951

V., les. pole, Jg., počet, knihu, dílo, Us.,
hranice, meze. Jg. Celý den přechoditi. D.
Až ho zlosť přejde. D. Přešla ho trpěli-
vosť, Us. Jg., Kšá., horkosť. Sych. Celý
zákon přešel (pročetl, prohledal). Us. Přešel
ho (nedbal jeho). Kšá. Všecko člověka ko-
nečně přejde. Dch. P. stopu. Šp. — (od-
kud) kam. Duše z těla do těla přechází.
Jel. Z jedné části řeči v druhou přejíti. Jg.
Přechází z místa na místo. Us. Kšá. Žezlo
od Judy na cizozemce přešlo. Sš. L. 7. Pře-
chází Pán nyní po onom výroku k tomuto
svědectví. Sš. J. 93. A tak na všecky lidi
smrť přešla. Sš. I. 1.. (51. P. z radosti do
žalosti, Jg., ze smrti do života. Ros. P.
k nepříteli. Jg. Od všeobecného přejíti
k obzvláštnímu. Jg. P. k jinému nábožen-
ství. Jg., J. tr. Od záporu přechodí ke kladu.
Sš. I. 109. — kam, nač: na horu, Us., na
jinou víru. J. tr. — kudy: přes lávku,
řeku, kopec, V., přes cíl. Jel. — (co) jak.
Dvě řece bez mostu a bez lodí přešli. Dal.
Vody suchou nohou p. Háj. 75. Po pořádku
přecházeti. Sych. Vůz divným způsobem
přes dva rozvodněné potoky přešel (přejel).
Plk. Barva přechází do modra. Us. Kšá.
— komu. Až všem oči leskem přechá-
zely. Až člověku zrak přechází; Přechází mu
zrak a sluch; Přešla mu veselosť, chuť atd.,
správně: přešla ho veselosť, trpělivost',
došla mu trpělivost', odstoupila ho trpě-
livost:. Vz Chuť. Brs. 141. Cf. P. od čeho. —
v co: Maso v hnilobu přešlo. Jg. Křemenec
přechází v opál. Vys. Dva syny, jejú hlasy
přecházesta v muska. Rkk. 9. Což v ústech
řeckých v Nikodem přešlo. Sš.J. 46. P.
v zapomenutí, Ml, v skutečnost. Šm. Přejde
to v nepamět. T. — kdy. Práva přecházejí
(verjähren) ve třech létech a 18 nedělích.
Žer. Záp. I. 185. — od čeho. Tak hrozno
bylo, že až mé oči přecházely od samého
blesku. Us. v Dobrušce. Vk. — se. On se
přešel (jda se unavil, ging sich müde). —
se kde. Prkno se přešlo na slunci (zbor-
tilo se, warf sich). Us. — se komu. Pře-
chodilo se jí (přechodila čas těhotná žena).
Lk. Potrava se mu přecházela (nedostávalo
se jí). Skl. IV. 222.

2. Přejíti, přejati, jal, at, etí (na Slov.
-atí); přejmouti, jmu, ul, ut, utí (vz Jmouti,
Pnouti); přejímati. P., z ruky do ruky bráti,
přendati, aus einer Hand in die andere
nehmen, umwechseln, übernehmen; přijati,
zu sich, an sich nehmen, übernehmen; uvo-
liti se něco nésti, na se vzíti, auf sich nehmen,
übernehmen; na se táhnouti, an sich ziehen;
cizí věc podskoče k sobě vzíti, auffangen,
unterschlagen; rozvažovati, přemýšleti, be-
trachten, überlegen; příliš mnoho vzíti, zu
viel nehmen. Jg. — co, koho: práci, úřad,
zprávu, dluhy, Jg., řeč (do řeči skočiti, im
Sprechen unterbrechen, das Wort nehmen).
Br. Přejav mu řeč dí. Mudr. P. list (zachy-
titi), Ctib., J. tr., statek, D., stráž, cestu
(přetíti, zameziti chůzi). Šm. Že by věno
přejala. Půh. I. 212. Bavorští posla s listem
přejali (chytili, auffangen, aufheben). Skl.
V. 171. Ta nemoc ho strašně přejala (an-
greifen). Na Ostrav. Tč. Když noc boj pře-
jímala (přítrž mu činila), nazpátek aby se

obraceli, troubiti kázal. Valk. Alx. Něco p.
(přepsati). V. — co na co, na koho. Po
smrti otce jeho dluhy na se přijal. V. To
odpovídání na se přejmu. Sych. — Br. —
koho na čem, v čem, kde. Přejímati koho
v placení (přetahovati, prellen, überziehen).
Nepřejímali jich hospodáři na placení. V.
Koho na cestě (chytiti). V. V obchodu ně-
koho p. Rad. zvíř. — co odkud kam:
s papíru na pergamen (přepsati). J. tr. Ka-
valský pak v levou ruku korouhev přejal.
L. Žáka z jiné třídy p. Jg. Z jedné knihy
do druhé něco p. (opsati). J. tr. — co čím.
A tak má velkou moc, že vřelost vody
v kotle studeným svým přirozením přejímá
a stavuje. Volk. Ačkoli hřmotem a hlukem
mnozí řeč jeho přejímali (přerušovali). Ep.
Pog. Okem svým v sebe přejme najednou
všechnu povahu světla, Sš. L. 117. — co
po kom. Dům po otci p. Jg. Dluhy po
otci p. V. — co (od koho) jak. Což jest
viece přejala mimo své véno od něho. Půh.
I. 171 V našich vydáních se nepřejímaé
(listové Pavlovi) pořádkem času, nýbrž podlij
vážnosti církví. Sš. I. 9. — co komu: cestu
(zastaviti). L. Poslu psaní (vzíti), Ros., řeč
někomu (do řeči mu vskočiti). Mudr., Troj.
Já jsem si to také přejímal (rozvažoval).
Ros. — se. Věci ty se vzájemně přejímají.
Sš. L. 205. — se čím (příliš mnoho bráti,
zu viel nehmen). Nepřejímej se nepotřeb-
nými služebníky. V. — se s kým (střídati
se, abwechseln). Ženy chtěly, aby se s nimi
muži aneb regimentem rozdělili aneb pře-
jímali. Kom. — se kdy. U židů pro přísné
šetření předpisu o neděláni a odpočinku ne-
mohli po sobě dva svátkové se přejímati.
Sš. J. 291.

Přejití, n., der Uibergang. P. z tepla do
zimy. D. Po p. pokušení. Zák. sv. Ben.

Přejíždění, n , vz Přejížďka.

Přejížděti, vz Přejeti.

Přejížďka, y, f., das Vorfahren, Vorrei-
ten. Puchm.

Přejma, y, f., příční dřevo ku př. ve
vratech, das Querholz. Slov. Us.

Přejmennosť, i, f., die Metonymie. Polsky.

Přejmenovaně, metonymicky, metony-
misch. V dalejším rozvitku p. značí. Sš. I. 167.

Přejmenování, n., die Antonomasie. Vz
S. N. P., der Namenstausch (in der Rhetorik),
indem man statt des Namens eine bezeich-
nende Eigenschaft setzt z. B. der grosse
Corse (statt Napoleon) o. einen Eigennamen
als Gattungsbegriff braucht z. B. der oester.
Fabius Cunctator (für Daun). — P., meto-
nymie. Vz Metonymie. P-ním klade se pří-
čina místo účinku. Sš. I. 130.

Přejmenovati, jiné jméno dáti, den Na-
men ändern, übernamscn. — se. D.

Přejměti, jměji, ěl, ěn, ění; přejímati =
přes nějaký čas míti, haben. — co. Přejměl
to pečování (na se vzal). Jel. — kde. Mnoho
půtek na moři přejměl (přestál). Troj. V tom
životu svém jaké starosti, bídy atd. přeměje.
Dobřen.

Přejmouti, vz Přejíti, 2.

Přejmutý; -ut, a, o, übernommen. —
čím: hnevom cele p., ergriffen, erfasst.
Mt. S.