941

Předtrousiti, il, šen, ení, předtrušovati,
vorstreuen. Ros.

Předtruhlík, u, m., der Vorkasten in
der Mühle. Us.

Předtucha, y, f., tušení napřed, das Vor-
gefühl, die Ahnung, Vorahnung. P. zakládá
se na nejasných a neuvědomnélých citech
a představách, jež co do obsahu svého mohou
býti buď pravdivé buď mylné. Vz více
v S. N. P. = temný cit z nejasných, avšak
subjektivně velmi dojemných představ, nechť
se jeví aneb co milé tušeni anebo co úzkost-
livá bázeň, jež marně usilujeme vyložiti
z jasných důvodů. Dastich. Filos. propaed.
II. 179. Má p-chu zlého. Us. Má p. mne přece
neklamala. Us. Hý.

Předtušiti, il, en, ení, ahnen, vorher-
fühlen. Kamar. — co.

Předu, vz Přísti.

Předučiniti, il, ěn, ění= napřed učiniti,
vorausmachen. — co kdy. A v nemoci té
předučinil pěkné a obšírné o dítkách poří-
zení. Ms. Mus. čas.

Předujatek, tku, m., předbor, předjímání,
die Anticipation, Prolepsis, das Vorgreifen.
Mluví p-kem či prolepsou; Tudy přijde nám
místo nejedno ze spisů Janových p-kem ně-
jakým položiti. Sš. J. 264., 6.(Hý.).

Předujati, ujmu. — co komu: slovo,
Jemanden das Wort übernehmen. Šm. Vz Ujíti.

Předujatně,předujatkem, proleptisch. Sš.

Předujatosť, i, f., die Voreingenommen-
heit, Befangenheit. Dch.

Předujatý = předpojatý. Dch.

Předujetí, n. = předujatek. To apoštol
nyní p-tím klade. Sš. I. 34., J. 221. (Hý.).

Předujma, y, f. = předujatek. P-my užiti.
Sš. L. 66.

Předukázati, ukáži; předukazovati =
napřed ukázati, znamením zvěstovati, vor-
bedeuten, voraus anzeigen. Jg. — co komu.
Předukázal králi smrť jeho. Br. — co v čem.
V tom boží pokuty jsou předukázány. Br.
Neštěstí ve snách mu bylo předukázáno. Jg.
— co čím. Takové proměny Bůh mnohými
zázraky předukázal. — Jg.

Předukládání, předuložení, n., die
Vorherbestimmung. D.

Předukládati, předuloziti, il, en, ení, na-
před ukládati, předurčiti, vorher-, vorbe-
stimmen. Co Bůh předuložil. Br., Kom.

Předůkladný, sehr gründlich. Způsobem
p-dným. in eingehender Weise. Dch.

Předúloh, u, ta.,předuložení, die Prädesti-
nation. P. svůj podlé předvidu svého usta-
noviti. Sš. I. 101.

Před úloha, y, f. = předúloh. P. k víře
a spáse. Sš. I. 97., II. 85.

Předuloženec, nce, m., der Präclestinirte.
P-ce po-, vyvolati atd. Sš. I. 94.

Předuložení, n., předurčení, praedesti-
nace, die Gnadenwahl. Sš. L. 105. P. boží
jest bezvýminečno, výminečno. Sš. I. 93.
P. absolutnému učiti. Sš. I. 101. Vz Před
ukládání, Předúloh, Předurčení, Předzřízení.

Předuložiti, il, en, ení, im voraus be-
stimmen. — co komu. Us. — s infinit.
Ale nyní p-žil Pán opustiti Judeu. Sš. J. 34.

Předumříti, zemříti dříve jiného, vor-
sterben. Dch.

Předurčení, předurčování, n., vyvolení
podlé milosti, die Vorherbestimmung, Gna-
denwahl, praedestinatio. MH. 86.

Před-určiti, il, en, ení; předurčovati, vor-
bestimmen. Předurčiti různiti třeba od před-
věděti; předurčiti odnáší se k vůli, před-
věděti k mysli. Sš. I. 93. — co čím; koho
k čemu: k věčné slávě. Hý.

Předúrok, u, m. = předurčení. P. k víře
a spáse v Kristu z pouhé milosti boží po-
chází. Sš. II. 85.

Před-usouditi, il, zen, ení; předusuzo-
váti, vorurtheilen. — co.

Předustanovení, n. = předúloha. Sš. L.
105. P. boží k věčné slávě. Sš. ib

Předustauoviti, il, en, ení, předurčiti,
im voraubestimmen. — koho zač: za apo-
štola. Sš. I. 8. — koho k čemu: k věčné
lásce. Sš J. 270.

Předůstojný, sehr ehrwürdig. Jg.

Předušení, n., putování duše, die Seelen-
wanderung, Metempsychosis. D.

Pře-důvoditi, il, ěn, ění. — koho (dů-
vody přemoci, durch Beweise besiegen). Jg.

Předval, u, m., předvalí, n., das Ravelin
in der Befestigung. Bur.

Před vánoci, n., předvánoční čas, der
Advent. Šm.

Předvar, u, m., das Assiette, Vorgericht.
Rk.

Předvarovně, vorherwarnend. P. někoho
od čeho vystříhati. Sš. I. 147.

Předvázati, váži, al, án, ání, předvazo-
váti, napřed zavázati, einem vorbinden. —
koho = více (snopů) navázati. D. co komu,
vorbinden: sobě zástěru. Ja.

Předvaží, n., přední váhy, die Vorder-
wage. D.

Předvážiti, il, en, ení, předvažovati, vor-
wägen ; vorbetrachten. D. — co. Us.

Předvčasný, frühzeitig. P. líbání. MM.

Předvčérajškem = předevčírem. U Opav.
Klš.

Předvčérajšky = předevčírem. Na Mor.
Tč., Brt.

Předvčerejšek, ška, m, der vorgestrige
Tag. P. byl pro nás přesmutný. Sych.

Předvčerejší den, vorgestrig.

Předvčírem, předevčírem, Kom. před-
včerejškem, vorgestern. Vz Celkem.

Předvečer, u, m., der Vorabend, m. —
P., svatvečer, Vorabend hoher Feste, die
Vigílie. Šm.

Předvečerek, rku, m. Přijď ke mně na
p., gegen Abend. Na Ostrav. Tč.

Předvečerní doba, vorabendlich. Jg.

Předvěčnosť, i, f., die Ewigkeit ohne
Anfang. L.

Předvěčuý, von Ewigkeit her. Hanka.

Předvěd, u, m., předvědění, n., das Vor-
herwissen, praescientia. Udalosť ta odvěčně
v osnovu p-dů a úradků božích vetkána
byla. Sš. J. 292.

Předveděný, -ěn, a, o, vorbewusst. P.
smrť. Jel. P-dní dobří skutkové. Sš. I. 94.

Předvedený; -den, a, o, vorgeführt. P.
svědek, staří říkali: sčelený. Pr. Obraz ži-
vota krásně p-deného. Němc.

Předvěděti, vím, děl, ěn, ění; předví-
dati, předvědovati, vorher. — vorauswissen.