950

Přechytiti, il, cen, ení, přechytati, auf-
fangen. — koho: muže. BO. — se, pře-
chmátnouti se, něco jiného popadnouti, sich
vergreifen, falsch greifen. Us. Hý.

Přechytralý, durchtrieben. Us.

Přechytrati, přechytřiti, přechytrovati.
—- koho = ošiditi, listig betrügen, bevor-
theilen. Ros.

Přechytrý, sehr klug. Us.

Preiscourant, cenník, seznam cen. Rk.

Prej, vz Prý.

Přej zimu, m.: přes zimu, v obec. mluvě:
poněvadž se dvě sykavky střetly, změnila se
prvá v j. Bž. 39.

Přejasivý, sehr hell. Jel. P. hladkosť,
Troj., umění. Martini.

Přejati = přáti. Bž. 28. — P., vz Pře-
jíti, 2.

Přejatí, přejetí, n., das Uebernehmen,
Auffangen. Bern.

Přejazyčiti, il, en, ení. — koho. eine
andere Sprache bei ihm einführen. Měst.
bož. V. 33.

Přejeden, dna, o, více než jeden, některý,
mehr als einer, ein u. der andere.

Přejedení, n., das Uiberessen. Od p.
škytá. Sych.

Přejedený od přejísti, übergegessen.

Přejedina, přejedna, y, f., zastr. (koř.
jed) = mor, die Pest. Rozk.

Přejediný, einzig u. allein. Moje p-ná
milenko. Us. Tč.

1. Přejem = přejav, zastr.

2. Přejem, jmu, m. Vezmi přejmy (pře-
hrady?) od ořechů vlaských ty, ježto bývají
mezi jádrem. Jád. — P., převzetí, přijetí,
die Uibernahme. Šm.

Přejemce, e, m., vz Příjemce.

Přejemněnosť, i, f., die Uiberfeinheit.
Šm.

Přejemněný; -ěn, a, o, verfeinert. Us.

Přejemniti, il, ěn, ění, überfeinen. Šm.

Přejemný, über-, hochfein. Us. Dch.

Přejeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, et, etí;
přejížděti, ěl, ěn, ění = přes něco jeti, über
etwas reiten, fahren, schiffen, überreiten,
-fahren, -schiffen; minouti, projeti, vorüber-
fahren ; z místa na místo jeti, hin und her
überreiten, fahren, schiffen; koně uhnati,
überreiten; jeda poraziti, über-, nieder-
fahren, über-, niederreiten atd.; jeda před-
stihnouti, überreiten atd. Jg. — abs. Někdy
tu vojáci přejíždějí. Ros. — co, koho:
cestu, vodu, Ros., koně (zchvátiti), dítě (za-
jeti), D., jezdce. Šm. —přes co: přes cestu,
přes vodu. Ros., BO. Přejel přes něj. Jg.—
Sych. — na čem: na lodi. V. — co čím:
prkno klihovou vodou p. (natříti). D. Ně-
koho koněm p., nieder-, überreiten. Dch.
Přejel ho rákoskou po zádech holí, metlou.
Us. Ft., Šm. — po čem. P. po něčem rukou.
Us. Hý.

1. Přejetí, n., das Uiberfahren. Us.

2. Přejetí, n., die Uibernahme. S p-tím
prodlévati. Br. P. něčeho na se. J. tr.

Přejezd, u, m., Uiberfahrt, f. Šm.

Přejezdný, ého, m., der Uiberreiter (do-
zorce na koni jezdící). Šm.

Přejičnosť, i, f. (lépe: příznivosť, Jg.),
die Gunst. Zlob.

Přejičný, (lépe: příznivý, Jg.), günstig.
Zlob. Na Mor. přejícný, spendabel. Mřk.

Přejídati, vz Přejísti.

Přejímací (Copier-). P. deska, síťka,
stroj, způsob. — P., Uibernahms-. Rozkaz
p. nebo přijímací n. k přejmuti něčeho. J.
tr. P. kommisse, protokol (za příčinou pře-
jímání něčeho). J. tr. P. kolečko. Šp.

Přejímač, e, m., úkolník, podnikatel, der
Uibernehmer; skryvač, přechovávač, Hehler.
P. (Hehler) budiž co zloděj trestán. Sych.

Přejímati, vz Přejíti, 2.

Přejímatka, y, f., lodice, která velikým
lodím čásť nákladu ujímá, by v mělké vodě
nezabředly a jíž se při skládání nákladu
vůbec užívá. Lg.

Přejinačelosť, i, f., přejinačenosť, die
Veränderung, der Wechsel. Puch.

Přejinačelý; přejinačený, verändert.

Přejinačení, přejinačování, n., die
Veränderung.

Přejinačený; -en, a, o, verändert. Us.

Přejinačiti, il, en, ení; přejinačovati,
ver-, um-, abändern, umwandeln, umprägen.
Jg. — co: svou práci. Sych. — se. Však
se to brzo p-čí. Dch. Tím pak se náš stav
zhola přejinačuje. Sš. I. 76.

Přejísti, jim, jez, jeda (ouc), jedl, jeden,
ení; přejídati, přejídávati. - P., jedením
přemoci, im Essen überwinden, überessen;
snísti z úplna, aufessen; přebrati, sich über-
essen. Jg. — abs. Vy jste již přejedli (pře-
brali, více snědli než jste měli). Ros. Lépe
nedojesti než přejesti. S. Jeron. ms. —- se
= přesytiti se. Jg. Nepřejez se. Co se
vždycky jí, to se přejí. Prov. Sytatě to
krmě, tedy se přejí (i. e. lání a domlou-
vání). Mus. -— co, koho. On by ho přejedl
(více snědl). Ros. Nemohli jsme vše p.
(snísti). Ros. — se čím: smokvami. Sych.
— se čeho: husy. Kateř. Žer. Všeho se
jeden přejí, krom chleba ne. Jg. — se
komu. Co se nám přejídá, to chudý rád
dojídá. Č. Teletina se nám přejídá. Sych.

Přejistiti, il, štěn, ění; přejišťovati = nové
pojištění učiniti, neu versichern. — co. Ros.

Přejistý, sehr gewiss. Kom. Vz Jistý.

Přejištění, n., die neue Versicherung.
Jg.

Přejištěný; -štěn, a, o, neu versichert.

Jg.

1. Přejíti, jdu, jdi, jda (ouc), šel (šed,

ši), jití; přechoditi, il, zení; přecházeti, el,
ení. — P., z místa na místo přejíti, über-
gehen, überkommen, verstreichen; v jiný
stav přejíti, proměnu vzíti, den Zustand
ändern, übergehen; míjeti, über-, vorüber-
gehen; přehlédnouti, ohlédati, durch-, über-
gehen. Vz P. se. Jg. — abs. Často tu pře-
chází. Ros. Bouřka brzo přešla. Déšť přešel.
Us. Radosť, smutek přechází, L., horkosť.
Sych. Čas přejde (mine). D. Rok přešel.
Zlob. Naše kráva přechodila (později se
otelila). Hanka. Když třetie pře přejde. Ku.
rož. 88. Mnoho zlata, až oči přecházely.
Dch. Zvěř přechází. Světoz. Mračna pře-
cházejí, jelen přechází. Šm. Hrála tam hudba,
až sluch přecházel. Us. Hrš. Přejde cha-
lupa i komín (vše vezme konec). V Pečíně.
Msk. — co, koho: lávku, kopec, řeku,