943

Předy = napřed, nejprve, voraus, zuerst.
Di (= jdi) ty p. Ve Slez. a na Mor. Klš.,
Kol. ván.

Předyněk, ňku, m., přední (lepší) obilí,
das Vordergetreide. Us. Dch.

Předýnko, vz Předeno.

Předzákonný. Vyličování stavu p-ného.
S.š. I. 78.

Předzámčí, n., der Raum vor dem Schlosse.
Us. Dch.

Předzaplacení, n., die Vorausbezahlung.
Šm.

Předzástávník, a, m., předpraporečník;
der Fahnenbeschirmer. Na Slov.

Předzdíti, předezditi, il, ěn, ění, před-
zdívati, příční zeď učiniti, eine Scheide-
mauer machen, Vormauern. Ros.

Předzemí, n.. země před jinou zemí, das
Vorland. D.

Předzhotoviti, il, en, oní, předzhotovo-
vati, vor-, vorausbereiten. V. — co čím.

Předzimní, n., nové, čas před zimou,
lépe: podzim. Jg.

Předzíratelný, předviditelný, vorsehbar.
Srn.

Předzjednati, vz Zjednati.

Předzkouška, y, f., die Vorprüfung. Šm.

Předzmínění, n., die Vorerwähnung.

Předzmíněný; -ěn, a, o, vorerwähnt. D.

Předzmíniti, il, ěn, ění; předzmiňovati,
vorerwähnen. — se o čem.

Předznak, u, m., das Vorbild, der Typus.
Sš. J. 217.

Předznam, u, m., Vorbild, n., Typus, m.,
Figur (theol.), Vorzejchnung, f. P. taktní,
Taktbezeichnung, f. Šm.

Předznamenač, předznamenatel, e, m.,
der Vorbedeuter, Vоrzеісhner. Jg.

Předznamenačka, předznamenatelka.
y, f., předznamenatelkyně, ě, f., die Vor-
bedeuterin, Vorzeichnerin. Jg.

Předznamenání, n., předznamení, die
Vorzeichnung, das Vorzeichen.

Předznamenaný (theol.), figürlich, ty-
pisch. Šm.

Předznamenati, předznamenávati, před-
oznámiti, vorbedeuten. V. —P., naznamenati,
vorzeichnen. — co čím: znamením. Ben. V.

Předznamení, n., znamení něčeho bu-
doucího, das Vorzeichen, die Vorbedeutung,
lat. omen. D. Měli to za zlé p.Hlas.

Předznanmý, vorbildlich. Sm.

Předzor, u, m., předzora, y, f., die Vor-
schau, omen. Šm., Rk.

Předzpěv, u, m , der Vorgesang. Jg.

Předzpěvačka, y, předzpěvkyně, ě, f.,
die Vorsängerin. Jg.

Předzpěvák, a. m., předzpěvec, vce,
předzpěvač, předzpěvce, e, m , der Vor-
sänger. D.

Předzpěvovati, předzpívatí, vorsingen.
— co komu: kosovi píseň. Jg.

Předzpůsobiti, il, en, ení, vorordnen,
vorausmachen.

Předzračiti, il, en, ení, předzračovati,
zeigen, vor die Augen stellen. — se v čem:
v oslavenství. Živ. Jež. 14. stol.

Předzříditi, dil, zen, ení; předzřizovati,
vorbestiunnen, vorerwählen. — co. Br. —
co k čemu. Br.

Předzřízenec, nce, m., der Vorerwahlte.
Scip.

Předzřízení, n., die Vorbestimmung, Vor-
envählnng, Gnadenwahl. V. P. k zátratě, prae-
destinatio ad poenam. Sš. I.107. Bůh je (apo-
štoly) věčným p-ním a úradkem za svoje
vyvolil. Sš. J. 2(53.

Předzřízenosť, i, f., die Vorbestimmung.
Zlob.

Předzřízený; -en, a, o, vorherbestimmt.
Předzvěď, i, f., die Prämisse. Šm.
Předzvědavý, vorausforschend. Šm.

Předzvědění, n. = vidění napřed, die
Vorhersehung, Vorsehung. V. My Wolfgang,
z p. božího opat broumovský. Apol.

Předzvěděný; -ěn, a, o, vorbestimmt,
vorhergesehen. Rd. zv.

Předzvěděti, zvím, děl, ěn, ění; před-
zvídati, předzvědovati = napřed zvěděti,
vorherwissen, vorhersehen, vorsehen, ahnen,
merken, vorempfinden. Jg. — co: budoucí
věci. V., Kom. — co kde, u koho. J. tr.
— o čem (čím). O budoucích věcech před-
zvězuj. V. O budoucím kralování jeho du-
chem prorockým předzvěděl. Br. — že.
Předzvídám, že rokování vaše šťastný prů-
chod míti bude. Sych

Předzvěditel, e. m., zastr., praenuntius.
Rozk.

Předzvědomosť, i, f., vědění napřed, das
Vorwissen. Slov.

Předzvědomý, vor-, zuvorwissend. Slov.
Bern.

Předzvěst, i, f., das Vorzeichen, aer Vor-
bote. Tu nemůže ovšem vážný politik tako-
výchto p-stí sobě nevšímati. Pokrok. 1870.
str. 77. Vz Předvěsť.

Předzvěstí, n., Vorbericht, m. Šm.

Předzvěstovati, vor-, vorhersagen, vor-
herverkündigen, prophezeihen. Jg. — co:
hlad. Br. — o čem. Předzvěstovali o těchto
dnech. Br. — co skrze koho: skrze pro-
roky. Plác.

Předzvídatel, e, m.= předpovídatel, der
Vorherseher. Raj.

Předzvídati, vz Předzvěděti.

Předzvídavosť, i, f., Prognostik, f. Šm.

Předzvučovati, vorklingen. D.

Předzvuk, u, m., der Vorschlag, v hudbě.
Šm.

Předženu, vz Předehnati.

Předžíti, -žínati, vz Předežíti.

Předžumpí, n., jáma v dole rudním, v níž
se voda shromažduje, der Versumpf. D.

Předžvatlati, předžvatlávati, vorlallen,
vorplaudern. Jg. — co komu. Dítě dědeč-
kovi předžvatlává.

Předžvykování, n., die Vorkäuung. Jg.

Předžvykovati, předžvýkati, vorkäneu.
— P., natlachati, vorplaudern. D.

Přefachovati, šp. z něm. m.: přehraditi.

Přefalcovati, šp. z něm. m.: předrážiti.

Prefekt, praefekt, a, m., z lat. praefectus,
představený, přednosta, zvl. ve Francii od
17. ún. 1800. nejvyšší civilní úředník a po-
litický správce departementu. Vz S. N. P.
před r. 1848. v Rakousku = ředitel gymnasia.

Prefektura, praefektura, y, f., úřad
prefektův;jeho úřadovna; území, které prae-
fekt spravuje. S. N., Rk.