948

pokoj (přepažiti). D. — co čím: čeledník
prkennou stěnou. Sych. — co od čeho:
něco zdí od kostela p. Pref.

Přehraditý, abgefacht. P. pokoj. D.

Přehrádka, y, f. = přihrádka, die Scheide-
wand. Vz Přehrada.

Přehradkovati, přehrádky dělati, aus-
lachen. Rostl.

Přehraničiti, il, en, ení, die Gränze
legen. L.

Přehráti, hraji a přehrati, hrám, hraj
a hrej, je (íc), ál, án, ání; přehrávati, über-
spielen. — si co: celý kus. Us. — co s kým.

Přehrav, u, m., zastr., das Präludium.
Rozk.

Přehrazenec, nce, m., crepidula, plž.
Krok.

Přehrazení, přehražení, n., die Ver-
schallung, Abfachung. P. ovcí. V.

Přehrazovati, vz Přehraditi.

Přehrdý, sehr stolz. D.

Přehříti, hřeji, hříl, it, ití; přehřívati,
überwärmen, zu sehr wärmen. — co: po-
lívku, máslo (rozpustiti, schmelzen). Jg. Vz
Hřáti.

Přehrkati, hrkáním přemoci, über-
schnarren. Ros.

Přehrnati se, přebírati se, worin klau-
ben, wühlen. — v čem.

Přehrnouti, ul, ut, utí; přehrnovati, um-
schlagen, umstülpen. — co: rukávy. Šm.
— co odkud kam. Vlasy s čela na vrch
hlavy p. L. — P., überwerfen. — co čím:
obilí lopatou.

Přehrnutý. P. límec, der Umschlag-
kragen. Dch.

Přehromaditi, il, ěn, ění, überhäufen.
Sm. — co.

Přehromadný, übergross. Rk.

Přehromný, náramný, sehr gross. P.
podivení. Výb. I. 289.

Přehromovati, überfluchen. — koho.
Ros.

Přehrozně, schauervoll, übergross. V obec.
mluvě opisuje se tímto slovem superlativ: p.
veliký. Bž. 136.

Přehrozný = velmi hrozný, schauer-
voll; velmi veliký, sehr gross.

Přehrsť, i, f, přehrští, n., lépe než:
přehršle, přehrštle (ve vých. Čech. Jir.), pra-
hršle, prahoušel, šle, f.; přehrštlí, příhrštlí
(V.), přehršlí, přehoušlí, n. P.= obě hrsti
v jedno spojené, (vz Hrsť). Š. a Ž.; Háj.
Ruce obě ku brání něčeho žlábkovitě slo-
žené slovou p. Jg. Die Gäspe, der Gauf,
beide Hände voll. Jg. S přehrštlí. D. Pře-
hršlím bráti. Ros. Nabrati něčeho tři pře-
hršle. Jád. Přehrsť mouky. Us. Lepší jest
plná hrsť, nežli přehršlí prázdné. Br. Vezmi
cizího štipec a tvé budou bráti přehrštěmi.
C. M. 143.

Přehrýzti, hryzu, zl, zen, ení; přehry-
zati, přehryzovati, über-, entzweinagen. —
co čím: myš zoubky provaz přehryzla.

Přehubený, sehr mager. Leg.

Přehlídati; přehousti, hudu, houdl (zastr.
húdl), huden, ení. P. = housti, musiciren,
spielen; hudením přemoci, im Musiciren,
Spielen übertreffen; hudení opakovati, über-
spielen, das Spiel wiederholen. Jg. — koho,

co. Troj., Ros., Měst. bož. — jak. Zpievají
ptáci a v sladkého zvuku hlasy přebudují.
Výb. II. 76. 2. — se kde. V stromech
tajná píseň přehudá se. Sš. Bs. 165.

Přehudlati, přehudlovati,überhudeln. Šm.
— co.

Přehuhňati. — co, überschnuffeln. Jg.

Přehujati, přehulati, verjucken. — co
čím: své jmění pitím. Na Ostrav. Tč.

Přehup, u, m., přehoupnutí se přes něco.
Čsk.

Přehupkati. — co: celý pokoj. Jg.-
koho, überhupfen.

Přehustiti, il, štěn, ění; přehušťovati, zu
dick o. dicht machen. — co čím: šťávu
malinovou cukrem.

Přehustý, sehr dick, dicht,

Přehvízdati koho, überpfeifen. Ros. —
P. si něco = kvízdaje opakovati, über-,
von neuem pfeifen. Us. Hý.

Přehvozditi, il, děn, éní = přesušiti,
überdörren. — co: slad. Ros.

Přehvozdy, dle Dolany, ves u Česk.
Brodu. PL.

Přehyb, u. m., stsl. рręgъbъ, koř. gьb,
příp. -ъ. Mkl. B. 19. Der Bug, das Gelenk.

Přehybač, e, m., der Falzer. Dch.

Přehybačka, y, f., die Falzerin. Dch.

Přehybák, u, m., přehybaná buchta
s hruškami na kolečka nakrájenými. Na
Policku. Kšá.

Přehýbání, n., das Biegen P. údův,.
přehyb (příhbí). V.

Přehybatel, e, m., der Falzer Dch.

Přehýbati, vz Přehnouti.

Přehyhina, y, f. = přehyb.

Přehybovati, vz Přehnouti.

Přehýšov, a, m., ves u Stoda. PL

Prechadzati sa = procházeti se. Slov.

Přecházecí, ambulant. Dch.

Přecházející, přechodná, přebíhavá, ne-
stálá zvěř, das Wechselwild, která se je-
dnoho místa nedrží. Šp.

Přecházeti, vz Přejíti.

Přecházka, y, f., der Uibergang. P. přes
řeku (přejití). D. P. v řeči. Kom. P. v hudbě,
die Modulation. Mus.

Přechechtati, -ám a přechechci, über-
kichern. — koho. Ros.

Přechladiti, il, zen, ení (na Slov. děn,
dění), přechlazovati. — co čím: ledem,
kühl, kalt machen. Ros.

Přechladnouti, dnul a dl, utí, nastyd-
nouti — kde: na studeném větru (zu sehr)
auskühlen. Ros.

Přechlapiti, il, en, ení = přepanošiti,
übertreffen. — P. koho, in einen chlap
verwandeln. Vz Chlap. — se — v chlapa.
se obrátiti. — se v koho: v muže. Koll.

Přechlupatěti, ěl, ění, sehr haarig wer-
den. Ros.

Přechlupatiti, il, cen, ení, von neuem
o. sehr haarig machen.

Přechmat, u, m., v tělocviku, vz KP. I.
485. Vz Chmat.

Přechmátnouti, tnul a tl, ut, utí, sich
vergreifen. D.

Přechmátnutí, n., der Fehlgriff. D.

Přechmeliti, il, en, ení, überhopfen, sehr
bitter machen. Us.