942

Pulk. — co: půtky. Troj. Předvídal pán
pád andělů a přece je stvořil. Sš. Mt. 137.
— co jak. Předvídal to božskou svou před-
vědoucností. Sš. J. 215. — že. Jidáš před-
vídal, že pro nevěru svou zahyne. Sš. .1.
266 vz Předzvěděti, Předurčiti.

Předvědně, voraussitlich.

Předvědnosť, i, f.. das Vorhersehen (als
Eigenschaft). Šm.

Předvědný, voraussichtlich. Šm.

Předvědomí, n., das Vorwiesen. Dch.

Předvědoucnosť, i, f. = předvědění, das
Vorherwissen, die Vorwissenheit. Předvídal
to božskou svou р-sťí. Sš. J. 215

Předvědoucný, vorwissend. Šm.

Předvědovati, vz Předvěděti

Předvěk, u, m., die Vorzeit. Šm.

Předvěkosť, i. f., die Vorzeit. Mus.

Předvěkový, vorweltlich. Dch.

Předvěký, vorweltlich, sehr alt. P. kvě-
tena. Mus.

Předves, gt. předevsi, lépe: předevsí, n.,
předvíska, y, f., das Vordorf. Šm.

Předvěsť, i. f.. předchozí zvěst, před-
zvěst, předpověď, předpovědění, předozná-
mení,předznak, die Vorher-, Weissagung, Vor-
bedeutung, das Vorzeichen. Veškery ty oběti
všechněch národů byly p-tí a předobrazem
oné svrchované oběti, kterou Kristus na
kříži za nás přinesl. Sš. Mt. 277. V tom
dvojí se p. obsahuje. Sš. !. 10,1. Vz Před-
zvěst'.

Předvésti, vedu, vedl, den, ení; před-
voditi, il, zen, ení; předváděti, ěl, ěn, ění,
vorführen. — co komu: koně. D. — co
kam: před smysly. Kom.

Předvěstitel, e. m.. der Seher, Prophet.
Měst. bož. 2. 262. '

Předvěstiti, il, ěn, ění, předvěstovati,
vorherkünden. — co komu. Rk.

Předvěstně, voraussagend. A Pán tudy
p., Hrozivě, ale i výstražně mluví. Sš. P. ža-
luje prorok. Sš. I. 111.

Předvěstný; -sten, stna, o, předznačný,
vorbedeutend. P. jméno. Sš. L. 37. O němž
proroci veškeři hlas p. vydávají. Sš. J. 94.

Předvěstí, n., das Prognostikou, die Vor-
bedeutung. Šm.

Předvěta, y, f. P. jest vedlejší věta,
stoji-li před větou Hlavní. Zk. Což jsou před-
kové vaši slavného učinili, to vy rádi sly-
šeti máte. V. Sš. I. 115.

Předvid, u, m., předvidění, předvídání,
předzírání, prozor, das Vorhersehen, die
Voraussehung. P. prorocký. Sš. J. 39. Bůh
maje v p-du věci budoucí nenutí člověka.
Sš. J. 248. (Hý.).

Předvídání, n., divinace, die Voraus-
sielit. je skoro tolik co vyšší stupeň přiro-
zeného proroctví, Hš. Vz S. N.

Předvídaný, vorausgesehen. P. smrť je
strašná. Km. |

Předvídavost, i, f., předzvědnosť, die
Voraussicht als Eigenschaft. Šm., Dch., Pal.

Předvídavý, ahnend, voraussehend.

Předviděti, děl, děn, dění; předvídati,

vor-, voraussehen, vorempfinden. -co: pří-

padnosť příhodu. D. í

Předvidnosť, i, f., jakosť předvidného,
předvid, předzírání, das Vorhersehen, Vor-

Herwissen, praescientia. Nauky o p-sti boží
potvrditi. Sš. Mt. 165. S p-stí boží dobře
obstojí svoboda lidská. Sš. J. 248.

Předvidný, kdo předvídá, voraussehend,
vorhersehend. P. zrak. Sš. L. 97.

Předvih, u, m., v tělocviku, vz KP. I. 573.

Předvíska, vz Předves.

Předvislan, a, ra., der diesseits der Weich-
sel Wohnende. Mkl. B. 411.

Předvisutý, vorhängend. Vus.

Předvléci, vleku, kl, čen, ení; předvlí-
kati, vorschleppen. — koho kam před
koho atd.

Předvoditi, vz Předvésti.

Předvoj, e, m.. Avantgarde, f., oddělení
vojska táhnoucí na pochodu proti nepříteli
napřed pro bezpečnosť celku. S. N. Der Vor-
trab. Čela p-jů, die Spitzen der Avantgar-
den. Dch. P. nepřátelský se už blíží.

Předvojovice, ves u Velhartic. PL.

Předvolati, předvolávati, pohnati, vor-
rufen. — koho před koho. Us. — koho
k čemu: k zodpovídání. D. —jak. Jed-
noho po druhém p. Ml.

Předvoliti, ii, en, ení, předvolovati,vor-
auserwählen. — koho. Ms. 14. stol. Č.

Předvoř, e, m., ves u Jihlavy. PL.

Předvorný, wunderbar. P. zvíře. St. skl.
I. 12.

Předvrci, vrhu. vrhl, vržen, ení; před-
vrhnouti, ul, ut, utí; předvrhovati, vorwer-
fen. — co komu = předhoditi. Psu kosť.
— P., vyčítati. Ros. O tom vz Předhoditi.

Předvrh, u, m., předvržení, das Vorwer-
fen, der Vorwurf. Jg. — P., předmět, der
Gegenstand. Ráj.

Předvrhell, hle, m., návrhel = předvrh.,
předmět. Proch. Slovo to zaniklo.

Předvrhlý, vorgeworfen. Ros.

Předvrhnoutii, vz Předvrci.

Předvrší, n., předhoří, das Vorgebirge.
D.

Předvrták, návrták, u, m., der Vorbohrer-
(v artill.). Bur.

Předvrtati, předvrtáváti, vorbohren.

Předvržek, žku, m. = předvrh. D

Předvržení, n.. das Vorwerfen, die Vor-
werfung. Jg. — P., der Vorwurf, Gegen-
wurf. V. — P., ponavržení, der Vorschlag.
D.

Předvržený; -en, a, o, vorgeworfen. Vz
Předvrci.

Předvundati, předundati, předvundávati,
vorthuen, vorsetzen. Kos.

Předvůrka, y, f.. předek vozu, das Vorder-
gestell (beim Wagen).

Předvyslati, vyšlu, slal, án, ání, před-
vysýlati, vorausschicken, vorsenden. Jg.

Předvýšiti, il, en, ení, předvyšovati =
převýšiti, übertreffen. V. — co, koho.

Předvýtečnosť, i, f., die Präeminenz.
Šm.

Předvyti, vyji, yl, yt, ytí, vorheulen. —
co komu : pravdu. Rd. zv. 22.

Předvyvoliti, il, en, ení, před zříditi, vor-
erwählen. D. — co. Us.

Předvyznamenati, předukázati, vorbe-
deuten. Jg.

Předvzkazovati, voraus ankünden. —
co komu: služby. Schön, exc.