955

Překor, u, m. = příkor.

Překořeniti, il, en, ení, Uberwürzen.
co čím: polévku zázvorem.

Překořený, zlořečený. Ty p-ný zázraku
(nadávka). Us. u Uher. Brodska. Tč.

Překořizna, y, f., příkoří, calumnia, op-
probrium. P-znu trpěti. BO. Nebojte se p-zny
lidské. BO. Otce p-znami sú trýznili. BO.

Překořizniti, příkoří činiti. Poslal jeho
hospoda, aby úkory vzdával Bohu a překo-
řiznil řečmi. BO.

Překositi, il, en, ení, durchmähen. — co
čím: trávu kosou. — se kudy: přes lúku,
durch die Wiese, durchs hohe Gras durch-
gehen. Na Ostrav. Tč. Vz Kositi.

Překot, u, m., překocení, der Sturz, Um-
sturz. Chtě překotem (cele, gänzlich) český
jazyk zahladiti. Dal. 166. Na p. (docela)
hrady sbořil. Pulk. P-tem je zbichu. Dal. 24.
Volati o p., um die Wette. Dch. P. s koně,
der Sturz vom Pferde. Čsk. — Na p. =
úprkem, spěšně, jeden přes druhého, über u.
über, eilends, über Hals und Kopf. Na p.
pracovati. Dal. Na p. poroučeti, Us., utíkati,
dělati, Ros., couvati. Br. Vojsko na překot
odtáhlo. Čsk. Dobyli na p. Bozděchova. Let,
38. — P. v tělocviku na koni: p. do sedu,
z lehu. Vz Bradla. TS., KP. I. 573.

Překotaliti, il, en, ení, überwälzen. —
co přes co: přes strouhu. Ros. Překotalil
se přes něho. Ros.

Překotiti, il, cen (na Slov. -těn), cení;
překáceti, el, en, ení; překocovati — pora-
ziti, převrci, umstürzen, über den Haufen
werfen, niederrermen. umrennen, niederstos-
sen. — se, padnouti, stürzen, umfallen, über-
stürzen, hinpurzeln. Jg. — co, koho: vůz,
Sych., hrnec, lavici. Us. Někoho osočiti a
p. V. — D. — koho čím: mocí a soudem.
Solf., Th.

Překotka, y, f., v stavitel., die Sturz-
rinne. Dundr. Vz Překlopený.

Překotník, a, m., der Anhänger der Um-
sturzpartei. Rk.

Překotný, umstürzend, voreilig. Dch. P.
prostředek. Kos. Ol. I. 114.

Překotrmelčiti, überpurzeln. Šm.

Překotrniti se = překotiti se. U Sul-
kovce na Mor. Ktk.

Překouknouti, knul a kl, utí; překuko-
vati, über-, hinüberschauen. — přes co:
přes plot, přes hradbu. Jg.

Překoupiti, il, en, ení ;překupovati, dříve
jiných koupiti, aby zase se ziskem prodal,
vor-, aufkaufen. Jg. -— co, koho (jak).
Jeden druhého překupovali. Boč. P. soudce
(porušiti, bestechen). L. P. obilí za lacina,
na draho. V. — čím : vínem (z překupu
žíti, höckern). L. — se s čím: s vínem
(v koupi se ošiditi, überzahlen). Ros. — co
proč. Ale nyní kněží pro lakomstvo pře-
kupují ostatky. Hus. I. 412.

Překouřiti, il, en, ení, překuřovati, über-
rauchen. Us.

Překousati, kousám a kouši; překous-
nouti, snul a sl, ut, utí; překusovati, durch-,
zer-, von einander beissen; žvýkati, kauen.
— co: dřevo, kosť. Us. Už mnohou věc
překousl (mnoho zlého zažil); Mnohou věc
překousne (leccos strpí, snese). V Policku.

Kšá. Slovo p. (spolknouti, verbeissen). L.
Dlouho to překusoval, než to pověděl (ne-
chtěl s tím na světlo). Ros. — co čím:
zuby. — co kde. V tom domě (mezi nimi)
musí člověk mnoho p. (přehrýzti), verwin-
den, verschlucken. Dch.

Překovati, překouti, umschmieden. —
koho: koně, neu beschlagen. Vz Kouti.

Překráčeti, vz Překročiti.

Překrájeti, vz Překrojiti.

Překramařiti, il, ení, durch Kramerei
zu Schaden kommen. U Frýdka. Tč.

Překrásný, sehr schön. D.

Překrášliti, il, en, ení, verschönern. —
co čím.

Překráti = překrojiti. Na Ostrav. Tč.

Překrátiti, il, cen, ení; překracovati,
verkürzen.— co komu: věk.— čím: špat-
ným chováním. — se.

Překrátký; -tek, tka, o, sehr kurz; p-ko,.
p-tcc.

Překratochvíliti, il, en, ení, zu sehr
sich unterhalten. Jg.

Překrbáliti,převaliti, hinüberwälzen. Plk.

Překřehlosť, i, f., zkřehlosť, die Erstar-
rung.

Překřehlý, vor Kälte erstarrt. — čím:
zimou. Hlas.

Překřehnouti, hnul a hl, utí, vor Kälte
erstarren. — komu čím. Všecky prsty zi-
mou mu překřehly. Ros.

Překřepčiti, il, en, ení, übertanzen. Bern.

Překřepiti, přesvědčiti, überzeugen. Slov.
Bern.

Překřesati co: mlýnský kámen, behauen.
Us.

Překřestění, n., die nochmalige Taufe.
Kos. Ol. I. 49.

Překřičeti, el, en, ení; překřikovati, über-
schreien. — koho. Us. — komu co: sobě
hrdlo, Ros., hlas, sich heisser schreien. Plk.

— se. Ros.

Překřídliti, il, en, ení, überflügeln. D. —
koho.
Překřiviti, il, en, ení, verkrümmen. Srn.

— co čím.

Překřižovati, kreuzweise durchstreichen,
ausstreichen. Ros. —- co: úlohu. -- se, sich
bekreuzen. Mus.

Překrkati, překrkávati, rülpsend besie-
gen (koho), zubringen (co: celý den). Us.

Překrmiti, il, en, ení, überfüttern. —
koho: koně, D., prase. Tč. — P., někoho
přes zimu krmiti, über den Winter füttern.
Už ho nějak překrmíme. Us. Tč.

Překrněti, ěl, ění, durchfaulen. Kobzole
(brambory) p-ly. — čím. Deska mokrem
p-něla. Na Ostrav. Tč.

Překročení, n., die Uiberschreitung.

Překročitel, e, m., der Uiberschreiter.

Jg.

Překročiti, il, en, ení; překráčeti, el, en,
ení; překračovati, překročovati, přes něco
kročiti, überschreiten, übertreten, hinüber-
steigen; přejíti z místa na místo, hinüber-
schreiten, übergehen. Jg. — co, koho: strouhu,
Us., meze, zákon (lépe: nedržeti,přestoupiti),
zápověď, D., Ros. On ji překročil (= ob-
těžkal, schwängern). Dala jsem se p. = ob-
covala jsem s mužským a byla jsem obtěž-



	955

	Překor, u, m. = příkor. Překořeniti, il, en, ení, Uberwürzen. co čím: polévku zázvorem. Překořený, zlořečený. Ty p-ný zázraku (nadávka). Us. u Uher. Brodska. Tč. Překořizna, y, f., příkoří, calumnia, op- probrium. P-znu trpěti. BO. Nebojte se p-zny lidské. BO. Otce p-znami sú trýznili. BO. Překořizniti, příkoří činiti. Poslal jeho hospoda, aby úkory vzdával Bohu a překo- řiznil řečmi. BO. Překositi, il, en, ení, durchmähen. — co čím: trávu kosou. — se kudy: přes lúku, durch die Wiese, durchs hohe Gras durch- gehen. Na Ostrav. Tč. Vz Kositi. Překot, u, m., překocení, der Sturz, Um- sturz. Chtě překotem (cele, gänzlich) český jazyk zahladiti. Dal. 166. Na p. (docela) hrady sbořil. Pulk. P-tem je zbichu. Dal. 24. Volati o p., um die Wette. Dch. P. s koně, der Sturz vom Pferde. Čsk. — Na p. = úprkem, spěšně, jeden přes druhého, über u. über, eilends, über Hals und Kopf. Na p. pracovati. Dal. Na p. poroučeti, Us., utíkati, dělati, Ros., couvati. Br. Vojsko na překot odtáhlo. Čsk. Dobyli na p. Bozděchova. Let, 38. — P. v tělocviku na koni: p. do sedu, z lehu. Vz Bradla. TS., KP. I. 573. Překotaliti, il, en, ení, überwälzen. — co přes co: přes strouhu. Ros. Překotalil se přes něho. Ros. Překotiti, il, cen (na Slov. -těn), cení; překáceti, el, en, ení; překocovati — pora- ziti, převrci, umstürzen, über den Haufen werfen, niederrermen. umrennen, niederstos- sen. — se, padnouti, stürzen, umfallen, über- stürzen, hinpurzeln. Jg. — co, koho: vůz, Sych., hrnec, lavici. Us. Někoho osočiti a p. V. — D. — koho čím: mocí a soudem. Solf., Th. Překotka, y, f., v stavitel., die Sturz- rinne. Dundr. Vz Překlopený. Překotník, a, m., der Anhänger der Um- sturzpartei. Rk. Překotný, umstürzend, voreilig. Dch. P. prostředek. Kos. Ol. I. 114. Překotrmelčiti, überpurzeln. Šm. Překotrniti se = překotiti se. U Sul- kovce na Mor. Ktk. Překouknouti, knul a kl, utí; překuko- vati, über-, hinüberschauen. — přes co: přes plot, přes hradbu. Jg. Překoupiti, il, en, ení ;překupovati, dříve jiných koupiti, aby zase se ziskem prodal, vor-, aufkaufen. Jg. -— co, koho (jak). Jeden druhého překupovali. Boč. P. soudce (porušiti, bestechen). L. P. obilí za lacina, na draho. V. — čím : vínem (z překupu žíti, höckern). L. — se s čím: s vínem (v koupi se ošiditi, überzahlen). Ros. — co proč. Ale nyní kněží pro lakomstvo pře- kupují ostatky. Hus. I. 412. Překouřiti, il, en, ení, překuřovati, über- rauchen. Us. Překousati, kousám a kouši; překous- nouti, snul a sl, ut, utí; překusovati, durch-, zer-, von einander beissen; žvýkati, kauen. — co: dřevo, kosť. Us. Už mnohou věc překousl (mnoho zlého zažil); Mnohou věc překousne (leccos strpí, snese). V Policku.	Kšá. Slovo p. (spolknouti, verbeissen). L. Dlouho to překusoval, než to pověděl (ne- chtěl s tím na světlo). Ros. — co čím: zuby. — co kde. V tom domě (mezi nimi) musí člověk mnoho p. (přehrýzti), verwin- den, verschlucken. Dch. Překovati, překouti, umschmieden. — koho: koně, neu beschlagen. Vz Kouti. Překráčeti, vz Překročiti. Překrájeti, vz Překrojiti. Překramařiti, il, ení, durch Kramerei zu Schaden kommen. U Frýdka. Tč. Překrásný, sehr schön. D. Překrášliti, il, en, ení, verschönern. — co čím. Překráti = překrojiti. Na Ostrav. Tč. Překrátiti, il, cen, ení; překracovati, verkürzen.— co komu: věk.— čím: špat- ným chováním. — se. Překrátký; -tek, tka, o, sehr kurz; p-ko,. p-tcc. Překratochvíliti, il, en, ení, zu sehr sich unterhalten. Jg. Překrbáliti,převaliti, hinüberwälzen. Plk. Překřehlosť, i, f., zkřehlosť, die Erstar- rung. Překřehlý, vor Kälte erstarrt. — čím: zimou. Hlas. Překřehnouti, hnul a hl, utí, vor Kälte erstarren. — komu čím. Všecky prsty zi- mou mu překřehly. Ros. Překřepčiti, il, en, ení, übertanzen. Bern. Překřepiti, přesvědčiti, überzeugen. Slov. Bern. Překřesati co: mlýnský kámen, behauen. Us. Překřestění, n., die nochmalige Taufe. Kos. Ol. I. 49. Překřičeti, el, en, ení; překřikovati, über- schreien. — koho. Us. — komu co: sobě hrdlo, Ros., hlas, sich heisser schreien. Plk. — se. Ros. Překřídliti, il, en, ení, überflügeln. D. — koho. Překřiviti, il, en, ení, verkrümmen. Srn. — co čím. Překřižovati, kreuzweise durchstreichen, ausstreichen. Ros. —- co: úlohu. -- se, sich bekreuzen. Mus. Překrkati, překrkávati, rülpsend besie- gen (koho), zubringen (co: celý den). Us. Překrmiti, il, en, ení, überfüttern. — koho: koně, D., prase. Tč. — P., někoho přes zimu krmiti, über den Winter füttern. Už ho nějak překrmíme. Us. Tč. Překrněti, ěl, ění, durchfaulen. Kobzole (brambory) p-ly. — čím. Deska mokrem p-něla. Na Ostrav. Tč. Překročení, n., die Uiberschreitung. Překročitel, e, m., der Uiberschreiter. Jg. Překročiti, il, en, ení; překráčeti, el, en, ení; překračovati, překročovati, přes něco kročiti, überschreiten, übertreten, hinüber- steigen; přejíti z místa na místo, hinüber- schreiten, übergehen. Jg. — co, koho: strouhu, Us., meze, zákon (lépe: nedržeti,přestoupiti), zápověď, D., Ros. On ji překročil (= ob- těžkal, schwängern). Dala jsem se p. = ob- covala jsem s mužským a byla jsem obtěž-