Předchozí (946)  Strana:947  Další (948) |
|
|||
947
|
|||
|
|||
über die Spur). D. Když hlemýžd zajíce pře-
honí (během přemůže). V. Plyn p. (z nádoby do nádoby). Us. Přehnali ho (přestrašili), bude se míti na pozoru. Us. u Rychn a na Mor. vůbec. — koho odkud kam. Zvěř z polí do lesa p. Us. Dobytek s jedné pastvy na druhou (na, pastvu) p. D. — koho kudy: koně, dobytek přes potok, přes vodu, přes cestu. Ros. Peníze skrze ústa. Kom. Něco skrz alembík (předestillovati). Vys. — co čím. P. ohněm kovy, rudy, zlato, stříbro, Br., litinu (rozpustiti, přepáliti). Sych. — koho v čem: v učení (přemoci, předčiti). Ros. — co kde (čistiti): na říčici, D., Kom., minci na popelném tvořidélku.Vys. — se = mimo, dále, pryč se hnáti, míjeti, minouti, vorbei- fahren , -laufen, -fliegen, -fliessen; během se unaviti, durch den Lauf ermüden, sich schwächen. Mračno, vojsko se přehnalo, déšť se přehnal. D. Přehnal se (během se unavil). — se s čím. Dejte si pokoj, ten vám ne- půjde v kožichu do vody, vždyť se s tím již nejednou přehnal (napálil). Us. na mor. Drahansku. Hý. — se v čem. vz Přehnaný. Přehniličelý, zu sehr teig geworden. P.
hrušky. Ros. Přehniličeti, el, ení, přehniličívati, zu
sehr teig werden. Ty hrušky už p-čely. Us. Přehnilý, überfault. Ros.
Prehnit, u, m., nerost ze skupení pu-
chavců (zeolithů), vz Bř. N. 181., Sch. II. 42., S. N. Přehnojiti, il, en, ení, überdüngen. -—
co: pole. Us. Přehnouti, hnu, ul, ut, utí; přehýbati,
přehybovati, überbiegen, überbeugen. — co: papír, list, větev, Us., hlasy (modulovati), moduliren. Plk. — co jak: přes koleno. Reš. — se. Us. Přehnutí, n., das Uiberbiegen. Jg.
Přehnutina, y, f., přehyb, die Biegung,
das Gelenk. L. Přehnutka, y, f., přehnutí, die Ueber-
beugung. Jg. Přehnutý; -ut, a, o, gestülpt, überge-
bogen. Šm. Přehoblovati, überhobeln. — čím co:
prkno jiným hoblíkem. Přehoditi, hoď, hodě (íc), il, zen, ení;
přeházeti, el, en, ení; přehazovati, über- werfen. — co: kámen, obilí, melivo (již sešlé opět na koš vynésti). Jg. Kolo vodu přehazuje (jsou-li lopatky mnoho sevřeny). Vys. P. semeno (změniti). Mor. Brt. — si co: chuť (něco jiného požiti než obyčejně, jídlo, nápoj, tabák atd.) Na Mor. Brt. — co čím: obilí lopatou, umschaufeln, um- stechen, stürzen. D. P, něco kamenem. Ler. — co odkud kam: kamení z hromady na hromadu. Us. P. kámen přes dům. Us. Pře- hoditi přes hůl (posměch někomu učiniti). Ros. — co komu kde. Vše mi v truhle přehazuje. Us. — koho kdy: v prodeji, v dražbě (přeplatiti, überbieten). Us. Přehodný, kreuzbrav. D.
Přehojnosť, i, f., der Uiberfluss. Bern.
Přehojný, sehr reichlich, übersehwäng-
lich. P. úroda. Us. Přehokynařiti, il, en, ení, überhöckern.
koho. Ros. |
Přeholemě, převelice, převelmi, gar sehr.
Když se pohan vztekal p. Sš. Bs. 172. Vz Holemý. Přeholiti, il, en, ení; přeholívati, pře-
holovati, überbarbiren, kahl machen. — co čím: břitvou. Us. Přeholubařiti, il, en, ení, im Tauben-
handel übertreffen. Ros. Přehon, u, m., die Uibertrift, der Vielr-
weg über einen Acker. Šm. Přehonek, nku, m., přeháňka. Rybay.
Přehoniti, vz Přehnati.
Přehořelý, entzweigebrannt. Jg.
Přehořeti, el, ení; přehárati, přehoří-
vati, přehořorati, entzwei brennen. Trám přehořel. Jg. Přehořelo tlusté, také tenké přehoří. Sk. — jak: v půli. Jg. Přehořký, sehr bitter. P. pláč, hněv,
hořkosť. Br. Přehorliti se, il, ení, sich übereifern.
Sm. Přehořov, a, m., ves a) u Jesenice, b) u So-
běslavi. PL. Přehospodařiti, il, en, ení, verwirth-
schaften. Ros. Přehostiti, il, štěn, ění; přehošťovati. —
co odkud kam (převésti), übertragen, -setzen, -siedeln. Z této sbírky nějakou píseň do svých p. Č. Přehoukati,übergirren,-schreien, koho.
Jg.
Přehousti, vz Přehlídati.
Přehoušel, vz Přehršť.
Přehověti, ěl, ění; přehovívati, nachsehen,
vergeben.— komu (přetrpěli; počkati). Tu jest mnohé věci mluvil králi k hanbě a král jest jemu vše p-věl. Let. 177. Nemúdrému pře- hověvši. Dal. 9. Přehovějte mi. ZN. — komu proč: pro přízeň. St. skl. Přehovořiti, il, en, ení, durch's Reden,
Plaudern übertreffen o. zubringen. — koho, co: souseda, celý den. Us. Přehoz, u, m. = přehozek.
Přehozek, zku, m., der Uiberwurf. Šm.
Přehra, y, f., der Sieg im Spiel. Udělal
mu přehru (ve hře v karty). Šm. Přehrabati; přehrábnouti, bnul a bl, ut,
utí; přehrabovati, přehrabovati, durchre- chen, durchscharren, durchwühlen. — co: seno, strniště. — čím: hráběmi. — P., přes míru hrabati, überrechen. Ros. Přehrada, y, f., příhrada, přehrazda,
přehrádka, přihrádka, příhrazdka přehražení, přepasení, příční stěna, strsl. prégrada. Mkl. B. 44., der Schranken, Schei- der, die Scheidewand, Verschallung, Schal - wand. Dch. Hř., Čsk. Celní p., der Zoll- schranken. J. tr. Skříně s p-kami, der Fächer- kasten. Dch., P. větrní (v horn.), der Wet- terscheider. Bc. P. pro oheň, die Feuer- mauer. Rohn. P., místo přepasené, das Fach. P. na spisy. Orb. p. P-ky dělati. — P., pře- pážka, stěna plodová pouzdro od pouzdra oddělující. Rostl. Přehradečník, u, m., porcellia, rostl.
Přehradečný, přehrádky mající. P. seme-
nice. Rostl. Přehraditi (na Mor. přehražditi), il, zen
a žen (na Slov. -děn), ení; přehrazovati, přehražovati, auslachen, verschallen. — co: |
||
|
|||
Předchozí (946)  Strana:947  Další (948) |