944

Přefermežovati (pokostem přetříti). —
co: dvéře, überfirnissen. Ros.

Přeflářiti, il, en, ení, verschwenden. Slov.

Přeflekovati, šp. z něm. m.: přelátati,
überflicken.

Přeformovati, z lat., přetvořiti, umfor-
men. — co. Kom. — co čím.

Přefortelovati, šp. z něm. m.: ošiditi,
oklamati, obelstiti, bevortheilen, betrügen. Jg.

Přefouknouti, knul a kl, ut, utí; pře-
foukati, přefukovati, über-, mu-, zer-, hin-
überblasen. — co. Vítr přefoukne ten důl.
Jg. Tenký, že by ho přefoukl (na dvé).
Ros. P. plot = přeskočiti, überspringen. Na
Mor. Hý. — co kam. Vítr přefukuje prach
přes dům. Jg.

Prefunda, y, f., zvláštní čepec pod plenu
selek na Bechyňsku. Us. Mý.

Pregovati, z něm. prägen m.: raziti. Plát
pregovaný s rázem, gemünztes Silber. V.

Pregíř, e, m. (šp. z něm. Präger), razič
peněz. V.

Přehad, u, m., druhý odhad, zweite re-
vidirende Schätzung. J. tr.

Přehádání, n., die Widerlegung. Reš.

Přebádaný; -án, a, o, widerlegt. Bern.

Přehadatel, e, m., der Widerleger. D.

Přehádati, widerlegen. — Nedá se pře-
hádati. Lom. Sych. — koho kdy : na obecné
disputací. Eus. — P., více hádati, než zač
věc stojí, mehr rathen. Us. Dch.

Přehafati, überbellen. — koho. Ros.

Přehákati co, schwer o. schlecht durch-
lesen. U Olom. Sd.

Přehakmatiti, il, cen, ení, hakmak, leda-
byle učiniti, überpfuschen. Ros.

Přehalabatiti, il, cen, ení = přehakma-
titi. Ros.

Přehamovati = zahamovati, verhemmen.
Slov.

Přehanba, y, f., grosse Schande. Troj.

Přehanehnosť, i, f., sehr grosse Schänd-
lichkeit. Bern.

Přehanebný, sehr schändlich. Jg.

Přeháněč, e, m., der Uibertreiber, Schmel-
zer.

Přehánědlo, a, n., trouba k přehánění,
die Spumationsröhre. Techn.

Přehánění, n., die Ubertreibung, Destil-
lation usw. Vz Přehnati.

Přeháněný: -en, a, o, vz Přehnati.

Přeháněti, vz Přehnati.
Přehánírna, y, f., das Sublimatorium.
Šra.

Přeháňka, y, f., přehánění, das Uiber-,
Hinübertreiben, der Durchtrieb. Zlob. P.
k jiné víře, na vojnu, der Zwang, die Pres-
sung. Jg. — P., déšť brzo pomíjející, der
Regenschauer. Jedna p. pilnou naši práci
překazila. Sych. P. sněhu. Dch. — Přeháňky,
bolesti před porodem, úšťipky, poslíčky, die
Rüpfer. Jg. — P., přehánění, die Uibertrei-
bung. Vz Přehnati.

1. Přehárati, vz Přehořeti.

2. Přehárati, zmařiti, durchtändeln. —
co: čas. Us.

Přehatiti, il, cen, ení, hatí naskrz pře-
táhnouti, durchaus mit Reisbündeln bebrüc-
ken; hat jináče předělati, die Reisbiindel
umlegen. L.

Přeházeti, vz Přehoditi.

Přehazovač, e, m., der Uiberwerfer. Jg.

Přehazovačka, y, f., die Uiberwerferin.

— P., nástroj, kterým se něco přehazuje.

Us.

Přehazovati, vz Přehoditi.

Přehba, y, f., přehbí, n. = příhbí.

Přehemzati, přehemzovati, přelézti, über-
kriechen. Ros.

Přehezký, herrlich, köstlich, sehr schön.
Dch.

Přehlacení, n., vz Přehlatiti.

Přehladiti, il, zen, ení;přehlazovati, über-
streichen. — co čím: kočku rukou. Us.

Přehladký, sehr glatt. Troj.

Přehlahol, u, m., Umlaut, m. Šm.

Přehlaholiti, il, en, en, ení, übertönen.

— co.

Přehlas, u, m., hrdelní hlas, eine Kehl-
stimme. Hud. — P., der Umlaut.

Přehlásiti, il, en, ení, přehlašovati, über-
schreien, vz Přehlušiti; v mluvnici, umlauten.
Us.

Přehláska, y, f., přehlasování, v mluvnici,
der Umlaut. Přehláska jest proměna širo-
kých samohlásek v úzké, způsobená před-
cházejícím aneb následujícím živlem pala-
talním zjevným aneb v sousední měkké sou-
hlásce jen bytně obsaženým. Dle Gb. Hl. 52.
jest p. proměna samohlásek tvrdých v ná-
ležité měkké, způsobená sousední hláskou
měkkou. Sousední pak hláska měkká, je-
jímžto působením samohláska tvrdá se pře-
hlasuje, sousedí s touto samohláskou buďto
bezprostředně jako v duša (duše) а daj (dej),
buď prostředně a to zejména často bývá při
p-kách zpátečních na př.: vzav — vzevši,
přátely a přieteli. Dle Bž. Ml. 16. děje se
při p-ce změna samohlásky pro jinou hlásku
v jedné a též slabice; změnu pak samohlásky
jedné slabiky pro samohlásku slabiky druhé
zove spodobou ve smyslu užším. (Přídech j
nejprve před samohláskou vynikl, nedlouho
potom ji přehlásil, pak, vykonav úkol svůj
a nemoha déle v ní působiti, vymizel z mluvy
slyšitelné, ačkoliv tím samohlásku nezbavil
povahy jí vtlačené. Jir.). Tedy na př. šíje
m. šíja, duše m. duchja. Takovým způsobem
mění se a, o, y v e; u pak a ú neb ou v i
a í. — Mění-li se samohláska široká v úzkou
svou proto, že palatalní živel následuje, jme-
nuje se tato p-ka zpětnou, na př.: dej m.
daj z da- i; naopak jmenuje se p-kou po-
stupnou, na př.: šíje m. šíja, poněvadž tam
palatalní j nazpět, zde postupně působí.
Zpětná p-ka jen při a se vyskytuje (a to
jen u skrovném rozsahu. Jir.). Vz více v člán-
cích : A, O, U (se přehlasuje). Není sice pře-
hlasování vlastností jazyka českého výhradní,
neboť i za hranicemi jazyků slovanských se
s ní setkáváme na př. v litevštiné v žen.
rodě na e m. ja, žole m. žolja, zelí a v ně-
meckém umlautu: macht — mächtig (ä pro
následující i); avšak zvukoslovný tento zá-
kon v jazyku českém s takovou důsledností
pracoval a způsobenými proměnami tak. od
ostatních jazyků slovanských nás vzdálil,
že jej právem nejdůležitějším zjevem zvuko-
sloví českého nazvati můžeme. (P. je tím
řidší, čím dále nazpět v času do minulosti



	944

	Přefermežovati (pokostem přetříti). — co: dvéře, überfirnissen. Ros. Přeflářiti, il, en, ení, verschwenden. Slov. Přeflekovati, šp. z něm. m.: přelátati, überflicken. Přeformovati, z lat., přetvořiti, umfor- men. — co. Kom. — co čím. Přefortelovati, šp. z něm. m.: ošiditi, oklamati, obelstiti, bevortheilen, betrügen. Jg. Přefouknouti, knul a kl, ut, utí; pře- foukati, přefukovati, über-, mu-, zer-, hin- überblasen. — co. Vítr přefoukne ten důl. Jg. Tenký, že by ho přefoukl (na dvé). Ros. P. plot = přeskočiti, überspringen. Na Mor. Hý. — co kam. Vítr přefukuje prach přes dům. Jg. Prefunda, y, f., zvláštní čepec pod plenu selek na Bechyňsku. Us. Mý. Pregovati, z něm. prägen m.: raziti. Plát pregovaný s rázem, gemünztes Silber. V. Pregíř, e, m. (šp. z něm. Präger), razič peněz. V. Přehad, u, m., druhý odhad, zweite re- vidirende Schätzung. J. tr. Přehádání, n., die Widerlegung. Reš. Přebádaný; -án, a, o, widerlegt. Bern. Přehadatel, e, m., der Widerleger. D. Přehádati, widerlegen. — Nedá se pře- hádati. Lom. Sych. — koho kdy : na obecné disputací. Eus. — P., více hádati, než zač věc stojí, mehr rathen. Us. Dch. Přehafati, überbellen. — koho. Ros. Přehákati co, schwer o. schlecht durch- lesen. U Olom. Sd. Přehakmatiti, il, cen, ení, hakmak, leda- byle učiniti, überpfuschen. Ros. Přehalabatiti, il, cen, ení = přehakma- titi. Ros. Přehamovati = zahamovati, verhemmen. Slov. Přehanba, y, f., grosse Schande. Troj. Přehanehnosť, i, f., sehr grosse Schänd- lichkeit. Bern. Přehanebný, sehr schändlich. Jg. Přeháněč, e, m., der Uibertreiber, Schmel- zer. Přehánědlo, a, n., trouba k přehánění, die Spumationsröhre. Techn. Přehánění, n., die Ubertreibung, Destil- lation usw. Vz Přehnati. Přeháněný: -en, a, o, vz Přehnati. Přeháněti, vz Přehnati. Přehánírna, y, f., das Sublimatorium. Šra. Přeháňka, y, f., přehánění, das Uiber-, Hinübertreiben, der Durchtrieb. Zlob. P. k jiné víře, na vojnu, der Zwang, die Pres- sung. Jg. — P., déšť brzo pomíjející, der Regenschauer. Jedna p. pilnou naši práci překazila. Sych. P. sněhu. Dch. — Přeháňky, bolesti před porodem, úšťipky, poslíčky, die Rüpfer. Jg. — P., přehánění, die Uibertrei- bung. Vz Přehnati. 1. Přehárati, vz Přehořeti. 2. Přehárati, zmařiti, durchtändeln. — co: čas. Us. Přehatiti, il, cen, ení, hatí naskrz pře- táhnouti, durchaus mit Reisbündeln bebrüc- ken; hat jináče předělati, die Reisbiindel umlegen. L.	Přeházeti, vz Přehoditi. Přehazovač, e, m., der Uiberwerfer. Jg. Přehazovačka, y, f., die Uiberwerferin. — P., nástroj, kterým se něco přehazuje. Us. Přehazovati, vz Přehoditi. Přehba, y, f., přehbí, n. = příhbí. Přehemzati, přehemzovati, přelézti, über- kriechen. Ros. Přehezký, herrlich, köstlich, sehr schön. Dch. Přehlacení, n., vz Přehlatiti. Přehladiti, il, zen, ení;přehlazovati, über- streichen. — co čím: kočku rukou. Us. Přehladký, sehr glatt. Troj. Přehlahol, u, m., Umlaut, m. Šm. Přehlaholiti, il, en, en, ení, übertönen. — co. Přehlas, u, m., hrdelní hlas, eine Kehl- stimme. Hud. — P., der Umlaut. Přehlásiti, il, en, ení, přehlašovati, über- schreien, vz Přehlušiti; v mluvnici, umlauten. Us. Přehláska, y, f., přehlasování, v mluvnici, der Umlaut. Přehláska jest proměna širo- kých samohlásek v úzké, způsobená před- cházejícím aneb následujícím živlem pala- talním zjevným aneb v sousední měkké sou- hlásce jen bytně obsaženým. Dle Gb. Hl. 52. jest p. proměna samohlásek tvrdých v ná- ležité měkké, způsobená sousední hláskou měkkou. Sousední pak hláska měkká, je- jímžto působením samohláska tvrdá se pře- hlasuje, sousedí s touto samohláskou buďto bezprostředně jako v duša (duše) а daj (dej), buď prostředně a to zejména často bývá při p-kách zpátečních na př.: vzav — vzevši, přátely a přieteli. Dle Bž. Ml. 16. děje se při p-ce změna samohlásky pro jinou hlásku v jedné a též slabice; změnu pak samohlásky jedné slabiky pro samohlásku slabiky druhé zove spodobou ve smyslu užším. (Přídech j nejprve před samohláskou vynikl, nedlouho potom ji přehlásil, pak, vykonav úkol svůj a nemoha déle v ní působiti, vymizel z mluvy slyšitelné, ačkoliv tím samohlásku nezbavil povahy jí vtlačené. Jir.). Tedy na př. šíje m. šíja, duše m. duchja. Takovým způsobem mění se a, o, y v e; u pak a ú neb ou v i a í. — Mění-li se samohláska široká v úzkou svou proto, že palatalní živel následuje, jme- nuje se tato p-ka zpětnou, na př.: dej m. daj z da- i; naopak jmenuje se p-kou po- stupnou, na př.: šíje m. šíja, poněvadž tam palatalní j nazpět, zde postupně působí. Zpětná p-ka jen při a se vyskytuje (a to jen u skrovném rozsahu. Jir.). Vz více v člán- cích : A, O, U (se přehlasuje). Není sice pře- hlasování vlastností jazyka českého výhradní, neboť i za hranicemi jazyků slovanských se s ní setkáváme na př. v litevštiné v žen. rodě na e m. ja, žole m. žolja, zelí a v ně- meckém umlautu: macht — mächtig (ä pro následující i); avšak zvukoslovný tento zá- kon v jazyku českém s takovou důsledností pracoval a způsobenými proměnami tak. od ostatních jazyků slovanských nás vzdálil, že jej právem nejdůležitějším zjevem zvuko- sloví českého nazvati můžeme. (P. je tím řidší, čím dále nazpět v času do minulosti