Předchozí (948)  Strana:949  Další (950) |
|
|||
949
|
|||
|
|||
Přechňapnouti, pnul a pl, ut, utí, über-
fallen, ergreifen, erschnappen. Jg. — P., ošiditi, überschnellen. D. Přechod, u. m., der Uebergang, stsl.
prechodь. Mkl. B. 41. P. jest změna stano- viště v ohledu buď hmotném buď odtaži- tém. P. přes hory. Us. P. z přílišného za- milování lidské slávy k bažení po vládě. Měst. bož. Tím si strojí p. k dalejšku. Sš. I. 111. P-dy oběžnic, vz Průchody. Vz Pře- choz. Přechodiště, ě, n., přechodní místo, der
Uibergangspunkt. Dch. Jericho bylo p. a skla- diště pro obchod velmi důležité. Sš. L. 179. Balb. Přechoditelný, überschreitbar. Ráj.
Přechoditi, vz Přejíti.
Přechodně, přechodem, vorübergehend.
Dch. Přechodné, ého, n., die Uibergangssteuer.
Šm. Přechodní, Uibergangs-. P. stav, J. tr.,
doba, Rk., útvar. Krč. 352. Přechodnice, e, f., die Hyperbole. Smet.
Přechodník, u, m., vz Transgressiv. —
P., a, m., der Hausirer. Us. Mtl. — P., der Uibergänger. Šm. Přechodníkový, Transgressiv-. P. vazba.
Brt. Přechodnosť, i, f., die Uibergänglich-
keit. Bern. Přechodný, přes který se choditi může,
übergangbar, Uibergangs-. Bern. P-né buňky činí přechod od menších buněk k větším. Lš. — P. slovesa, vz Časoslovo. Přechocholatěti, ěl, ění, überschopfig
werden. Jg. Přechocholatiti, überschopfig machen.
Ros. Přechop, a, m., der Schwung Dch.
Přechov, u, m., přechování. Činže za p.,
Lagerzins, m. Přechování, n., die Unterhaltung, Durch -
bringung; Beherbergung. D. Každý chova- nec starej se sám o své p. a vydržování, lépe: měj péči o byt, stravu a jiné potřeby. Šb. Přechovatel, přechovávatel, přecho-
vávač, e, m., skryvač, der Hehler. P. zlo- dějů, der Diebshehler. J. tr. Kdyby nebylo p-če, nebylo by zloděje. L. Přechovatelka, přechovávatelka, pře-
chovatelkyně, přechovávatelkyně, pře- chovávačka, die Hehlerin. Jg. Přechovati, přechovávati = přes jistý
čas chovati, vychovati, vyživiti, unter-, er- halten, durchbringen; nocleh dáti, aufneh- men, beherbergen; tajně u sebe chovati, zdr- žovati, aufenthalten, hehlen. Jg. — koho (akkus.). Přes to přechovává jej а umě od něho škoda se děje. Půh. II. 588. Přecho- vávají nepřátely pána mého i mé. Půh I. 243. On je všechny prechová (vyživí). Us. Zloděje přechovávati. Us. Zhoubce zemské přechovávati. Zř. F. I. — koho jak dlouho: dobytek přes zimu až do jara p. Ros. P. koho přes noc. V. — koho (gt.). Br. Lidu vojenského přechovávati. Apol. A tu mých nepřátel přechovávají. Půh. I. 248. —- kde. Škůdce zemské u sebe p. Jg. Osoby nevy- |
svědčené u sebe p. J. tr. Své syny u sebe na
svém chlebě přechovávala. Půh. II. 78. —
Na svém statku mnoho cizích p. Ros. — V. —
V hradech nepřátele p. Br. Blud mezi sebou
přechovávali. Plk. Přechovává se tam u něho
všelijakých lidí n. Přechovávají se u něho
všelijací lidé. Ros. — se čím. Co budeme
jísti? čím se tento rok přechováme (vyži-
víme) ? Br. (Zk.)
Přechovati vlnu, z něm. brechen = na
druhém koníku, kde jest jemnější krample. kramplovati. U Rychn. Msk. Přechovávání, n., die Beherbergung. Vz
Přechování. P. cizinců. J. tr. Přechovice, ves v Prachensku u Volyně.
Tk. III. 50. Prechovnice, e, f., z něm., krample, dle
Flachsbreche. Us. v Krkonš. Cf. Přechovati. Přechoz, u, m., der Uibergang. Reš. Vz
Přechod. Přechození, n., vz Přejití.
Přechrabrý, sehr tapfer. Jg.
Přechrápati co: celou noc, überschnar-
chen. Ros. Přechřestati, chřestem přemoci, überras-
seln. Jg. Přechrkati, přechrknouti, knul a kl, ut,
utí, chrkaje přemoci, im Räuspern über- treffen. — P., výchrk přes něco hoditi, über etwas hinspucken. Ros. — P., räuspernd zu- bringen. — co: celou noc. Us. Přechroustati; přechroustnouti, stnul
a stl, ut, utí. — co: vodnici, entzwei- knorpeln. Přechrupati, vz Přechrápati. Ros.
Přechs = přes. Us. u Držkova. Kodym.
Přechůdce, e, m, vz Přechodník. Šm.
Přechudobný, sehr arm, blutarm. Ros.
Přechutný, sehr schmackhaft. Troj. P.
jídla. Přechvácení, n., das Uiberraschen, die
Ueberrumpelung. Přechvácený; -cen, a, o, überrascht. Kůň
při dostizích p-ný, erlegen, überholt. Dch. Přechvala, y. f.. allzugrosses Lob. Alx.
1075. 15. Přechváliti, il, en, ení; přechvalovati,
über das Mass loben. —- abs. Nechval na- před, abys nepřechválil. Dch. — co: víno. — koho, zu sehr loben. Ros. Přechvalný, höchst löblich. Hus.
Přechvástati = přechváliti. Ros.
Přechvat, u, vn., der Uibergriff. P. právný,
widerrechtlicher Uibergriff. J. tr. Přechvátavý, überhastend. Dch.
Přechvátiti, il, cen, ení; přechvacovati,
přechvátnouti. — P., překvapiti, überra- schen; předchvátiti, übereilen. -- co, koho: město. Jg. Tmy nás přechvátily. Štelc. -- se v čem: v řeči. Šm. — se čím: jazy- kem. Šm. Přechvístati; přechvístnouti, stnul a stl,
ut, utí, überpfeifen, überspritzen. — koho . Ros. Přechýliti, il, en, ení: přechylovati, über-
neigen. — co, se. Vážky se přechýlily. D. Kam se jazyk váhy přechýlil Jel. Přechylný. P. jméno, vz Škoda. Některé
části řeči jsou p-ny t. j. měníme je dle rodu: dobrý, -á, -é. Bž. 62. |
||
|
|||
Předchozí (948)  Strana:949  Další (950) |