958

Přelice, dle Budějovice, ves u Slaného.
PL.

Přelíceti, vz Přelíknouti.

Přelíciti, přelicovati, jinou podobu dáti,
pře-, proměniti, přejinačiti, ändern. — se.
Přelicte se. Sš. 1. 122.

Přelíčení, n., vz Pře. V běhu p., im
Laute der Verhandlung. J. tr.

Přelíčenosť, i. f., der übertriebene
Schmuck. Šm.

Přelíčiti, il, en, ení, přebíliti, übertün-
chen, überschminken, aufputzen. — co: po-
koj. Sych. — čeho (lépe: co). Vz Pře-. Třeba
jest té práce přelíčiti. Sych.

Přeličovati, vz Přelíčiti. — P., přehlí-
žeti, počítati, mustern, zählen. Pán stojí na
moscě, přeličuje ovce, jednoho chybělo
beránka lysého. Mor. P. 133.

Přelidnění, n., die Uibervölkerung. Šm.

Přelidniti, il, ěn, ění. Übervölkern. Us.
u Olom. Sd.

Přelich (přeslich), příliš, überaus. Lid
ukrutný p. bieše, neb kněží falešné jmieše.
Ms. 15. stol., Č.

Prelíknouti, knul a kl, ut, utí; přelíceti.
el, en, ení, anders aufstellen. — co. Ros.

Preliminář, praeliminář, e, m., das
Präliminar, předchozí rozvrh příjmů a vy-
dání; předchozí úmluva. — Praeiminarie, í,
pl., f., předchozí úmluva míru, Prälimina-
rien. Rk.

Přelinovati, überliniren. Ros.

Přeliš (od neurč. lich = nimius). Bž.24.
Vz Přelich.

Přeiišenství, n., přílišnosť, zastr. M.

Přelišiti, il, en, ení, přelišovati, zu sehr
tlum, zastr. Šm. Kdež p-šil hřích, tu jest
p-šila i milosť. M. — Přelišuje, abundat.
ZN.

Přelištovati, znova n. jinak lištovati,
von neuem mit Leisten beschlagen. Us.

Přeliti, liji n. leji, lij, lije (íc), il. it, ití;
přelévati, přelívati, v jinou nádobu líti,
um-, übergiessen, umschütten, umfüllen, in
ein anderes Gefäss giessen; přeplniti, über-
giessen, überschütten: se, sich übergiessen,
überlaufen, überströmen, überwallen; pře-
plniti se, sich überfüllen. Jg. — co, koho:
víno, D., vodu, Kom., kov, zlato, L., někoho
(proměniti, verwandeln), Jg., sklenici (pře-
plniti), D., byliny (uliti). D. — co odkud
kam: z nádoby do nádoby. Ben. V. To
bych byl, abych přelejval z bláta do louže
abych si to kazil). Us. u Rychn. — co
čím (komu kam). Těmi slovy svůj zápal
všechněm v prsy přelil. L. Nenuťte mě,
nebudu si přeci tím žaludek přelejvati (přes
míru do žaludku líti). Us. v Dobrušce. Vk.
Těmi zaměstnáváními jen voda se přelívá
jsou neužitečná). Kom. — se. Přelévati se
= opíjeti se. Kom. Inft. 4. — se kudy.
Voda přes břeh se přelévá. Ros. — co
komu: olovo přeljať dakomu (někoho po-
strašiti). Na Slov.

Přelití, der Uiberguss, die Transfusion.
U přeléváni krve vz S. N.

Přelitný = velmi lítý. Kat. 2751.

Přelitý; -it, a, o, übergossen.

Přelitý, velmi lítý. sehr wild. P. plamen.
Troj.

Přelivač, e, m. Učený p. pověstí. Šf. Vz
Přelevač.

Přelívaný, vz Přeliti, übergössen. — P.,
chytrý, vybroušený, durchtrieben. Lotr p
a šibalem podšitý. Aesop.

Přelívárna, y, f., přípravná škola pro
Čechy a Moravany, v které by se němčině
tak přiučili, aby do první třídy německé
střední školy vstoupiti mohli, die Vorberei-
tungsschule. Us. -- P., místo, kde se schá-
zívají pomluvačné ženy. Us. Ft.

Přelívati, vz Přeliti.

Přelízek, zku, m. = přelazek. Us. u Chrud.
Brv.

Přelízka, y, f. přelazek. Us. Šp. Vz
Přelézka.

Přelka, y, f. = předlka.

Přeloha, y, f., přeložení, překlad, die
Übersetzung, Version. P-hu učiniti. Sš. Mt.
19.

Přelomek, mku, m., Bruchstück, n. Ros.

Přelomení, n., vz Anaklisis.

Přelomitelnosť, i, f, die Zerbrechlich-
keit. Jg.

Přelomitelný, zerbrechlich. Us.

Přelomiti, il, en, ení; přelámati, lámám
a lámu; přelamovati, zer-, entzweibrechen. —
co: hůl. Us. P. zlou mysl. Št. Ležaté n.
visuté p. = v příčném směru chodníku n.
jiného dolového díla skálu lámati. Vys. —
čím: rukou. — se, entzwei gehen, brechen.
Dch.

Přelomně. Nepřelomně budú trúbiti
v trúby. BO. Vz Přelomný.

Přelomný vzvuk = přelomený, přetrho-
vaný, gebrochen. BO. Vz Povzněti.

Přelopotný, sehr mühsam., kummervoll. D.

Přelouč, e, f.. Přeloučí, n., mě. v Čech.
Vz S. N., Tk. III. 601., IV. 143. — Pře-
loučan, a, m.; pl. -né — Přeloučanka. y, f.
— Přeloučský kousek (hloupý); u Polákův
má Pacanov touž pověsť.

Přelouditi, il, zen, ení; přeluzovati = na
svou stranu převésti, hinüberlocken, ver-
führen, auf seine Seite bringen. Jg. — koho.
Kom., Br. — čím: libostmi. Br. — v čem :
v žádostech těla (gt.) přeluzují (loví, vnadí).
Br.

Přeloužiti, il, en, ení, příliš loužiti, über-
laugen. — co: kůže.

Přelo vice, dle Budějovice, ves u Pře-
louče. PL.

Přeložení, u., die Uiberlegung, der Be-
dacht. — P., die Verlegung, Versetzung.
P. hlavního bytu. Dch. P. úředníka. P. vý-
ročního trhu. Us. Hý. — P., překlad, die
Übersetzung. P. ustrojiti. Sš. Mt. 19. P.
nejstarší, v 2. století již veřejně užívaná,
od sebe neodvislá. Sš. L. Předml.

Přeloženosť, i, f., veränderte Lage. Ssav.

Přeložiti, il, en, ení; překlásti, kladu,
kladl, den, ení; překládati; překládávati.—
P. = jinam položiti, wo anders hinlegen,
um-, überlegen, umsetzen, übersetzen, an
einen anderen Ort hinstellen; tlumočiti,
übersetzen, übertragen; příliš naložiti, zu
viel aufladen, überladen: jináče položiti,
anders legen, setzen: přes něco klásti, über
etwas legen; rozmýšleti, etwas überlegen,
bedenken. Jg. -- co, koho: vůz, koně р.