947

über die Spur). D. Když hlemýžd zajíce pře-
honí (během přemůže). V. Plyn p. (z nádoby
do nádoby). Us. Přehnali ho (přestrašili), bude
se míti na pozoru. Us. u Rychn a na Mor.
vůbec. — koho odkud kam. Zvěř z polí
do lesa p. Us. Dobytek s jedné pastvy na
druhou (na, pastvu) p. D. — koho kudy:
koně, dobytek přes potok, přes vodu, přes
cestu. Ros. Peníze skrze ústa. Kom. Něco
skrz alembík (předestillovati). Vys. — co
čím. P. ohněm kovy, rudy, zlato, stříbro,
Br., litinu (rozpustiti, přepáliti). Sych. — koho
v čem: v učení (přemoci, předčiti). Ros. —
co kde (čistiti): na říčici, D., Kom., minci
na popelném tvořidélku.Vys. — se = mimo,
dále, pryč se hnáti, míjeti, minouti, vorbei-
fahren , -laufen, -fliegen, -fliessen; během
se unaviti, durch den Lauf ermüden, sich
schwächen. Mračno, vojsko se přehnalo, déšť
se přehnal. D. Přehnal se (během se unavil).
— se s čím. Dejte si pokoj, ten vám ne-
půjde v kožichu do vody, vždyť se s tím
již nejednou přehnal (napálil). Us. na mor.
Drahansku. Hý. — se v čem. vz Přehnaný.

Přehniličelý, zu sehr teig geworden. P.
hrušky. Ros.

Přehniličeti, el, ení, přehniličívati, zu
sehr teig werden. Ty hrušky už p-čely. Us.

Přehnilý, überfault. Ros.

Prehnit, u, m., nerost ze skupení pu-
chavců (zeolithů), vz Bř. N. 181., Sch. II.
42., S. N.

Přehnojiti, il, en, ení, überdüngen. -—
co: pole. Us.

Přehnouti, hnu, ul, ut, utí; přehýbati,
přehybovati, überbiegen, überbeugen. — co:
papír, list, větev, Us., hlasy (modulovati),
moduliren. Plk. — co jak: přes koleno.
Reš. — se. Us.

Přehnutí, n., das Uiberbiegen. Jg.

Přehnutina, y, f., přehyb, die Biegung,
das Gelenk. L.

Přehnutka, y, f., přehnutí, die Ueber-
beugung. Jg.

Přehnutý; -ut, a, o, gestülpt, überge-
bogen. Šm.

Přehoblovati, überhobeln. — čím co:
prkno jiným hoblíkem.

Přehoditi, hoď, hodě (íc), il, zen, ení;
přeházeti, el, en, ení; přehazovati, über-
werfen. — co: kámen, obilí, melivo (již
sešlé opět na koš vynésti). Jg. Kolo vodu
přehazuje (jsou-li lopatky mnoho sevřeny).
Vys. P. semeno (změniti). Mor. Brt. — si
co: chuť (něco jiného požiti než obyčejně,
jídlo, nápoj, tabák atd.) Na Mor. Brt. —
co čím: obilí lopatou, umschaufeln, um-
stechen, stürzen. D. P, něco kamenem. Ler.
— co odkud kam: kamení z hromady na
hromadu. Us. P. kámen přes dům. Us. Pře-
hoditi přes hůl (posměch někomu učiniti).
Ros. — co komu kde. Vše mi v truhle
přehazuje. Us. — koho kdy: v prodeji,
v dražbě (přeplatiti, überbieten). Us.

Přehodný, kreuzbrav. D.

Přehojnosť, i, f., der Uiberfluss. Bern.

Přehojný, sehr reichlich, übersehwäng-
lich. P. úroda. Us.

Přehokynařiti, il, en, ení, überhöckern.
koho. Ros.

Přeholemě, převelice, převelmi, gar sehr.
Když se pohan vztekal p. Sš. Bs. 172. Vz
Holemý.

Přeholiti, il, en, ení; přeholívati, pře-
holovati, überbarbiren, kahl machen. — co
čím: břitvou. Us.

Přeholubařiti, il, en, ení, im Tauben-
handel übertreffen. Ros.

Přehon, u, m., die Uibertrift, der Vielr-
weg über einen Acker. Šm.

Přehonek, nku, m., přeháňka. Rybay.

Přehoniti, vz Přehnati.

Přehořelý, entzweigebrannt. Jg.

Přehořeti, el, ení; přehárati, přehoří-
vati, přehořorati, entzwei brennen. Trám
přehořel. Jg. Přehořelo tlusté, také tenké
přehoří. Sk. — jak: v půli. Jg.

Přehořký, sehr bitter. P. pláč, hněv,
hořkosť. Br.

Přehorliti se, il, ení, sich übereifern.
Sm.

Přehořov, a, m., ves a) u Jesenice, b) u So-
běslavi. PL.

Přehospodařiti, il, en, ení, verwirth-
schaften. Ros.

Přehostiti, il, štěn, ění; přehošťovati. —
co odkud kam (převésti), übertragen, -setzen,
-siedeln. Z této sbírky nějakou píseň do svých
p. Č.

Přehoukati,übergirren,-schreien, koho.

Jg.

Přehousti, vz Přehlídati.

Přehoušel, vz Přehršť.

Přehověti, ěl, ění; přehovívati, nachsehen,
vergeben.— komu (přetrpěli; počkati). Tu
jest mnohé věci mluvil králi k hanbě a král
jest jemu vše p-věl. Let. 177. Nemúdrému pře-
hověvši. Dal. 9. Přehovějte mi. ZN. — komu
proč: pro přízeň. St. skl.

Přehovořiti, il, en, ení, durch's Reden,
Plaudern übertreffen o. zubringen. — koho,
co: souseda, celý den. Us.

Přehoz, u, m. = přehozek.

Přehozek, zku, m., der Uiberwurf. Šm.

Přehra, y, f., der Sieg im Spiel. Udělal
mu přehru (ve hře v karty). Šm.

Přehrabati; přehrábnouti, bnul a bl, ut,
utí; přehrabovati, přehrabovati, durchre-
chen, durchscharren, durchwühlen. — co:
seno, strniště. — čím: hráběmi. — P., přes
míru hrabati, überrechen. Ros.

Přehrada, y, f., příhrada, přehrazda,
přehrádka, přihrádka, příhrazdka
přehražení, přepasení, příční stěna, strsl.
prégrada. Mkl. B. 44., der Schranken, Schei-
der, die Scheidewand, Verschallung, Schal -
wand. Dch. Hř., Čsk. Celní p., der Zoll-
schranken. J. tr. Skříně s p-kami, der Fächer-
kasten. Dch., P. větrní (v horn.), der Wet-
terscheider. Bc. P. pro oheň, die Feuer-
mauer. Rohn. P., místo přepasené, das Fach.
P. na spisy. Orb. p. P-ky dělati. — P., pře-
pážka, stěna plodová pouzdro od pouzdra
oddělující. Rostl.

Přehradečník, u, m., porcellia, rostl.

Přehradečný, přehrádky mající. P. seme-
nice. Rostl.

Přehraditi (na Mor. přehražditi), il, zen
a žen (na Slov. -děn), ení; přehrazovati,
přehražovati, auslachen, verschallen. — co: