949

Přechňapnouti, pnul a pl, ut, utí, über-
fallen, ergreifen, erschnappen. Jg. — P.,
ošiditi, überschnellen. D.

Přechod, u. m., der Uebergang, stsl.
prechodь. Mkl. B. 41. P. jest změna stano-
viště v ohledu buď hmotném buď odtaži-
tém. P. přes hory. Us. P. z přílišného za-
milování lidské slávy k bažení po vládě.
Měst. bož. Tím si strojí p. k dalejšku. Sš.
I. 111. P-dy oběžnic, vz Průchody. Vz Pře-
choz.

Přechodiště, ě, n., přechodní místo, der
Uibergangspunkt. Dch. Jericho bylo p. a skla-
diště pro obchod velmi důležité. Sš. L. 179.
Balb.

Přechoditelný, überschreitbar. Ráj.

Přechoditi, vz Přejíti.

Přechodně, přechodem, vorübergehend.
Dch.

Přechodné, ého, n., die Uibergangssteuer.
Šm.

Přechodní, Uibergangs-. P. stav, J. tr.,
doba, Rk., útvar. Krč. 352.

Přechodnice, e, f., die Hyperbole. Smet.

Přechodník, u, m., vz Transgressiv. —
P., a, m., der Hausirer. Us. Mtl. — P., der
Uibergänger. Šm.

Přechodníkový, Transgressiv-. P. vazba.
Brt.

Přechodnosť, i, f., die Uibergänglich-
keit. Bern.

Přechodný, přes který se choditi může,
übergangbar, Uibergangs-. Bern. P-né buňky
činí přechod od menších buněk k větším.
Lš. — P. slovesa, vz Časoslovo.

Přechocholatěti, ěl, ění, überschopfig
werden. Jg.

Přechocholatiti, überschopfig machen.
Ros.

Přechop, a, m., der Schwung Dch.

Přechov, u, m., přechování. Činže za p.,
Lagerzins, m.

Přechování, n., die Unterhaltung, Durch -
bringung; Beherbergung. D. Každý chova-
nec starej se sám o své p. a vydržování,
lépe: měj péči o byt, stravu a jiné potřeby.
Šb.

Přechovatel, přechovávatel, přecho-
vávač, e, m., skryvač, der Hehler. P. zlo-
dějů, der Diebshehler. J. tr. Kdyby nebylo
p-če, nebylo by zloděje. L.

Přechovatelka, přechovávatelka, pře-
chovatelkyně, přechovávatelkyně, pře-
chovávačka, die Hehlerin. Jg.

Přechovati, přechovávati = přes jistý
čas chovati, vychovati, vyživiti, unter-, er-
halten, durchbringen; nocleh dáti, aufneh-
men, beherbergen; tajně u sebe chovati, zdr-
žovati, aufenthalten, hehlen. Jg. — koho
(akkus.). Přes to přechovává jej а umě od
něho škoda se děje. Půh. II. 588. Přecho-
vávají nepřátely pána mého i mé. Půh I.
243. On je všechny prechová (vyživí). Us.
Zloděje přechovávati. Us. Zhoubce zemské
přechovávati. Zř. F. I. — koho jak dlouho:
dobytek přes zimu až do jara p. Ros. P.
koho přes noc. V. — koho (gt.). Br. Lidu
vojenského přechovávati. Apol. A tu mých
nepřátel přechovávají. Půh. I. 248. —- kde.
Škůdce zemské u sebe p. Jg. Osoby nevy-

svědčené u sebe p. J. tr. Své syny u sebe na

svém chlebě přechovávala. Půh. II. 78. —

Na svém statku mnoho cizích p. Ros. — V. —

V hradech nepřátele p. Br. Blud mezi sebou

přechovávali. Plk. Přechovává se tam u něho

všelijakých lidí n. Přechovávají se u něho

všelijací lidé. Ros. — se čím. Co budeme

jísti? čím se tento rok přechováme (vyži-

víme) ? Br. (Zk.)

Přechovati vlnu, z něm. brechen = na
druhém koníku, kde jest jemnější krample.
kramplovati. U Rychn. Msk.

Přechovávání, n., die Beherbergung. Vz
Přechování. P. cizinců. J. tr.

Přechovice, ves v Prachensku u Volyně.
Tk. III. 50.

Prechovnice, e, f., z něm., krample, dle
Flachsbreche. Us. v Krkonš. Cf. Přechovati.

Přechoz, u, m., der Uibergang. Reš. Vz
Přechod.

Přechození, n., vz Přejití.

Přechrabrý, sehr tapfer. Jg.

Přechrápati co: celou noc, überschnar-
chen. Ros.

Přechřestati, chřestem přemoci, überras-
seln. Jg.

Přechrkati, přechrknouti, knul a kl, ut,
utí, chrkaje přemoci, im Räuspern über-
treffen. — P., výchrk přes něco hoditi, über
etwas hinspucken. Ros. — P., räuspernd zu-
bringen. — co: celou noc. Us.

Přechroustati; přechroustnouti, stnul
a stl, ut, utí. — co: vodnici, entzwei-
knorpeln.

Přechrupati, vz Přechrápati. Ros.

Přechs = přes. Us. u Držkova. Kodym.

Přechůdce, e, m, vz Přechodník. Šm.

Přechudobný, sehr arm, blutarm. Ros.

Přechutný, sehr schmackhaft. Troj. P.
jídla.

Přechvácení, n., das Uiberraschen, die
Ueberrumpelung.

Přechvácený; -cen, a, o, überrascht. Kůň
při dostizích p-ný, erlegen, überholt. Dch.

Přechvala, y. f.. allzugrosses Lob. Alx.
1075. 15.

Přechváliti, il, en, ení; přechvalovati,
über das Mass loben. —- abs. Nechval na-
před, abys nepřechválil. Dch. — co: víno.
— koho, zu sehr loben. Ros.

Přechvalný, höchst löblich. Hus.

Přechvástati = přechváliti. Ros.

Přechvat, u, vn., der Uibergriff. P. právný,
widerrechtlicher Uibergriff. J. tr.

Přechvátavý, überhastend. Dch.

Přechvátiti, il, cen, ení; přechvacovati,
přechvátnouti. — P., překvapiti, überra-
schen; předchvátiti, übereilen. -- co, koho:
město. Jg. Tmy nás přechvátily. Štelc. --
se v čem: v řeči. Šm. — se čím: jazy-
kem. Šm.

Přechvístati; přechvístnouti, stnul a stl,
ut, utí, überpfeifen, überspritzen. — koho .
Ros.

Přechýliti, il, en, ení: přechylovati, über-
neigen. — co, se. Vážky se přechýlily. D.
Kam se jazyk váhy přechýlil Jel.

Přechylný. P. jméno, vz Škoda. Některé
části řeči jsou p-ny t. j. měníme je dle rodu:
dobrý, -á, -é. Bž. 62.