Předchozí (947)  Strana:948  Další (949) |
|
|||
948
|
|||
|
|||
pokoj (přepažiti). D. — co čím: čeledník
prkennou stěnou. Sych. — co od čeho: něco zdí od kostela p. Pref. Přehraditý, abgefacht. P. pokoj. D.
Přehrádka, y, f. = přihrádka, die Scheide-
wand. Vz Přehrada. Přehradkovati, přehrádky dělati, aus-
lachen. Rostl. Přehraničiti, il, en, ení, die Gränze
legen. L. Přehráti, hraji a přehrati, hrám, hraj
a hrej, je (íc), ál, án, ání; přehrávati, über- spielen. — si co: celý kus. Us. — co s kým. Přehrav, u, m., zastr., das Präludium.
Rozk. Přehrazenec, nce, m., crepidula, plž.
Krok. Přehrazení, přehražení, n., die Ver-
schallung, Abfachung. P. ovcí. V. Přehrazovati, vz Přehraditi.
Přehrdý, sehr stolz. D.
Přehříti, hřeji, hříl, it, ití; přehřívati,
überwärmen, zu sehr wärmen. — co: po- lívku, máslo (rozpustiti, schmelzen). Jg. Vz Hřáti. Přehrkati, hrkáním přemoci, über-
schnarren. Ros. Přehrnati se, přebírati se, worin klau-
ben, wühlen. — v čem. Přehrnouti, ul, ut, utí; přehrnovati, um-
schlagen, umstülpen. — co: rukávy. Šm. — co odkud kam. Vlasy s čela na vrch hlavy p. L. — P., überwerfen. — co čím: obilí lopatou. Přehrnutý. P. límec, der Umschlag-
kragen. Dch. Přehromaditi, il, ěn, ění, überhäufen.
Sm. — co. Přehromadný, übergross. Rk.
Přehromný, náramný, sehr gross. P.
podivení. Výb. I. 289. Přehromovati, überfluchen. — koho.
Ros. Přehrozně, schauervoll, übergross. V obec.
mluvě opisuje se tímto slovem superlativ: p. veliký. Bž. 136. Přehrozný = velmi hrozný, schauer-
voll; velmi veliký, sehr gross. Přehrsť, i, f, přehrští, n., lépe než:
přehršle, přehrštle (ve vých. Čech. Jir.), pra- hršle, prahoušel, šle, f.; přehrštlí, příhrštlí (V.), přehršlí, přehoušlí, n. P.= obě hrsti v jedno spojené, (vz Hrsť). Š. a Ž.; Háj. Ruce obě ku brání něčeho žlábkovitě slo- žené slovou p. Jg. Die Gäspe, der Gauf, beide Hände voll. Jg. S přehrštlí. D. Pře- hršlím bráti. Ros. Nabrati něčeho tři pře- hršle. Jád. Přehrsť mouky. Us. Lepší jest plná hrsť, nežli přehršlí prázdné. Br. Vezmi cizího štipec a tvé budou bráti přehrštěmi. C. M. 143. Přehrýzti, hryzu, zl, zen, ení; přehry-
zati, přehryzovati, über-, entzweinagen. — co čím: myš zoubky provaz přehryzla. Přehubený, sehr mager. Leg.
Přehlídati; přehousti, hudu, houdl (zastr.
húdl), huden, ení. P. = housti, musiciren, spielen; hudením přemoci, im Musiciren, Spielen übertreffen; hudení opakovati, über- spielen, das Spiel wiederholen. Jg. — koho, |
co. Troj., Ros., Měst. bož. — jak. Zpievají
ptáci a v sladkého zvuku hlasy přebudují. Výb. II. 76. 2. — se kde. V stromech tajná píseň přehudá se. Sš. Bs. 165. Přehudlati, přehudlovati,überhudeln. Šm.
— co. Přehuhňati. — co, überschnuffeln. Jg.
Přehujati, přehulati, verjucken. — co
čím: své jmění pitím. Na Ostrav. Tč. Přehup, u, m., přehoupnutí se přes něco.
Čsk. Přehupkati. — co: celý pokoj. Jg.-
koho, überhupfen. Přehustiti, il, štěn, ění; přehušťovati, zu
dick o. dicht machen. — co čím: šťávu malinovou cukrem. Přehustý, sehr dick, dicht,
Přehvízdati koho, überpfeifen. Ros. —
P. si něco = kvízdaje opakovati, über-, von neuem pfeifen. Us. Hý. Přehvozditi, il, děn, éní = přesušiti,
überdörren. — co: slad. Ros. Přehvozdy, dle Dolany, ves u Česk.
Brodu. PL. Přehyb, u. m., stsl. рręgъbъ, koř. gьb,
příp. -ъ. Mkl. B. 19. Der Bug, das Gelenk. Přehybač, e, m., der Falzer. Dch.
Přehybačka, y, f., die Falzerin. Dch.
Přehybák, u, m., přehybaná buchta
s hruškami na kolečka nakrájenými. Na Policku. Kšá. Přehýbání, n., das Biegen P. údův,.
přehyb (příhbí). V. Přehybatel, e, m., der Falzer Dch.
Přehýbati, vz Přehnouti.
Přehyhina, y, f. = přehyb.
Přehybovati, vz Přehnouti.
Přehýšov, a, m., ves u Stoda. PL
Prechadzati sa = procházeti se. Slov.
Přecházecí, ambulant. Dch.
Přecházející, přechodná, přebíhavá, ne-
stálá zvěř, das Wechselwild, která se je- dnoho místa nedrží. Šp. Přecházeti, vz Přejíti.
Přecházka, y, f., der Uibergang. P. přes
řeku (přejití). D. P. v řeči. Kom. P. v hudbě, die Modulation. Mus. Přechechtati, -ám a přechechci, über-
kichern. — koho. Ros. Přechladiti, il, zen, ení (na Slov. děn,
dění), přechlazovati. — co čím: ledem, kühl, kalt machen. Ros. Přechladnouti, dnul a dl, utí, nastyd-
nouti — kde: na studeném větru (zu sehr) auskühlen. Ros. Přechlapiti, il, en, ení = přepanošiti,
übertreffen. — P. koho, in einen chlap verwandeln. Vz Chlap. — se — v chlapa. se obrátiti. — se v koho: v muže. Koll. Přechlupatěti, ěl, ění, sehr haarig wer-
den. Ros. Přechlupatiti, il, cen, ení, von neuem
o. sehr haarig machen. Přechmat, u, m., v tělocviku, vz KP. I.
485. Vz Chmat. Přechmátnouti, tnul a tl, ut, utí, sich
vergreifen. D. Přechmátnutí, n., der Fehlgriff. D.
Přechmeliti, il, en, ení, überhopfen, sehr
bitter machen. Us. |
||
|
|||
Předchozí (947)  Strana:948  Další (949) |