959

(příliš naložiti), Jg., zboží (jinač položiti),
vinici (starou vinici rozvody omladiti), über-
legen, Us, silnici, cestu, Dch., včely (do ji-
ného úlu), Všk., Us., rok (odročiti stání),
J. tr., knihu (z jazyka do jazyka překlá-
dáme а přesazujeme něco s místa na místo;
překládám knihu, přesazuji stromy. Mk.).
Us. — co, koho odkud kam. S jednoho
místa na druhé. V. Trh z N. do N. p. D.
Slavnosť' na jiný den p. D. Zboží na vůz
p. D. Z jazyka na jazyk n. v jazyk p. D.,
Koc. Z řeči latinské v český jazyk p. Jel.,
Koc, J. tr. Úředníka v jiné místo. J. tr.
Shromáždění v jiné místo n. do jiného
místa p. J. tr. Něco na jiné místo p. J. tr.
Slanečky z tuny do tuny p. D. Ruce na
kříž p. Us. Z ručky do ručky mu překlá-
dala. Er. P. 437. P. trh z úterka na čtvrtek.
Us. Hý. — koho zač: za ředitele (ne: co
ředitele). Brt. — co, koho, se čím. Jídlem
a pitím se p. Sych. Někoho daněmi p. D.
Větu přechodníkem p. Us. Ani slámy křížem
nepřeloží (lenoch). Šm. — co přes co: Prkno
přes potok p. Us. Třetí prkno přes dvě p.
V. — co komu. P. si něco (rozvážiti). D.
— co k čemu: k jinému času. J. tr. —
jak: sukno na čtvero. Bž. 145. Slova ta
jen do smyslu (nur dem Sinne nach) přelo-
žena byla. Sš. I. 105. — se. Nic na plat, já
se musím přeložiť (vystěhovati). Us. u Rychn.

Přeložný válec, die Uiberlegwalze. Čsk.

Přelstitel, e, m., der Betrüger.

Přelstitelka, y, přelstitelkyně, ě, f.,
Betrügerin, f.

Přelstíti, stím, il, stěn, stěn, ění; pře-
lstívati, přelsťovati, přelšťovati, überlisten,
übervortheilen, berücken. Jg. — koho. Br.,
Dal., Solf. — koho na čem: chudého na
almužně. Ctib. — koho v čem: ve hře. —
čím: svým vtipem. Us.

Přelstivý, koho přelstíti lze, betrügbar.
-- P., velmi lstivý, sehr schlau.

Přelstník, a, m., úlisník, podvodník, der
Betrüger. Lex. vet.

Přelštice, dle Budějovice, Schölsnitz, ves
u Krumlova. PL.

Přelud, u, m., přeluda, y, f., lest', lá-
kání, přelesť, die List, Verführung, der Trug.
Výb. I., 201., St. skl. — P., obluda, pří-
strach, příšera, strašidlo, die Gestalt im
Traume, Erscheinung, das Gespenst, Schreck-
bild. Jg., V. P-dové potvorné zvěři. BO.
Had dávný, jenž jest ďábel a p. ZN. P.
míti. ZN. Tvé srdce trpí p. (phantasias pa-
titur) jako žena prázdná (rodící). BO. Ne-
leká se přelud. Jel. P. noční. Br. Vz více
v Mus. 1863. 6.

Přelúditi, zastr. = přelstili, oklamati.
Kat. 1730., M. Vz Přelouditi.

Preludi-um, a, n., vz Praeludium, Přede-
hra, Přehrav.

Přeludník, a, m. = podvodník, der Be-
trüger, Verführer. St. skl.

Přeludný, trügerisch. Pl.

Přeludový, gespenstig. P. hlas. Pass.

Přeludstvie, n., (zastr.). přeluda, klam,
šalba, Täuschung, f. Výb. I. 209., St. skl.,
Ž. k. 103., 2(5.

Přelum, u, m., der Durch-, Steinbruch.
Na Ostrav. Tč.

Přelumiti, il, en, ení = přelomiti, durch-
brechen. — co čím. Na Ostrav. Tč.

Přeluzený; -en, a, o, vorgespiegelt. Beze
vší lsti přeluzené. Gl.

Přeluzovati, vz Přelouditi.

Přelyskavý, velmi se blyštící, sehr schim-
mernd. Na Slov. Holý.

Přelysý, sehr kahl. Us.

Prém, u, m. prým. Rádi chodí (fariseové)
se širokými prémy. Sš. J. 152.

Přemáhač, přemahatel, e, m., der Uiber-
winder, Sieger. Ms. pr. hor. 98.. Ráj.

Přemáhání, n., die Üiberanstrengung,
Selbstverleugnung, Besiegung. Dch.

Přemahatel, vz Přemahač.

Přemahatelka, y, přemahatelkyně, ě,
f., die Siegerin. Jg.

Přemáhati, vz Přemoci.

Přemáhavý. P. činnosť, aufreibende Thä-
tigkeit. Dch.

Přemachlovati, předělávati, přetřásati
atd. — co. Pořád to jen přemachlováváš
a nikam to nejde. U Něm. Brodu. Všk.

Přemálo, sehr wenig. V.

Přemalounko, überaus wenig. Šm.

Přemalovati, znova malovati, übermalen.

— co: pokoj. P. stín, ausschattiren. — P.,
podlé jiného malovati, kopiren. — co: obraz.
Us. — co z čeho. Obraz první, z něhož
jiní přemalováni bývají. V.

Přemámiti, il, en, ení, täuschen.

Přemanouti, ul, ut, utí, přemávati = pře-
machnouti, vorüber schwingen. — Přemávati
se = přehazovati se, hin u. her laufen. Na
Slov. — kde: po nebi. Koll.

Přemarniti = promarniti. Na Slov. Vz
Pře-.

Přemastiti, il štěn (na Slov. stěn), ění;
příliš n. ještě jednou omastiti, iiberschmalzen.

— co.

Přemaštěný; -ěn, a, o, zu sehr o. von
neuem geschmolzen. P. koláč. Sych.

Přemaškrtiti, il, těn, ění = promlsati,
vernaschen. Slov.

Přematenosť, i, f., die Verkehrtheit, Ab-
surdität. Dch.

Přemávati se, vz Přemanouti.

Přemáznouti, znul a zl, ut, utí; pře-
mazati, mazám a maži; přemazovati = znova
mazati, über-, umschmieren, über-, umstrei-
chen; smazati, auslöschen, ausstreichen. —
co: zápisy dluhů p. (smazati, přetrhnouti).
V. — co čím: olejem, tukem (natříti). Jg.
P. někoho holí. Us. Ft. — se přemazovati,
tvářiti se, sich geberden. Us. u Jilemn.

Přemeci, vz Přemésti.

Přemecení, n., v tělocviku, vz KP. 1.
527.

Přemědliti, il, en, ení, přemědlovati, mě-
dlením přečistiti, überriffeln. — co. len. Jg.

Přeměkáček, čka, m.. silvia hippolais,.
grüngelbe Grasmücke, pták Na Mor.

Přeměkký, sehr weich. Šm.

Přemelu, vz Přemlíti.

Přeměna, y, f.= proměna, stsl. рrémenъ
= pré + mé-+ nь; koř. mé, příp. -nъ. Mkl.
B. 115.. 117. Die Veränderung, Wandlung.
P. dotýkáním. Metamorphose durch Kon-
takt. Nz. — P., metonymia, v MV. nepravá
glossa. Pa.