnovu svých náruživostí ve-
tkali; Fariseové zatonuli v p-cích svojich a
nijak z nich vybyti se nedali; Vyzouti se
z p-kň tehdá zavládlých. Sš. J. 35., 36., 37.,
47., 73., 96., 100., 127., 167., 235. (Hý.).

Předsudný, s předsudkem, mit Vorur-
theil behaftet. P. mínění. Ja.

Předsunutý; -ut, a, o, vorgerückt. P. zá-
kopy. Dch.

Předsuvka, y, f. Hlásku v násloví při-
pojenou zoveme p-ku. Bž. 35. Der Vorsetz-
buchstabe. Vz Předsouvání, Přisouvání.

Předsuzování, předsuzovati, vz Před-
souditi.

Předsvět, u, m., lépe: prvosvět, die Vor-
welt. Jg.

Předsvětí, n., die Morgenzeit. Bhmr.

Předsvětný, předsvětový, lépe; prvo-
světný, vorweltlich. Jg. P. zvířata. Presl.

Předsvítiti, il, cen, cení, předsvěcovati
vorleuchten. — komu (— posvítiti). Ros.

Předsvitný, vor Tagesanbruch. L.

Předsýlati, vz Předeslati.

Předšermíř, e, m., der Vorfechter. D.

Předšermovati, napřed šermovati ně-
komu, einem vorfechten. — P. koho, pře-
šermovati, vorfechten. D.

Předší, přezší, i přejší, kompar. slova
přední = přednější, (zastr.), Vorige, vorder.
Cf. Přední. St. skl. Ale na Ostrav. posud:
On je ve všem ve škole p. než já. Tě. On
jest nad tě ve všem dobrém předší. Leg.

Předškolní věk dětí, vor dem Schulbe-
such.

Předškřipovati, vorfiedeln. D. — co
komu: píseň.

Předšlapovati, vortreten. Přední nohy
(koňské) sličný oblouk čiňte a zadní p. mají.
Ja,

Předšlý, lépe: předešlý. Jg.

Předtah, u, m., das Vorziehen. P. stolu.

Jg.

Předtáhuouti, ul, ut, utí, tahl, žen, ení,
předtahovati, vorziehen. — koho, co. Jg.

Předtancovati, napřed tancovati, vor-
tanzen. Ros. — P. někoho, tancuje ho před-
stihnouti, einem vortanzen. D.

Předtanečnice, e, f., přední tanečnice,
die Vortänzerin. Rk.

Předtanečník, a, m., prední tanečník,
der Vortänzer. V.

Předtažný, napřed táhnoucí, vorn ziehend.
P. koně přední. Jg.

Předtírati, vz Předetříti.

Předtisan, a, m., pl. -né, kdo před Tisou
bydlí, diesseits der Theiss wohnend.
Předtisauka, y, f. — Předtiský.

Předtisí, n., krajina před Tisou, řekou
v Uhřích. Jg.. Plk.

Předtížný, vorlastig. P. loď. D.