953

nejsem-li vám na p-ku. Jg. Když p. něčemu
vadí; nemá-li zavedení pře žádné p-ky. Ěd.
P-ku zdvihnouti, odvarovati. J. tr. P-ky či-
nili, aby tam jíti nemohl. Zyg. Vz Překaziti
aby — ne.

Překázati, káži, zal, án, ání, übertreffen.
— koho v čem: v robotě (předčiti). Na
Slov. — koho (přesvědčiti). Na Mor. — co
(na druhého přenésti, übertragen), dluh. L.
-- P., zapověděti (zastr.). Rad. zvíř. — Jg.

Překazitel, e, m., der Hinderer, Ver-
derber. Pal. (Mus. II. a 121.). Měst. bož. II.
236.

Překazitelka, y, f., die Hindererin. Jg.

Překazitelný, störbar, hintertreibbar. Jg.

Překazitelství, n., die Hinderung. Bern.

Překaziti, kaz, il, žen, ení; překážeti,
(z kaziti, a stupňováno v á, Gb. Hl. 140).
el, en, ení. Překážeti = někomu v cestě
býti, zdržovati, hindern, verhindern, hinter-
treiben, beeinträchtigen, hinderlich sein, hem-
men, steuern. Jg. — co. P. věc, hintertrei-
ben. Dch. Jediná přeháňka pilnou naši práci
překazila. Sych. — čemu, komu. Nemohl
jsem tomu p. D. Aby tomu dílu nepřekáželi.
Háj. Překážejí sobě. D. P. svetlu (zatemniti).
V. Protože mi překáží a rubá les muoj na
té hore. Půh. II. 435. To mi nepřekáží. Dch.
Obecnému dobru p. Zř. F. I. — Jel., Br.,
J. tr. — komu co. Překazil nám to. Us.
Někomu počínání p-ziti. Dch. Nic jsem mu
nepřekazil. Ps. o zští. — komu čím pře-
kážeti. D., Tov. 41. K tomu jsem i tím sobě
překážel. Žer. f. 14. — Ler. Aby lid tím
sobě nic uepřekážel. Br. — komu v čem.
Překazil jí v tom. Cr., Troj. P. věrným
v službě. Kat. 54. A mně v roli překazili.
Dal. 5. 22. Ukáže dobrým svědomím od těch
rychtářóv, že ji víc v tom žádný nepřekáží.
Půh. I. 265. P-zí-li v čem řečí, právo zírati.
O. z D. Smrť mu v tom překazila. V. P.
komu v mluvení, V., v pití. D. -- J. tr. —
komu kde, na čem. Eliška slíbila mi ne-
překážeti na tom zboží; Ktožby mi na tom
p-žel; Na tom jí nemá více p-žeti; Že mi
p-ží na mém dědictví a na kostelním po-
dací ; P-ží mi na mých listech ; Nám p-ži
na pastvišti. Půh. 1. 228., 289., II. 138., 253.,
35G., 531. A tak králi nikdo nepřekážel na
říši (aby ji nerozmnožil). Let. 3. — s inft.
Lidu mému vyjíti nepřekážej. Br. Překážel
mu se oženiti. Us. V tom mi p-ži mých
lesuov prodávati. Půh. II. 471. — aby ne.
Překazil mu, aby pravdy neposlouchal. Br.
Lidem překážejí, aby se šťastnými nestali.
Us. Vz Brániti.

Překaznice, e, překaznička, y, f. =
překazitelka.

Překaznictví, n., die Hinderung. Bern.

Překazník, a, m. = překazítel.

Překazný, hinderlich. O 7 vstup. Vz Pře-
kažný.

Překážecí, störsam, hinderlich. Šm.

Překážení, překažení, n., das Hindem,
Hinderniss. Bez všeho narčení a p. Půh. I. 255.

Překažený, gehindert. — čím. Člověk
závadou p-ný. Scip.

Překážeti, vz Překaziti.

Překáživý, hindernd. Šm.

Překážka, vz Překaza.

Překažlivý, hinderlich. D., Dch., Reš.

Překazný = co na překážce, na závadě
jest, hinderlich, opak: pomocný. Opatrná
rozšafnosť všeho sě obíjie, což by překa-
žno bylo. Št. N. 201.

Překdákati, kdákám a kdáči, übergac-
kern, überschnattern. — co: celý den p. L.

Překejdovati, überdudeln. — koho. Ros.

Překejklovati, übergaukeln, —co, koho.
Ros.

Překla, zastr. = překlál. Výb. I.1119. 22.

Překlábositi, il, en, ení, über-, durch-
plaudern. — co: celý den. Ros.

Překláceti, el, en, ení, překlátiti, il, cen,
ení, přetřásati, überschütteln. — co: vinné
mláto, aby víno z něho dobře sešlo. Ms.
1553.

Překlackovati, faulenzend zubringen. —
co: celý den. Us. Dch.

Překlad, u, m., překládáni, přeložení, das
Umlegen, Umfragen, Uibertragen. Jeden p.
z něho (z dřeva) učinili přes vodu (lávku).
Leg. — P. knihy, die Ubersetzung. Krok.,
Mus. P. (převod) volný, doslovný. Nz. P.
holý, wörtliche Úibersetzung. Mk. Je-li ori-
ginal zunou, p. i sebe lepší zůstane plevou.
Osv. 1878. Ale p. přece lépe ku povaze
slohu sv. Jana přiléhá ; Ale p. vulgaty přesný
a práv jest; P. ten není po pravdě; Dle
překladu sedmdesátců. Sš. J. 74., 120., 145.,
200. Povaha p-du; Parafrasy ty se za p-dy
písma sv. nikterak nevydávají; P. zdokona-
liti; Oceňování p-du písma sv.; Projádření
zásad, kterých jsme při překladu šetřili;
P. slova toho (pascha) v češtině se nepo-
dařil. Sš. Mt. 7., 8. Podlé které (latinské
vulgaty) jsme co authentické předlohy p.
svůj ustrájeli; Výtečnosť p-du toho nyní po
staletých kritických pracech na bíle dni jest;
Pokud starý p. se zdál stačiti, podrželi jsme
ho. Sš. Mt.l0. P. odchodný od obyčejného.
Sš. Mt. 24. Leč našemu jazyku lépe svědčí
p. výše položený. Sš. II. 302. Leč p. prv-
nější dopadnější jest a lépe k geniu řeči
řecké přiléhá; Obojí p. možen jest; P. ten
se příčí souvislosti. Sš. L. 54., 99., 197. P.
náš podlé vulgaty jest ustrojen ; P. snadný,
obyčejný. Sš. II. 245., 277. Druzí prosté se
drží p-du vulgaty, tak jak zní; Jiní, podlé
nichž se i náš p. nese, mají za to. Sš. 63., 183.

(Hý.).
Překladací stůl, zusammenlegbar. Us.
Překladačství, překladactví., n., die
Uibersetzerkunst, Jg.

Překladatel, překladač, e, m.. der Uiber-
setzer (Umleger). P. spisu. V. — P., der
Hobel zu Einschlagsstücken. P. široký, úzký.
Skv.

Překladatelka, překladačka, y, pře-
kladatelkyně, ě. f. P. spisu, die Uiber-
setzerin. Us.

Překladatelna, y. f., Uibersetzungs-
bureau, n. Rk.

Překladatelský. P. čeládka, die Zunft
der Uibersetzer. Kos. Ol. I. 68.
Překládati, vz Přeložiti.
Překladka, y, f., die Sitzbank des We-
bers. Vz Tkadlcovství. Hk.

Překladné, ého, n., plat překladateli, die
Translatorsgebühr. J. tr.