Předchozí (943)  Strana:944  Další (945)
944
Přefermežovati (pokostem přetříti). —
co: dvéře, überfirnissen. Ros.
Přeflářiti, il, en, ení, verschwenden. Slov.
Přeflekovati, šp. z něm. m.: přelátati,
überflicken.
Přeformovati, z lat., přetvořiti, umfor-
men. — co. Kom. — co čím.
Přefortelovati, šp. z něm. m.: ošiditi,
oklamati, obelstiti,
bevortheilen, betrügen. Jg.
Přefouknouti, knul a kl, ut, utí; pře-
foukati, přefukovati, über-, mu-, zer-, hin-
überblasen. — co. Vítr přefoukne ten důl.
Jg. Tenký, že by ho přefoukl (na dvé).
Ros. P. plot = přeskočiti, überspringen. Na
Mor. Hý. — co kam. Vítr přefukuje prach
přes dům. Jg.
Prefunda, y, f., zvláštní čepec pod plenu
selek na Bechyňsku. Us. Mý.
Pregovati, z něm. prägen m.: raziti. Plát
pregovaný s rázem, gemünztes Silber. V.
Pregíř, e, m. (šp. z něm. Präger), razič
peněz.
V.
Přehad, u, m., druhý odhad, zweite re-
vidirende Schätzung. J. tr.
Přehádání, n., die Widerlegung. Reš.
Přebádaný; -án, a, o, widerlegt. Bern.
Přehadatel, e, m., der Widerleger. D.
Přehádati, widerlegen. — Nedá se pře-
hádati. Lom. Sych. — koho kdy : na obecné
disputací. Eus. — P., více hádati, než zač
věc stojí,
mehr rathen. Us. Dch.
Přehafati, überbellen. — koho. Ros.
Přehákati co, schwer o. schlecht durch-
lesen. U Olom. Sd.
Přehakmatiti, il, cen, ení, hakmak, leda-
byle učiniti,
überpfuschen. Ros.
Přehalabatiti, il, cen, ení = přehakma-
titi. Ros.
Přehamovati = zahamovati, verhemmen.
Slov.
Přehanba, y, f., grosse Schande. Troj.
Přehanehnosť, i, f., sehr grosse Schänd-
lichkeit. Bern.
Přehanebný, sehr schändlich. Jg.
Přeháněč, e, m., der Uibertreiber, Schmel-
zer.
Přehánědlo, a, n., trouba k přehánění,
die Spumationsröhre. Techn.
Přehánění, n., die Ubertreibung, Destil-
lation usw. Vz Přehnati.
Přeháněný: -en, a, o, vz Přehnati.
Přeháněti, vz Přehnati.
Přehánírna, y, f., das Sublimatorium.
Šra.
Přeháňka, y, f., přehánění, das Uiber-,
Hinübertreiben, der Durchtrieb. Zlob. P.
k jiné víře, na vojnu, der Zwang, die Pres-
sung. Jg. — P., déšť brzo pomíjející, der
Regenschauer. Jedna p. pilnou naši práci
překazila. Sych. P. sněhu. Dch. — Přeháňky,
bolesti před porodem, úšťipky, poslíčky,
die
Rüpfer. Jg. — P., přehánění, die Uibertrei-
bung. Vz Přehnati.
1.  Přehárati, vz Přehořeti.
2.  Přehárati, zmařiti, durchtändeln. —
co: čas. Us.
Přehatiti, il, cen, ení, hatí naskrz pře-
táhnouti,
durchaus mit Reisbündeln bebrüc-
ken; hat jináče předělati, die Reisbiindel
umlegen. L.
Přeházeti, vz Přehoditi.
Přehazovač, e, m., der Uiberwerfer. Jg.
Přehazovačka, y, f., die Uiberwerferin.
—  P., nástroj, kterým se něco přehazuje.
Us.
Přehazovati, vz Přehoditi.
Přehba, y, f., přehbí, n. = příhbí.
Přehemzati, přehemzovati, přelézti, über-
kriechen. Ros.
Přehezký, herrlich, köstlich, sehr schön.
Dch.
Přehlacení, n., vz Přehlatiti.
Přehladiti, il, zen, ení;přehlazovati, über-
streichen. — co čím: kočku rukou. Us.
Přehladký, sehr glatt. Troj.
Přehlahol, u, m., Umlaut, m. Šm.
Přehlaholiti, il, en, en, ení, übertönen.
—  co.
Přehlas, u, m., hrdelní hlas, eine Kehl-
stimme. Hud. — P., der Umlaut.
Přehlásiti, il, en, ení, přehlašovati, über-
schreien, vz Přehlušiti; v mluvnici, umlauten.
Us.
Přehláska, y, f., přehlasování, v mluvnici,
der Umlaut. Přehláska jest proměna širo-
kých samohlásek v úzké, způsobená před-
cházejícím aneb následujícím živlem pala-
talním zjevným aneb v sousední měkké sou-
hlásce jen bytně obsaženým. Dle Gb. Hl. 52.
jest p. proměna samohlásek tvrdých v ná-
ležité měkké, způsobená sousední hláskou
měkkou. Sousední pak hláska měkká, je-
jímžto působením samohláska tvrdá se pře-
hlasuje, sousedí s touto samohláskou buďto
bezprostředně jako v duša (duše) а daj (dej),
buď prostředně a to zejména často bývá při
p-kách zpátečních na př.: vzav — vzevši,
přátely a přieteli. Dle Bž. Ml. 16. děje se
při p-ce změna samohlásky pro jinou hlásku
v jedné a též slabice; změnu pak samohlásky
jedné slabiky pro samohlásku slabiky druhé
zove spodobou ve smyslu užším. (Přídech j
nejprve před samohláskou vynikl, nedlouho
potom ji přehlásil, pak, vykonav úkol svůj
a nemoha déle v ní působiti, vymizel z mluvy
slyšitelné, ačkoliv tím samohlásku nezbavil
povahy jí vtlačené. Jir.). Tedy na př. šíje
m. šíja, duše m. duchja. Takovým způsobem
mění se a, o, y v e; u pak a ú neb ou v i
a í. — Mění-li se samohláska široká v úzkou
svou proto, že palatalní živel následuje, jme-
nuje se tato p-ka zpětnou, na př.: dej m.
daj z da- i; naopak jmenuje se p-kou po-
stupnou,
na př.: šíje m. šíja, poněvadž tam
palatalní j nazpět, zde postupně působí.
Zpětná p-ka jen při a se vyskytuje (a to
jen u skrovném rozsahu. Jir.). Vz více v člán-
cích :
A, O, U (se přehlasuje). Není sice pře-
hlasování vlastností jazyka českého výhradní,
neboť i za hranicemi jazyků slovanských se
s ní setkáváme na př. v litevštiné v žen.
rodě na e m. ja, žole m. žolja, zelí a v ně-
meckém umlautu: macht — mächtig (ä pro
následující i); avšak zvukoslovný tento zá-
kon v jazyku českém s takovou důsledností
pracoval a způsobenými proměnami tak. od
ostatních jazyků slovanských nás vzdálil,
že jej právem nejdůležitějším zjevem zvuko-
sloví českého nazvati můžeme. (P. je tím
řidší, čím dále nazpět v času do minulosti
Předchozí (943)  Strana:944  Další (945)