Předchozí (943)  Strana:944  Další (945) |
|
|||
944
|
|||
|
|||
Přefermežovati (pokostem přetříti). —
co: dvéře, überfirnissen. Ros. Přeflářiti, il, en, ení, verschwenden. Slov.
Přeflekovati, šp. z něm. m.: přelátati,
überflicken. Přeformovati, z lat., přetvořiti, umfor-
men. — co. Kom. — co čím. Přefortelovati, šp. z něm. m.: ošiditi,
oklamati, obelstiti, bevortheilen, betrügen. Jg. Přefouknouti, knul a kl, ut, utí; pře-
foukati, přefukovati, über-, mu-, zer-, hin- überblasen. — co. Vítr přefoukne ten důl. Jg. Tenký, že by ho přefoukl (na dvé). Ros. P. plot = přeskočiti, überspringen. Na Mor. Hý. — co kam. Vítr přefukuje prach přes dům. Jg. Prefunda, y, f., zvláštní čepec pod plenu
selek na Bechyňsku. Us. Mý. Pregovati, z něm. prägen m.: raziti. Plát
pregovaný s rázem, gemünztes Silber. V. Pregíř, e, m. (šp. z něm. Präger), razič
peněz. V. Přehad, u, m., druhý odhad, zweite re-
vidirende Schätzung. J. tr. Přehádání, n., die Widerlegung. Reš.
Přebádaný; -án, a, o, widerlegt. Bern.
Přehadatel, e, m., der Widerleger. D.
Přehádati, widerlegen. — Nedá se pře-
hádati. Lom. Sych. — koho kdy : na obecné disputací. Eus. — P., více hádati, než zač věc stojí, mehr rathen. Us. Dch. Přehafati, überbellen. — koho. Ros.
Přehákati co, schwer o. schlecht durch-
lesen. U Olom. Sd. Přehakmatiti, il, cen, ení, hakmak, leda-
byle učiniti, überpfuschen. Ros. Přehalabatiti, il, cen, ení = přehakma-
titi. Ros. Přehamovati = zahamovati, verhemmen.
Slov. Přehanba, y, f., grosse Schande. Troj.
Přehanehnosť, i, f., sehr grosse Schänd-
lichkeit. Bern. Přehanebný, sehr schändlich. Jg.
Přeháněč, e, m., der Uibertreiber, Schmel-
zer. Přehánědlo, a, n., trouba k přehánění,
die Spumationsröhre. Techn. Přehánění, n., die Ubertreibung, Destil-
lation usw. Vz Přehnati. Přeháněný: -en, a, o, vz Přehnati.
Přeháněti, vz Přehnati.
Přehánírna, y, f., das Sublimatorium. Šra. Přeháňka, y, f., přehánění, das Uiber-,
Hinübertreiben, der Durchtrieb. Zlob. P. k jiné víře, na vojnu, der Zwang, die Pres- sung. Jg. — P., déšť brzo pomíjející, der Regenschauer. Jedna p. pilnou naši práci překazila. Sych. P. sněhu. Dch. — Přeháňky, bolesti před porodem, úšťipky, poslíčky, die Rüpfer. Jg. — P., přehánění, die Uibertrei- bung. Vz Přehnati. 1. Přehárati, vz Přehořeti.
2. Přehárati, zmařiti, durchtändeln. —
co: čas. Us. Přehatiti, il, cen, ení, hatí naskrz pře-
táhnouti, durchaus mit Reisbündeln bebrüc- ken; hat jináče předělati, die Reisbiindel umlegen. L. |
Přeházeti, vz Přehoditi.
Přehazovač, e, m., der Uiberwerfer. Jg.
Přehazovačka, y, f., die Uiberwerferin.
— P., nástroj, kterým se něco přehazuje.
Us.
Přehazovati, vz Přehoditi.
Přehba, y, f., přehbí, n. = příhbí.
Přehemzati, přehemzovati, přelézti, über-
kriechen. Ros. Přehezký, herrlich, köstlich, sehr schön.
Dch. Přehlacení, n., vz Přehlatiti.
Přehladiti, il, zen, ení;přehlazovati, über-
streichen. — co čím: kočku rukou. Us. Přehladký, sehr glatt. Troj.
Přehlahol, u, m., Umlaut, m. Šm.
Přehlaholiti, il, en, en, ení, übertönen.
— co.
Přehlas, u, m., hrdelní hlas, eine Kehl-
stimme. Hud. — P., der Umlaut. Přehlásiti, il, en, ení, přehlašovati, über-
schreien, vz Přehlušiti; v mluvnici, umlauten. Us. Přehláska, y, f., přehlasování, v mluvnici,
der Umlaut. Přehláska jest proměna širo- kých samohlásek v úzké, způsobená před- cházejícím aneb následujícím živlem pala- talním zjevným aneb v sousední měkké sou- hlásce jen bytně obsaženým. Dle Gb. Hl. 52. jest p. proměna samohlásek tvrdých v ná- ležité měkké, způsobená sousední hláskou měkkou. Sousední pak hláska měkká, je- jímžto působením samohláska tvrdá se pře- hlasuje, sousedí s touto samohláskou buďto bezprostředně jako v duša (duše) а daj (dej), buď prostředně a to zejména často bývá při p-kách zpátečních na př.: vzav — vzevši, přátely a přieteli. Dle Bž. Ml. 16. děje se při p-ce změna samohlásky pro jinou hlásku v jedné a též slabice; změnu pak samohlásky jedné slabiky pro samohlásku slabiky druhé zove spodobou ve smyslu užším. (Přídech j nejprve před samohláskou vynikl, nedlouho potom ji přehlásil, pak, vykonav úkol svůj a nemoha déle v ní působiti, vymizel z mluvy slyšitelné, ačkoliv tím samohlásku nezbavil povahy jí vtlačené. Jir.). Tedy na př. šíje m. šíja, duše m. duchja. Takovým způsobem mění se a, o, y v e; u pak a ú neb ou v i a í. — Mění-li se samohláska široká v úzkou svou proto, že palatalní živel následuje, jme- nuje se tato p-ka zpětnou, na př.: dej m. daj z da- i; naopak jmenuje se p-kou po- stupnou, na př.: šíje m. šíja, poněvadž tam palatalní j nazpět, zde postupně působí. Zpětná p-ka jen při a se vyskytuje (a to jen u skrovném rozsahu. Jir.). Vz více v člán- cích : A, O, U (se přehlasuje). Není sice pře- hlasování vlastností jazyka českého výhradní, neboť i za hranicemi jazyků slovanských se s ní setkáváme na př. v litevštiné v žen. rodě na e m. ja, žole m. žolja, zelí a v ně- meckém umlautu: macht — mächtig (ä pro následující i); avšak zvukoslovný tento zá- kon v jazyku českém s takovou důsledností pracoval a způsobenými proměnami tak. od ostatních jazyků slovanských nás vzdálil, že jej právem nejdůležitějším zjevem zvuko- sloví českého nazvati můžeme. (P. je tím řidší, čím dále nazpět v času do minulosti |
||
|
|||
Předchozí (943)  Strana:944  Další (945) |