957

Překypný, überschäumend. Dch.

Překysati, übersäuern, zu sehr gähren.
Zelí překysané. Ostrav. Tč. Vz Překynouti.

Překyseleti, el, ení, zu sauer werden.
Ros.

Překyseliti, il, en, ení, zu sauer machen.

Překyslý, übersäuert. Ros.

Přelaciný, sehr wohlfeil. Us., D.

Přeladění, n., přelada, y, f., die Uiber-
stimmung. Dch.

Přeladiti, il, ěn, ění, über-, umstimmen.
— co: piano. Dch.

Přeladný, velmi ladný, niedlich, schön.
P. okrasa. Us. Všk. — Leg.

Přeládovati (šp. z něm. überladen), příliš
mnoho naložiti, přeložiti. Har. Přeložil koně.
Ü8. Mřk.

Přelahodný, sehr sanft. P. slova. Hlas.

Přelamač, přelamovač, e, m., der Durch-,
Zerbrecher.

Přelámati, vz Přelomiti.

Prelát, praelat, a, m., z lat. praelatus,
der Prälat. P., duchovní hodnostář v čele
hierarchie aneb zvláštními právy a výsa-
dami buď v celé církvi aneb v jisté zemi,
biskupské osadě, kapitole, klášteře a p. na-
daný. P. církevní: papež, patriarchové, arci-
biskupové, biskupové, kardinalové, legatové,
opatové klášterní atd. P. zemský: arcibiskup,
biskup, proboštové kapitol, děkanové ně-
kteří, generalové. P-ové kostelní: první obroč-
níci kapitol. P-ové domácí, přednější duchovní
papeži k službám ustanovení. Vz S. N., Gl.
267. Strany titulu vz Důstojnost', Důstojný
a Milosť.

Přelátati, z novu látati, anders o. von
neuem überflicken. — co.

Přelatovati, überlatten. Ros. — co. Us.

Prelátský, praelatský, Prälaten-. P.
víno. Ft.

Prelátství, praelatství, n., praelatský
úřad, die Prälatenwürde. — P., obydlí prae-
latovo, die Prälatei. Jg.

Prelátstvo, praelatstvo, a, n. = prae-
lati, die Prälaten, der Prälaten stand. Jel.

Prelatura, praelatura, y, f. = praelat-
ství, die Prälatenwürde. — P., die Prälaten-
wolmung. — P., břicho, der Bauch. Má
hodnou p-ru (břicháč. Vz Tělo). Č. M. 597.

Přelazek,zku, m., přehrádka, přes kterou
se přelezá, sr. mor. laziti — lézti, der Zaun-
steig. Na Mor. Pk., Tč. Vz Přelízek, Přelízka.

Přelbice = přílbice.

Přeledva, sotva, mit grösster Noth. Koll.

Přelehký, sehr leicht. — s infinit. Břímě
Páně jest p-ké nésti. Bart. 176.

Přelehnouti, hnul a hl, utí; přelíhati,
přeléhati, sich anders legen. Pořád přelíhá
s jedné strany na druhou.

Přeleji, vz Přeliti.

Přelejvárna, vz Přelívárna.

Přeleknouti, knul a kl, ut, utí, er-
schrecken. — koho, se. Jg.

Přelemovati, anders verbrämen. — co.
Ros.

Přelenivý, sehr träge.

Přelepiti, il, en, eni, verkleistern, über-
kleben. — co čím.

Přelepšiti, il, en, ení, gar zu gut ma-
chen = schlechter machen. Ros,

Přelepý, sehr fein, artig, elegant. Troj.

Přelesť, i, f., zastr., lesť, klam, die List,
der Trug. Ta česť činí duši p. (klame ji).
Výb. I. 184. Člověk všie přelesti = velmi
lstivý. Výb. I. 171. — Kat, 3359.

Přelestný, sehr listig.

Přelet, n, m. přeletění, der Hinüberflug-.
Dch., Č.

Přeleták, u, m., roj uměle dělaný. Lš.

Přelétati, vz Přeletěti.

Přeletavý pták, der Wandervogel. Č.

Přeletěti, ěl, ění; přelétnouti, přelítnouti,
přelétati, přelítati, přeletovati, přelítávati,
přelétávati, überfliegen, darüber wegfliegen:
z místa na místo letěti, überfliegen. — abs.
Preletel akoby okom mihol. Mt. S. — čím,
komu přes co. Moucha mu přes nos pře-
letěla (pro maličkosť se hněvá). Prov. Dlaní
přes čelo p-těl. Šm. — odkud kam: se
stromu na skálu. Ptáci ode kře ke kři pře-
letují. Boč. — kde. Pták v kleci přeletuje.
Us.

Přeletný,pták, který na zimu odlétá, der
Zugvogel. Šp. Vz Přeletavý. P. radosť,
flüchtig. Č.

1. Přeletovati, vz Přeletěti.

2. Přeletovati kde: v kraji (přes léto
býti). — koho: ovce (přes léto chovati,
übersommern, sömmern). D.

3. Přeletovati, znova letovati, überlöten.
— co. Ros.

Přelev, u, m., das Uibergiessen. L.

Přelevač, přelivač, e, m., kdo přelévá
(olovo, vosk, cín), der Uibergiesser. Us. —
P., posměvač; žertovník, der Spötter, Spass-
vogel. Reš.

Přelevačka, přelivačka, y,f., dieUiber-
giesserin. Jg. — P., pomluvačka, die Klat-
scherin. Ft.

Přelévati, vz Přeliti.

Přelevka, y, f., přelití, přelev, der Uiber-
guss. Šm.

Přelezadlo, a, n. = přelézka. Us.

Přelezati, vz Přelézti.

Přelezek, zku, m., ze zástinku na půdu
díra, der Steig. Vz Zástinek a cf. Přelézka,

Přelezení, n., das Uibersteigen. Us.

Přelézka, přelízka, přelezačka, y, f.,
místo, kde se přelezá. P. přes plot, der
Steig über den Zaun, die Stieglitze. D. Vz
Přelazek, Přelezadlo.

Přelézti, zl, zení; přelézati, přelízati, über-
steigen, überkriechen. — co: zeď. -- přes
co: přes plot.

Přeleželý, který dlouho ležel, abgelegen,
lang gelegen. P. země, hnilička, víno. —
P., lezením zkažený, verlegen. P. plátno,
zboží. Us.

Přelezení, n., nocleh, das Nachtlager.
Žádám vás za p. Er. P. 481. Dej mi p. Sš.
P. 30.

Přeležeti, 3. os. pl. í, el, ení, über-
n, das Lager halten. — co: celý den.
Přeležel (přespal) celou bouřku. — se, leže
se zkaziti, durchs Liegen verderben.

Přelhati, lhu, lžu, lžeš, lhou, lži, lha (ouc),
lhal, án, ání; přelhávati. — koho, be-, an-
lügen. Sych. Vz Lháti.

Přelibosť, i, f., der Liebreiz. Dch.

Přelibý, liebreizend. Dch.



	957

	Překypný, überschäumend. Dch. Překysati, übersäuern, zu sehr gähren. Zelí překysané. Ostrav. Tč. Vz Překynouti. Překyseleti, el, ení, zu sauer werden. Ros. Překyseliti, il, en, ení, zu sauer machen. Překyslý, übersäuert. Ros. Přelaciný, sehr wohlfeil. Us., D. Přeladění, n., přelada, y, f., die Uiber- stimmung. Dch. Přeladiti, il, ěn, ění, über-, umstimmen. — co: piano. Dch. Přeladný, velmi ladný, niedlich, schön. P. okrasa. Us. Všk. — Leg. Přeládovati (šp. z něm. überladen), příliš mnoho naložiti, přeložiti. Har. Přeložil koně. Ü8. Mřk. Přelahodný, sehr sanft. P. slova. Hlas. Přelamač, přelamovač, e, m., der Durch-, Zerbrecher. Přelámati, vz Přelomiti. Prelát, praelat, a, m., z lat. praelatus, der Prälat. P., duchovní hodnostář v čele hierarchie aneb zvláštními právy a výsa- dami buď v celé církvi aneb v jisté zemi, biskupské osadě, kapitole, klášteře a p. na- daný. P. církevní: papež, patriarchové, arci- biskupové, biskupové, kardinalové, legatové, opatové klášterní atd. P. zemský: arcibiskup, biskup, proboštové kapitol, děkanové ně- kteří, generalové. P-ové kostelní: první obroč- níci kapitol. P-ové domácí, přednější duchovní papeži k službám ustanovení. Vz S. N., Gl. 267. Strany titulu vz Důstojnost', Důstojný a Milosť. Přelátati, z novu látati, anders o. von neuem überflicken. — co. Přelatovati, überlatten. Ros. — co. Us. Prelátský, praelatský, Prälaten-. P. víno. Ft. Prelátství, praelatství, n., praelatský úřad, die Prälatenwürde. — P., obydlí prae- latovo, die Prälatei. Jg. Prelátstvo, praelatstvo, a, n. = prae- lati, die Prälaten, der Prälaten stand. Jel. Prelatura, praelatura, y, f. = praelat- ství, die Prälatenwürde. — P., die Prälaten- wolmung. — P., břicho, der Bauch. Má hodnou p-ru (břicháč. Vz Tělo). Č. M. 597. Přelazek,zku, m., přehrádka, přes kterou se přelezá, sr. mor. laziti — lézti, der Zaun- steig. Na Mor. Pk., Tč. Vz Přelízek, Přelízka. Přelbice = přílbice. Přeledva, sotva, mit grösster Noth. Koll. Přelehký, sehr leicht. — s infinit. Břímě Páně jest p-ké nésti. Bart. 176. Přelehnouti, hnul a hl, utí; přelíhati, přeléhati, sich anders legen. Pořád přelíhá s jedné strany na druhou. Přeleji, vz Přeliti. Přelejvárna, vz Přelívárna. Přeleknouti, knul a kl, ut, utí, er- schrecken. — koho, se. Jg. Přelemovati, anders verbrämen. — co. Ros. Přelenivý, sehr träge. Přelepiti, il, en, eni, verkleistern, über- kleben. — co čím. Přelepšiti, il, en, ení, gar zu gut ma- chen = schlechter machen. Ros,	Přelepý, sehr fein, artig, elegant. Troj. Přelesť, i, f., zastr., lesť, klam, die List, der Trug. Ta česť činí duši p. (klame ji). Výb. I. 184. Člověk všie přelesti = velmi lstivý. Výb. I. 171. — Kat, 3359. Přelestný, sehr listig. Přelet, n, m. přeletění, der Hinüberflug-. Dch., Č. Přeleták, u, m., roj uměle dělaný. Lš. Přelétati, vz Přeletěti. Přeletavý pták, der Wandervogel. Č. Přeletěti, ěl, ění; přelétnouti, přelítnouti, přelétati, přelítati, přeletovati, přelítávati, přelétávati, überfliegen, darüber wegfliegen: z místa na místo letěti, überfliegen. — abs. Preletel akoby okom mihol. Mt. S. — čím, komu přes co. Moucha mu přes nos pře- letěla (pro maličkosť se hněvá). Prov. Dlaní přes čelo p-těl. Šm. — odkud kam: se stromu na skálu. Ptáci ode kře ke kři pře- letují. Boč. — kde. Pták v kleci přeletuje. Us. Přeletný,pták, který na zimu odlétá, der Zugvogel. Šp. Vz Přeletavý. P. radosť, flüchtig. Č. 1. Přeletovati, vz Přeletěti. 2. Přeletovati kde: v kraji (přes léto býti). — koho: ovce (přes léto chovati, übersommern, sömmern). D. 3. Přeletovati, znova letovati, überlöten. — co. Ros. Přelev, u, m., das Uibergiessen. L. Přelevač, přelivač, e, m., kdo přelévá (olovo, vosk, cín), der Uibergiesser. Us. — P., posměvač; žertovník, der Spötter, Spass- vogel. Reš. Přelevačka, přelivačka, y,f., dieUiber- giesserin. Jg. — P., pomluvačka, die Klat- scherin. Ft. Přelévati, vz Přeliti. Přelevka, y, f., přelití, přelev, der Uiber- guss. Šm. Přelezadlo, a, n. = přelézka. Us. Přelezati, vz Přelézti. Přelezek, zku, m., ze zástinku na půdu díra, der Steig. Vz Zástinek a cf. Přelézka, Přelezení, n., das Uibersteigen. Us. Přelézka, přelízka, přelezačka, y, f., místo, kde se přelezá. P. přes plot, der Steig über den Zaun, die Stieglitze. D. Vz Přelazek, Přelezadlo. Přelézti, zl, zení; přelézati, přelízati, über- steigen, überkriechen. — co: zeď. -- přes co: přes plot. Přeleželý, který dlouho ležel, abgelegen, lang gelegen. P. země, hnilička, víno. — P., lezením zkažený, verlegen. P. plátno, zboží. Us. Přelezení, n., nocleh, das Nachtlager. Žádám vás za p. Er. P. 481. Dej mi p. Sš. P. 30. Přeležeti, 3. os. pl. í, el, ení, über- n, das Lager halten. — co: celý den. Přeležel (přespal) celou bouřku. — se, leže se zkaziti, durchs Liegen verderben. Přelhati, lhu, lžu, lžeš, lhou, lži, lha (ouc), lhal, án, ání; přelhávati. — koho, be-, an- lügen. Sych. Vz Lháti. Přelibosť, i, f., der Liebreiz. Dch. Přelibý, liebreizend. Dch.