Předchozí (957)  Strana:958  Další (959) |
|
|||
958
|
|||
|
|||
Přelice, dle Budějovice, ves u Slaného.
PL. Přelíceti, vz Přelíknouti.
Přelíciti, přelicovati, jinou podobu dáti,
pře-, proměniti, přejinačiti, ändern. — se. Přelicte se. Sš. 1. 122. Přelíčení, n., vz Pře. V běhu p., im
Laute der Verhandlung. J. tr. Přelíčenosť, i. f., der übertriebene
Schmuck. Šm. Přelíčiti, il, en, ení, přebíliti, übertün-
chen, überschminken, aufputzen. — co: po- koj. Sych. — čeho (lépe: co). Vz Pře-. Třeba jest té práce přelíčiti. Sych. Přeličovati, vz Přelíčiti. — P., přehlí-
žeti, počítati, mustern, zählen. Pán stojí na moscě, přeličuje ovce, jednoho chybělo beránka lysého. Mor. P. 133. Přelidnění, n., die Uibervölkerung. Šm.
Přelidniti, il, ěn, ění. Übervölkern. Us.
u Olom. Sd. Přelich (přeslich), příliš, überaus. Lid
ukrutný p. bieše, neb kněží falešné jmieše. Ms. 15. stol., Č. Prelíknouti, knul a kl, ut, utí; přelíceti.
el, en, ení, anders aufstellen. — co. Ros. Preliminář, praeliminář, e, m., das
Präliminar, předchozí rozvrh příjmů a vy- dání; předchozí úmluva. — Praeiminarie, í, pl., f., předchozí úmluva míru, Prälimina- rien. Rk. Přelinovati, überliniren. Ros.
Přeliš (od neurč. lich = nimius). Bž.24.
Vz Přelich. Přeiišenství, n., přílišnosť, zastr. M.
Přelišiti, il, en, ení, přelišovati, zu sehr
tlum, zastr. Šm. Kdež p-šil hřích, tu jest p-šila i milosť. M. — Přelišuje, abundat. ZN. Přelištovati, znova n. jinak lištovati,
von neuem mit Leisten beschlagen. Us. Přeliti, liji n. leji, lij, lije (íc), il. it, ití;
přelévati, přelívati, v jinou nádobu líti, um-, übergiessen, umschütten, umfüllen, in ein anderes Gefäss giessen; přeplniti, über- giessen, überschütten: se, sich übergiessen, überlaufen, überströmen, überwallen; pře- plniti se, sich überfüllen. Jg. — co, koho: víno, D., vodu, Kom., kov, zlato, L., někoho (proměniti, verwandeln), Jg., sklenici (pře- plniti), D., byliny (uliti). D. — co odkud kam: z nádoby do nádoby. Ben. V. To bych byl, abych přelejval z bláta do louže abych si to kazil). Us. u Rychn. — co čím (komu kam). Těmi slovy svůj zápal všechněm v prsy přelil. L. Nenuťte mě, nebudu si přeci tím žaludek přelejvati (přes míru do žaludku líti). Us. v Dobrušce. Vk. Těmi zaměstnáváními jen voda se přelívá jsou neužitečná). Kom. — se. Přelévati se = opíjeti se. Kom. Inft. 4. — se kudy. Voda přes břeh se přelévá. Ros. — co komu: olovo přeljať dakomu (někoho po- strašiti). Na Slov. Přelití, der Uiberguss, die Transfusion.
U přeléváni krve vz S. N. Přelitný = velmi lítý. Kat. 2751.
Přelitý; -it, a, o, übergossen.
Přelitý, velmi lítý. sehr wild. P. plamen.
Troj. |
Přelivač, e, m. Učený p. pověstí. Šf. Vz
Přelevač. Přelívaný, vz Přeliti, übergössen. — P.,
chytrý, vybroušený, durchtrieben. Lotr p a šibalem podšitý. Aesop. Přelívárna, y, f., přípravná škola pro
Čechy a Moravany, v které by se němčině tak přiučili, aby do první třídy německé střední školy vstoupiti mohli, die Vorberei- tungsschule. Us. -- P., místo, kde se schá- zívají pomluvačné ženy. Us. Ft. Přelívati, vz Přeliti.
Přelízek, zku, m. = přelazek. Us. u Chrud.
Brv. Přelízka, y, f. přelazek. Us. Šp. Vz
Přelézka. Přelka, y, f. = předlka.
Přeloha, y, f., přeložení, překlad, die
Übersetzung, Version. P-hu učiniti. Sš. Mt. 19. Přelomek, mku, m., Bruchstück, n. Ros.
Přelomení, n., vz Anaklisis.
Přelomitelnosť, i, f, die Zerbrechlich-
keit. Jg. Přelomitelný, zerbrechlich. Us.
Přelomiti, il, en, ení; přelámati, lámám
a lámu; přelamovati, zer-, entzweibrechen. — co: hůl. Us. P. zlou mysl. Št. Ležaté n. visuté p. = v příčném směru chodníku n. jiného dolového díla skálu lámati. Vys. — čím: rukou. — se, entzwei gehen, brechen. Dch. Přelomně. Nepřelomně budú trúbiti
v trúby. BO. Vz Přelomný. Přelomný vzvuk = přelomený, přetrho-
vaný, gebrochen. BO. Vz Povzněti. Přelopotný, sehr mühsam., kummervoll. D.
Přelouč, e, f.. Přeloučí, n., mě. v Čech.
Vz S. N., Tk. III. 601., IV. 143. — Pře- loučan, a, m.; pl. -né — Přeloučanka. y, f. — Přeloučský kousek (hloupý); u Polákův má Pacanov touž pověsť. Přelouditi, il, zen, ení; přeluzovati = na
svou stranu převésti, hinüberlocken, ver- führen, auf seine Seite bringen. Jg. — koho. Kom., Br. — čím: libostmi. Br. — v čem : v žádostech těla (gt.) přeluzují (loví, vnadí). Br. Přeloužiti, il, en, ení, příliš loužiti, über-
laugen. — co: kůže. Přelo vice, dle Budějovice, ves u Pře-
louče. PL. Přeložení, u., die Uiberlegung, der Be-
dacht. — P., die Verlegung, Versetzung. P. hlavního bytu. Dch. P. úředníka. P. vý- ročního trhu. Us. Hý. — P., překlad, die Übersetzung. P. ustrojiti. Sš. Mt. 19. P. nejstarší, v 2. století již veřejně užívaná, od sebe neodvislá. Sš. L. Předml. Přeloženosť, i, f., veränderte Lage. Ssav.
Přeložiti, il, en, ení; překlásti, kladu,
kladl, den, ení; překládati; překládávati.— P. = jinam položiti, wo anders hinlegen, um-, überlegen, umsetzen, übersetzen, an einen anderen Ort hinstellen; tlumočiti, übersetzen, übertragen; příliš naložiti, zu viel aufladen, überladen: jináče položiti, anders legen, setzen: přes něco klásti, über etwas legen; rozmýšleti, etwas überlegen, bedenken. Jg. -- co, koho: vůz, koně р. |
||
|
|||
Předchozí (957)  Strana:958  Další (959) |