952

Přejmý = přímý. P. cesta. M.

Přejnosť, přajnosť, i, f., láska, přízeň,
die Gunst, Gewogenheit. Měj tu р. а učiň
mi to. Na Slov. Bern.

Přejný, přajný, laskavý, ochotný, gün-
stig, gewogen, bereitwillig. Na Slov. Bern.
Buď p. a laskavý. Koll.

1. Prejs, prejz, u, m , z něm. Preis, vz
Mz. 282. P. pustiti, v p. dáti, preissgeben,
plündern lassen. Jestliže města dobudou,
(slíbil) že jim svobodný prejs pustí. V. Pustil
na město p. za dva dni. V. Pustil všem ne-
přátelům tvým p. na tebe. V. — Jg.

2. Prejs, prejz, u,m., p., e, f., krycí cihla
na způsob půl trubky, žlábkovitá, der Hohl-,
Dachziegel, na Mor. korýtko, Hý., na Slov.
žlabovice, žlebice. Reš., Rohn.

Prejsovati, prejzovati, Dachziegel ma-
chen. Ros.

Přejší = předší. Vz Přední.

Prejštěnina, prýštěnina, y, f., pramen,
die Quelle. Pl.

Prejt, vz Prýt.

Prejtovati, prejtovna, vz Prýtovati, Prý-
tovna.

Prejz, vz Prejs.

Prejza, y, f. = prejz. U Skrýje. Kal.

Přek, u, m. (zastr.), příč. St. skl. Strsl.
рrekъ, koř. рre, příp. -kъ. Mkl. B. 239. Die
Quere. V p. =. naproti, entgegen. V p. jíti.
L. Na překy = na vzdory. Dlí na překy =
podél i na přič. Výb. I. 136., Alx.

Překabátiti se. Raci se p-tili, häuteten
sich. Us. Dch. — P. koho, Jemanden um-
kleiden ; přelstíti, überlisten. Plk.

Překáceti, vz Překotiti.

Překaditi, il, děn, ění, überräuehern. Ros.

Překající, sehr bussfertig. St. skl. III. 121.

Překalapovati, překalopovati koho na
čem : na koni, übergallopiren. Ros.

Překancellovati (zastr.), vytrhati, vy-
mazati, über-, wegstreichen. V. — co: něco
napsaného.

Překapalý. P. voda, ocet, destillirt. Jg.

Překapanina, y, f., destillirte Flüssig-
keit, der Geist.

Překapatelný, destillirbar.

Překapati; překapnouti, pnul a pl, ut,
utí; překapovati, übertropfen. — odkud
kam. Voda z vyšší nádoby do nižší pře-
kapala. Jg. — co : kapkami okryti, über-
tropfen ; kapaje přeplniti, übertröpfeln. Jg.

Překapavací = překapovací.

Překapiti (novější), lépe: dáti překapati,
přehnati, přeháněti, přepuditi, destilliren. Jg.

Překapovací, překapavací, ku překapo-
vání sloužící, Destillir-. P. kotel, Techn.,
baňka, Destillirkolben, m. Dch.

Překapování, n. (přehánění, destillování).
P. sestupné, po částkách, po suchu; zplo-
dina z p. Nz. Vz KP. IV. 49.

Překarabatiti, překrabatiti, il, cen. ení,
znovu krabatým učiniti, überfurchen. Ros.

Překárati = drážditi, týrati, reizen,
Hetzen. — koho s čím n. něčím (posmí-
vati se), necken. Koll. — se s někým =
žertovati. Na Slov.

Překáravý, sehr züchtigend, scheltend.
— P., týravý, neckend. Na Slov. Koll.

Překartáčovati, überbürsten. — co:
klobouk.

Překartiti, il, ěn, ení, překartovati =
přeměniti, abkarten. - co. L.

Překasati, anders schürzen, überschürzen.
Ros. — co.

Překašlati, šlám a šli, durchhusten. —-
co: celou noc. — P. koho, kašlem překo-
nati, více kašlati než jiný. Jg.

Překaza, příkaza, překážka, y, f., das
Hinderniss. der Anstand, Anstoss, Eintrag,
die Verhinderung. P. slove nám každá mo-
cnosť, jež se naproti staví nějakému směru
ve výkonu jeho. Hš. Vz více v S. N. P.
v cestě lidem stojící. Kram. Aby řádně smlú-
vali svatby, vystřiehajíc sě překaz k man-
želstvu s obú stranú; Rod n. příbuzenstvie
překaza jest manželstvu ; Tomu se radovati,
když zlí p-zu mají ve své zlé vóli. Št. N.
46., 48., 122 P. dle církevního práva (im-
pedimentum canonicum, ecclesiasticum). Rk.
Od svých nepřátel mnohé příkazy trpieše.
Leg. P. předležící. D. Р-ku někomu v mlu-
vení učiniti; p-ku udělati, učiniti; beze všech
překážek, anstandslos. V. Nebylo žádné pře-
kazy. Troj. P-ky z cesty ukliditi. Kram.
P-ky přemoci; pro mnohé p-ky nikam ne-
moci. D. Jest se p-zy báti; Není v tom
žádné p-ky; Jsem jim zde asi na p-ku. Dch.
Tato má výpověď nemá jim na p-ku býti.
Arch. I. 156. Živi býti mohli bez p-ky kaž-
dého člověka. Anth. II. 234. Jímžby vozkové
měli p-ku. CJB. 285. A tak p-ku mělo to
poselství k němu poslané. Let. 145. Po jeho
smrti pojem jeho dceru Šebor z Rájce držal
to zboží bez p-zy; Jsem to od jeho strýce
držel bez p-zy od mnoha let bez Boha a
bez práva; Na tom p-zu mám; To držal
bez p-zy a nemaje k tomu práva. Půh. II.
347., 399., 419., 512. P-ka soudním osobám
zašlá, Verhinderung der Gerichtspersonen;
Když p-ka někomu zajde, im Verhinderungs-
falle ; V nepřítomnosti předsedního pro p-ku;
Postaviti někomu něco na p-ku; Nevadí
tomu žádná p-ka, es steht kein Hinderniss
im Wege; Odvrácení, odvarování p-žek,
Wegschaffung der Hindernisse. J. tr. By
jemu ti na p-zu nebyli, ježto se jeho stranu
nazývají. Hl. Jest strach, aby mezi vámi
nechuť nevznikla na p-zu obecnému do-
brému. Hl. Ti póhonové jdú před se bez
p-zy, ungehindert, anstandslos. O. z D. Ať
dá bezpečenstvo beze všie p-zy tvého života.
Kn. rožm. 244. Krčma, která není držána
pokojně bez překážky 32 let, nemá býti
držána. Nál. 215. Poněvadž žádných jistých
pamětí jsme neměli, které by nám, v tomto
předsevzetí našem ku p-ce byly. Žer. f.17.
Co by mi při této věci ku p-ce bylo. Žer.
Mají to na jich náklad bez p-ky postaviti.
Nar. o h. a k. Aby nám to neopravení na
p-ku nebylo. Hl. P. klásti, míníme-li věci,
které někam klademe, aby tam překážely,
jinak lépe: p-ky činiti, dělati, v cestě býti,
překážeti. Vz Brs. 141. Sám jediný tomu
u p-ce byl. Ler. Na překážce, v p-ce býti.
V. Tu noc ztrávil bez p-zy. Kom. Ku pře-
kážce býti. V. Nic neměti na překážce. D.
Jsem tomu na p-ku. Jel. Hornatosť krajiny
byla na p-ku, že . . . Sych. Přijdu k vám,



	952

	Přejmý = přímý. P. cesta. M. Přejnosť, přajnosť, i, f., láska, přízeň, die Gunst, Gewogenheit. Měj tu р. а učiň mi to. Na Slov. Bern. Přejný, přajný, laskavý, ochotný, gün- stig, gewogen, bereitwillig. Na Slov. Bern. Buď p. a laskavý. Koll. 1. Prejs, prejz, u, m , z něm. Preis, vz Mz. 282. P. pustiti, v p. dáti, preissgeben, plündern lassen. Jestliže města dobudou, (slíbil) že jim svobodný prejs pustí. V. Pustil na město p. za dva dni. V. Pustil všem ne- přátelům tvým p. na tebe. V. — Jg. 2. Prejs, prejz, u,m., p., e, f., krycí cihla na způsob půl trubky, žlábkovitá, der Hohl-, Dachziegel, na Mor. korýtko, Hý., na Slov. žlabovice, žlebice. Reš., Rohn. Prejsovati, prejzovati, Dachziegel ma- chen. Ros. Přejší = předší. Vz Přední. Prejštěnina, prýštěnina, y, f., pramen, die Quelle. Pl. Prejt, vz Prýt. Prejtovati, prejtovna, vz Prýtovati, Prý- tovna. Prejz, vz Prejs. Prejza, y, f. = prejz. U Skrýje. Kal. Přek, u, m. (zastr.), příč. St. skl. Strsl. рrekъ, koř. рre, příp. -kъ. Mkl. B. 239. Die Quere. V p. =. naproti, entgegen. V p. jíti. L. Na překy = na vzdory. Dlí na překy = podél i na přič. Výb. I. 136., Alx. Překabátiti se. Raci se p-tili, häuteten sich. Us. Dch. — P. koho, Jemanden um- kleiden ; přelstíti, überlisten. Plk. Překáceti, vz Překotiti. Překaditi, il, děn, ění, überräuehern. Ros. Překající, sehr bussfertig. St. skl. III. 121. Překalapovati, překalopovati koho na čem : na koni, übergallopiren. Ros. Překancellovati (zastr.), vytrhati, vy- mazati, über-, wegstreichen. V. — co: něco napsaného. Překapalý. P. voda, ocet, destillirt. Jg. Překapanina, y, f., destillirte Flüssig- keit, der Geist. Překapatelný, destillirbar. Překapati; překapnouti, pnul a pl, ut, utí; překapovati, übertropfen. — odkud kam. Voda z vyšší nádoby do nižší pře- kapala. Jg. — co : kapkami okryti, über- tropfen ; kapaje přeplniti, übertröpfeln. Jg. Překapavací = překapovací. Překapiti (novější), lépe: dáti překapati, přehnati, přeháněti, přepuditi, destilliren. Jg. Překapovací, překapavací, ku překapo- vání sloužící, Destillir-. P. kotel, Techn., baňka, Destillirkolben, m. Dch. Překapování, n. (přehánění, destillování). P. sestupné, po částkách, po suchu; zplo- dina z p. Nz. Vz KP. IV. 49. Překarabatiti, překrabatiti, il, cen. ení, znovu krabatým učiniti, überfurchen. Ros. Překárati = drážditi, týrati, reizen, Hetzen. — koho s čím n. něčím (posmí- vati se), necken. Koll. — se s někým = žertovati. Na Slov. Překáravý, sehr züchtigend, scheltend. — P., týravý, neckend. Na Slov. Koll.	Překartáčovati, überbürsten. — co: klobouk. Překartiti, il, ěn, ení, překartovati = přeměniti, abkarten. - co. L. Překasati, anders schürzen, überschürzen. Ros. — co. Překašlati, šlám a šli, durchhusten. —- co: celou noc. — P. koho, kašlem překo- nati, více kašlati než jiný. Jg. Překaza, příkaza, překážka, y, f., das Hinderniss. der Anstand, Anstoss, Eintrag, die Verhinderung. P. slove nám každá mo- cnosť, jež se naproti staví nějakému směru ve výkonu jeho. Hš. Vz více v S. N. P. v cestě lidem stojící. Kram. Aby řádně smlú- vali svatby, vystřiehajíc sě překaz k man- želstvu s obú stranú; Rod n. příbuzenstvie překaza jest manželstvu ; Tomu se radovati, když zlí p-zu mají ve své zlé vóli. Št. N. 46., 48., 122 P. dle církevního práva (im- pedimentum canonicum, ecclesiasticum). Rk. Od svých nepřátel mnohé příkazy trpieše. Leg. P. předležící. D. Р-ku někomu v mlu- vení učiniti; p-ku udělati, učiniti; beze všech překážek, anstandslos. V. Nebylo žádné pře- kazy. Troj. P-ky z cesty ukliditi. Kram. P-ky přemoci; pro mnohé p-ky nikam ne- moci. D. Jest se p-zy báti; Není v tom žádné p-ky; Jsem jim zde asi na p-ku. Dch. Tato má výpověď nemá jim na p-ku býti. Arch. I. 156. Živi býti mohli bez p-ky kaž- dého člověka. Anth. II. 234. Jímžby vozkové měli p-ku. CJB. 285. A tak p-ku mělo to poselství k němu poslané. Let. 145. Po jeho smrti pojem jeho dceru Šebor z Rájce držal to zboží bez p-zy; Jsem to od jeho strýce držel bez p-zy od mnoha let bez Boha a bez práva; Na tom p-zu mám; To držal bez p-zy a nemaje k tomu práva. Půh. II. 347., 399., 419., 512. P-ka soudním osobám zašlá, Verhinderung der Gerichtspersonen; Když p-ka někomu zajde, im Verhinderungs- falle ; V nepřítomnosti předsedního pro p-ku; Postaviti někomu něco na p-ku; Nevadí tomu žádná p-ka, es steht kein Hinderniss im Wege; Odvrácení, odvarování p-žek, Wegschaffung der Hindernisse. J. tr. By jemu ti na p-zu nebyli, ježto se jeho stranu nazývají. Hl. Jest strach, aby mezi vámi nechuť nevznikla na p-zu obecnému do- brému. Hl. Ti póhonové jdú před se bez p-zy, ungehindert, anstandslos. O. z D. Ať dá bezpečenstvo beze všie p-zy tvého života. Kn. rožm. 244. Krčma, která není držána pokojně bez překážky 32 let, nemá býti držána. Nál. 215. Poněvadž žádných jistých pamětí jsme neměli, které by nám, v tomto předsevzetí našem ku p-ce byly. Žer. f.17. Co by mi při této věci ku p-ce bylo. Žer. Mají to na jich náklad bez p-ky postaviti. Nar. o h. a k. Aby nám to neopravení na p-ku nebylo. Hl. P. klásti, míníme-li věci, které někam klademe, aby tam překážely, jinak lépe: p-ky činiti, dělati, v cestě býti, překážeti. Vz Brs. 141. Sám jediný tomu u p-ce byl. Ler. Na překážce, v p-ce býti. V. Tu noc ztrávil bez p-zy. Kom. Ku pře- kážce býti. V. Nic neměti na překážce. D. Jsem tomu na p-ku. Jel. Hornatosť krajiny byla na p-ku, že . . . Sych. Přijdu k vám,