946

sichtigen, untersuchen; přes něco hleděti a
toho nepozorovati, übersehen, überschauen ;
vynechati, přeskočiti, nepozorovati, chybiti,
pochybiti, poblouditi, übersehen, nicht be-
merken, übergehen, etwas nicht sehen, sich
versehen, überschauen; nedbati čeho, pro-
míjeti, übersehen, nachsehen, Nachsicht ha-
ben, verzeihen, durch die Finger sehen, nicht
beachten; p. se = omýliti se, (sich) versehen,
fehlen ; přílišným hleděním se zkaziti, durch
das Schauen geschwächt werden. Jg. — abs.
Kdo přehlídne, prohraje. D. Urazil-li tě kdo,
přehlídni. Kom. — co : krajinu, dílo, knihu,
spis, práci, lichvu (proniknouti), V., lékárnu,
pannu (porušiti), hříchy (prominouti), účty,
príležitosť, D., vojsko (mustern), Ros., včely,
chyby, Us., pokladnici (skontrovati), J. tr.,
Us., vejce. Šm. Kde vrchnosti neřády pře-
hlídají, řád býti nemůž. Ros. A pan kancléř
má registra královská přehledati. Zř. F. I.
B. 13. — koho, na Mor. také — očarovati,
uřknouti, verzaubern, beschreien. Sd. — co
odkud. S toho vrchu lze celou krajinu pře-
hlédnouti. — co čím: krajinu dalekohle-
dem. Běžným přemítáním listů něco p. D.
Očima běžné něco p. Ros. Je sě glasy číslem
přegliedati (= počítati). LS. v. 82. — co
kde. Abych na něm něco (nějakou chybu)
přehlédl. Br. P. vejce pod krůtou, nejsou-li
tulová. Šp. — co komu (promíjeti). Někomu
jeho ohavnosti p. Br. Bůh zlým jejich ne-
šlechetnosti někdy přehlídá. Br. Dětem ro-
diče mnoho přehlídají. Kom. — komu čím.
Někomu dlouho pomstou se přehlídá. Br. —
co proč. Učenie juristové také mnohé pře-
hledají pro lidskú hrubosť. Št. N. 83. — se
s čím. S některými věcmi se pořád pře-
hlídají (pořád je probírají). Cyrop. — se
z čeho. Aby oči z patření na věci drobné
nepřehleděly se. — adv.: běžně, pozorné,
dlouho něco přehlížeti. Us.

Přehlednutelnosť, i, f.. Uebersichíbar-
keit, f. Jg.

Přehlednutelný, übersehbar. Jg.

Přehledný, přehlídný, co přehlédnouti
ke, was man übersehen kann, übersehbar,
übersichtlich, überschaulich; Uibersichts-.
P. tabulky. Us. P. počet bylin. Svět.

Přehlídati, vz Přehlédnouti.

Přehlídavosť, i, f., die Nachsichtigkeit. Jg.

Přehlídavý, nachsichtig, nachsichtsvoll.
Jg.

Přehlídce, e, m., přehlížíte!, der Nach-
seher, Untersucher, Revisor. P. účtů. Uš.

Přehlídka, y, f., přehlížení, die Visiti-
rung, Musterung. P. vojska (Musterung).
P-ku vojska míti, k ní jíti, jeti. Us. P.
mrtvých, die Todtenbeschau; p-ku učiniti.
Dch. P. v příčině ohně, die Feuerbeschau. —
P., revise, Revision, f. P. druhá, opětná
(Superrevision); plat za p-ku; instrukce,
protokol o p-ce. Sp. — P., uhrančlivosť.
Er. P. 510.

Přehlížecí (skontrovací), Revisions-,
Skontrirungs-, P. kommissař, kommisse, pro-
tokol. Šp., J. tr.

Přehlížení, n., die Besehung, Durch-
sehung, Musterung, Revision, Skontrirung,
Revue. P. pokladnice (skontrování); nález
o p.; den, výsledek p.; spis o p. Šp., J. tr.

Přehlížeti, vz Přehlédnouti.

Přehlížka, y, f., vz Přehlížení.

Přehlodati, hlodám a hlozi, entzwei-,
zernagen. — co jak. Myš přehledala niť;
pes přehlodal kosť ve dvě půlky. Jg. —
co kde. Zajíc prehlodal stéblo ječmenné
v kolínku. Us.

Přehloubiti, il, en, ení, allzu tief ma-
chen. Ros. — co: studnu.

Přehltati; přehltiti, il, cen, ení po-
hýkati, polknouti, schlucken, verschlucken.
— co. Kom.

Přehluboký, přehlubý, sehr tief. Milič.

Přehlučeti, el, en, ení; přehlukovati,
überschallen. — co, koho. Us. D.

Přehlušiti, il, en, ení, přehloušeti, el,
en, ení, übertönen, betäuben. Dch. — co:
flétnu. Němc.

Přehmat, u, m., der Uibergriff, Miss-
griff P. učiniti; p-tu se dopustiti: byl to
p. veliký. Us.

Přehmatati; přehmátnouti, tl, ut, utí,
übertasten, durchaus betasten. — co čím:
prsty. — se přehmátnouti, einen Missgriff
machen. D.

Přehmátnutí, n., der Missgriff.

Přehnanec, nce, m., Ultra, m.

Přehnání, n., vz Přehnati.

Přehnanosť, i, f., Uibertriebenheit, f.
Dch.

Přehnaný; -án, a, o, übertrieben, über-
schwänglich, stark aufgetragen. P. choutky.
Dch. Vz Přehnati. -- s čím. Dej mi pokoj,
toho neučiním, s takovými věcmi jsem já
již přehnaný (napálený a tudy přestrašený).
Us. na mor. Drahansku. Hý. — v čem.
V těch věcech, záležitostech jsem já již
(dobře) přehnaný (zkušený). Us. na mor.
Drahansku. Hý.

Přehnati, ženu, žeň, žena (ouc). hnal,
án, ání; přehoniti, il, ěn, ění; přeháněti, ěl,
ěn, ění; přehánívati. P., z místa na místo
hnáti, aus einem Orte in einen anderen
tReiben, übertreiben; sem tam honiti, hin
u. her treiben; přes něco hnáti, über,
durch-, hinüber treiben; během přetrhnouti,
namoci, überjagen, übertreiben; během pře-
moci, überlaufen; mimo, pryč hnáti, za-
hnati, vorbei-, forttreiben; čistiti, läutern,
reinigen; ohněm do jiné nádoby hnáti, über-
treiben, sublimiren; rozpouštěti, přepalovati,
mit Feuer durchläutern, treiben, schmelzen,
ausschmelzen, auflösen; přeběhnouti, über-,
durchlaufen. Jg. — abs. On přehání (über-
treibt). Div. z ochot. — Pozn. O nemírnosti,
týká-li se tato řeči, možno lépe říci: ne-
mírnou řeč činiti, nemírně si v řeči vésti,
počínati, přepínati, upřílišiti. Připojen-li
předmět, tu lze užiti sloves: nadsazovati,
zveličovati, přemnožovati něco. Vz tato slo-
vesa. Konečně velmi často pojem něm. über-
treiben může v češtině vyjádřiti se před-
ložkou pře- spojenou se slovesem: přechvá-
liti, přemudrovati atd. Vz Pře-. Brs. 138. —
co, koho: dobytek, osení (dobytkem pře-
pásti), koně (hnáním utýrati, uhnati). D.
Zvěř p. (z hájemství do hájemství). Us.
Běžícího p. (předběhnouti). Ros. Svou mysl
p. (namáháním unaviti). Krab. Vítr přežene
(zažene) déšť. Kos. Pes stopu přehání (schiesst



	946

	sichtigen, untersuchen; přes něco hleděti a toho nepozorovati, übersehen, überschauen ; vynechati, přeskočiti, nepozorovati, chybiti, pochybiti, poblouditi, übersehen, nicht be- merken, übergehen, etwas nicht sehen, sich versehen, überschauen; nedbati čeho, pro- míjeti, übersehen, nachsehen, Nachsicht ha- ben, verzeihen, durch die Finger sehen, nicht beachten; p. se = omýliti se, (sich) versehen, fehlen ; přílišným hleděním se zkaziti, durch das Schauen geschwächt werden. Jg. — abs. Kdo přehlídne, prohraje. D. Urazil-li tě kdo, přehlídni. Kom. — co : krajinu, dílo, knihu, spis, práci, lichvu (proniknouti), V., lékárnu, pannu (porušiti), hříchy (prominouti), účty, príležitosť, D., vojsko (mustern), Ros., včely, chyby, Us., pokladnici (skontrovati), J. tr., Us., vejce. Šm. Kde vrchnosti neřády pře- hlídají, řád býti nemůž. Ros. A pan kancléř má registra královská přehledati. Zř. F. I. B. 13. — koho, na Mor. také — očarovati, uřknouti, verzaubern, beschreien. Sd. — co odkud. S toho vrchu lze celou krajinu pře- hlédnouti. — co čím: krajinu dalekohle- dem. Běžným přemítáním listů něco p. D. Očima běžné něco p. Ros. Je sě glasy číslem přegliedati (= počítati). LS. v. 82. — co kde. Abych na něm něco (nějakou chybu) přehlédl. Br. P. vejce pod krůtou, nejsou-li tulová. Šp. — co komu (promíjeti). Někomu jeho ohavnosti p. Br. Bůh zlým jejich ne- šlechetnosti někdy přehlídá. Br. Dětem ro- diče mnoho přehlídají. Kom. — komu čím. Někomu dlouho pomstou se přehlídá. Br. — co proč. Učenie juristové také mnohé pře- hledají pro lidskú hrubosť. Št. N. 83. — se s čím. S některými věcmi se pořád pře- hlídají (pořád je probírají). Cyrop. — se z čeho. Aby oči z patření na věci drobné nepřehleděly se. — adv.: běžně, pozorné, dlouho něco přehlížeti. Us. Přehlednutelnosť, i, f.. Uebersichíbar- keit, f. Jg. Přehlednutelný, übersehbar. Jg. Přehledný, přehlídný, co přehlédnouti ke, was man übersehen kann, übersehbar, übersichtlich, überschaulich; Uibersichts-. P. tabulky. Us. P. počet bylin. Svět. Přehlídati, vz Přehlédnouti. Přehlídavosť, i, f., die Nachsichtigkeit. Jg. Přehlídavý, nachsichtig, nachsichtsvoll. Jg. Přehlídce, e, m., přehlížíte!, der Nach- seher, Untersucher, Revisor. P. účtů. Uš. Přehlídka, y, f., přehlížení, die Visiti- rung, Musterung. P. vojska (Musterung). P-ku vojska míti, k ní jíti, jeti. Us. P. mrtvých, die Todtenbeschau; p-ku učiniti. Dch. P. v příčině ohně, die Feuerbeschau. — P., revise, Revision, f. P. druhá, opětná (Superrevision); plat za p-ku; instrukce, protokol o p-ce. Sp. — P., uhrančlivosť. Er. P. 510. Přehlížecí (skontrovací), Revisions-, Skontrirungs-, P. kommissař, kommisse, pro- tokol. Šp., J. tr. Přehlížení, n., die Besehung, Durch- sehung, Musterung, Revision, Skontrirung, Revue. P. pokladnice (skontrování); nález o p.; den, výsledek p.; spis o p. Šp., J. tr.	Přehlížeti, vz Přehlédnouti. Přehlížka, y, f., vz Přehlížení. Přehlodati, hlodám a hlozi, entzwei-, zernagen. — co jak. Myš přehledala niť; pes přehlodal kosť ve dvě půlky. Jg. — co kde. Zajíc prehlodal stéblo ječmenné v kolínku. Us. Přehloubiti, il, en, ení, allzu tief ma- chen. Ros. — co: studnu. Přehltati; přehltiti, il, cen, ení po- hýkati, polknouti, schlucken, verschlucken. — co. Kom. Přehluboký, přehlubý, sehr tief. Milič. Přehlučeti, el, en, ení; přehlukovati, überschallen. — co, koho. Us. D. Přehlušiti, il, en, ení, přehloušeti, el, en, ení, übertönen, betäuben. Dch. — co: flétnu. Němc. Přehmat, u, m., der Uibergriff, Miss- griff P. učiniti; p-tu se dopustiti: byl to p. veliký. Us. Přehmatati; přehmátnouti, tl, ut, utí, übertasten, durchaus betasten. — co čím: prsty. — se přehmátnouti, einen Missgriff machen. D. Přehmátnutí, n., der Missgriff. Přehnanec, nce, m., Ultra, m. Přehnání, n., vz Přehnati. Přehnanosť, i, f., Uibertriebenheit, f. Dch. Přehnaný; -án, a, o, übertrieben, über- schwänglich, stark aufgetragen. P. choutky. Dch. Vz Přehnati. -- s čím. Dej mi pokoj, toho neučiním, s takovými věcmi jsem já již přehnaný (napálený a tudy přestrašený). Us. na mor. Drahansku. Hý. — v čem. V těch věcech, záležitostech jsem já již (dobře) přehnaný (zkušený). Us. na mor. Drahansku. Hý. Přehnati, ženu, žeň, žena (ouc). hnal, án, ání; přehoniti, il, ěn, ění; přeháněti, ěl, ěn, ění; přehánívati. P., z místa na místo hnáti, aus einem Orte in einen anderen tReiben, übertreiben; sem tam honiti, hin u. her treiben; přes něco hnáti, über, durch-, hinüber treiben; během přetrhnouti, namoci, überjagen, übertreiben; během pře- moci, überlaufen; mimo, pryč hnáti, za- hnati, vorbei-, forttreiben; čistiti, läutern, reinigen; ohněm do jiné nádoby hnáti, über- treiben, sublimiren; rozpouštěti, přepalovati, mit Feuer durchläutern, treiben, schmelzen, ausschmelzen, auflösen; přeběhnouti, über-, durchlaufen. Jg. — abs. On přehání (über- treibt). Div. z ochot. — Pozn. O nemírnosti, týká-li se tato řeči, možno lépe říci: ne- mírnou řeč činiti, nemírně si v řeči vésti, počínati, přepínati, upřílišiti. Připojen-li předmět, tu lze užiti sloves: nadsazovati, zveličovati, přemnožovati něco. Vz tato slo- vesa. Konečně velmi často pojem něm. über- treiben může v češtině vyjádřiti se před- ložkou pře- spojenou se slovesem: přechvá- liti, přemudrovati atd. Vz Pře-. Brs. 138. — co, koho: dobytek, osení (dobytkem pře- pásti), koně (hnáním utýrati, uhnati). D. Zvěř p. (z hájemství do hájemství). Us. Běžícího p. (předběhnouti). Ros. Svou mysl p. (namáháním unaviti). Krab. Vítr přežene (zažene) déšť. Kos. Pes stopu přehání (schiesst